ECLI:CZ:NSS:2019:10.AZS.89.2019:62
sp. zn. 10 Azs 89/2019 - 62
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka
Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobců: a) A. G., b) S. G., c) nezletilý P.
G., zastoupen zákonnou zástupkyní - matkou [žalobkyní b)], zast. Mgr. Silvií Rymlovou,
advokátkou se sídlem náměstí Republiky 2/1, Opava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra,
se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 2. 8. 2018,
čj. OAM-963/ZA-ZA10-ZA20-2017 a čj. OAM-962/ZA-ZA10-ZA20-2017, v řízení o kasační
stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2019,
čj. 63 Az 29/2018-60,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm ít á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovené zástupkyni žalobců Mgr. Silvii Rymlové, advokátce, se p ři zn áv á
odměna a náhrada hotových výdajů v celkové výši 15 480 Kč, která bude proplacena
z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Žalobci podali dne 21. 11. 2017 žádost o mezinárodní ochranu. Žalobce a) uvedl,
že jeho cílem bylo dostat se do Německa, kde by mu pomohli s jeho zdravotními problémy
a poskytli mu léky, a dále žádal o mezinárodní ochranu mj. z finančních důvodů. Žalobkyně b)
konstatovala, že se chtěla dostat do Německa s rodinou, neboť její manžel trpí těžkou formou
astmatu a z tohoto důvodu nemůže rovněž pracovat, o mezinárodní ochranu žádá také vzhledem
ke zdravotnímu stavu syna. Žalobkyně b) v průběhu správního řízení rozvedla své zdravotní
komplikace.
[2] Rozhodnutím ze dne 2. 8. 2018, čj. OAM-963/ZA-ZA10-ZA20-2017, žalovaný rozhodl,
že se žalobci a) mezinárodní ochrana dle §12 až 14b zákona o azylu neuděluje. Rozhodnutím
ze dne 2. 8. 2018, čj. OAM-962/ZA-ZA10-ZA20-2017, žalovaný rozhodl, že se žalobkyni b)
a žalobci c) mezinárodní ochrana dle §12 až 14b zákona o azylu neuděluje.
[3] Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce a) žalobu, o níž bylo vedeno řízení
u krajského soudu pod sp. zn. 63 Az 29/2018. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně b)
a žalobce c) žalobu, o níž bylo vedeno řízení u krajského soudu pod sp. zn. 63 Az 30/2018.
Tato řízení byla spojena ke společnému projednání a rozhodnutí; nadále byla vedena
pod sp. zn. 63 Az 30/2018.
[4] Krajský soud žaloby jako nedůvodné zamítl.
[5] Žalobce a), žalobkyně b) a žalobce c) [dále jen „stěžovatelé“ nebo „stěžovatel a)“,
„stěžovatelka b)“ či „stěžovatel c)“] napadli rozsudek krajského soudu kasační stížností. Namítli,
že krajský soud v napadeném rozsudku neuvedl všechny skutečnosti, na základě kterých rozhodl
a svůj rozsudek náležitě právně neodůvodnil. Dle stěžovatelů je napadený rozsudek
nepřezkoumatelný, neboť krajský soud pouze odkazuje na rozhodnutí žalovaného se strohým
odkazem, že skutková zjištění v rozhodnutí žalovaného jsou správná a korespondují s obsahem
spisu, aniž by uvedl konkrétní skutečnosti. Podle stěžovatelů krajský soud může citovat
z rozhodnutí žalovaného, avšak veškeré důvody pro rozhodnutí soudu musí být explicitně
uvedeny v jeho odůvodnění. Stěžovatelé rovněž namítli, že nebyl zjištěn stav věci bez důvodných
pochybností v souladu s §3 správního řádu, neboť skutková zjištění nemají oporu ve správních
spisech.
[6] Stěžovatelé dále popsali své zdravotní komplikace. Dle jejich názoru žalovaný i krajský
soud nevzali v potaz lékařskou zprávu MUDr. Mgr. M. P., Ph.D., a PhDr. M. T.. Žalovaný měl
při rozhodování vzít také v potaz, zda budou mít stěžovatelé přístup k vhodné zdravotní péči a
zdravotnickým prostředkům, zda budou mít prostředky na hrazení nákladů spojených s léčbou,
měl vzít v úvahu také sociální a rodinné vazby a vzdálenost k lékařské péči. Žalovaný i krajský
soud proto dospěli k nesprávnému závěru, že stěžovatelé nesplnili podmínky pro udělení
humanitárního azylu dle §14 zákona o azylu.
[7] Podle jejich názoru jim v zemi původu hrozí nebezpečí újmy v podobě ohrožení jejich
života a zdraví.
[8] Stěžovatelé namítli, že jsou zranitelné osoby, za které je možné považovat rodinu
s nezletilým dítětem, osobu se zdravotními potížemi nebo vážným onemocněním. Uvedli,
že byla porušena Úmluva o právech dítěte vůči stěžovateli c), neboť nebylo rozhodnuto
v nejlepším zájmu dítěte.
[9] Stěžovatelé navrhli, aby NSS zrušil rozsudek krajského soudu i obě rozhodnutí
žalovaného.
[10] Žalovaný odkázal na spisový materiál, napadený rozsudek a své vyjádření k žalobě.
Žalovaný získal všechny potřebné a dostupné informace o zemi původu stěžovatelů, posoudil
možnost udělení humanitárního azylu a doplňkové ochrany z hlediska jejich současného
zdravotního stavu v kontextu informací o zemi původu. Dostatečně ve svém rozhodnutí
vysvětlil, jakým způsobem a v jaké kvalitě je poskytována zdravotní péče v Gruzii. Rozsudek
krajského soudu dle jeho názoru není nepřezkoumatelný, krajský soud se vypořádal se všemi
žalobními námitkami. Navrhl, aby NSS kasační stížnost odmítl, případně ji zamítl.
[11] Ve věcech mezinárodní ochrany se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti
v souladu s §104a s. ř. s. zabývá otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně
přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, NSS takovou kasační stížnost odmítne
jako nepřijatelnou (viz usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39).
[12] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[13] K nepřezkoumatelnosti soudního rozhodnutí lze poukázat na rozsudky
ze dne 4. 12. 2003, čj. 2 Ads 58/2003-75, č. 133/2004 Sb. NSS, ze dne 14. 7. 2005,
čj. 2 Afs 24/2005-44, č. 689/2005 Sb. NSS atd. Krajský soud postupoval v souladu s touto
judikaturou. Napadený rozsudek krajský soud řádně zdůvodnil a srozumitelně vysvětlil,
proč rozhodl tak, jak uvedl ve výroku. Pokud krajský soud odkázal na závěry žalovaného
se souhlasnou poznámkou, nelze jeho rozsudek považovat za nepřezkoumatelný
(viz např. rozsudek NSS ze dne 27. 7. 2007, čj. 8 Afs 75/2005-130, č. 1350/2007 Sb. NSS).
K takovému postupu přistoupil krajský soud na str. 7 napadeného rozsudku a uvedl „[d]le názoru
soudu správní orgán posoudil individuální situaci žalobců na základě jejich tvrzení, které konfrontoval
s informacemi získanými z různých zdrojů, které jsou součástí správního spisu, a soud se s jeho závěry ztotožňuje.
Soud souhlasí s žalovaným, že žalobci neuvedli, a ani v průběhu řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti,
na základě kterých by jim hrozilo v případě návratu do vlasti nebezpečí mučení nebo nelidského či ponižujícího
zacházení nebo trestání“. Uvedenému postupu nelze ničeho vytknout. NSS dále konstatuje,
že žalovaný i krajský soud dostatečně zjistili skutkový stav a dostatečně posoudili individuální
situaci stěžovatelů v kontextu zpráv o zemi původu. NSS rovněž podotýká, že námitka
nepřezkoumatelnosti a nedostatečně zjištěného skutkového stavu byla vznesena pouze v obecné
rovně, aniž stěžovatelé upozornili na konkrétní pochybení, a proto se NSS s těmito námitkami
mohl vypořádat rovněž pouze v obecné rovině.
