ECLI:CZ:NSS:2018:NAO.129.2018:23
sp. zn. Nao 129/2018 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň
Mgr. Lenky Krupičkové a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: Ing. V. B., proti
žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně, se sídlem Moravské náměstí 1,
Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 1. 2018, č. j. ZKI BR-O-103/1017/2017,
v řízení o námitce podjatosti žalobce ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn.
Nad 103/2018, vznesené žalobcem proti soudcům 1. senátu a 2. senátu Nejvyššího správního
soudu,
takto:
Soudci 1. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa, JUDr. Filip Dienstbier,
JUDr. Lenka Kaniová a JUDr. Marie Žišková nejsou v y l o u č e n i z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Nad 103/2018.
Odůvodnění:
[1] Žalobce uplatňuje námitku podjatosti proti soudcům 1. senátu Nejvyššího správního
soudu, jemuž byl přidělen k projednání a rozhodnutí návrh žalobce ze dne 24. 4. 2018
na přikázání věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 A 36/2018.
[2] Jako důvod pochybností o nepodjatosti soudců žalobce označil skutečnost, že soudci
uvedeného senátu nepřihlíží k absolutní neplatnosti právních úkonů vydaných správními úřady,
což má vyplývat z rozsudku ze dne 28. 6. 2017, č. j. 1 As 63/2017 - 61, usnesení
ze dne 9. 11. 2016, č. j. Nao 238/2016 - 78, a ze dne 11. 5. 2016, č. j. Nao 61/2016 - 45.
[3] Všichni soudci 1. senátu Nejvyššího správního soudu shodně uvedli, že nemají
žádný vztah k projednávané věci či k účastníkům řízení, nejsou jim známy ani jiné skutečnosti,
jež by mohly vzbuzovat pochybnosti o jejich nepodjatosti, a necítí se tedy být podjatými.
[4] Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[5] Žalobce v uplatněné námitce podjatosti netvrdí, že by soudci 1. senátu zdejšího soudu
měli nějaký vztah k věci či k účastníkům řízení. Z obsahu soudního spisu nevyplývá,
že by se podíleli na rozhodování věci v řízení před správním orgánem či v řízení o žalobě.
[6] Jediným důvodem pochybností žalobce o nepodjatosti soudců tak zůstávají dřívější
rozhodnutí 1. senátu v jiných věcech žalobce. Jak ovšem vyplývá z výše citovaného §8 odst. 1
věty poslední, s. ř. s., je takový důvod výslovně označen za objektivně nezpůsobilý pochybnosti
o nepodjatosti soudců vyvolat. Žalobcem uváděný nález Ústavního soudu či rozsudek
Evropského soudu pro lidská práva pak na uvedenou situaci nedopadají. Žalobcem citovaný
rozsudek Evropského soudu pro lidská práva zohledňuje Ústavní soud ve své rozhodovací praxi
v otázkách podjatosti, a to za současného konstatování, že „[p]ouhá skutečnost, že soud rozhodl
v neprospěch stěžovatele, není dostatečná k závěru, že soud nebyl nestranný“ (srov. nález Ústavního soudu
sp. zn. II. ÚS 3859/16 ze dne 7. 8. 2017 a rozsudek ESLP ve věci Shalimov proti Ukrajině ze dne
4. 3. 2010, č. 20808/02). Žalobcem citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2008,
sp. zn. 4 Nd 309/2008, pak bylo vydáno při aplikaci jiného procesního předpisu
(zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen
„o. s. ř.“) a pro posouzení námitky podjatosti v projednávané věci nemá žádný význam. Nelze
navíc přehlédnout, že toto usnesení je zjevným excesem i z pohledu právní úpravy
podjatosti zakotvené v tomto procesním předpisu, neboť je v přímém rozporu se zněním
§14 odst. 4 o. s. ř.
[7] Námitka podjatosti je tedy dle §8 odst. 1 s. ř. s. nedůvodná. Nejvyšší správní soud
proto uzavřel, že soudci 1. senátu Nejvyššího správního soudu nejsou vyloučeni z projednávání
a rozhodnutí věci vedené zde pod sp. zn. Nad 103/2018.
[8] Nad rámec výše uvedených skutečností považuje Nejvyšší správní soud za vhodné dodat,
že shodné rozhodování ve skutkově a právně obdobných věcech není projevem podjatosti
soudců a tedy jevem nežádoucím, ale naopak jde o jednu z forem uplatňování principu právní
jistoty a předvídatelnosti práva, tedy o jev žádoucí a také různými mechanismy obsaženými
v procesních předpisech vynucovaný (srovnej např. §17 s. ř. s.).
[9] V reakci na poučení o složení senátu, který rozhoduje o námitce podjatosti uplatněné vůči
soudcům 1. senátu, byla zdejšímu soudu doručena námitka podjatosti též vůči soudcům 9. senátu
Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2018, kterou žalobce odůvodnil obdobně jako námitku
vůči soudcům 1. senátu (tedy dřívějšími rozhodnutími 9. senátu).
[10] Nejvyššímu správnímu soudu je z rozhodovací činnosti známo, že žalobce opakovaně
vznáší námitku podjatosti proti všem soudcům Nejvyššího správního soudu, kteří v minulosti
v jiných věcech rozhodovali v neprospěch žalobce. Jak ovšem bylo uvedeno výše, v souladu
s §8 odst. 1 s. ř. s. nejsou důvodem k vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v postupu
soudce v řízení v projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Přestože byl žalobce s touto zákonnou úpravou v předchozích usneseních Nejvyššího správního
soudu opakovaně seznámen (např. usnesení ze dne 31. 8. 2017, č. j. Nao 271/2017 - 45,
ze dne 30. 8. 2017, č. j. Nao 270/2017 - 44, či ze dne 25. 1. 2018, č. j. Nao 6/2018 - 35), stále
dovozuje podjatost soudců Nejvyššího správního soudu pouze z jejich rozhodování v jiných
věcech. Nejvyšší správní soud proto považuje opakovanou námitku podjatosti založenou
pouze na předchozím rozhodování 9. senátu v jiných věcech za zneužití procesního práva
(srov. usnesení ze dne 28. 3. 2017, č. j. Nao 122/2017-136), a proto k podání žalobce
ze dne 18. 6. 2018 nepřihlížel.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. června 2018
JUDr. Radan Malík
předseda senátu