ECLI:CZ:NSS:2019:8.AS.2.2018:73
sp. zn. 8 As 2/2018-73
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci navrhovatelů:
a) SVS Delta Racing Team, z.s., se sídlem Dolní 61, Kobeřice u Brna, zast. Mgr. MUDr. Danielem
Mališem, LL.M., advokátem se sídlem Na Rybníčku 5, Praha 2, b) BIKE PARK, z.s., se sídlem
Potocká 7, Brno, zast. Mgr. Janem Pořízkem, advokátem se sídlem Na Rybníčku 5, Praha 2, proti
odpůrci: Městský úřad Slavkov u Brna, se sídlem Palackého náměstí 65, Slavkov u Brna,
za účasti osoby zúčastněné na řízení: obec Vážany nad Litavou, se sídlem Vážany nad
Litavou 125, zast. Mgr. Františkem Štouračem, advokátem se sídlem Masarykova 34, Brno,
o návrhu na zrušení opatření obecné povahy ze dne 12. 9. 2017, čj. SC/48341-17/6885-2017/PI,
v řízení o kasační stížnosti odpůrce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 12. 2017,
čj. 67 A 5/2017-279,
takto:
I. Kasační stížnost se o d m ít á .
II. Žádný z účastníků řízení a osoba zúčastněná na řízení n emaj í právo na náhradu
nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Navrhovatelé se u krajského soudu domáhali zrušení opatření obecné povahy ze dne
12. 9. 2017, čj. SC/48341-17/6885-2017/PI, kterým odpůrce stanovil přechodnou úpravu
provozu na silnici č. III/4194 a na veřejně přístupné účelové komunikaci p. č. 2093, 1452 a 2170
v k. ú. Vážany nad Litavou, okres Vyškov, kraj Jihomoravský, podle projektové dokumentace
vypracované URBANIA, s.r.o. Důvodem stanovení přechodné úpravy provozu byla uzavírka
veřejně přístupné účelové komunikace při obnově propustku na pozemku p. č. 1618
v k. ú. Vážany nad Litavou.
[2] Krajský soud shora specifikovaným rozsudkem opatření obecné povahy zrušil. Dospěl
totiž k závěru, že řízení o omezení obecného užívání komunikace uzavírkami a objížďkami
je formalizované řízení, vedené silničním správním úřadem, s vymezeným okruhem účastníků
a předmětem řízení, jehož výsledkem je rozhodnutí silničního správního úřadu o uzavírce, jehož
nezbytnou náležitostí je i stanovení dopravního značení v místě uzavírky a na trase objížďky.
Podle krajského soudu „by bylo nelogické a v rozporu s principem efektivity výkonu státní správy,
aby souběžně s řízením o uzavírce, které v sobě zahrnuje posouzení všech výše citovaných aspektů uzavírky, včetně
zajištění přístupu k sousedním nemovitostem a stanovení dopravního značení, včetně projednání uzavírky
s příslušným orgánem policie, tentýž úřad po vydání rozhodnutí o uzavírce, opět tutéž věc – stanovení dopravního
značení uzavírky – projednal s příslušným orgánem policie a vydal opatření obecné povahy podle §171 a násl.
správního řádu ve spojení s §77 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. Pokud by tomu tak bylo, tak by bylo
rozhodnuto o uzavírce v řízení, aniž by v něm bylo připuštěno účastenství vlastníků sousedních nemovitostí
dotčených uzavírkou, a zároveň by byla uzavírka stanovena formou opatření obecné povahy, proti němuž
by naopak tytéž subjekty (a navíc i subjekty další) mohly brojit. Takovou eventualitu ostatně nezmínil ani
Nejvyšší správní soud ve výše citovaném rozsudku ze dne 30.3.2016, č.j. 10 As 264/2015-46.“ Krajský soud
závěrem konstatoval, že se odpůrce dopustil závažné vady, když formou opatření obecné povahy
rozhodl o uzavírce účelové komunikace, ačkoli uzavřít komunikaci zákazovými dopravními
značkami mohl pouze rozhodnutím vydaným v řízení o uzavírce podle §24 zákona
č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“),
což ostatně posléze učinil. Tato vada měla za následek nezákonnost napadeného opatření obecné
povahy.
[3] Odpůrce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost.
[4] Stěžovatel namítl, že svůj postup považuje za správný, jiný postup by byl v rozporu
se zákonem. Vydání opatření obecné povahy, které stanovuje dopravní značení v místě
(plánované) uzavírky, musí předcházet vydání rozhodnutí o uzavírce. Postup, který by příslušnému
správnímu orgánu umožnil „ignorovat“ §77 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních
komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“), postrádá
jakoukoli zákonnou oporu. Takový postup by navíc vedl k tomu, že by celá řada potenciálně
dotčených subjektů byla zkrácena na svých právech. V případě, kdy by bylo vydáno pouze
rozhodnutí o uzavírce podle §24 zákona o pozemních komunikacích, k čemuž rozhodnutí
krajského soudu nabádá, by byl značně omezen okruh účastníků řízení, kteří by byli oprávnění
brojit proti tomuto rozhodnutí. Odpůrci je známo, že stejným způsobem postupuje i Krajský
úřad Jihomoravského kraje a Ministerstvo dopravy. Dále namítl, že hodnocení skutkové stavu,
uvedené na straně 8 napadeného rozsudku, postrádá oporu ve spisovém materiálu. Stěžovatel
považuje rozsudek krajského soudu za překvapivý, jdoucí proti dosavadní správní praxi.
[5] Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu zrušil.
[6] Navrhovatelé ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedli, že nejsou splněny podmínky řízení,
neboť neexistuje předmět řízení. Opatření obecné povahy totiž pozbylo platnosti, neboť
uplynula stanovená doba trvání uzavírky. I kdyby Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že lze
provézt meritorní přezkum napadeného rozsudku, nelze právní názor krajského soudu bez
dalšího označit za nesprávný. Navrhovatelé se s ním sice plně neztotožňují, navrhovali zrušení
opatření obecné povahy z jiných důvodů, svoji logiku ale spojení rozhodnutí o uzavírce
a stanovení přechodné úpravy provozu do jednoho aktu má; pokud by tímto aktem bylo
rozhodnutí o uzavírce podle §24 zákona o pozemních komunikacích, muselo by se jednat
o opatření obecné povahy ve smyslu části šesté s. ř., nikoliv o správní rozhodnutí ve smyslu
§9 s. ř. Dále navrhovatelé zopakovali již v žalobě uplatněné důvody pro zrušení napadeného
opatření obecné povahy.
[7] Navrhovatelé navrhli, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odmítl, případně
kasační stížnost zamítl, nebo zrušil rozsudek krajského soudu i opatření obecné povahy.
[8] Stěžovatel v replice uvedl, že poté, co uplynul první termín uzavírky, vydal nové
rozhodnutí o uzavírce. Zrušení opatření obecné povahy se projeví ve vztahu k tomuto následně
vydanému rozhodnutí o uzavírce. Zopakoval, že se krajský soud nevypořádal s tím, že podle §77
odst. 5 zákona o silničním provozu lze zákazové značky stanovit jen opatřením obecné povahy.
Napadené opatření obecné povahy bylo přiměřené.
[9] Navrhovatelé v duplice uvedli, že odpadl jak důvod vydání obou rozhodnutí o uzavírce,
tak napadeného opatření obecné povahy, Krajský úřad Jihomoravského kraje totiž rozhodnutím
ze dne 14. 2. 2018, čj. JMK 40124/2018, zrušil rozhodnutí stěžovatele, kterým byla povolena
stavba propustku. Po zrušení stavebního povolení nesmí být žádné stavební práce prováděny,
a proto odpadl důvod uzavírky i její povolení. Dále zopakovali, že právní posouzení krajským
soudem je možné a napadené opatření je nepřiměřené.
[10] Stěžovatel v triplice uvedl, že proti rozhodnutí o zrušení stavebního povolení na stavbu
propustku byl podán opravný prostředek, a tudíž toto rozhodnutí nenabylo právní moci.
[11] Nejvyšší správní soud se nejprve zabývat tím, zda jsou splněny podmínky řízení.
Podmínky, za nichž může soud jednat ve věci samé, tvoří v případě řízení o zrušení opatření
obecné povahy nebo jeho části (a) aktivní legitimace navrhovatelů, (b) existence předmětu
řízení – opatření obecné povahy a (c) formulace návrhu, vše v souladu s podmínkami
vyplývajícími z §101a s. ř. s.
[12] Stěžovatel v napadeném opatření obecné povahy stanovil jako jednu z podmínek pro
provedení přechodné úpravy provozu: „Termín přechodné úpravy provozu bude stanoven v rozhodnutí
silničního správního úřadu ve věci povolení uzavírky veřejně přístupné účelové komunikace p. č. 2107 a 1452
v k. ú. Vážany nad Litavou.“ Ve spise krajského soudu je založeno rozhodnutí stěžovatele ze dne
14. 9. 2017, čj. SU/49957-17/9985-2017/Hro, kterým stěžovatel podle §24 odst. 2 zákona
o pozemních komunikacích a podle §39 vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon
o pozemních komunikacích, povolil úplnou uzavírku veřejně přístupné účelové komunikace
v místě propustku na parcele 2107 a 1452 v k. ú. Vážany nad Litavou; důvodem uzavírky byly
stavební práce v rámci stavby „Obnova propustku pod účelovou komunikací“ v k. ú. Vážany nad
Litavou; termín uzavírky byl stanoven od 19. 9. 2017 do 31. 12. 2017. Z repliky stěžovatele plyne,
že stěžovatel rozhodnutím ze dne 20. 12. 2017, čj. SU/86226-17/18043-2017/Hro, prodloužil
termín uzavírky, a to od 1. 1. 2018 do 5. 9. 2018.
[13] Nejvyšší správní soud konstatuje, že uplynutím doby, na kterou byla uzavírka veřejně
přístupné účelové komunikace povolena, pozbylo napadené opatření obecné povahy platnosti.
To představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení spočívající v neexistenci předmětu
řízení. Jelikož před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu zcela odpadla základní podmínka
řízení, je dán důvod k odmítnutí návrhu na základě §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (srovnej k tomu
obdobně např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2012, čj. 8 Ao 6/2010-98,
nebo ze dne 6. 3. 2012, čj. 8 Ao 8/2011-129; pro posouzení nyní projednávané věci je bez
významu, že v tehdy projednávaných případech byl k projednání návrhu na zrušení opatření
obecné povahy věcně příslušný Nejvyšší správní soud a nikoliv krajské soudy; analogicky
lze v této souvislosti odkázal též např. na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 9. 2018,
čj. 9 As 218/2018-72, na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2017,
čj. 5 As 165/2016-96, či na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 7. 2019,
čj. 8 As 119/2018-64).
[14] O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 1 s. ř. s., podle
něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo
žaloba odmítnuta. Osoba zúčastněná na řízení nemá podle §60 odst. 5 s. ř. s. právo na náhradu
nákladů řízení, neboť ji žádné povinnosti uloženy nebyly.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 26. září 2019
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu