ECLI:CZ:NSS:2018:5.AS.311.2017:57
sp. zn. 5 As 311/2017 - 57
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka
Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: Ing. F. B., zastoupený JUDr.
Milošem Císařem, advokátem se sídlem Tovární 886/14, Znojmo, proti žalovanému:
Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně, se sídlem Moravské náměstí 1/1, Brno, za
účasti osoby zúčastněné na řízení: město Moravské Budějovice, se sídlem náměstí Míru 31,
Moravské Budějovice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 8. 2015, sp. zn. ZKI BR-O-
87/728/2015, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne
17. 10. 2017, čj. 29 A 149/2015-69,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á .
II. Žádný z účastníků ani osoba zúčastněná na řízení n emaj í právo na náhradu nákladů
řízení.
III. Ustanovenému zástupci žalobce JUDr. Miloši Císařovi, advokátovi, se p ři zn áv á
odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 8 228 Kč, která bude proplacena z účtu
Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Rozhodnutím ze dne 25. 5. 2015 Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště
Moravské Budějovice, nevyhověl nesouhlasu žalobce s neprovedením opravy chyby spočívající
v evidenci vlastníka pozemků p. č. X, X a X a v evidenci druhu pozemku u pozemků p. č. X a X, k.
ú. M. B., neboť se nejednalo o chybu v katastrálním operátu ve smyslu §36 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Jako vlastník citovaných pozemků je správně
evidováno město Moravské Budějovice, což má oporu v dokumentaci katastrálního úřadu.
Katastrální úřad ve své dokumentaci naopak nenalezl žádnou listinu, která by svědčila o
vlastnickém právu žalobcových rodičů; takovou listinu v řízení nepředložil ani žalobce. Také druh
pozemků je evidován v souladu s listinami, které má katastrální úřad k dispozici.
[2] Proti rozhodnutí katastrálního úřadu podal žalobce odvolání, které žalovaný rozhodnutím
označeným v záhlaví tohoto rozsudku zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.
[3] Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu u krajského soudu, který ji výše
uvedeným rozsudkem zamítl.
II. Podstatný obsah kasační stížnosti, vyjádření žalovaného
[4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností
z důvodů, které podřadil pod §103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s.
[5] Stěžovatel nejprve obsáhle zrekapituloval tvrzené skutečnosti a namítl, že krajský soud
nepřihlédl k jeho žalobním námitkám a předloženým důkazům, jež prokazují oprávněnost
jeho návrhu na opravu chyby v katastrálním operátu. Krajský soud zejména nepřihlédl k námitce
a důkazům uvedeným v bodě [12] žaloby, v němž stěžovatel konstatoval, že v 60. letech
minulého století nemohla být kupní smlouva na dotčené pozemky zaevidována tak,
jak je uvedeno v rozhodnutí katastrálního úřadu. Dne 1. 4. 1964 totiž nabyl účinnosti zákon
č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, který nepřipouští zaevidování kupní smlouvy
v pozemkové knize. Krajský soud porušil stěžovatelovo právo na spravedlivý proces.
Stěžovatel dále namítl podjatost soudců senátu 29A krajského soudu, protože tito soudci zamítli
jeho žaloby ve věcech vedených u krajského soudu pod sp. zn. 29 A 75/2015 a 29 A 91/2015.
[6] Dne 22. 2. 2018 doplnil kasační stížnost zástupce stěžovatele, kterého mu NSS ustanovil.
Uvedl, že ačkoliv stěžovatel opomněl v kasační stížnosti zmínit pozemek p. č. X, k. ú. M. B.,
kasační stížnost se týká také tohoto pozemku. Dále doplnil, že byl porušen §4 odst. 1 písm. l)
zákona o evidenci nemovitostí, podle kterého platilo, že orgány geodézie udržují evidenci
nemovitostí v souladu se skutečným stavem. Evidence pozemků p. č. X, X, X, k. ú. M. B., přitom
není v souladu se skutečným stavem. V době koupě uvedených pozemků na nich nebyla asfaltová
vozovka a od začátku 60. let minulého století jsou užívány jako zemědělská půda. Vlastníkem
citovaných pozemků není město Moravské Budějovice; stěžovatelovi rodiče užívali tyto pozemky
jako oprávnění vlastníci až do své smrti. Správní orgány porušily §4 odst. 2 zákona o evidenci
nemovitostí, protože změna v evidenci nebyla provedena za součinnosti rodičů stěžovatele.
Napadenými rozhodnutími byl porušen rovněž §8 odst. 1 písm. a) zákona č. 344/1992 Sb.,
o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), účinný do 31. 12. 2013. Krajský soud
se nezabýval námitkami a důkazy uvedenými v žalobě, které dokazují porušení zákazu svévole
veřejné moci v roce 1987. Skutková podstata, z níž správní orgány vycházely, tak v uvedeném
ohledu nemá oporu ve správním spise.
[7] Stěžovatel navrhl, aby NSS rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu
řízení.
[8] Žalovaný setrval na svém stanovisku a odkázal na své rozhodnutí.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[9] Kasační stížnost není důvodná.
[10] NSS úvodem konstatuje, že zástupce stěžovatele doplnil kasační stížnost o argumentaci
týkající se pozemků p. č. X a X, k. ú. M. B., které ovšem nejsou předmětem řízení. Návrh
stěžovatele na opravu chyby v katastrálním operátu se týkal výhradně pozemků p. č. X, X a X, k.
ú. M. B., o kterých také rozhodovaly správní orgány. Ke skutečnostem, jež se týkají pozemků
p. č. X a X, které byly uplatněny poprvé až v doplnění kasační stížnosti, NSS vzhledem k §109
odst. 5 s. ř. s. nepřihlížel.
[11] V kasační stížnosti stěžovatel namítl, že krajský soud nepřihlédl k jeho žalobním
námitkám a předloženým důkazům. Lze připomenout, že není porušením práva na spravedlivý
proces, jestliže obecné soudy nebudují své závěry na podrobné oponentuře jednotlivě vznesených
námitek, staví-li proti nim vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně
vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná (srov. nález Ústavního
soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08). Právě tak tomu bylo v nyní projednávané věci
(viz níže). K důkazním návrhům NSS konstatuje, že stěžovatel žádný důkazní prostředek k žalobě
nepřipojil a ani na ústním jednání konaném u krajského soudu žádný nenavrhl; listiny,
které jsou součástí správního spisu, pak (zpravidla) není třeba v řízení před správním soudem
provádět k důkazu. V projednávané věci krajský soud zjevně z obsahu správního spisu vycházel
(viz zejm. bod [32] napadeného rozsudku). NSS tedy kasační námitku neshledal důvodnou.
[12] Stěžovatel uváděl ve všech svých podáních před správními orgány a krajským soudem
četné odkazy na rozličná právní ustanovení; jejich obsahu však zjevně neporozuměl a vykládá
si je nesprávně, z čehož plyne jeho nespokojenost s posouzením věci správními orgány
a krajským soudem. NSS přitom s názorem správních orgánů a krajského soudu plně souhlasí.
Jejich náhled na věc, jak jej vysvětlily v napadených rozhodnutích, je logický, srozumitelný,
vnitřně konzistentní a zcela v souladu se zákonem. NSS nezbývá, než jej zopakovat
a v podrobnostech odkázat na napadený rozsudek krajského soudu.
[13] Účelem institutu opravy chyby v katastrálním operátu (§36 katastrálního zákona
z roku 2013) je odstranění zjevných a nepochybných nesrovnalostí, které se týkají jednotlivých
částí katastrálního operátu, případně rozporu evidence se sbírkou listin vedenou katastrálním
úřadem. Provedením opravy chyby v katastrálním operátu se tedy zajišťuje pořádek ve veřejné
evidenci, což znamená, že uvedené má pouze evidenční účinek. V žádném případě nejde
o autoritativní rozhodování o právních vztazích k nemovitostem, popř. o vlastnostech pozemku.
[14] K názoru stěžovatele, že jako vlastník výše uvedených pozemků by měl být veden
on (resp. jeho rodiče), nikoliv město Moravské Budějovice, NSS uvádí, že katastrální operát
v tomto ohledu žádné chyby nevykazuje (naopak evidence je vnitřně souladná, viz zejm. str. 2 a 3
rozhodnutí katastrálního úřadu ze dne 25. 5. 2015). Kromě nepodložených tvrzení stěžovatele
nic nesvědčí o tom, že jeho zesnulí rodiče dotčené pozemky někdy vlastnili. Stěžovatel se neustále
dovolává kupních smluv na uvedené pozemky, které však příslušné správní orgány neevidují
a ani sám stěžovatel je nedoložil. Ani skutečnost, že stěžovatel pozemky od roku 1987
do současnosti užívá, sama o sobě neznamená, že zápis v katastrálním operátu je chybný.