[14] K možnosti udělení humanitárního azylu dle §14 zákona o azylu NSS uvádí, že k udělení
tohoto druhu azylu přistoupí správní orgán např. u osob zvláště těžce postižených či nemocných,
u osob přicházejících z oblastí postižených humanitární katastrofou, ať už způsobenou lidskými
či přírodními faktory, tedy v případech, na něž sice nedopadají taxativní výčty §12 a §13 zákona
o azylu, ale v nichž by bylo přesto „nehumánní“ azyl neposkytnout (srov. rozsudek
NSS ze dne 11. 3. 2004, čj. 2 Azs 8/2004-55). Stěžovatelé měli, případně mají zdravotní
problémy. Stěžovatel a) má těžkou formu astmatu, se kterou se léčí a bere pravidelně léky,
stěžovatelka b) má především psychické problémy, stěžovatel c) má problémy s nohou, měl zánět
ledvin a dlouhodobá nejistá situace má také nepříznivé dopady na jeho psychické zdraví. Ze zpráv
o zemi původu (zejména ze zprávy Mezinárodní organizace pro migraci: Údaje o zemi Gruzie
2017 a informace Švýcarského Státního sekretariátu pro migraci: Zaměřeno na Gruzii – Reforma
zdravotnictví: Státní zdravotnické programy a zdravotní pojištění) vyplývá, že v Gruzii stát
prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění zajišťuje zdravotní péči a tato péče je dostupná
všem občanům. V Gruzii je také možné provádět téměř všechny druhy zdravotních zákroků,
za poslední roky se úroveň zdravotnictví zlepšila a zdravotní péče je dostupná v únosné čekací
době. Onemocnění stěžovatelů nepředstavuje bezprostřední ohrožení jejich života a transport
do země původu by jim nezpůsobil zásadní zdravotní komplikace. Za této situace tedy žalovaný
nevybočil z mezí správního uvážení, pokud stěžovatelům humanitární azyl neudělil.
V podrobnostech NSS odkazuje na str. 7 a 8 rozhodnutí žalovaného týkajícího se stěžovatele a)
a na str. 9 a 10 rozhodnutí žalovaného týkajícího se stěžovatelky b) a stěžovatele c).
Pokud se žalovaný a krajský soud podrobně nezabývali jednotlivými lékařskými zprávami, plyne
to z toho, že pro posouzení udělení humanitárního azylu v projednávané věci je podstatná
především skutečnost, že ze zpráv o zemi původu je zřejmé, že v Gruzii je lékařská péče
dostupná v přijatelné kvalitě, přičemž stěžovatelé netvrdí žádné onemocnění, pro které by bylo
třeba speciální péče, která v Gruzii není poskytována. Jestliže zdravotní péče nedosahuje takové
úrovně jako např. v ČR, není to důvodem pro udělení mezinárodní ochrany (srov. rozsudek NSS
ze dne 26. 7. 2007, čj. 2 Azs 30/2007-69).
[15] Zdravotní komplikace stěžovatelů rovněž neodůvodňují ani udělení doplňkové ochrany,
neboť s ohledem na úroveň poskytované zdravotní péče nemohou představovat závažnou újmu
ve smyslu §14a zákona o azylu.
[16] Jestliže je v Gruzii dostupná lékařská péče, není možné hovořit ani o tom, že by závěr
o neudělení humanitárního azylu byl proti nejlepšímu zájmu dítěte.
[17] NSS konstatuje, že stěžovatelé neuvedli, jak by mohlo být ovlivněno posouzení o udělení
mezinárodní ochrany, pokud by byli považováni za zranitelné osoby, a podrobněji se tedy touto
otázkou nezabýval a v souladu s krajským soudem uvádí, že na posouzení projednávané věci
to nemůže mít bez dalšího vliv.
[18] Zákon o azylu a ustálená judikatura NSS poskytují dostatečnou odpověď na všechny
námitky uvedené v kasační stížnosti. NSS neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační
stížnosti k věcnému projednání.
[19] Kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelů,
a NSS ji proto odmítl podle §104a s. ř. s.
[20] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o §60 odst. 3 větu první ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
[21] Podle §35 odst. 10 ve spojení s §120 s. ř. s. advokátovi, který byl stěžovateli ustanoven
soudem, hradí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. Ustanovená advokátka provedla
ve věci dva úkony právní služby, kterými jsou převzetí a příprava zastoupení [§11 odst. 1
písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování
právních služeb (advokátní tarif)] a doplnění kasační stížnosti, tj. písemné podání soudu ve věci
samé [§11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu]. Za jeden provedený úkon právní služby
advokátce náleží mimosmluvní odměna ve výši 3 100 Kč [§9 odst. 4 písm. d) ve spojení
s §7 bodem 5 advokátního tarifu], která se zvyšuje o paušální náhradu hotových výdajů
ve výši 300 Kč (§13 odst. 4 advokátního tarifu). Advokátka současně zastupovala 3 osoby,
a proto jí podle §12 odst. 4 advokátního tarifu za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou
osobu náleží mimosmluvní odměna snížená o 20 %. Za dva úkony právní služby
a za tři zastupované osoby advokátce tedy náleží odměna ve výši 15 480 Kč. Tuto částku
NSS vyplatí do 30 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne n í opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. listopadu 2019
Ondřej Mrákota
předseda senátu