ECLI:CZ:NSS:2013:6.ADS.14.2013:37
sp. zn. 6 Ads 14/2013 - 37
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Kateřiny
Šimáčkové a soudců JUDr. Tomáše Langáška a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci
žalobkyně: M. K., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25,
Praha 5, týkající se rozhodnutí žalované ze dne 3. 2. 2011, č. j. X, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne
15. ledna 2013, č. j. 72 Ad 39/2011 – 142,
takto:
I. Kasační stížnost se od m ít á .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 13. března 2013 doručena blanketní kasační
stížnost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky
v Olomouci ze dne 15. ledna 2013 č. j. 72 Ad 39/2011 - 142.
[2] Stěžovatelka nebyla zastoupena advokátem a kasační stížnost obsahovala vady.
Bylo to vysvětleno tím, že má zlomenou ruku; stěžovatelka připojila kopii lékařské zprávy
mimo jiné ze dne 28. 2. 2013 a z 8. 3. 2013, z nichž plyne, že se léčí doma se zlomeninou záprstní
kosti, k níž došlo 11. 2. 2013, dochází na rehabilitace.
[3] Nejvyšší správní soud stěžovatelku usnesením č. j. 6 Ads 14/2013 - 13 ze dne
14. března 2013, doručovaným na adresu stěžovatelky uvedenou v kasační stížnosti, vyzval,
aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení usnesení předložila plnou moc udělenou advokátu
k zastupování v řízení o kasační stížnosti a dále aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení
usnesení odstranila vady kasační stížnosti. Usnesení bylo stěžovatelce na jí uvedenou adresu
doručeno ve středu 27. března 2013, dvoutýdenní lhůta k předložení plné moci uplynula marně
ve středu 10. dubna 2013.
[4] Stěžovatelka teprve 15. dubna 2013 podala k poštovní přepravě žádost o prodloužení
lhůty s textem „Žádám o prodloužení 14-denní lhůty na doložení plné moci od právního zástupce o 6 dní
ze zdravotních důvodů. Dokládám potvrzení. Zbytek doložím ve 30denní lhůtě. Chtěla bych požádat o přidělení
právníka z finančních i časových důvodů.“. Přiloženy byly kopie lékařských zpráv, jedna nedatovaná,
dvě z 20. března 2013, resp. z 3. dubna 2013, z nichž plyne, že se stěžovatelka léčí se zánětem
průdušek. Žádost byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena 16. dubna 2013.
[5] Nejvyšší správní soud, ač mohl již po marném uplynutí dvoutýdenní lhůty kasační
stížnost odmítnout, stěžovatelce fakticky dodatečnou lhůtu poskytl a v souladu s její žádostí
ji vyzval přípisem ze dne 23. dubna 2013, aby obratem, nejpozději ve lhůtě jednoho týdne
vyplnila potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech za účelem rozhodnutí
o žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů; stěžovatelka si písemnost převzala osobně
ve čtvrtek 25. dubna 2013, týdenní lhůta uplynula marně ve čtvrtek 2. května 2013.
[6] Dne 26. dubna 2013 obdržel Nejvyšší správní soud další žádost stěžovatelky
„o prodloužení 30-ti lhůty denní ze zdravotních důvodů o 14 dnů ode dne 25. 4. 2013. Doložím zdravotní
potvrzení.“, jež byla podána k poštovní přepravě 25. dubna 2013. Žádné zdravotní potvrzení
přiloženo nebylo a stěžovatelka žádné nepředložila ani do dnešního dne.
[7] Podle ustanovení §35 odst. 8 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), navrhovateli, u něhož jsou předpoklady,
aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může
předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje
zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát.
Požádá-li navrhovatel o osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení zástupce, po dobu
od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta stanovená pro podání
návrhu na zahájení řízení. Zástupce ustanovený v řízení před krajským soudem, je-li jím advokát,
zastupuje navrhovatele i v řízení o kasační stížnosti.