Z tvrzení stěžovatele spíše vyplývá, že podstatou jeho požadavku ve skutečnosti není oprava
chyby v katastrálním operátu, ale snaha domoci se vlastnictví dotčených pozemků. V takovém
případě se ovšem stěžovatel musí obrátit na civilní soud, nikoliv na správní orgán, resp. soud
ve správním soudnictví (srov. rozsudky NSS ze dne 13. 3. 2013, čj. 7 As 187/2012-31,
ze dne 20. 6. 2018, čj. 4 As 106/2018-59).
[15] K požadavku stěžovatele na změnu druhu pozemků NSS konstatuje, že ani tato chyba
katastrálního operátu nebyla zjištěna (viz zejm. str. 4 rozhodnutí katastrálního úřadu
ze dne 25. 5. 2015). Druh pozemků je v katastrálním operátu zapsán v souladu s listinami,
které eviduje katastrální úřad; stěžovatel nedoložil jakékoliv listiny, které by správnost evidence
vyvracely. Především je však podstatné, že institut opravy chyby v katastrálním operátu v žádném
případě neslouží jakékoliv osobě k tomu, aby se domohla odstranění rozporu evidence
s faktickým stavem. Změna evidence druhu pozemku se do katastru zapisuje na základě ohlášení
vlastníka nebo jiné oprávněné osoby [viz §37 odst. 1 písm. d) katastrálního zákona]. V daném
případě se vlastník pozemků (město Moravské Budějovice) dne 10. 4. 2015 jednoznačně vyjádřil,
že požaduje, aby pozemky byly nadále vedeny jako ostatní komunikace. Je tedy zřejmé,
že stěžovatelovu požadavku správní orgány nemohly vyhovět.
[16] NSS souhlasí také se způsobem, jakým se krajský soud vypořádal s námitkou podjatosti
soudců a soudkyně rozhodujícího senátu 29A (podrobně viz str. 4 a 5 napadeného rozsudku).
Předně byla námitka vznesená na jednání dne 17. 10. 2017 uplatněna opožděně. Nadto již NSS
rozhodl o nepodjatosti soudce Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Zuzany Bystřické
usneseními ze dne 11. 12. 2015, čj. Nao 315/2015-33, a ze dne 19. 10. 2016, čj. Nao 253/2016-59
(citovaná usnesení jsou stěžovateli známa, neboť mu byla doručena). NSS konstatoval,
že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v jeho rozhodování v jiných
věcech. Soudce může být vyloučen z projednání věci jen z objektivních důvodů, nikoliv
pro subjektivní přesvědčení stěžovatele o nespravedlivosti dřívějšího rozhodnutí. Uvedené platí
rovněž ve vztahu k soudci JUDr. Faisalu Husseinimu, Ph.D. NSS uzavírá, že námitka podjatosti
rozhodujících soudců a soudkyně by nemohla být důvodná ani v případě, že by byla podána včas.
IV. Závěr a náklady řízení
[17] Ze všech uvedených důvodů dospěl NSS k závěru, že kasační stížnost stěžovatele
není důvodná, a proto ji v souladu s §110 odst. 1 s. ř. s. in fine zamítl.
[18] O náhradě nákladů řízení rozhodl NSS podle §60 odst. 1, 5 ve spojení s §120 s. ř. s.
Stěžovatel v řízení o kasační stížnosti úspěch neměl a žalovanému, který měl ve věci úspěch
a měl by právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady s tímto řízením nad rámec jeho běžné
úřední činnosti nevznikly. Osobě zúčastněné na řízení NSS v řízení neuložil žádnou povinnost;
rovněž neexistují důvody hodné zvláštního zřetele, aby jí náhrada nákladů řízení byla přiznána.
Z těchto důvodů NSS rozhodl, že žádný z účastníků ani osoba zúčastněná na řízení nemají právo
na náhradu nákladů řízení.
[19] Vzhledem k tomu, že NSS ustanovil stěžovateli zástupce pro řízení o kasační stížnosti,
přiznal NSS výrokem III. zástupci odměnu. Ta se skládá ze dvou úkonů právní služby (převzetí
a příprava zastoupení včetně porady s klientem, doplnění kasační stížnosti) podle §11 odst. 1
písm. b), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů
za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve výši 3 100 Kč za každý úkon (§9 odst. 4
písm. d), §7 bod 5. advokátního tarifu) a náhradu hotových výdajů za tyto dva úkony v celkové
výši 600 Kč (§13 odst. 4 advokátního tarifu), celkem tedy 6 800 Kč; tuto částku je nutné
dále zvýšit o 21% sazbu DPH, neboť zástupce je jejím plátcem. Odměna bude vyplacena z účtu
NSS ve lhůtě 30 dní od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne n í opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. prosince 2018
Ondřej Mrákota
předseda senátu