ECLI:CZ:NSS:2019:3.AS.210.2018:13
sp. zn. 3 As 210/2018 - 13
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců
JUDr. Tomáše Rychlého a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: A. H., proti
žalovanému: Krajský soud v O s t r a v ě, se sídlem Havlíčkovo nábřeží 1835/34, Ostrava, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 11. 2018,
č. j. 64 A 32/2018 – 10,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 27. 12. 2018 kasační stížnost žalobce (dále jen
„stěžovatel“) směřující proti shora označenému usnesení Krajského soudu v Ostravě, jímž byla
pro nedostatek pravomoci soudu podle §46 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního (dále jen
„s. ř. s.“) odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného – usnesení Krajského soudu
v Ostravě ze dne 19. 9. 2018, č. j. 65 A 91/2018 – 28.
[2] Podle §4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti
rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku,
jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech
a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen ´správní orgán‘).
[3] Podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh,
jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky
řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení
pokračovat.
[4] Stěžovatel v projednávané věci podal u Krajského soudu v Ostravě „žalobu“ proti
rozhodnutí tohoto soudu vydanému v řízení o žalobě podané stěžovatelem v jiné věci. Soudní
řád správní nicméně nepřipouští, aby bylo správní žalobou napadeno rozhodnutí správního
soudu (srov. výše citovaný §4 odst. 1 s. ř. s., dle něhož soudy rozhodují o žalobách proti
rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy). Jakkoliv bylo podání stěžovatele učiněné
u krajského soudu označeno jako „žaloba“, je zřejmé, že v uvedených souvislostech se dle jejího
obsahu o žalobu ve správním soudnictví vůbec nemohlo jednat, a toto podání tudíž ani nebylo
„způsobilé “ řízení o žalobě zahájit. Bylo proto zcela namístě, aby krajský soud vyrozuměl o této
skutečnosti stěžovatele toliko neformálním přípisem a věc bez dalšího odložil. Rozhodl-li krajský
soud o odmítnutí stěžovatelovy „žaloby“ usnesením, poskytl mu tím určitý procesní
„nadstandard “ , který nicméně nemůže neexistenci návrhu jako jednu z podmínek řízení zhojit.
[5] Jestliže pak stěžovatel napadl takovéto usnesení kasační stížností, nelze na ni hledět
jako na kasační stížnost podanou proti usnesení o odmítnutí návrhu ve smyslu
§103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. (neboť o návrh se v případě jeho „žaloby“ vůbec nejednalo)
a je nutno ji hodnotit jako nepřípustnou ve smyslu §104 odst. 4 s. ř. s. Z výše uvedených důvodů
Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., ve spojení s §120 téhož
zákona odmítl.
[6] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle
§60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., dle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
[7] Nejvyšší správní soud pro úplnost uvádí, že stěžovatel v kasační stížnosti namítl podjatost
předsedy senátu krajského soudu Mgr. Jiřího Gottwalda. Uplatněnou námitku podjatosti soudce
krajského soudu posoudil Nejvyšší správní soud jako opožděnou. Jednou z podmínek
pro rozhodnutí soudu o vyloučení soudce z projednávání a rozhodování určité věci podle
§8 odst. 5 s. ř. s. je skutečnost, že je řízení o této věci stále vedeno a že o věci samé nebylo ještě
rozhodnuto. I pokud by stěžovatel zamýšlel předmětným tvrzením uplatnit námitku zmatečnosti
řízení před krajským soudem, nemohla by být úspěšná. Podjatost soudce totiž nelze namítat
z důvodu jeho postupu a rozhodování ve věci projednávané soudem, což je stěžovateli známo
i z dřívějších rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (viz např. usnesení ze dne 17. 7. 2014,
č. j. Nao 232/2014 - 18, ze dne 19. 6. 2014, č. j. Nao 239/2014 - 28, nebo ze dne 21. 10. 2014,
č. j. 8 As 136/2014 - 67).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 10. ledna 2019
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu