ECLI:CZ:NSS:2012:11.KSS.17.2011:122
sp. zn. 11 Kss 17/2011 - 122
ROZHODNUTÍ
Kárný senát Nejvyššího správního soudu složený z předsedkyně senátu Mgr. Daniely
Zemanové a členů senátu: JUDr. Petra Gemmela, Mgr. Věroslava Řezáče, JUDr. Aleny Mátlové,
JUDr. Josefa Doubka a JUDr. Dalimily Gadasové projednal v ústním jednání dne 3. 10. 2012
návrh předsedy Okresního soudu v Teplicích na zahájení kárného řízení ze dne 15. 9. 2011,
proti JUDr. D. M., soudci Okresního soudu v Teplicích, zastoupenému Mgr. MUDr. Jaroslavem
Maršíkem, advokátem se sídlem náměstí Svobody 1, Teplice, a rozhodl
takto:
JUDr. D. M.,
soudce Okresního soudu v Teplicích, s e
I.
u z n á v á v i n n ý m, ž e
zaviněným opakovaným porušením svých povinností způsobil neodůvodněné průtahy v řízení
v celkem 12 níže uvedených věcech vedených u Okresního soudu v Teplicích.
Jedná se o následující věci:
1. 15 P 149/2004 – nečinnost od 18. 1. 2011 do 14. 9. 2011
2. 15 P 72/2007 – nečinnost od 18. 2. 2011 do 14. 9. 2011
3. 15 P 289/2006 – nečinnost od 1. 4. 2009 do 16. 9. 2009, od 26. 11. 2009 do 14. 9. 2011
4. 15 P 64/2010 – nečinnost od 24. 2. 2010 do 14. 9. 2011
5. 15 P 239/2007 – nečinnost od 9. 6. 2010 do 14. 9. 2011
6. 15 P 248/2001 – nečinnost od 14. 6. 2010 do 14. 9. 2011
7. 15 P 82/2003 – nečinnost od 7. 7. 2009 do 30. 4. 2010, od 10. 6. 2010 do 14. 9. 2011
8. 15 P 80/2009 – nečinnost od 5. 8. 2010 do 14. 9. 2011
9. 14 Nc 1483/2009 – nečinnost od 4. 6. 2010 do 14. 9. 2011
10. 15 P 440/2007 – nečinnost od 9. 6. 2010 do 14. 9. 2011
11. 15 P 122/2001 – nečinnost od 18. 6. 2010 do 14. 9. 2011
12. 15 P 126/2011 – nečinnost od 23. 8. 2010 do 14. 9. 2011
t e d y
z a v i n ě n ě p o r u š i l
povinnosti soudce a ohrozil důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů.
T í m s p á c h a l
kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Za to se m u u k l á d á
podle §88 odst. 1 písm. b) zák. č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kárné opatření
s n í ž e n í p l a t u o 20 % na dobu 6 (šesti) měsíců,
počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí.
II.
podle §19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
s e z p r o š ť u j e
kárného provinění pro skutek spočívající v nečinnosti ve věci vedené Okresním soudem
v Teplicích pod sp. zn. 15 P 66/2008 od 7. 7. 2010 do 14. 9. 2011,
protože nebylo prokázáno, že se uvedený skutek stal.
Odůvodnění:
I. Obsah návrhu
Kárně obviněný soudce byl dle návrhu na zahájení kárného řízení nečinný při projednávání
a rozhodování celkem 13 opatrovnických věcí (viz dále). Tím se dle navrhovatele dopustil
kárného provinění podle ustanovení §87 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích,
přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech
a soudcích v platném znění), neboť zaviněně porušil povinnosti soudce stanovené v ustanovení
§80 odst. 1, odst. 2 písm. h) citovaného zákona.
V odůvodnění návrhu na zahájení kárného řízení navrhovatel upřesnil, že z jeho pověření
provedla místopředsedkyně soudu dne 25. 7. 2011 prověrku nevyřízených věcí starších jednoho
roku v senátu 15 P, jehož předsedou je JUDr. D. M. Přitom bylo zjištěno, že ve věcech, které
jsou předmětem kárného návrhu, byl jmenovaný soudce nečinný, neprovedl v nich úkony
směřující k jejich pravomocnému skončení, a byly tak zjištěny níže uvedené průtahy. Tyto
nedostatky nebyly odstraněny a trvají i ke dni podání kárného návrhu, tj. ke dni 14. 9. 2011.
K osobě kárně obviněného soudce navrhovatel uvedl, že byl přidělen k výkonu soudcovské
funkce k Okresnímu soudu v Teplicích počínaje dnem 25. 2. 2000. Od té doby dosud působí
na opatrovnickém oddělení. Od počátku ledna 2011 souběžně vyřizuje agendu věcí zapsaných
v rejstříku Exe, tj. agendu soukromých exekutorů.
Dle navrhovatele JUDr. D. M. napadlo v agendě PaNc v roce 2008 celkem 494 věcí, vyřídil
578 věcí; v roce 2009 celkem 473 věcí, vyřídil 619 věci; v roce 2010 celkem 429 věcí, vyřídil 479
věcí; v roce 2011 (k 31. 8. 2011) celkem 209 věcí, vyřídil 257 věcí; v agendě Exe v roce 2010
celkem 280 věcí, vyřídil 16 věcí; v roce 2011 (k 31. 8. 2011) celkem 2129 věcí, vyřídil 1784 věcí.
Věci jsou mu přidělovány rovnoměrně jako ostatním soudcům na opatrovnickém úseku.
Dlouhodobě stav nevyřízených věcí v agendě PaNc podstatně nesnižuje. V minulosti byla
proto ze strany vedení soudu opakovaně přijímána opatření k přerozdělení věcí mezi jiné soudce
na opatrovnickém úseku. Kromě toho byl změnou rozvrhu práce účinnou od 1. 6. 2011
JUDr. M. zastaven nápad nových věcí zapisovaných do rejstříku PaNc a zároveň zvýšen
procentuelní (z 15% na 20%) nápad věcí zapisovaných do rejstříku Exe, které se vyřizují
bez nutnosti nařizovat jednání. Výkonnost JUDr. D. M. ve srovnání s ostatními soudci
vyřizujícími agendu PaNc je srovnatelná, spíše průměrná. Za zásadní problém v práci kárně
obviněného navrhovatel považuje nevyřizování věcí v přiměřené lhůtě. Celkově ho však hodnotí
jako pečlivého soudce s nepochopitelnými výkyvy při vyřizování některých věcí. Během výkonu
funkce soudce byly kárně obviněnému soudci uloženy celkem tři písemné výtky ve smyslu
ustanovení §88a zákona o soudech a soudcích, a to za průtahy (ze dne 7. 11. 2008
pod zn. Spr 959/2008); za dlouhodobou nečinnost (ze dne 28. 4. 2009 pod zn. Spr 359/2009);
a za průtahy v 11 vyřizovaných věcech (ze dne 28. 6. 2010 pod zn. Spr 61/2010).
Kromě toho bylo proti kárně obviněnému soudci vedeno kárné řízení u Nejvyššího
správního soudu, které skončilo rozhodnutím vydaným dne 24. 11. 2010, č. j. 11 Kss 8/2009 - 51,
jímž byl uznán vinným kárným proviněním, a byla mu uložena důtka.
Při kontrole všech věcí starších jednoho roku provedené ke dni 30. 6. 2011 byly zjištěny
závažné průtahy ve shora uvedených věcech. Přitom věci, pro které je podáván tento kárný
návrh, nejsou zpravidla nijak mimořádně skutkově ani právně složité. Ze shora uvedených
skutečností je zřejmé, že kárně obviněný soudce ve dvaceti opatrovnických věcech neprováděl
procesní úkony, které by vedly k meritornímu ukončení věci, ačkoli mu nebránily žádné
objektivní okolnosti k urychlenému ukončení těchto nevyřízených věcí. Tím zavinil
neodůvodněné průtahy trvající od sedmi měsíců do dvaceti sedmi měsíců, čímž způsobil,
že uvedená opatrovnická řízení nebyla dosud pravomocně skončena.
Navzdory opakovanému apelu poukazujícímu na nutnost zaměřovat se na vyřizování
nejstarších věcí ve všech soudních agendách kárně obviněný soudce, nečinil v předmětných
věcech úkony směřující k jejich vyřízení ani po provedené kontrole. Činnost kárně obviněného
soudce je dlouhodobě nedostatečná, jeho nečinnost závažným způsobem ohrožuje důvěru
veřejnosti v činnost soudců, přičemž nedostatky v jeho práci působí zejména potíže účastníkům
opatrovnických řízení.
Dle navrhovatele se výše popsaným jednáním JUDr. D. M. dopustil kárného provinění podle
ustanovení §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích a navrhuje mu za to uložit dle ustanovení §
88 odst. 1 písm. b) stejného zákona kárné opatření snížení platu o 25% na dobu 10 měsíců.
II. Vyjádření kárně obviněného soudce
Kárně obviněný soudce se k návrhu na zahájení kárného řízení písemně nevyjádřil.
III. Ústní jednání, dokazování
Při ústním jednání konaném dne 3. 10. 2012 navrhovatel přednesl návrh shodně s jeho výše
citovaným písemným vyhotovením.
Zástupce kárně obviněného připustil, že k průtahům v řízeních uvedených v návrhu
pod body 1, 4 – 13 skutečně došlo a lze je označit za neodůvodněné. Tyto skutečnosti nehodlá
zpochybňovat. Nesouhlasí s tvrzením navrhovatele v bodech 2 a 3, dle jeho názoru v těchto
věcech k průtahům nedošlo.
Kárně obviněný soudce v rámci výslechu shodně uvedl, jako předtím jeho obhájce,
že nezpochybňuje tvrzení navrhovatele pod body 1, 4 – 13, v těchto věcech skutečně k průtahům
došlo. Připouští, že jeho styl práce může být nesystémový, zřejmě v daném období ne vždy volil
vhodnou organizaci práce. Zdůraznil však, že veškeré výtky vůči jeho činnosti směřují jen
proti kvantitativním ukazatelům, kvalita není hodnocena. Nesouhlasí s tím, že došlo k nečinnosti
ve věci uvedené pod bodem 2, sp. zn. 15 P 66/2008. V této věci kárně obviněný soudce
prodlužoval účinnost předběžného opatření vydaného dle ustanovení §76a občanského
soudního řádu, neboť nezletilý byl již těsně před nabytím zletilosti, nebylo by efektivní nařizovat
ústavní výchovu, která by plnoletostí skončila. Nezletilý byl ve výchovném ústavu umístěn
na základě předběžného opatření, to považoval kárně obviněný za dostatečné. U věci pod bodem
3 došlo k nedorozumění, byla vydána dvě usnesení o ustanovení opatrovníka. Kárně obviněný
soudce vydal usnesení o ustanovení opatrovníka dne 5. 1. 2011, což dokládá jeho předložením.
Předsedkyně senátu shrnula průběh předběžného šetření. K tvrzení navrhovatele byly
vyžádány spisy vedené Okresním soudem v Teplicích, v nichž byly navrhovatelem shledávány
průtahy. Kárný senát se seznámil s jejich obsahem a ověřil následující, pro věc relevantní,
skutečnosti:
1) Sp. zn. 15P 149/2004 - 16 PaNc 414/2006
Dne 10. 10. 2006 byl podán návrh na nařízení ústavní výchovy nad nezletilou. Spis byl
od 11. 10. 2006 do 14. 1. 2009 u soudce bez úkonu. Teprve dne 26. 2. 2009 bylo vydáno
usnesení, kterým soud rozhodl o přenesení působnosti na Okresní soud v Ústí nad Labem.
Proti tomuto usnesení bylo podáno odvolání. Od 2. 11. 2009 do 2. 12. 2009 se spis nacházel
u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Po jeho vrácení byl spis postoupen dle pravomocného
usnesení ze dne 26. 2. 2009 Okresnímu soudu v Ústí nad Labem. Zde byl spis od 22. 1. 2010
do 18. 1. 2011 a poté postoupen zpět zdejšímu soudu. Od tohoto data nebyl ve spise učiněn
ze strany soudce žádný úkon.
Dle návrhu nečinnost trvala od 18. 1. 2011 – 15. 9. 2011, obsah spisu tomuto odpovídá.
2) Sp. zn. 15P 66/2008 - 16 PaNc 111/2010
Návrh na nařízení ústavní výchovy byl podán dne 26. 3. 2010; zároveň byl podán návrh
na vydání předběžného opatření dle §76a o. s. ř. Nezletilý byl umístěn v ústavu, předběžné
opatření bylo pravidelně prodlužováno. Ve věci bylo nařízeno jednání na 29. 4. 2010,
avšak bylo odročeno za účelem výslechu rodičů. Další jednání se již nekonalo. O návrhu
na nařízení ústavní výchovy tak nebylo rozhodnuto. Nezletilý v mezidobí dosáhl 18 let věku.
