ECLI:CZ:NSS:2017:8.AS.226.2017:10
sp. zn. 8 As 226/2017-10
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: P. Č., proti
žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, o žalobě na ochranu
před nezákonným zásahem, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu
v Praze ze dne 14. 9. 2017, čj. 6 A 48/2017-32,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal u Městského soudu v Praze žalobu na ochranu před nezákonným zásahem
žalované, v níž se domáhal, aby soud určil, že „pokyn České advokátní komory žalobci, orgánu veřejné
správy s působností po celém území ČR, sídlem obecně známým nám. Svobody 15, Brno, datovaný
12. ledna 2017, aby specifikoval specifikované, byl nezákonností “. Na výzvu městského soudu k uhrazení
soudního poplatku za žalobu žalobce reagoval žádostí o přiznání osvobození od soudního
poplatku z důvodu nedostatku finančních prostředků. Městský soud usnesením ze dne
28. 4. 2017, čj. 6 A 48/2017-11, žádosti žalobce nevyhověl. Kasační stížnosti proti tomuto
usnesení Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 28. 6. 2017, čj. 1 As 210/2017-12, zamítl.
Usnesením ze dne 8. 8. 2017, čj. 6 A 48/2017-29, městský soud opětovně vyzval žalobce
k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Žalobce soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil.
Městský soud proto řízení shora uvedeným usnesením zastavil.
[2] Kasační stížností proti v záhlaví uvedenému usnesení městského soudu podal
sám žalobce (dále jen „stěžovatel“), a to aniž by současně předložil plnou moc jím
udělenou advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti, resp. aniž by doložil,
že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon
advokacie. Nebyla tak splněna podmínka řízení stanovená v §105 odst. 2 s. ř. s.
[3] Podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nestanoví-li zákon jinak, soud usnesením odmítne
návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá
nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu
nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. Podle §120 s. ř. s. není-li v ustanoveních dílů
1 a 2 stanoveno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části třetí hlavy I.
[4] Za situace, kdy byl stěžovatel již dříve vícekrát formálně upozorněn (např. v usneseních
NSS ze dne 20. 4. 2016, čj. 6 As 74/2016-6, ze dne 16. 7. 2012, čj. 8 As 79/2012-7, ze dne
18. 6. 2012, čj. 8 As 71/2012-7) na to, že se lze na Nejvyšší správní soud obracet při neexistenci
vlastního právního vzdělání jen prostřednictvím advokáta, nutno předpokládat, že je o této
podmínce řízení dostatečně informován. Vyzývat proto stěžovatele znovu a znovu ke splnění
toho, co mu již je bezpečně z jiných řízení známo, postrádá rozumný smysl a bylo by pouhým
formalismem.
[5] Stěžovateli lze připomenout, že obdobný procesní postup volí v případě jeho opakujících
se podání také Ústavní soud. Ve vztahu k povinnému zastoupení stěžovatele v řízení o ústavní
stížnosti vyslovil, že poučení o této povinnosti není nutno stěžovateli zasílat vždy v každém
individuálním řízení, neboť stěžovatel byl poučen v předchozích identických případech; pokud
lze vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně
způsobilé stěžovatele zpravit o zásadě povinného zastoupení v řízení před Ústavním soudem,
setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování by se jevilo jako formalistické
a neefektivní (srov. např. usnesení ÚS ze dne 19. 3. 2015, sp. zn. IV. ÚS 329/15, ze dne
24. 2. 2015, sp. zn. I. ÚS 479/15, ze dne 19. 12. 2014, sp. zn. II. ÚS 3841/14, ze dne 25. 11. 2014,
sp. zn. II. ÚS 3561/14). Nejvyšší správní soud je přesvědčen, že uvedené závěry lze obdobně
vztáhnout i na poučování o povinnosti být zastoupen advokátem v řízení o kasační stížnosti.
Stěžovatel byl zdejším soudem poučen o této povinnosti nesčetněkrát, její existence si proto musí
být nepochybně vědom. Pokud přesto dle těchto poučení nepostupuje, dokládá tím svůj zjevně
obstrukční a nevážný, ba až abusivní přístup k soudnímu procesu.
[6] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle
§46 odst. 1 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s.
[7] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu
s §60 odst. 3 věta první ve spojení s §120 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 25. října 2017
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu