ECLI:CZ:NSS:2013:8.ANS.13.2012:28
sp. zn. 8 Ans 13/2012 - 28
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: P. Č., proti
žalovanému: Ministerstvo kultury, se sídlem Maltézské náměstí 471/1, Praha 1, o žalobě na
ochranu proti nečinnosti správního orgánu, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 31. 7. 2012, čj. 9 A 98/2012 - 15,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I.
[1] Žalobce se žalobou u Městského soudu v Praze domáhal ochrany proti nečinnosti
žalovaného a žádal, aby soud uložil žalovanému povinnost poskytnout všechny informace,
o které jej žalobce požádal. Jelikož žalobce ani přes výzvu městského soudu neuhradil soudní
poplatek, městský soud usnesením ze dne 31. 7. 2012, čj. 9 A 98/2012 – 15, řízení o žalobě
zastavil.
[2] Proti tomuto usnesení podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost. Stěžovatel současně
s podáním kasační stížnosti nezaplatil soudní poplatek a ani neprokázal, že je v řízení o kasační
stížnosti zastoupen advokátem. Nejvyšší správní soud jej proto usnesením ze dne 21. 11. 2012,
čj. 8 Ans 13/2012 - 6, vyzval, aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto usnesení splnil
svou poplatkovou povinnost a aby v téže lhůtě předložil plnou moc udělenou jím advokátovi
k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Soud současně stěžovatele poučil o následcích
nesplnění výzvy.
[3] Stěžovatel podáním ze dne 28. 12. 2012 požádal o ustanovení právního zástupce
a o osvobození od soudního poplatku. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 18. 1. 2013,
čj. 8 As 13/2012 - 17, neosvobodil stěžovatele od soudních poplatků a zamítl jeho návrh
na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Soud stěžovatele současně vyzval,
aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost
a aby v téže lhůtě předložil plnou moc udělenou advokátovi. Toto usnesení bylo stěžovateli
doručeno dne 23. 1. 2013. Lhůta ke splnění obou povinností marně uplynula v pondělí 4. 2. 2013.
[4] Stěžovatel soudní poplatek ve stanovené lhůtě neuhradil a ani nepředložil plnou moc.
Podáním ze dne 28. 1. 2013 se stěžovatel domáhal prodloužení obou určených lhůt. Svůj návrh
odůvodnil tím, že nemá prostředky na úplatu povinné služby advokáta. Jak vydání rozhodnutí
České advokátní komory, tak i komunikace s určeným advokátem jsou časově náročné. Hrozí
tedy zastavení přezkumu pro nezaplacení soudního poplatku, přestože běžně dochází
k přezkumu rozhodnutí i bez splnění podmínek řízení. Stěžovatelovy sociální poměry
neumožňují úhradu poplatku najednou a během takto zjevně krátké doby. Výzva k zaplacení
je nesplnitelná a zákonem nepředepsaná. Stěžovatel je nucen se obrátit s žádostí o finanční
pomoc na příslušný státní orgán. K jejímu vyřízení je jistě nezbytná doba delší než 10 dní.
Stěžovatel se rovněž ohradil proti délce lhůt stanovovaných ke splnění procesních povinností.
[5] Nejvyšší správní soud nemohl žádosti stěžovatele vyhovět. Podání žádosti o prodloužení
lhůty k zaplacení soudního poplatku nemá na povinnost uhradit soudní poplatek žádný vliv,
neboť běh lhůty nestaví. K přiměřenosti doby, kterou měl stěžoval na to, aby uhradil soudní
poplatek, nutno též konstatovat, že poplatková povinnost vznikla stěžovateli nikoliv výzvou
soudu, ale samotným podáním kasační stížnosti, tedy již ke dni 13. 9. 2012. Z kasační stížnosti
a dalších podání stěžovatele založených v soudním spisu přitom ani nevyplývá, že by jiná obvyklá
lhůta pro zaplacení soudního poplatku mohla něco změnit na stěžovatelově schopnosti či ochotě
soudní poplatek zaplatit.
[6] Podle ustanovení §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že pokud nebyl poplatek
za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení
ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Žádost o posečkání
na tom nemůže nic změnit. Vzhledem k tomu, že stěžovatel soudní poplatek ve stanovené
ani pozdější lhůtě neuhradil, Nejvyšší správní soud řízení podle §47 písm. c) s. ř. s. ve spojení
s §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích zastavil.
[7] Za této situace je bezpředmětné rozhodovat o stěžovatelově žádosti o prodloužení lhůty
k předložení plné moci udělené advokátovi. Nejvyšší správní soud nicméně dodává, že lhůta
ke splnění uložené povinnosti je lhůtou soudcovskou a je věcí úvahy soudu, v jaké délce lhůtu
stanoví. V daném případě stěžovatel podal kasační stížnost v září 2012. Měl tedy nepochybně
dostatek času na to, aby povinnost advokátního zastoupení splnil, neboť tato povinnost
mu je, jako osobě vedoucí stovky sporů (v evidenci zdejšího soudu je vedeno ke dni 26. 2. 2013
celkem 655 spisů, v nichž žalobce vystupuje v pozici stěžovatele, resp. navrhovatele), dostatečně
známa.
[8] Závěrem zdejší soud konstatuje, že v kontextu stereotypního procesního počínání
stěžovatele v tomto, i v řadě mnoha dalších soudních řízení, která vede, lze mít důvodně
za to, že jeho postup lze považovat nikoliv za vážně míněnou žádost, nýbrž pouhou snahu
stěžovatele o prodloužení sporu (shodně viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
11. 7. 2012, čj. 2 As 86/2012 – 23, nebo ze dne 22. 8. 2012, čj. 6 As 13/2012 – 32).
[9] Nejvyšší správní soud si je vědom, že např. ve věcech vedených pod sp. zn. 8 As 71/2012
či sp. zn. 8 As 79/2012 zamítl samostatnými usneseními žádost stěžovatele o prodloužení lhůty
k předložení plné moci a žádost o povolení splátek soudního poplatku. Teprve poté zdejší soud
zastavil řízení o kasačních stížnostech pro nezaplacení soudního poplatku. S ohledem na jednání
stěžovatele popsané v předcházejícím odstavci při vedení soudních sporů však Nejvyšší správní
soud nepovažoval dále za účelné samostatně rozhodovat o žádosti stěžovatele o prodlužení lhůty
k předložení plné moci a úhradě soudního poplatku.
[10] O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo rozhodnuto podle §60
odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 22. března 2013
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu