Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 20.06.2019, sp. zn. 9 As 178/2019 - 12 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2019:9.AS.178.2019:12

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2019:9.AS.178.2019:12
sp. zn. 9 As 178/2019 - 12 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti žalované: Vězeňská služba České republiky, se sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4, ve věci ochrany proti nečinnosti žalované, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 5. 2019, č. j. 11 A 59/2019 - 12, takto: I. Kasační stížnost se o d m ít á . II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) obdržel dne 30. 5. 2019 kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) směřující proti v záhlaví označenému usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byly výroky I. a II. zamítnuty jeho návrhy na osvobození od soudních poplatků a na ustanovení zástupce z řad advokátů. V řízení před městským soudem se stěžovatel žalobou domáhá ochrany proti nečinnosti žalované při vyřizování žádosti o informace o fungování jejích organizačních jednotek. [2] Soud posoudil kasační stížnost, a jelikož neobsahovala všechny náležitosti podle §106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“), neboť stěžovatel neuvedl, z jakého důvodu usnesení městského soudu napadá, a pro tento nedostatek nebylo možné v řízení o ní pokračovat, soud ji v souladu s §37 odst. 5 větou druhou s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl. [3] K odstranění vad kasační stížnosti soud nevyzýval. Soudu je z úřední činnosti známo, že stěžovatel opakovaně podával typově totožné žaloby týkající se žádostí o informace po žalované, ve kterých opakovaně žádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů. O těchto žádostech krajské soudy rozhodovaly zpravidla shodně jako v projednávaném případě. Rovněž NSS rozhodoval o kasačních stížnostech proti těmto rozhodnutím v nedávné době nesčetněkrát (stěžovatel se ke dni rozhodnutí soudu obrátil na NSS ve více než 200 věcech), přičemž v žádném z těchto případů nebyl stěžovatel úspěšný (viz např. rozsudky NSS ze dne 10. 1. 2019, č. j. 10 As 325/2018 - 12; ze dne 16. 1. 2019, č. j. 6 As 368/2018 - 10; ze dne 17. 1. 2019, č. j. 9 As 445/2018 - 15; ze dne 4. 4. 2019, č. j. 1 As 89/2019 - 13; nebo ze dne 4. 4. 2019, č. j. 10 As 86/2019 - 13). [4] V této situaci není povinností kasačního soudu, aby v dalším typově totožném a právně nikterak složitém řízení poučoval stěžovatele o povinnosti odstranit vady kasační stížnosti. Pokud stěžovatel „vrší“ soudní řízení (například tím, že stále dokola napadá procesní rozhodnutí soudů, přestože v právně totožných věcech již byl pravomocně vysloven závazný názor NSS), aniž důsledně váží důvodnost svého postupu, je podle soudu správné, aby jej tížila povinnost podat projednatelnou kasační stížnost, aniž by na tuto okolnost byl soudem dále opakovaně upozorňován. Uvedené platí tím spíše, má-li stěžovatel právnické vzdělání vyžadované pro výkon advokacie. V projednávané věci se proto jeví neefektivním a formalistickým stejnému stěžovateli adresovat výzvu k odstranění vad podání podle §37 odst. 5 věty první s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. Takový postup by ve skutečnosti znamenal, že by jej soud nadbytečně informoval o skutečnostech, o nichž objektivně musí vědět. Pro úplnost soud dodává, že stěžovatel měl možnost doplnit kasační stížnost až do dne vydání tohoto usnesení, avšak této možnosti nevyužil. [5] S ohledem na shora uvedené soud kasační stížnost odmítl, neboť nebyly splněny podmínky pro její věcné projednání. [6] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož kasační stížnost byla odmítnuta. [7] Pro úplnost soud dodává, že se v souladu se zásadou hospodárnosti řízení nezabýval splněním poplatkové povinnosti ani povinným zastoupením, neboť shora uvedené okolnosti bránily věcnému projednání návrhu a vylučovaly další postup v řízení. V takové situaci není úkolem soudu řízení dále vést, ale naopak jej bez dalšího ukončit (přiměřeně srov. rozhodnutí NSS ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008 - 48, č. 1741/2009 Sb. NSS; a ze dne 11. 6. 2014, č. j. 3 As 109/2014 - 10). Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. června 2019 JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:20.06.2019
Číslo jednací:9 As 178/2019 - 12
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Vězeňská služba České republiky
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2019:9.AS.178.2019:12
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024