[8] Podle ustanovení §36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné
prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních
poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně,
jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne.
Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností,
jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození
neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Přiznané osvobození se vztahuje i na řízení o kasační
stížnosti.
[9] Jednou z podmínek pro ustanovení zástupce ve smyslu ustanovení §35 odst. 8 s. ř. s.
je tedy to, že účastník řízení splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu
ustanovení §36 odst. 3 s. ř. s., a to i tehdy, kdy je řízení osvobozeno od soudních poplatků,
(srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2011 č. j. 4 Azs 22/2011 - 46).
[10] Usnesením č. j. 6 Ads 14/2013 - 25 ze dne 10. května 2013 Nejvyšší správní soud
konstatoval, že stěžovatelka neprokázala své majetkové poměry, i když ji k tomu Nejvyšší správní
soud vyzval a i když jí fakticky lhůtu k prokázání této skutečnosti prodloužil
o více než dvojnásobek. Nadto stěžovatelka svou poslední žádost o prodloužení lhůty
(zřejmě lhůty k odstranění vad) nijak neodůvodnila, resp. tvrzené zdravotní důvody neprokázala.
Nejvyšší správní soud proto žádost stěžovatelky o ustanovení zástupce zamítl a stěžovatelce
znovu uložil, aby v soudcovské lhůtě předložila plnou moc udělenou advokátovi k zastupování
v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázala, že má vysokoškolské právnické
vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[11] Vedle toho Nejvyšší správní soud zmíněným usnesením ze dne 10. května 2013
konstatoval, že podle §106 odst. 3 s. ř. s., nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti
již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení
usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel
rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud
na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc. Smyslem
tohoto ustanovení je zabránit obcházení ustanovení s. ř. s. o dvoutýdenní lhůtě k podání kasační
stížnosti tak, aby stěžovatelé, jež podávají kasační stížnosti s vadami, nebyli neodůvodněně a nad
rozumnou míru zvýhodňováni oproti těm, kteří v poměrně krátké lhůtě stihnout podat kasační
stížnost bez vad. V daném případě stěžovatelka podala kasační stížnost blanketní bez povinného
zastoupení advokátem (což není vada ve smyslu §106 odst. 1 s. ř. s., proto se na doplnění plné
moci nevztahuje zákonná lhůta jednoho měsíce dle §106 odst. 3 s. ř. s., nýbrž lhůta soudcovská)
a s řadou vad, k jejichž odstranění byla v zákonné jednoměsíční lhůtě vyzvána. Po uplynutí
dvoutýdenní soudcovské lhůty k doložení zastoupení advokátem, avšak v průběhu zákonné
jednoměsíční lhůty k odstranění vad, požádala o ustanovení zástupce. Protože se jednalo o lhůtu
soudcovskou, bylo jí fakticky i po jejím uplynutí vyhověno a stěžovatelka byla vyzvána
k prokázání svých majetkových poměrů. To však ve stanovené lhůtě neučinila, požádala o další
prodloužení lhůty, jehož důvodnost však již neprokázala, jak bylo uvedeno výše.
[12] Přitom podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu lhůta k odstranění vad
kasační stížnosti neběží po dobu rozhodování o žádosti o ustanovení právního zástupce
(srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 1. 2005 č. j. 6 Ads 72/2004 - 69).
