ECLI:CZ:NSS:2019:KONF.21.2018:18
sp. zn. Konf 21/2018-18
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních
sporů, složený z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Romana
Fialy, Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Pavla Simona a JUDr. Marie Žiškové, rozhodl o návrhu
Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219 (adresa
pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025), na rozhodnutí kompetenčního sporu
mezi ním a Okresním soudem v Kolíně, a dalších účastníků sporu vedeného u Okresního
soudu v Kolíně pod sp. zn. 9 C 40/2010, o zaplacení 4671 Kč s příslušenstvím: žalobkyně Český
inkasní kapitál, a. s., se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 808/66, IČ 27646751, zastoupený
JUDr. Romanem Majerem, advokátem, se sídlem pobočky v Plzni, Úslavská 752/33, a žalovaná
M. D.,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Kolíně
pod sp. zn. 9 C 40/2010, o zaplacení částky 4671 Kč s příslušenstvím, co do částky
1241,80 Kč s příslušenstvím, je soud .
II. Usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 2. 3. 2010, čj. 9 C 40/2010-80,
se co do částky 1241,80 Kč s příslušenstvím zrušuje .
Odůvodnění:
[1] Návrhem doručeným zvláštnímu senátu dne 29. 6. 2018 se Český telekomunikační úřad
(dále jen „navrhovatel“) domáhal, aby zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb.
rozhodl tvrzený kompetenční spor ve věci vedené u Okresního soudu v Kolíně
pod sp. zn. 9 C 40/2010.
[2] Z předloženého spisu vyplynuly následující skutečnosti:
[3] Žalovaná uzavřela se společností Eurotel Praha, spol. s r. o. (předchůdkyně O2 Czech
Republic, a. s.), smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb, na jejímž základě žalovaná
využívala služeb elektronických komunikací sítě Eurotel. Vzhledem k tomu, že žalovaná
neuhradila cenu za poskytované a vyúčtované služby v celkové výši 4671 Kč, podala žalobkyně
(na kterou uvedenou pohledávku smluvně převedla společnost Telefónica O2 Czech Republic,
a. s., jako právní nástupce společnosti Eurotel Praha, spol. s r. o.) u Okresního soudu v Hradci
Králové návrh na vydání platebního rozkazu, kterým se domáhala, aby byla žalované uložena
povinnost zaplatit částku 4671 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení.
[4] Okresní soud v Hradci Králové návrhu vyhověl a vydal platební rozkaz,
který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou.
Usnesením ze dne 31. 7. 2009, čj. 10 C 33/2009-70, vyslovil Okresní soud v Hradci Králové svou
místní nepříslušnost (výrok I) s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu
soudu v Kolíně (výrok II).
[5] Usnesením Okresního soudu v Kolíně ze dne 2. 3. 2010, čj. 9 C 40/2010-80, bylo
rozhodnuto, že se řízení zastavuje (výrok I), žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení (výrok II), po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu
úřadu (výrok III) a po právní moci usnesení bude žalobkyni vrácen zaplacený soudní poplatek
ve výši 600 Kč (výrok IV).
[6] Okresní soud v Kolíně uvedl, že se v daném případě jedná o spor týkající se povinnosti
zaplatit za poskytnutou telekomunikační službu cenu dle §64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb.,
o elektronických komunikacích (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), a to mezi
žalovanou jako uživatelem a žalobkyní, jíž byla pohledávka postoupena společností Telefónica
O2 Czech Republic, a. s., tedy osobou poskytující telekomunikační činnost dle §7 zákona
o elektronických komunikacích. V daném případě není dle soudu (s odkazem na usnesení
zvláštního senátu ze dne 29. 1. 2010, č. j. Konf 105/2009-12) podstatné, že žalobkyně v daném
případě není přímo osoba vykonávající telekomunikační činnost. Rozhodující je, že pravomoc
Českého telekomunikačního úřadu rozhodovat ve sporu zde byla v okamžiku vzniku závazku,
o který v řízení jde. Není možné, aby pouhá změna v osobě věřitele, ke které došlo postoupením
pohledávky, byla určující pro to, který státní orgán má pravomoc k rozhodování sporu týkajícího
se tohoto závazkového vztahu, aniž by se na charakteru, podstatě a právním důvodu vzniku
závazku cokoliv změnilo. V opačném případě by totiž to, zda je dána pravomoc soudu
či Českého telekomunikačního úřadu, záviselo na tom, zda došlo či nedošlo k postoupení
pohledávky osoby vykonávající telekomunikační činnost, přičemž k postoupení pohledávky
by samozřejmě mohlo dojít nejen před zahájením řízení, ale i v jeho průběhu, a v takových
řízeních by nebylo možno pokračovat, neboť nedostatek pravomoci je neodstranitelnou
podmínkou řízení. Na základě uvedeného tak dospěl soud k závěru, že v projednání a rozhodnutí
dané věci brání nedostatek podmínky řízení (nedostatek pravomoci soudu), který nelze odstranit.
[7] Navrhovatel v návrhu na řešení negativního kompetenčního sporu uvedl, že odmítá svou
kompetenci k rozhodnutí sporu o částku 1241,80 Kč s příslušenstvím za poskytnuté služby
obsahu sestávající z částek 124,26 Kč, 457,22 Kč (audiotextové služby), 21,42 Kč (Eurotel
asistent), 10,35 Kč, 9,52 Kč (objednané textové služby) a 619,03 Kč (Premium SMS). Uvedené
položky byly vyúčtovány fakturami č. 1760065043 a č. 1560180571. Navrhovatel poukázal
na §108 odst. 1 písm. g) a §129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích,
podle nichž je povolán rozhodovat spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost
na straně jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv
ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě;
do této kategorie spadají i spory o úhradu za poskytnutou službu elektronických komunikací
(§64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích). Z §2 písm. a), b) a n) zákona
o elektronických komunikacích navrhovatel dovozuje, že jeho pravomoc je dána v případě sporu
o otázkách souvisejících se samotným poskytováním služeb elektronických komunikací
(eventuálně o ujednáních na ně úzce navazujících), nárok z titulu ceny za služby obsahu
však dle navrhovatele takovým ujednáním není, neboť se jedná o objednávku vůči třetí straně
na poskytnutí služby nabízející obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací
poskytovatele služeb elektronických komunikací. Na základě uvedeného má navrhovatel za to,
že není příslušným orgánem k rozhodnutí daného sporu, neboť se nejedná o cenu za službu
elektronických komunikací ve smyslu zákona o elektronických komunikacích.
[8] Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním orgánem a soudem se zvláštní
senát řídil následující úvahou:
[9] Podle §1 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb. je negativním kompetenčním sporem spor,
ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně
určených účastníků. V nyní rozhodované věci popřeli svou pravomoc Okresní soud v Kolíně
i navrhovatel, jedná se proto o negativní kompetenční spor, k jehož projednání je příslušný
zvláštní senát podle zákona č. 131/2002 Sb.
[10] Problematikou služeb obsahu (tzv. služeb třetích stran) a příslušností soudů rozhodovat
nároky, které se jich týkají, se zvláštní senát již několikrát zabýval. Tato judikatura je přitom
konstantní a zvláštní senát nemá důvod se od ní nyní odchýlit, a proto na ni na tomto místě
odkazuje (viz usnesení ze dne 31. 5. 2010, čj. Konf 99/2009-7 („operátorské/audiotextové služby“),
ze dne 30. 11. 2011, čj. Konf 79/2011-16, a ze dne 11. 6. 2012, čj. Konf 11/2012-14 („Premium
SMS“), ze dne 3. 3. 2017, čj. Konf 8/2016-13 („Eurotel Asistent“), a ze dne 19. 6. 2018,
čj. Konf 8/2018-14 (uvítací melodie). V citovaných rozhodnutích zvláštní senát uvedl,
že jde o služby, které neposkytuje telekomunikační operátor, ale jeho smluvní partneři.
Lze proto konstatovat, že výše uvedené vyúčtované služby neposkytla žalované společnost
Eurotel Praha, spol. s r. o., ale prostřednictvím své sítě elektronických komunikací pouze
umožnila (zpřístupnila) žalované užívání služeb smluvních partnerů. Zvláštní senát tedy shledal,
že předmětné služby poskytnuté žalované, označované též jako „služby třetích stran“, nejsou
dle §2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích službami elektronických komunikací.
Spor o zaplacení ceny za takové služby pak není sporem o plnění povinností uložených zákonem
o elektronických komunikacích nebo na jeho základě. Zákon v této věci nesvěřuje rozhodování
Českému telekomunikačnímu úřadu, nýbrž je tu založena obecná pravomoc soudu o věci
rozhodnout (§7 odst. 1 o. s. ř.), a proto zvláštní senát rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I.
[11] Zvláštní senát podle §5 odst. 3 zákona o některých kompetenčních sporech zruší
rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat,
ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu
na zahájení řízení v její pravomoci. Zvláštní senát proto výrokem II. zrušil usnesení Okresního
soudu v Kolíně ze dne 2. 3. 2010, čj. 9 C 40/2010-80, co do částky 1241,80 Kč s příslušenstvím.
V tomto rozsahu tak byla odstraněna překážka věci rozhodnuté.
[12] Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Okresní soud v Kolíně bude tedy dále pokračovat
v řízení vedeném pod sp. zn. 9 C 40/2010, v rozsahu, v jakém bylo jeho rozhodnutí zrušeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 15. ledna 2019
JUDr. Michal Mazanec
předseda zvláštního senátu