ECLI:CZ:NSS:2017:6.AS.236.2017:7
sp. zn. 6 As 236/2017 - 7
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců
JUDr. Tomáše Langáška a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: T. R., proti
žalovanému: Vrchní soud v Praze, se sídlem Náměstí Hrdinů 1300/11, 140 00 Praha 4, týkající
se řízení o žalobě proti nezákonnému zásahu žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 4. 2017, č. j. 9 A 54/2017 - 3,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se před Městským soudem v Praze (dále jen „městský soud“) domáhal ochrany
proti nezákonnému zásahu, který spatřuje v rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze na rok 2016.
Usnesením ze dne 3. 4. 2017, č. j. 9 A 54/2017 - 3, městský soud vyzval žalobce
k odstranění vad žaloby, která byla soudu doručena osobně, avšak neobsahovala podpis žalobce.
Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále „stěžovatel“) svým charakteristickým způsobem
„formulářovou“ a jinak bezobsažnou kasační stížnost namítající 1) nezákonnost, 2) podjatost,
3) zmatečnost, 4) trestnou činnost úředních osob, 5) nulitu všech úkonů, 6) nicotnost všech
úkonů, a tak jako vždy požádal o ustanovení zástupce a osvobození od soudních poplatků.
[2] Pro odmítnutí předmětné kasační stížnosti svědčí hned dva důvody.
[3] Nejvyšší správní soud vyhodnocuje opakovaně okolnosti, za nichž stěžovatel podává
u soudů návrhy na zahájení řízení a kasační stížnosti, jako projev svévolného a účelového
uplatňování práva (srov. k tomu obdobně v případě jiného stěžovatele rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 8. 3. 2012, č. j. 2 As 45/2012 - 11, všechna citovaná rozhodnutí jsou
dostupná na www.nssoud.cz). Stěžovatel svá „práva“ uplatňuje zjevně šikanózním způsobem
a nesoudí se veden snahou o meritorní řešení sporu, nýbrž pro samotné vedení sporu
(srov. k tomu obdobně rozsudek ze dne 7. 6. 2012, č. j. 2 As 82/2012 - 13). Nejvyšší správní
soud tudíž stěžovatele nevyzývá k odstranění vad kasační stížnosti ani neprovádí standardní
procesní úkony (z důvodu hospodárnosti řízení) a jeho obdobné kasační stížnosti
(jimž je příznačná jejich sériovost a stereotypnost spojená s opakováním obdobných
či zcela identických argumentů) bez dalšího odmítá pro vady podle §46 odst. 1 písm. a) za použití
§120 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), [srov. např. usnesení ze dne 14. 9. 2016, č. j. 6 As 225/2016 - 12, ze dne
14. 9. 2016, č. j. 6 As 228/2016 - 6, ze dne 9. 3. 2016, č. j. 6 As 48/2016 - 20, ze dne 7. 6. 2017,
č. j. 6 As 154/2017 - 7, ze dne 1. 6. 2017, č. j. 6 As 155/2017 - 7].
[4] I v nyní posuzovaném případě by bylo na místě postupovat naznačeným způsobem.
Nicméně Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost nepřípustnou podle §104 odst. 3
písm. b) s. ř. s. Podle tohoto ustanovení je kasační stížnost nepřípustná proti rozhodnutí,
jímž se pouze upravuje vedení řízení. Takovým rozhodnutím je výzva městského soudu
k odstranění vad žaloby, o čemž byl stěžovatel v napadeném usnesení řádně poučen. Nejvyšší
správní soud proto odmítl kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. d) za použití §120 s. ř. s.
[5] Nejvyšší správní soud pro úplnost podotýká, že v daném případě je kasační stížnost
zjevně neúspěšná [pro její jednoznačnou nepřípustnost podle §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s.],
proto by nebylo možné osvobodit stěžovatele od soudních poplatků ani mu ustanovit zástupce
z řad advokátů (§36 odst. 3 a 35 odst. 8 s. ř. s.), přičemž v souladu se závěry usnesení
rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2015, č. j 1 As 196/2014 - 19,
stěžovatel nemá v daném případě povinnost zaplatit soudní poplatek ani být zastoupen
advokátem (nejedná se o kasační stížnost směřující proti rozhodnutí městského soudu
o návrhu podaném ve věci samé či o jiném návrhu, jenž je spojen s poplatkovou povinností).
Proto, i bez ohledu na shora uvedené závěry, podle nichž Nejvyšší správní soud z důvodu
hospodárnosti neprovádí v řízení o obdobných kasačních stížnostech stěžovatele standardní
procesní úkony, mohl Nejvyšší správní soud v nyní posuzovaném případě rozhodnout
o odmítnutí kasační stížnosti bez dalšího, což také učinil.
[6] Podle §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. srpna 2017
Mgr. Jana Brothánková
předsedkyně senátu