ECLI:CZ:NSS:2018:VOL.30.2018:21
sp. zn. Vol 30/2018 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška (soudce zpravodaj) a soudců Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla
Molka, Miloslava Výborného a Daniely Zemanové v právní věci navrhovatele: RNDr. J.
K., CSc., MBA, zastoupený JUDr. Barborou Grubnerovou, advokátkou, se sídlem
Washingtonova 1599/17, Praha 1, proti odpůrcům: 1) Ing. Miloš Zeman, bytem Pražský hrad,
Praha 1, 2) Ivana Zemanová, bytem Pražský hrad, Praha 1, oba zast. JUDr. Markem Nespalou,
advokátem se sídlem Vyšehradská 21, Praha 2 a 3) Státní volební komise, se sídlem nám.
Hrdinů 1634/4, Praha 4, týkající se návrhu na vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky,
takto:
I. Návrh se za m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Volební stížnost
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 2. února 2018 návrh na vyslovení neplatnosti volby
odpůrce 1) prezidentem republiky ve volbě konané ve dnech 12. a 13. ledna (I. kolo) a ve dnech
26. a 27. ledna (II. kolo). Navrhovatel namítal, že se prvního kola volby prezidenta účastnili čtyři
kandidáti, jejichž kandidátní listiny byly navrženy stejnými poslanci (senátory), což je v rozporu
se zákonem. Jejich účastí došlo k hrubému zkreslení výsledků prvního kola volby, neboť hlasy
udělené těmto kandidátům (celkem 15,39 % z celkového počtu platných hlasů) mohli získat jiní
kandidáti, popřípadě by se voliči, kteří pro nezákonně registrované kandidáty hlasovali, volby
prezidenta vůbec nemuseli účastnit. V tom navrhovatel spatřuje porušení principu rovnosti
volebního práva.
II. Průběh řízení
[2] Nejvyšší správní soud zaslal návrh k vyjádření odpůrcům. Na tomto místě je třeba zmínit,
že okruh účastníků řízení ve věcech volebních není v dispozici navrhovatele, nýbrž je vymezen
zákonem. Podle §90 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“) jsou účastníky řízení o neplatnosti volby prezidenta republiky příslušný
volební orgán, […] občan, na jehož kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena, a ten,
jehož volba byla napadena. Občanem, na jehož kandidátní listině byl uveden odpůrce 1), je paní
Ivana Zemanová, tedy odpůrkyně 2). Proto Nejvyšší správní soud jednal jako s účastníkem řízení
i s ní, i když ji navrhovatel jako účastníka řízení neoznačil.
[3] Státní volební komise ve svém vyjádření zdůraznila, že neprovádí registraci kandidátů,
a proto se k námitkám navrhovatele nemůže kvalifikovaně vyjádřit. Z judikatury Nejvyššího
správního soudu nicméně vyplývá, že v řízení ve věcech neplatnosti voleb a hlasování již nelze
brojit proti vadám v registraci kandidátních listin, k čemuž slouží samostatné řízení podle
§89 s. ř. s. V tomto typu řízení je však aktivní legitimace omezena na užší okruh subjektů,
do něhož navrhovatel nespadá. Tím spíše však nemůže vady v registračním procesu namítat
až prostřednictvím návrhu na vyslovení neplatnosti volby prezidenta.
[4] Odpůrci 1) a 2) ve svém společném vyjádření namítli, že návrh je fakticky návrhem
na přezkum registrace kandidátů, k čemuž však navrhovatel není oprávněn. Jelikož registraci
kandidátů v zákonné lhůtě úspěšně nenapadl žádný ze subjektů, jimž svědčí aktivní legitimace
k podání takového návrhu, je na všechny kandidáty, kteří se volby prezidenta účastnili, třeba
hledět jako na řádně zaregistrované. Ochrana ve věcech registrace navíc předchází řízení
ve věcech neplatnosti voleb a hlasování, jedná se o dvě nezávislá řízení, přičemž ve druhém
z nich již nelze úspěšně namítat vady v registračním procesu. Odpůrci proto navrhují,
aby byl návrh buď pro nedostatek aktivní legitimace navrhovatele odmítnut, nebo jako
nedůvodný zamítnut.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[5] Nejvyšší správní soud předesílá, že nyní projednávaný návrh je návrhem na vyslovení
neplatnosti volby prezidenta republiky podle §66 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta
republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění pozdějších
předpisů, ve spojení s §90 odst. 5 s. ř. s., nikoli návrhem ve věci registrace kandidátní listiny
(§65 zákona o volbě prezidenta republiky ve spojení s §89 s. ř. s.). Navrhovatel se totiž domáhá
vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky, nikoli zrušení rozhodnutí o registraci kandidáta
či vydání rozhodnutí o povinnosti registrovat kandidátní listinu, přičemž petitem návrhu
je Nejvyšší správní soud vázán. Nadto je třeba připomenout, že návrh ve věcech registrace může
podat pouze omezený okruh subjektů ve lhůtě dvou dnů od doručení rozhodnutí o registraci
či odmítnutí registrace kandidátní listiny – tedy nikoli až po uskutečnění voleb.
[6] Podle §66 odst. 1 zákona o volbě prezidenta republiky se může každý občan zapsaný
do stálého seznamu, zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem, navrhující poslanci,
navrhující senátoři nebo navrhující občan, do sedmi dnů po vyhlášení celkového výsledku volby
prezidenta republiky Státní volební komisí, podáním návrhu na neplatnost volby prezidenta
domáhat ochrany u soudu, má-li za to, že byla porušena ustanovení zákona způsobem,
který hrubě ovlivnil výsledek volby prezidenta. Navrhovatel tedy podal návrh na zahájení řízení,
v němž mu svědčí aktivní legitimace. Návrhu odpůrců, aby Nejvyšší správní soud návrh odmítl
pro neoprávněnost navrhovatele, proto nelze vyhovět.
[7] Navrhovatel spatřoval porušení zákona, které mohlo hrubě ovlivnit výsledek volby
prezidenta, v tom, že byly zaregistrovány kandidátní listiny čtyř kandidátů, jejichž kandidaturu
navrhli totožní poslanci (senátoři), a že se tito kandidáti následně zúčastnili prvního kola volby.
Nejvyšší správní soud však ustáleně judikuje, že v rámci řízení ve věcech neplatnosti voleb
a hlasování podle §90 s. ř. s. nelze brojit proti vadám v registraci kandidátní listiny. K napadení
registrace slouží samostatné řízení týkající se ochrany ve věcech registrace podle §89 s. ř. s.
ve spojení s §65 zákona o volbě prezidenta republiky. Ve volebním soudnictví se totiž „uplatňuje
zásada souslednosti jednotlivých přezkoumávaných volebních fází, což znamená, že po uzavření některé fáze
volebního procesu nelze tutéž fázi znovu otevírat a zpětně zpochybňovat. Tato zásada se projevuje v právní úpravě
třemi samostatnými řízeními, která spadají pod volební soudnictví: řízení o ochraně ve věcech seznamu voličů
(§88 s. ř. s.), řízení o ochraně ve věci registrace kandidátů a kandidátních listin (§89 s. ř. s.) a konečně řízení
o návrhu na vyslovení neplatnosti voleb, volby kandidáta nebo hlasování (§90 s. ř. s.)“ (usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 10. listopadu 2016 č. j. Vol 4/2016-191, č. 3522/2017 Sb. NSS). Pokud
tedy byla fáze registrace kandidátních listin pro volbu prezidenta uzavřena registrací přihlášek
devíti kandidátů, přičemž žádný z aktivně legitimovaných subjektů tuto registraci v zákonné lhůtě
před soudem nezpochybnil, nelze se již ve fázi posuzování platnosti volby prezidenta podle
§90 s. ř. s. zabývat tím, zda v registračním řízení byl či nebyl porušen zákon. To ostatně plyne
i z §66 odst. 1 zákona o volbě prezidenta republiky, který spojuje zjišťované porušení zákona
s hrubým ovlivněním výsledku volby (již registrovaného) kandidáta na prezidenta.
[8] Je pravda, že navrhovatel nebyl oprávněn návrh ve věci registrace kandidátních listin
podat, neboť nespadá do okruhu aktivně legitimovaných subjektů v řízení podle §89 s. ř. s.
Tím spíše však nemůže zpochybňovat registraci kandidátních listin prostřednictvím návrhu
na vyslovení neplatnosti volby prezidenta, tedy v řízení se zcela odlišným předmětem. Nedostatek
aktivní legitimace k podání návrhu ve věci registrace kandidátní listiny nelze obcházet
prostřednictvím návrhu na přezkum postupu registračního orgánu v rámci řízení o podle
§90 s. ř. s. (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. února 2013 č. j. Vol 30/2013-47).
Jak uvedl Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 9. prosince 2004 č. j. Vol 11/2004-31,
č. 471/2005 Sb. NSS, je tento závěr plně v souladu se smyslem a účelem registračního řízení,
v jehož rámci vzniká vztah pouze mezi tím, kdo navrhuje registraci kandidátní listiny,
a příslušným registračním orgánem.
[9] Nejvyšší správní soud proto v souladu se svou dosavadní judikaturou návrh na vyslovení
neplatnosti volby prezidenta opřený pouze o tvrzené vady v procesu registrace kandidátních listin
zamítl.
IV. Náklady řízení
[10] Podle §93 odst. 4 soudního řádu správního nemá v řízení ve věcech volebních žádný
z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího
správního soudu (§93 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto usnesení n e ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. února 2018
JUDr. Tomáš Langášek, LL.M.
předseda senátu