ECLI:CZ:NSS:2013:5.AS.116.2012:11
sp. zn. 5 As 116/2012 - 11
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. a JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D., v právní věci
žalobce: P. Č., proti žalovanému: Okresní soud v Českých Budějovicích, se sídlem České
Budějovice, Lidická 20, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu
v Českých Budějovicích ze dne 26. 1. 2012, č. j. 10 Na 955/2011 - 65,
takto:
I. Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 1. 2012,
č. j. 10 Na 955/2011 – 65 se zrušuje .
II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení shora
označeného usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“),
kterým krajský soud zamítl návrh stěžovatele na osvobození od soudních poplatků a žádost
o ustanovení zástupce.
[2] Krajskému soudu bylo dne 9. 2. 2011 doručeno podání stěžovatele ze dne 31. 1. 2011
ve věci poskytování informací Okresním soudem v Českých Budějovicích. Z důvodu, že nebyly
ze strany stěžovatele odstraněny vady tohoto podání, krajský soud jej usnesením ze dne
7. 3. 2011, č. j. 10 Na 955/2011 - 8 odmítl. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel kasační
stížnost, která byla krajskému soudu doručena dne 29. 3. 2011.
[3] Krajský soud usneseními ze dne 1. 4. 2011 vyzval stěžovatele k odstranění vad podané
kasační stížnosti a k uhrazení soudního poplatku za podanou kasační stížnost ve výši 3000 Kč.
[4] Stěžovatel na základě těchto výzev dne 18. 4. 2011 požádal krajský soud o osvobození
od soudních poplatků a ustanovení zástupce a v souvislosti s předpoklady pro osvobození
od soudních poplatků odkázal na graficky upravenou kopii části dříve vyplněného formuláře
k prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech doručenou soudu dne 24. 2. 2011
a na blíže nespecifikované listiny „u správce soudních poplatků“. Krajský soud pro neúplnost,
nedostatečnost a nejednoznačnost tohoto podání přípisem ze dne 17. 5. 2011 stěžovatele vyzval
k řádnému vyplnění formuláře „vzor 060 o. s. ř.“. Stěžovatel do doby rozhodování krajského
soudu formulář „vzor 060 o. s. ř.“ nedodal a pouze dne 31. 5. 2011 učinil podání, v němž sdělil,
že výzvě k vyplnění formuláře vzhledem ke svému podání z 23. 2. 2011 nerozumí, vyjádřil
nesouhlas se způsobem doručování a požádal o stanovení lhůty alespoň v délce 2 týdnů. Krajský
soud následně lhůtu k řádnému vyplnění formuláře prodloužil do 15. 6. 2011.
[5] Krajský soud usnesením ze dne 23. 6. 2011, č. j. 10 Na 955/2011 - 21 návrh stěžovatele
na osvobození od soudního poplatku zamítl, když dospěl k závěru, že stěžovatel neprokázal
naplnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků. Stejně tak krajský soud zamítl i návrh
na ustanovení zástupce, neboť u stěžovatele nebyly shledány předpoklady pro osvobození
od soudních poplatků a nebyly tak splněny podmínky předpokládané ustanovením §35 odst. 8
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„s. ř. s.“), dle kterého předseda senátu může navrhovateli na návrh ustanovit zástupce, jsou-li
u něj splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
[6] Proti tomuto usnesení krajského soudu podal stěžovatel kasační stížnost, kterou
se domáhal jeho zrušení, a to z důvodu nesprávného posouzení podmínek pro osvobození
od soudních poplatků a nepřezkoumatelnosti rozhodnutí z důvodu nesrozumitelnosti spočívající
v rozporu mezi výrokem a odůvodněním rozhodnutí a z důvodu několika namítaných vad
řízení před krajským soudem. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 30. 9. 2011, č. j. 5 As
78/2011 – 37 usnesení krajského soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
V kasačním rozhodnutí zdejší soud zavázal krajský soud, aby v dalším řízení sdělil stěžovateli,
jaké konkrétní doklady od něj k prokázání skutečnosti, že není schopen opatřit si finanční
prostředky vlastním přičiněním žádá, případně aby sám ověřil tvrzení, že stěžovatel není
zaměstnán ze zdravotních důvodů.
[7] V novém rozhodnutí ze dne 26. 1. 2012, č. j. 10 Na 955/2011 - 65, krajský soud návrh
stěžovatele opětovně zamítl, a to s ohledem na skutečnost, že z provedeného dokazování
vyplynulo, že poměry stěžovatele se žádným způsobem nezměnily.
[8] Proti výše uvedenému usnesení krajského soudu ze dne 26. 1. 2012 podal stěžovatel
u zdejšího soudu včasnou kasační stížnost, kterou se domáhal, aby zdejší soud usnesení krajského
soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Stěžovatel zde explicitně neodkázal na konkrétní
zákonné důvody jejího podání, nicméně z obsahu kasační stížnosti je zřejmé, že jsou tvrzeny
kasační důvody podle §103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s.
[9] Právní subsumpce kasačních důvodů pod konkrétní ustanovení §103 odst. 1 s. ř. s.
je záležitostí právního hodnocení věci Nejvyšším správním soudem a nejde proto o nedostatek
návrhu, který by bránil jeho věcnému projednání (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního
soudu ze dne 8. 1. 2004, č. j. 2 Afs 7/2003 - 50, publikovaný pod č. 161/2004 Sb. NSS; všechna
rozhodnutí zdejšího soudu jsou dostupná na adrese www.nssoud.cz). Námitky stěžovatele
přitom míří do nesprávného posouzení podmínek pro osvobození od soudního poplatku
a do nepřezkoumatelnosti napadeného usnesení z důvodu nesrozumitelnosti a též z důvodu
namítaných vad řízení před krajským soudem.
[10] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti kasační stížnosti;
ze soudního spisu totiž zjevně vyplývá absence dvou podmínek řízení. Především nebyl zaplacen
soudní poplatek za kasační řízení [§2 odst. 2 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a Položka 19 Sazebníku poplatků, který tvoří přílohu
jmenovaného zákona] a stěžovatel též není zastoupen advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.).
[11] Z judikatury zdejšího soudu se však v této souvislosti podává, že „[v] řízení o kasační
stížnosti, jehož předmětem je posouzení zákonnosti rozhodnutí o zastavení řízení, které bylo důsledkem
nezaplacení soudního poplatku […], by opětovné trvání jak na podmínce uhrazení poplatku pro toto řízení,
tak i na podmínce povinného zastoupení ve svém důsledku znamenalo jen další řetězení téhož problému,
což by popíralo smysl samotného řízení, a zároveň by nesvědčilo ani zásadě hospodárnosti a rychlosti řízení“
(rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 9. 2007, č. j. 9 As 43/2007 – 77).
[12] Trvání na těchto podmínkách, vzhledem ke specifické povaze napadeného usnesení,
by tudíž vedlo k popření cíle, jenž účastník podáním žádosti sledoval a k popření vlastního
smyslu řízení o kasační stížnosti, v němž má být zkoumán závěr o tom, zda účastník měl být
od soudních poplatků osvobozen či nikoliv. Nejvyšší správní soudu proto s ohledem na právě
uvedené skutečnosti zaplacení soudního poplatku ani zastoupení advokátem v tomto řízení
nepožadoval.
[13] Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadené usnesení v souladu
s ustanovením §109 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel ve své kasační stížnosti
uplatnil. Shledal přitom v dosavadním řízení vady podle §109 odst. 4 s. ř. s., k nimž musí
přihlédnout z úřední povinnosti.
[14] Podle §109 odst. 4 s. ř. s. je Nejvyšší správní soud vázán důvody kasační stížnosti;
to neplatí, bylo-li řízení před soudem zmatečné nebo bylo zatíženo vadou, která mohla mít
za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, anebo je-li napadené rozhodnutí
nepřezkoumatelné, jakož i v případech, kdy je rozhodnutí správního orgánu nicotné.
Podle §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. spočívá zmatečnost řízení před soudem v tom, že chyběly
podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen,
popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce.
[15] Dne 1. 1. 2012 nabyl účinnosti zákon č. 303/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále též „novela
soudního řádu správního“). Jednou ze změn v důsledku novely je to, že kasační stížnost
se podává u Nejvyššího správního soudu, a nikoliv u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.
Byla-li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal, předá ji tento soud
bez zbytečného odkladu Nejvyššímu správnímu soudu se soudním, případně též se správním
spisem (§106 odst. 4 a 5 s. ř. s.). Řízení o kasačních stížnostech tedy probíhá zcela
před Nejvyšším správním soudem, který provádí všechny procesní úkony následující po podání
kasační stížnosti.
[16] Článek II, bod 1. zákona č. 303/2011 Sb., stanoví, že soudní řád správní se použije
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro řízení zahájená přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které byly v řízení učiněny přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
[17] S ohledem na novelu soudního řádu správního a její přechodná ustanovení neměl krajský
soud rozhodovat po 1. 1. 2012 o žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků.
Povinnost činit tyto úkony totiž přešla účinností novely soudního řádu správního na Nejvyšší
správní soud. Ten je povinen před rozhodnutím o kasační stížnosti ve věci samé zkoumat splnění
podmínek řízení. Jednou z nich je i zaplacení soudního poplatku v řízení o kasační stížnosti.
Pokud stěžovatel požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce a krajský
soud o této žádosti nerozhodl do 31. 12. 2011, přešla povinnost o této žádosti rozhodnout
po 1. 1. 2012 na Nejvyšší správní soud (srov. rozsudek zdejšího soudu ze dne 17. 9. 2012,
č. j. 8 As 9/2012 - 33).
[18] Krajský soud přesto o žádosti rozhodl až 26. 1. 2012. Za této situace nelze dospět
k jinému závěru, než že o žádosti rozhodoval věcně nepříslušný soud. Tato vada zakládá
zmatečnost řízení ve smyslu §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s., ke které soud přihlíží z úřední
povinnosti. Proto musel Nejvyšší správní soud usnesení krajského soudu ze dne 26. 1. 2012,
č. j. 10 Na 955/2011 – 65 zrušit.
[19] Nejvyšší správní soud ve věci rozhodl v souladu s §109 odst. 2 s. ř. s., podle něhož
rozhoduje Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti zpravidla bez jednání, když neshledal důvody
pro jeho nařízení.
[20] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti se opírá o §60 odst. 7 s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., dle kterého jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud
výjimečně rozhodnout, že se náhrada nákladů účastníkům nebo státu zcela nebo zčásti
nepřiznává. Nejvyšší správní soud shledal v nyní projednávané věci právě takové důvody
zvláštního zřetele hodné ve smyslu §60 odst. 7 s. ř. s. spočívající v tom, že zrušení usnesení
krajského soudu je důsledkem nezákonného postupu tohoto soudu, nikoliv důvodnosti
stížnostních námitek uplatněných v podané kasační stížnosti, kterými se zdejší soud vůbec
meritorně nezabýval, proto náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti stěžovateli nepřiznal,
ač zároveň rozhodl o zrušení usnesení krajského soudu napadeného kasační stížností. Ostatně
podle obsahu spisu stěžovateli ani žádné náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. ledna 2013
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu