ECLI:CZ:NSS:2018:NAD.132.2018:60
sp. zn. Nad 132/2018 - 60
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců
JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: město Lomnice
nad Lužnicí, se sídlem nám. 5. května 130, Lomnice nad Lužnicí, zastoupen Mgr. Liborem
Nádravským, advokátem se sídlem Husova tř. 1633/40, České Budějovice, proti žalovanému:
Generální finanční ředitelství, se sídlem Lazarská 15/7, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 7. 3. 2017, č. j. 753/17/7500-30091-050277, vedené u Krajského soudu
v Českých Budějovicích pod sp. zn. 57 Af 7/2018, v řízení o nesouhlasu Krajského soudu
v Českých Budějovicích s postoupením této věci Krajským soudem v Brně,
takto:
K projednání věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 57 Af 7/2018
je p ř í s l u š n ý Krajský soud v Brně.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou podanou dne 9. 5. 2017 u Krajského soudu v Brně domáhá zrušení
rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí ze dne 18. 3. 2015, č. j.
8299/15/5000-10470-703359. Tímto rozhodnutím Odvolací finanční ředitelství zamítlo návrh
na obnovu řízení ukončeného pravomocným rozhodnutím Finančního úřadu pro Jihočeský kraj
ze dne 9. 4. 2013, č. j. 776080/13/2200-04703-304751. Ten žalobci vyměřil odvod do Národního
fondu ve výši 4 604 437 Kč za porušení rozpočtové kázně.
[2] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 23. 5. 2018, č. j. 31 Af 41/2017 - 48, postoupil věc
Krajskému soudu v Českých Budějovicích, neboť dle jeho názoru je řízení o povolení obnovy
úzce spjato s řízením, v němž bylo původní rozhodnutí vydáno. Na řízení o povolení obnovy
je nutno přiměřeně vztáhnout judikatorní závěry týkající se řízení o prohlášení nicotnosti
(rozsudek NSS ze dne 3. 10. 2017, č. j. 9 As 282/2017 - 41, či usnesení ze dne 28. 5. 2014, č. j.
Nad 185/2014 - 26). I zde nadřízený správní orgán vychází se spisového materiálu
shromážděného v řízení, o jehož obnovu žalobce usiluje. Řízení o povolení lze chápat
jako pokračování řízení, v němž bylo původní rozhodnutí ve věci vydáno. Za správní orgán, který
ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni ve smyslu §7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního (s. ř. s.), je tak nutno považovat Finanční úřad pro Jihočeský kraj. Tento závěr
ostatně odpovídá i hlavnímu důvodu, pro nějž byl s účinností od 1. 1. 2012 novelizován §7
odst. 2 s. ř. s., a to zájmu na rovnoměrnější rozprostření žalob u krajských soudů napříč
republikou. Pokud by bylo akcentováno opačné pojetí a řízení o povolení obnovy chápáno
jako ryze samostatné řízení ve věci, mohlo by to vést k tomu, že o téže daňové věci by v závislosti
na fázi daňového řízení, rozhodovaly (i paralelně) různé krajské soudy. Současně by se zcela
neodůvodněně vzhledem k celostátní působnosti Odvolacího finančního ředitelství sbíhala
u Krajského soudu v Brně většina věci, v nichž by byly aplikovány mimořádné opravné
prostředky dle daňového řádu.
[3] Nejvyšší správní soud obdržel dne 11. 6. 2018 nesouhlas Krajského soudu v Českých
Budějovicích s postoupením věci dle §7 odst. 6 s. ř. s. Odkazuje na usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 30. 11. 2017, č. j. Nad 315/2017 - 49, a nutnost aplikace zásady perpetuatio
fori. Krajský soud v Brně již ve věci učinil řadu úkonů (výzva k zaplacení soudního poplatku,
poučení účastníků řízení o složení senátu, výzva žalovanému k předložení správního spisu
a vyjádření k žalobě, přeposlání vyjádření žalovaného žalobci). Projednávaná věc se nacházela
ve fázi, kdy bylo zapotřebí již jen vydat meritorní rozhodnutí, a teprve tehdy přistoupil Krajský
soud v Brně k postoupení věci pro místní nepříslušnost. Došlo tedy ke zhojení nedostatku místní
příslušnosti, neboť Krajský soud v Brně již ve věci dlouhodobě jednal a účastníci řízení v žádném
ze svých podání místní nepříslušnost soudu nenamítali.
[4] Nesouhlas Krajského soudu v Českých Budějovicích s postoupením věci je důvodný.
K tomu Nejvyšší správní soud uvádí následující.
[5] Základní pravidlo pro určení místní příslušnosti soudů k projednávání žalob ve správním
soudnictví obsahuje §7 odst. 2 s. ř. s., podle kterého„[n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak,
je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí
v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo
mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.“
[6] Podle §64 s. ř. s. se nestanoví-li tento zákon jinak, použijí pro řízení ve správním
soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního
řádu.
[7] Podle §11 odst. 1 občanského soudního řádu jsou pro určení místní příslušnosti
až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Z §105 odst. 1
občanského soudního řádu plyne, že soud zkoumá místní příslušnost jen před tím, než začne
jednat o věci samé, nebo rozhodl-li o věci samé bez jednání, jen před vydáním rozhodnutí.
[8] Jak uvedl Nejvyšší správní soud již v usnesení ze dne 12. 6. 2003, č. j. Nad 52/2003 - 28,
č. 27/2003 Sb. NSS, zásada trvání místní příslušnosti (perpetuatio fori) vyjádřená v §11 odst. 1
občanského soudního řádu se jako obecná právní zásada užije i ve správním soudnictví. Jejímu
užití nebrání skutečnost, že není v soudním řádu správním výslovně vyjádřena (shodně
též usnesení rozšířeného senátu ze dne 10. 10. 2007, č. j. Nad 13/2007 - 39, č. 1458/2008 Sb.
NSS).
[9] Z ustálené judikatury dále plyne, že zkoumání místní příslušnosti se na rozdíl
od příslušnosti věcné soustředí jen na začátek řízení. Není-li nedostatek místní příslušnosti
odhalen, ať již soudem samotným či k námitce účastníka řízení, a není-li věc postoupena
k vyřízení soudu místně příslušnému, je pro další řízení případný nedostatek místní příslušnosti
již zhojen. Má se tedy za to, že rozhoduje soud místně příslušný, i když tomu tak není
(srov. rozsudek NSS ze dne 22. 3. 2007, č. j. 8 Azs 118/2006 - 81, usnesení ze dne 30. 11. 2017,
č. j. Nad 315/2017 - 49, usnesení ze dne 28. 2. 2018, č. j. Nad 25/2018 - 39, usnesení ze dne
29. 9. 2009, č. j. Nad 17/2009 - 9, či usnesení ze dne 11. 5. 2018, č. j. Nad 80/2018 - 59).
[10] Nejvyšší správní soud z předloženého soudního spisu zjistil, že návrh na zahájení řízení
(žaloba) došel Krajskému soudu v Brně dne 9. 5. 2017. Usnesením ze dne 19. 5. 2017 soud vyzval
žalobce k zaplacení soudního poplatku. Téhož dne žalobce poučil o složení senátu a možnosti
namítat podjatost. Dne 26. 5. 2017 žalobce soudní poplatek uhradil. Dne 26. 6. 2017 zaslal soud
žalovanému na vědomí žalobu, poučil jej o složení senátu a vyzval jej k předložení správního
spisu. Žalovaný se 21. 7. 2017 k žalobě vyjádřil a předložil správní spis. Krajský soud v Brně
následně žalobci zaslal vyjádření žalovaného na vědomí a současně jej vyzval, aby se vyjádřil,
zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Tuto výzvu soud zaslal též žalovanému.
Dne 6. 9. 2017 žalobce soudu sdělil, že nesouhlasí s rozhodnutím bez jednání. Ve spisu se dále
nachází výpis z insolvenčního rejstříku ze dne 22. 1. 2018. Dne 23. 5. 2018 Krajský soud v Brně
rozhodl o postoupení věci. Žádný z účastníků řízení v průběhu řízení před Krajským soudem
v Brně místní nepříslušnost soudu nenamítal.
[11] Jak vyplývá ze shora uvedeného, při začátku řízení Krajský soud v Brně vycházel
jednoznačně z toho, že je místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci. Ve věci dlouhodobě
postupoval tak, aby byla připravena k rozhodnutí, postupně v řízení činil procesní kroky
a odstraňoval vady návrhu. Věc již byla před Krajským soudem v Brně připravena k meritornímu
rozhodnutí. Soud učinil řadu úkonů a účastníci řízení nenamítali nepříslušnost tohoto krajského
soudu. S ohledem na citovanou judikaturu Nejvyšší správní soud nesouhlas Krajského soudu
v Českých Budějovicích s postoupením věci shledal důvodným a rozhodl tak, že soudem místně
příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Krajský soud v Brně.
[12] Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o otázce místní příslušnosti jsou soudy
vázány (§7 odst. 5 in fine s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. června 2018
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu