Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 23.06.2016, sp. zn. 10 Ads 118/2016 - 10 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2016:10.ADS.118.2016:10

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2016:10.ADS.118.2016:10
sp. zn. 10 Ads 118/2016 - 10 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Daniely Zemanové a soudce Miloslava Výborného v právní věci žalobce: P. Č., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení (OSSZ České Budějovice), se sídlem A. Barcaka 1461, České Budějovice, o návrhu žalobce ze dne 21. 4. 2016, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 4. 2016, čj. 50 A 6/2016-9, takto: I. Kasační stížnost se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Podáním doručeným Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 21. 4. 2016 domáhal se žalobce (dále jen „stěžovatel“), aby krajský soud přikázal České správě sociálního zabezpečení v Českých Budějovicích i v Praze žalobci neprodleně vydat aktuální osvědčení o trvání invalidity třetího stupně. [2] Krajský soud, aniž by právně nezastoupeného stěžovatele vyzýval k odstranění vad návrhu, tento návrh odmítl za přiměřeného použití §37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jens. ř. s.“); svůj postup v usnesení, které je napadeno kasační stížností, podrobně odůvodnil, a to i s využitím přiléhavých odkazů na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu. [3] Kasační stížností proti v záhlaví uvedeného usnesení krajského soudu podal sám stěžovatel, a to aniž by současně předložil plnou moc jím udělenou advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti, resp. aniž by doložil, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Nebyla tak splněna podmínka řízení stanovená v §105 odst. 2 s. ř. s. [4] Podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nestanoví-li zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. Podle §120 s. ř. s., není-li v ustanoveních dílů 1 a 2 stanoveno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části třetí hlavy I. [5] Za situace, kdy byl stěžovatel již dříve vícekrát formálně upozorněn (např. v usneseních NSS ze dne 20. 4. 2016, čj. 6 As 74/2016-6, ze dne 16. 7. 2012, čj. 8 As 79/2012-7, ze dne 18. 6. 2012, čj. 8 As 71/2012-7) na to, že se lze na Nejvyšší správní soud obracet při neexistenci vlastního právního vzdělání jen prostřednictvím advokáta, nutno předpokládat, že je o této podmínce řízení dostatečně informován. Vyzývat proto stěžovatele znovu a znovu ke splnění toho, co mu již je bezpečně z jiných řízení známo, postrádá rozumný smysl a bylo by pouhým formalismem. [6] Stěžovateli lze připomenout, že obdobný procesní postup volí v případě jeho opakujících se podání také Ústavní soud. Ve vztahu k povinnému zastoupení stěžovatele v řízení o ústavní stížnosti vyslovil, že poučení o této povinnosti není nutno stěžovateli zasílat vždy v každém individuálním řízení, neboť stěžovatel byl poučen v předchozích identických případech; pokud lze vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé stěžovatele zpravit o zásadě povinného zastoupení v řízení před Ústavním soudem, setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování by se jevilo jako formalistické a neefektivní (srov. např. usnesení ÚS ze dne 19. 3. 2015, sp. zn. IV. ÚS 329/15, ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. I. ÚS 479/15, ze dne 19. 12. 2014, sp. zn. II. ÚS 3841/14, ze dne 25. 11. 2014, sp. zn. II. ÚS 3561/14). Nejvyšší správní soud je přesvědčen, že uvedené závěry lze vztáhnout i na poučování o povinnosti být zastoupen advokátem v řízení o kasační stížnosti. Stěžovatel byl zdejším soudem poučen o této povinnosti nesčetněkrát, její existence si proto musí být nepochybně vědom. Pokud podle toho nepostupuje, dokládá tím svůj zjevně obstrukční a abuzivní přístupu k soudnímu procesu. [7] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle §46 odst. 1 písm. a), ve spojení s §120, s. ř. s. [8] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s §60 odst. 3 věta první, ve spojení s §120, s. ř. s. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 23. června 2016 Zdeněk Kühn předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:23.06.2016
Číslo jednací:10 Ads 118/2016 - 10
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Česká správa sociálního zabezpečení, pracoviště České Budějovice, Okresní správa sociálního zabezpečení České Budějovice
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2016:10.ADS.118.2016:10
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024