Nejvyšší správní soud proto shledal, že ze zákonné jednoměsíční lhůty uplynulo do podání
žádosti o ustanovení právního zástupce 19 dnů, zbývalo tedy (vezme-li se ve prospěch
stěžovatelky v úvahu nejdelší možný měsíc o 31 dnech) 12 dnů, pročež zmíněným usnesením
znovu stěžovatelku vyzval k odstranění vad kasační stížnosti právě v této lhůtě. Nemohl
tak učinit ve lhůtě delší, neboť předpokladem prodloužení jednoměsíční lhůty je včasná žádost,
s prokázanými vážnými důvody (§106 odst. 3 poslední věta s. ř. s.). To se však v daném případě
nestalo, stěžovatelka sice požádala o prodloužení lhůty „o 14 dnů ode dne 25. 4. 2013“, ovšem tuto
svou žádost nijak nedoložila. Fakticky jí však v podstatě bylo vyhověno, a to dokonce ve větším
rozsahu, právě v důsledku stavění lhůty pro odstranění vad po dobu rozhodování o žádosti
o ustanovení zástupce. Nejvyšší správní soud důrazně v citovaném usnesení upozornil
stěžovatelku na to, že podle ustanovení §46 odst. 1 písm. a) ve spojení s ustanovením §120
s. ř. s. soud kasační stížnost odmítne, nejsou-li splněny podmínky řízení a tento nedostatek
je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze-li proto v řízení pokračovat.
[13] Usnesení č. j. 6 Ads 14/2013-25 ze dne 10. května 2013 bylo stěžovatelce doručeno
14. května 2013, dvanáctidenní lhůta tedy uplynula dnem 27. května 2013.
[14] V mezidobí (13. května 2013, k poštovní přepravě podáno 10. května 2013) Nejvyšší
správní soud obdržel podání stěžovatelky obsahující jednak jí formulované důvody kasační
stížnosti, jednak vyplněné prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech.
Protože však již byla usnesením ze dne 10. května 2013 žádost stěžovatelky o ustanovení
právního zástupce zamítnuta, nemohl k tomuto podání – jež bylo samo učiněno mnoho
dní po stanovené lhůtě – již přihlédnout.
[15] Stěžovatelka do dnešního dne, po uplynutí poslední lhůty, kterou jí Nejvyšší správní soud
poskytl, nepředložila plnou moc udělenou advokátu, neprokázala příslušné vzdělání,
ani nepožádala o další prodloužení lhůty. Nedoložila také zdravotní důvody, jež jí údajně bránily
vyhovět předchozímu usnesení ve stanovené lhůtě, přestože avizovala, že tak dodatečně
učiní - srov. odstavec [6] tohoto odůvodnění. Nejvyšší správní soud přihlédl též k tomu,
že zdravotní stav, jak jej stěžovatelka při prvním a druhém podání dokladovala lékařskými
zprávami, nebyl natolik závažný, aby jí zcela znemožnil včasnou a důležitosti věci přiléhavou
reakci na několikeré výzvy soudu, resp. aby jí bránil ve včasném požádání o prodloužení
té které lhůty a v doložení důvodů, o které se žádost opírá – stěžovatelka se zjevně léčila doma
a docházela k lékaři a na rehabilitace. Od podání kasační stížnosti uplynuly téměř tři měsíce
a Nejvyššímu správnímu soudu se – přes opakované výzvy, poučení a dodatečně poskytnuté
lhůty – nepodařilo stěžovatelku přimět k náležité součinnosti tak, aby mohl věcně o její kasační
stížnosti rozhodovat. Nejvyšší správní soud opakuje, že smyslem ustanovení §106 odst. 3 s. ř. s.
je zabránit obcházení ustanovení tohoto procesního předpisu o dvoutýdenní lhůtě k podání
kasační stížnosti tak, aby stěžovatelé, jež podávají kasační stížnosti s vadami, nebyli
neodůvodněně a nad rozumnou míru zvýhodňováni oproti těm, kteří v poměrně krátké lhůtě
stihnout podat kasační stížnost bez vad.
[16] Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud – v souladu s upozorněním, jehož se stěžovatelce
dostalo v usnesení ze dne 10. května 2013 – kasační stížnost podle §46 odst. 1
písm. a) ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s. odmítl, neboť nebyly splněny podmínky řízení
a tento nedostatek přes výzvu soudu nebyl odstraněn, pročež v řízení nebylo lze pokračovat.
[17] Podle §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. května 2013
JUDr. Kateřina Šimáčková
předsedkyně senátu