Návrh na nařízení ústavní výchovy byl vzat zpět. Spis bez úkonu od 7. 7. 2010, s výjimkou
prodlužování předběžného opatření. Svým jednáním tak soudce zavinil průtahy
v pravomocném skončení věci trvající více než 14 měsíců.
Z obsahu spisu bylo ověřeno, že kárně obviněný soudce vydával usnesení o prodloužení
ústavní výchovy každý měsíc od tvrzeného začátku průtahů až do září 2011.
3) Sp. zn. 15P 72/2007 - 16 PaNc 158/2009
Dne 6. 1. 2011 bylo rozhodnuto ve věci 16 PaNc 96/2007 o přenesení příslušnosti na Okresní
soud v Pelhřimově. Spis však nebylo možno odeslat, aniž by bylo rozhodnuto o všech
senátních věcech, proto byl spis vrácen soudci s poznámkou, že je nutné rozhodnout o všech
senátních věcech. Pod sp. zn. 16 PaNc 15/2009 byl veden návrh Dětského
domova v Chomutově na ustanovení opatrovníka k uzavření smlouvy o vedení účtu nezletilé
L. K.. Návrh byl podán dne 17. 4. 2009, avšak nebylo o něm rozhodnuto. V mezidobí do
spisu napadl další návrh, a to pod sp. zn. 16 PaNc 5/2011, kterým byl podán návrh na nařízení
dohledu nad nezletilou M. Spis byl od 17. 2. 2011 u soudce, aniž v něm byl učiněn úkon
směřující ke skončení všech senátních věcí tak, aby bylo možné spis postoupit jinému soudu.
Tvrzení navrhovatele odpovídá obsahu spisu.
4) Sp. zn. 15P 289/2006 - 16 PaNc 13712009
Návrh na stanovení výživného rodičům nezletilé byl podán dne 31. 3. 2009. Od 1. 4. 2009
do 16. 9. 2009 se spis nacházel u soudce, poté byl připojen ke spisu vedenému pod sp. zn.
l4 Nc 435 2009. Od tohoto spisu byl odpojen dne 25. 11. 2009 a od tohoto data je opět
u soudce, který ve věci neučinil žádný úkon. Dne 25. 11. 2009 byl spis předložen soudci.
Od té doby v něm nebyl učiněn žádný úkon. Svým jednáním tak soudce zavinil průtahy trvající
více než 27 měsíců.
Tvrzení navrhovatele odpovídá obsahu spisu.
5) Sp. Zn. 15P 64/2010 - 16 PaNc 60/2010, 16 PaNe 61/2010
Oba návrhy (tj. návrh na svěření nezletilých mimo nezl. J. do péče třetí osoby a návrh
na zrušení ústavní výchovy u všech nezletilých s výjimkou nezl. J.) byly podány dne
17. 2. 2010. Spis byl předložen soudci dne 23. 2. 2010, od té doby v něm soudce neučinil
žádný úkon, a proto svým jednáním zavinil průtahy v pravomocném skončení obou věcí
trvající u každé z nich více než 18 měsíců.
Tvrzení navrhovatele odpovídá obsahu spisu.
6) Sp. zn. 15P 239/2007 - l6 PaNc 310/2007, 16 PaNc 60/2009
Věc vedená pod senátním číslem 16 PaNc 310/2007 napadla dne 23. 7. 2007, ve věci bylo
rozhodnuto rozsudkem dne l. 7. 2008. Po odvolání otce byl spis předložen Krajskému soudu
v Ústí nad Labem, kde byl od 19. 1. 2009 do 13. 5. 2010. V mezidobí, konkrétně dne
11. 2. 2009, byl podán návrh na změnu výchovy a je veden pod sp. zn. 16 PaNc 60/2009.
Soudci byl předložen spis po vrácení z KS včetně nového návrhu po vyznačení právní moci
vyšší soudní úřednicí, neboť částečně byl rozsudek soudu potvrzen, a to dne 8. 6. 2010.
Od té doby jsou obě senátní věci bez úkonu. Svým jednáním tak soudce zavinil průtahy
v pravomocném skončení obou věcí trvající v každé z nich více než 15 měsíců.
Tvrzení navrhovatele odpovídá obsahu spisu.
7) Sp. zn. 15P 248/2001 - 16 PaNc 314/2009
Návrh na zvýšení výživného podala matka dne 10. 8. 2009. Ve věci se konala čtyři jednání,
a to ve dnech 26. 3. 2010, 16. 4. 2010, 10. 5. 2010 a 14. 6. 2010. Od posledního jednání je spis
u soudce bez úkonu. Svým jednáním tak soudce zavinil průtahy v pravomocném skončení věci
trvající více než 15 měsíců.
Tvrzení navrhovatele odpovídá obsahu spisu.
8) Sp. zn. 15P 82/2003 - 16 PaNc 265/2009, 16 PaNc 266/2009, 16 PaNc 267/2009,
16 PaNc 268/2009, 16 PaNc 286/2009
Návrhy na ustanovení opatrovníka k založení a vedení vkladní knížky a ke správě prostředků
nezletilým N., T., T. a I. byly podány dne 3. 7. 2009. Dne 30. 9. 2009 podala matka návrh na
zrušení ústavní výchovy. Spis se od 7. 7. 2009 nacházel u soudce. Dne 30. 4. 2010 byl spis
předán vyšší soudní úřednici, která ve věci učinila úkon – výslech. Od 9. 6. 2010 byl spis opět
u soudce bez jakéhokoli úkonu. Svým jednáním tak soudce zavinil průtahy v pravomocném
skončení věci trvající více než 23 měsíců.
Tvrzení navrhovatele odpovídá obsahu spisu.
9) Sp. Zn. 15P 80/2010 - 16 PaNc 414/2009
Návrh na úpravu výchovy a výživy podala matka dne 16. 10. 2009. Spis byl na lhůtách
a u vyšší soudní úřednice. Ve věci se konala dvě jednání ve dnech 11. 6. 2010 a 23. 7. 2010.
Poslední jednání bylo odročeno na neurčito s tím, že je nutné vyslechnout otce dožádaným
Okresním soudem v Karlových Varech. Dožádání již nebylo vypracováno a spis je
od 5. 8. 2010 u soudce, aniž byl učiněn jakýkoliv úkon. Svým jednáním tak soudce zavinil
průtahy v pravomocném skončení věci trvající více než 13 měsíců.
Tvrzení navrhovatele odpovídá obsahu spisu.
10) Sp. zn. 14 Nc 1483/2009 - 16 PaNc 498/2009, 16 PaNc 499/2009
Návrh na úpravu výchovy a výživy pro dobu před a po rozvodu podala matka dne
16. 12. 2009. Ve věci se konalo jednání dne 3. 6. 2010, které bylo odročeno na neurčito.
Důvodem je nutnost předložit spis Krajskému soudu v Ústí nad Labem s odvoláním
proti usnesení, kterým byl nezletilému ustanoven opatrovník pro toto řízení. Spis je
od 4. 6. 2010 u soudce, aniž byl s předkládací zprávou předložen krajskému soudu.
Svým jednáním tak soudce zavinil průtahy v pravomocném skončení věci trvající více než
15 měsíců.
Tvrzení navrhovatele odpovídá obsahu spisu.
11) Sp. zn. 15 P 440/2007 - 16 PaNc 181/2010
Návrh na stanovení výživného rodičům podal Úřad práce v Teplicích dne 19. 5. 2010.
Od 7. 6. 2010 do 9. 6. 2010 byl spis připojen ke sp. zn. St 97/2009. Poté byl spis vrácen soudci
a od tohoto data je u něho, aniž byl učiněn jakýkoliv úkon. Svým jednáním tak soudce zavinil
průtahy v pravomocném skončení věci trvající více než 15 měsíců.
Tvrzení navrhovatele odpovídá obsahu spisu.
12) Sp. zn. 15 P 122/2001 - 16 PaNc 207/2010
Návrh na svěření do pěstounské péče podala babička nezletilé dne 6. 6. 2010. Spis je
od 18. 6. 2010 u soudce, aniž jím byl učiněn jakýkoli úkon směřující ke skončení věci. Svým
jednáním tak soudce zavinil průtahy v pravomocném skončení věci trvající více než 14 měsíců.
Tvrzení navrhovatele odpovídá obsahu spisu.
13) Sp. zn. 15 P 126/2001 - 16 PaNc 181/2010
Návrh na zrušení ústavní výchovy nezletilých M., J., L., G. a E. podala matka dne 19. 4. 2010.
Spis byl na lhůtách a u vyšší soudní úřednice, která ve věci provedla úkon - výslech. Spis je od
23. 8. 2010 u soudce, aniž jím byl učiněn jakýkoli úkon. Svým jednáním tak soudce zavinil
průtahy v pravomocném skončení věci trvající více než 12 měsíců. Tvrzení navrhovatele
odpovídá obsahu spisu.
Kárně obviněný polemizoval s údaji předloženými navrhovatelem ohledně jeho celkového
nápadu a výkonu. Následně však uvedl, že tím chtěl pouze prokázat, že v mnoha věcech rozhodl
řádně a své povinnosti plnil. Na jeho zátěži v daném období se projevila i nutnost seznámit
se s novou agendou soukromých exekutorů.
Navrhovatel v závěrečné řeči poukázal na více než desetiletou praxi kárně obviněného soudce
na opatrovnickém oddělení, při které se opakovaně projevují problémy s nečinností v řízení.
O tom svědčí tři v minulosti udělené výtky dle ustanovení §88a zákona o soudech a soudcích.
Ostatní soudci působící na stejném úseku jsou vytíženi stejně, ne-li více, rozhodují také exekuční
věci, a podobné nedostatky se u nich neprojevují. Dále uvedl obsahově shodné skutečnosti
s návrhem na zahájení kárného řízení. V závěru zdůraznil, že kárně obviněného soudce
na nedostatky v jeho práci opakovaně upozorňoval a dle jeho názoru mu dal dostatečný prostor
pro jejich odstranění, k čemuž bohužel nedošlo. Trvá tedy na vzneseném návrhu uznat kárně
obviněného vinným kárným proviněním dle ustanovení §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích
a uložit mu kárné opatření snížení platu o 25% na dobu deseti měsíců.
Obhájce kárně obviněného zopakoval, že nezpochybňují tvrzení navrhovatele uvedené
pod body 1, 4 – 13 kárného návrhu. Připustil, že se může jednat o kárné provinění. Ve věcech
pod body 2 a 3 však trvá na tom, že zde k průtahům nedošlo. Ve věci ad 2) nemělo nařízení
ústavní výchovy vzhledem k věku nezletilého smysl, ve výchovném ústavu umístěn byl,
a to na základě předběžného opatření, které bylo kárně obviněným soudcem prodlužováno.
Ve věci ad 3) bylo prokázáno, že dne 5. 1. 2011 bylo vydáno usnesení o ustanovení opatrovníka,
tedy rozhodnuto bylo. Požádal kárný senát, aby při úvaze o uložení kárného opatření zohlednil
práci kárně obviněného soudce komplexně a přihlédnul k množství ostatních kvalitních
rozhodnutí.
Kárně obviněný soudce využil práva posledního slova, vyjádřil politování nad nedostatky
uvedenými navrhovatelem pod body 1, 4 – 13 s tím, že v budoucnu chce zlepšit organizaci
své práce.
IV. Hodnocení důkazů
Kárný senát vyhodnotil důkazy provedené při ústním jednání po pečlivém uvážení všech
okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Důkazy obsahem listin, jejichž provedení navrhl
navrhovatel, zejména obsah spisů, v nichž mělo dojít k průtahům, potvrdily jeho tvrzení uvedené
v návrhu na zahájení řízení týkající se doby nečinnosti v jednotlivých věcech, s výjimkou věci
uvedené pod bodem 2 – sp. zn. 15 P 66/2008.
Předmětem dokazování a hodnocení ze strany kárného senátu tedy bylo tvrzení navrhovatele
ohledně nečinnosti ve věcech uvedených v návrhu na zahájení řízení, přičemž kárný senát dospěl
k následujícím závěrům:
Kárně obviněný soudce byl shledán vinným z průtahů ve věcech a obdobích uvedených
v části I. výroku tohoto rozhodnutí. Průtahy mezi jednotlivými úkony byly kárným senátem
ověřeny z obsahu předmětných spisů, ostatně JUDr. M. jejich vznik a průběh nezpochybnil.
Samotnou existenci průtahů v uvedených věcech tedy kárný senát na základě uvedených důkazů
a vyjádření kárně obviněného soudce považoval za prokázanou. JUDr. M. nezpochybnil
ani zavinění za tyto nedostatky, sám označil pravděpodobné příčiny jejich vzniku, tj. nevhodnou
organizaci práce z jeho strany.
Vzhledem k tomu, že kárně obviněný soudce nenamítal nadměrné zatížení jako zásadní
důvod vzniku vytýkaných průtahů, kárný senát se nezabýval marginálními rozdíly v údajích
o počtu napadených a rozhodnutých věcí JUDr. M. Jak kárný senát opakovaně uvedl ve svých
rozhodnutích, činnost soudce je soubor mnoha velmi složitých procesů, vzpírajících se obecně
platnému normování. Vyřízení a rozhodnutí každé věci může být velmi individuální, vždy jinak
náročné z různých hledisek - časových, právních a dalších. Vzhledem k odlišnosti druhu
rozhodovaných věcí (trestní, civilní, obchodní, exekuční atd.), k vytvoření méně či více náročných
specializací v rámci senátů, k rozsahu administrativní podpory atd., je běžné a logické, že počet
věcí, které je schopen soudce rozhodnout v potřebné kvalitě a přijatelné době, se liší, často i
výrazně. Je tedy pouze na kárně obviněném soudci, aby v případě vytýkaných průtahů kárnému
senátu prokázal objektivní nemožnost rozhodovat ve věcech plynule a v přiměřené době,
tj. např. předestřením svého časového snímku pracovní činnosti, a porovnáním skutečně
vykonávaných činností a jejich časové dotace s potřebným stavem těchto hodnot pro plynulé
vyřizování jemu přidělených věcí. Jak je již však výše uvedeno, tuto argumentaci kárně obviněný
soudce nepoužil, kárný senát tedy údaje o počtu napadených a rozhodnutých věcí považoval
pouze za podpůrné skutečnosti doplňující celkový obraz o činnosti a vytížení kárně obviněného
soudce.
Podle ustanovení §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. je kárným proviněním též zaviněné
porušení povinností soudce, jimiž soudce ohrožuje důvěru ve spravedlivé rozhodování. Pojem
spravedlivého rozhodování soudů zahrnuje i rozhodování soudů ve lhůtách, které odpovídají
povaze a závažnosti jednotlivých věcí. Pokud tedy soudce v řízení nečiní úkony v odpovídajících
lhůtách, je toto jednání způsobilé ohrozit důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů. Nevyřízení
konkrétní věci v odpovídající lhůtě (bez existence objektivní překážky takového stavu) negativně
postihuje účastníky sporu.
Při rozhodování občanskoprávních a obchodních věcí není soudce (s výjimkou zákonem
stanovených případů) vázán zákonem explicitně stanovenou lhůtou pro provedení jednotlivých
úkonů poté, kdy je mu věc přidělena k rozhodnutí. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), stanoví obecnou povinnost soudu postupovat v řízení tak,
aby jím poskytnutá ochrana práv byla rychlá a účinná (§6 o. s. ř.), konkrétně aby věc byla
co nejrychleji projednána a rozhodnuta (§100 odst. 1 o. s. ř.). V případě nečinnosti soudce mezi
jednotlivými úkony v takovém řízení je tedy nutno vždy individuálně posoudit, zda již byly
porušeny výše citované povinnosti či nikoliv. Dle názoru kárného senátu musí mít jednání,
které by naplnilo skutkovou podstatu kárného provinění, tj. zde porušení povinnosti poskytovat
rychlou a účinnou ochranu práv, určitou intenzitu. V případě nečinnosti je jedním z faktorů
určujících tuto intenzitu délka případného průtahu.
Navrhovatel kárně obviněnému soudci vytýkal nedodržení povinnosti činit úkony plynule,
bez průtahů. Rozsahem se jednalo o různě dlouhá období nečinnosti, všechna v řádech měsíců.
