Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 29.08.2019, sp. zn. 9 As 251/2019 - 6 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2019:9.AS.251.2019:6

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2019:9.AS.251.2019:6
sp. zn. 9 As 251/2019 - 6 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti žalované: Vězeňská služba České republiky, se sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 6. 2018, č. j. VS11272-8/ČJ-2018-8004RP-PI, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 8. 2019, č. j. 14 A 90/2019 - 42, takto: I. Kasační stížnost se o d mí t á. II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) obdržel dne 27. 8. 2019 kasační stížnost žalobce (dále „stěžovatel“) směřující proti v záhlaví označenému usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo zastaveno řízení o jeho žalobě podle §47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“), z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Žalobou se stěžovatel domáhal zrušení rozhodnutí žalované, kterým odložila jeho žádost o poskytnutí informace z důvodu neuhrazení nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací. [2] Kasační stížnost neobsahuje všechny náležitosti podle §106 odst. 1 s. ř. s., neboť stěžovatel neuvedl, z jakého důvodu usnesení městského soudu napadá. Kasační stížnost obsahuje jen zcela obecné proklamace (zlovůle v rozhodovací činnosti odpovědných soudců, účelové zabraňování soudní ochraně, nadržování žalované apod.), které nelze považovat za projednatelné kasační námitky. [3] Vzhledem k tomu, že pro tento nedostatek nebylo možné v řízení pokračovat, soud kasační stížnost odmítl v souladu s §37 odst. 5, větou druhou, s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. [4] K odstranění vad kasační stížnosti soud stěžovatele nevyzýval. Soudu je z úřední činnosti známo, že stěžovatel opakovaně podával typově totožné žaloby týkající se žádostí o informace, ve kterých opakovaně žádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů, a poté, co nebylo jeho žádosti vyhověno, k výzvě soudu nezaplatil soudní poplatek a řízení bylo z tohoto důvodu zastaveno. NSS rozhodoval o projednatelných kasačních stížnostech proti procesním rozhodnutím v nedávné době nesčetněkrát, v současné době se množí též kasační stížnosti proti usnesením o zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku (stěžovatel se ke dni rozhodnutí soudu obrátil na NSS celkem ve více než 250 věcech), přičemž v těchto typových věcech stěžovatel nebyl nikdy úspěšný (viz např. rozsudky NSS ze dne 10. 1. 2019, č. j. 10 As 325/2018 - 12; ze dne 16. 1. 2019, č. j. 6 As 368/2018 - 10; ze dne 17. 1. 2019, č. j. 9 As 445/2018 - 15; ze dne 4. 4. 2019, č. j. 1 As 89/2019 - 13; či ze dne 4. 4. 2019, č. j. 10 As 86/2019 - 13). [5] V této situaci není povinností kasačního soudu, aby v dalším typově totožném a právně nikterak složitém řízení poučoval stěžovatele o povinnosti odstranit vady kasační stížnosti. Pokud stěžovatel „vrší“ soudní řízení, aniž důsledně váží důvodnost svého postupu, je podle soudu správné, aby jej tížila povinnost podat projednatelnou kasační stížnost, aniž by na tuto okolnost byl soudem dále opakovaně upozorňován. Uvedené platí tím spíše, má-li stěžovatel právnické vzdělání vyžadované pro výkon advokacie. V projednávané věci se proto jeví neefektivním a formalistickým stejnému stěžovateli zasílat výzvu k odstranění vad podání podle §37 odst. 5, věty první, s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. Takový postup by ve skutečnosti znamenal, že by jej soud nadbytečně informoval o skutečnostech, o nichž objektivně musí vědět. Pro úplnost soud dodává, že stěžovatel měl možnost doplnit kasační stížnost až do dne vydání tohoto usnesení, avšak této možnosti nevyužil. [6] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3, věty první, s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož kasační stížnost byla odmítnuta. [7] V souladu se zásadou hospodárnosti řízení soud nerozhodoval ani o stěžovatelových žádostech o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, neboť shora uvedené okolnosti bránily věcnému projednání návrhu a vylučovaly další postup řízení. V takové situaci není úkolem soudu řízení dále vést, ale naopak jej bez dalšího ukončit (přiměřeně srov. rozhodnutí NSS ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008 - 48, č. 1741/2009 Sb. NSS; a ze dne 11. 6. 2014, č. j. 3 As 109/2014 - 10). Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 29. srpna 2019 JUDr. Radan Malík předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:29.08.2019
Číslo jednací:9 As 251/2019 - 6
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Vězeňská služba České republiky
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2019:9.AS.251.2019:6
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024