Kárný senát dospěl k závěru, že ve věcech uvedených ve výroku I. rozhodnutí se kárně obviněný
soudce dopustil jednání, které je nutno kvalifikovat jako kárné provinění ve smyslu ustanovení
§87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. K tomuto závěru dospěl kárný senát i u nečinnosti
vytýkané ve věci vedené pod sp. zn. 15P 72/2007 - 16 PaNc 158/2009. Kárně obviněný při své
obhajobě uvedl, že nedošlo k nečinnosti tvrzené navrhovatelem, neboť prokázal, že dne
6. 1. 2011 vydal usnesení o ustanovení opatrovníka. Kárný senát tuto skutečnost nepopírá
a zmíněné usnesení je součástí spisu, který měl k dispozici. Navrhovatel však kárně obviněnému
soudci vytýkal nečinnost až od 17. 2. 2011 do 14. 9. 2011, kdy dle obsahu spisu skutečně žádný
úkon směřující k rozhodnutí nebyl učiněn.
Kárný senát však přisvědčil obhajobě kárně obviněného soudce, že k nedůvodné nečinnosti
nedošlo ve věci vedené pod sp. zn. 15 P 66/2008 - 16 PaNc 111/2010. Z obsahu tohoto spisu je
zřejmé, že nezletilý byl dne 26. 10. 2010 umístěn do výchovného ústavu na základě předběžného
opatření. Toto předběžné opatření bylo kárně obviněným soudcem průběžně každý měsíc
prodlužováno, nezletilý se tedy po celou dobu nacházel ve výchovném ústavu, k jeho propuštění
nedošlo. Dne 22. 5. 2011 dosáhl zletilosti. Dle kárného senátu se v této věci nejednalo
o nedůvodnou nečinnost, neboť úkony, které soudce činil, nelze označit bez dalšího
za nadbytečné či nesprávné, pokud základní účel – tj. setrvání nezletilého ve výchovném ústavu,
byl naplněn. Otázka podrobnějšího posouzení vhodnosti takového postupu nebyla předmětem
kárného řízení, kárný senát posuzoval průběh řízení z hlediska existence průtahů. Z těchto
důvodů tedy kárně obviněného soudce v tomto rozsahu návrhu na zahájení kárného řízení
zprostil.
V. Závěr
Jednání kárně obviněného soudce uvedené v části I. výroku tohoto rozhodnutí bylo z výše
uvedených důvodů kárným senátem shledáno jako kárné provinění ve smyslu ustanovení
§87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. Dle tohoto ustanovení je kárným proviněním soudce zaviněné
porušení jeho povinností, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost
soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé
rozhodování soudů. Rozhodování v zákonem stanovených či přiměřených lhůtách je považováno
za součást práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; čl. 6
Evropské úmluvy o lidských právech). Neodůvodněné průtahy v řízení je proto nutno hodnotit
jako zaviněné porušení povinností soudce a jako jednání způsobilé nejméně narušit důvěru
ve spravedlivé rozhodování soudů ve smyslu ustanovení §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb.
Kárně obviněný soudce byl zproštěn obvinění ze zavinění neodůvodněných průtahů ve věci
uvedené ve výroku II. rozhodnutí, neboť nebylo prokázáno, že by se v této věci skutek tvrzený
navrhovatelem stal.
Při úvaze, jaké kárné opatření kárně obviněnému soudci uložit, hodnotil kárný senát
především závažnost tohoto kárného provinění. Uvedené provinění kárný senát shledal
závažným, a to vzhledem k počtu věcí, v nichž bylo prokázáno porušení zákonem stanovených
povinností, a taktéž vzhledem k délce nečinnosti v jednotlivých věcech. Přitěžující okolností
též je, že kárně obviněnému soudci byly nedostatky stejného druhu navrhovatelem v minulosti
opakovaně vytýkány, a to i formálně v podobě výtek dle ustanovení §88a zákona o soudech
a soudcích. Ve prospěch kárně obviněného soudce naopak bylo nutno dle názoru kárného senátu
hodnotit, že i navrhovatel oceňoval jeho snahu o poctivý přístup k rozhodování náročné
opatrovnické agendy, nezpochybňoval kvalitu jím vydávaných rozhodnutí, nedostatky v činnosti
považoval za „nepochopitelné výkyvy“, tedy nikoliv standardní a trvalý stav. Vzhledem k těmto
skutečnostem a s přihlédnutím k tomu, že soudce byl v části návrhu zproštěn, kárný senát dospěl
k závěru, že prokázanému kárnému provinění kárně obviněného soudce odpovídá kárné opatření
podle ustanovení §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
a to snížení platu o 20% na dobu 6 měsíců, počínaje měsícem následujícím po právní moci
tohoto rozhodnutí.
Poučení: Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné.
V Brně dne 3. října 2012
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně kárného senátu