ECLI:CZ:NSS:2020:1.AS.93.2019:59
sp. zn. 1 As 93/2019 - 59
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců
JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: Česká republika – Ministerstvo
zemědělství, se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1, proti žalovanému: Úřad pro ochranu
hospodářské soutěže, se sídlem tř. Kpt. Jaroše 7, Brno, o žalobě proti rozhodnutí předsedy
žalovaného ze dne 12. 5. 2017, č. j. ÚOHS-R0048/2017/VZ-14841/2017/322/DJa, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 3. 2019, č. j.
62 Af 60/2017 – 66,
takto:
I. V řízení se p okr a č u je .
II. Kasační stížnost se zamítá .
III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
IV. Žalovanému se n ep ři zn áv á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti .
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a rozsudek krajského soudu
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 10. 2. 2017, č. j. ÚOHS-S0759/2016/VZ-05440/2017/551/Akr,
uznal žalobce vinným ze spáchání správního deliktu podle §120 odst. 1 písm. a) zákona
č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), tím, že při zadávání veřejné zakázky
„Prezentace Ministerstva zemědělství na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí v roce
2017“ v otevřeném řízení nedodržel postup stanovený v §76 odst. 1 a odst. 3 ZVZ, neboť
vyloučil uchazeče Rapid, akciová společnost, z účasti v zadávacím řízení z toho důvodu, že jeho
nabídka obsahovala několik početních chyb v položkovém rozpočtu na zajištění veletrhu
Internationale Grüne Woche 2017, které měly mít vliv na výši nabídkové ceny, a dále z důvodu
neuvedení výše DPH v návrzích smluv na zajištění veletrhů Internationale Grüne Woche 2017,
Biofach 2017, ANUGA 2017, přestože se jednalo o nejasnosti na první pohled zřejmé, lehce
popsatelné a současně vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelné, přičemž tento postup mohl
podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
[2] Za popsaný správní delikt byla žalobci uložena pokuta ve výši 90.000 Kč.
[3] Předseda žalovaného v záhlaví popsaným rozhodnutím zamítl žalobcův rozklad
a rozhodnutí žalovaného potvrdil.
[4] Proti rozhodnutí o rozkladu brojil žalobce žalobou u Krajského soudu v Brně, který
ji zamítl.
[5] Konstatoval, že za nepřípustnou změnu nabídky po dobu běhu zadávací lhůty je třeba
pokládat změnu údajů (hodnot), které jsou předmětem kteréhokoli z hodnotících kritérií; tyto
hodnoty musí být od okamžiku podání nabídky až do okamžiku uzavření smlouvy hodnotami
neměnnými. Jakékoli umožnění pozdější změny těchto hodnot (ať už by změna byla odůvodněna
čímkoli) by v principu mohlo otevírat nebezpečnou možnost následných manipulací s nabízenými
hodnotami kupř. v závislosti na obsahu nabídek jiných uchazečů poté, co se s nimi
lze při otevírání obálek seznámit, což by bylo možností v praxi mnohdy stěží odlišitelnou
od možnosti dodatečných oprav skutečných chyb, jichž se uchazeč při sestavování nabídky
dopustil. Je-li nabídková cena hodnotícím kritériem, pak postup podle §76 odst. 3 ZVZ nemůže
vést k žádným opravám údajů obsažených v položkách výkazu výměr, které by vedly ke změně
nabídkové ceny, byť by původní údaje obsažené v nabídce byly výsledkem chybné početní
operace uchazeče.
[6] Je-li však v nabídce obsažena nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem,
že uchazeč se v části své nabídky dopustil chyby, tedy o nejasnost již na první pohled zřejmou,
lehce popsatelnou a zároveň zřejmě lehce vysvětlitelnou, je namístě, aby zadavatel využil postup,
který mu §76 odst. 3 ZVZ umožňuje, a pokusil se tuto nejasnost vysvětlit; zadavatel musí
mít po podání nabídek najisto postaveno, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám či nikoli
a jaké hodnoty mají být v rámci hodnocení nabídek hodnoceny; zadavatel tedy musí
mít spolehlivý podklad pro svůj jednoznačný závěr, zda nabídka může být úspěšně posouzena,
či nikoli, a jak má být hodnocena.
[7] V případě nacenění veletrhu Internationale Grüne Woche 2017 byla v předloženém
rozpočtu vyloučeného uchazeče uvedena celková nabídková cena ve výši 2.980.315 Kč včetně
DPH, přičemž tento součet počítal u položek 19, 20 a 21 s částkami 60.500 Kč, byť daný sloupec
rozpočtu „Cena celkem včetně DPH (Kč)“ obsahuje v řádcích těchto položek hodnoty
65.500 Kč. Pokud tedy vyloučený uchazeč v položkách 19, 20 a 21 uvedl, že cena v Kč bez DPH
je 50.000 Kč, DPH je 10.500 Kč a cena včetně DPH je 65.500, namísto správného součtu
60.500 Kč včetně DPH, přičemž celkový součet všech položek ve sloupci rozpočtu „Cena
celkem včetně DPH (Kč)“ činil 2.980.315 Kč, stejná částka byla uvedena i v řádku označeném
jako „NABÍDKOVÁ CENA CELKEM VČETNĚ DPH (Kč)“ a stejná částka byla uvedena
i v návrhu smlouvy pro tento veletrh, obstojí podle krajského soudu i další navazující dílčí závěr
žalovaného, že se nejednalo o chybu v nabídkové ceně, resp. o chybu, jejíž odstranění by mohlo
mít vliv na nabídkovou cenu, nýbrž o pochybení pouze v dílčím součtu, ovšem bez vlivu
na součet výsledný, jenž byl nabídkovou cenou.
[8] Toto pochybení přitom mohlo vyvolávat nejasnost na první pohled zřejmou, lehce
popsatelnou a vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelnou; ze strany vyloučeného uchazeče došlo
„pouze“ k nesprávnému zachycení (napsání) součtu ceny bez DPH a ceny odpovídající zákonné
výši DPH ve třech položkách (19, 20 a 21), přitom celkový součet všech 33 položek ve sloupci
rozpočtu „Cena celkem včetně DPH (Kč)“ byl uveden v částce 2.980.315 Kč včetně DPH a této
částce odpovídal i součet všech 33 položek ze dvou dalších sloupců, a to součet jednotlivých
položek u sloupce „Cena bez DPH (Kč)“ ve výši 2.463.070 Kč bez DPH a součet jednotlivých
položek u sloupce „DPH ČR 21 % (Kč)“ ve výši 517.245 Kč (2.463.070 + 517.245 = 2.980.315).
Celková nabídková cena ve výši 2.980.315 Kč včetně DPH, která byla předmětem hodnocení,
byla uvedena v řádku rozpočtu k tomu určeném a označeném jako „NABÍDKOVÁ CENA
CELKEM VČETNĚ DPH (Kč)“ a stejná částka byla uvedena i v návrhu smlouvy. Uvedené
pochybení lze jednoznačně považovat za překlep.
[9] Pokud by hodnotící komise vyzvala uchazeče podle §76 odst. 3 ZVZ k vysvětlení
nabídky, vedlo by to k opravě pouze těchto tří položek na správný dílčí matematický součet, tedy
k opravě dílčího překlepu, a nikoli k opravě celkové nabídkové ceny, která byla předmětem
hodnocení, neboť tato cena v sobě zahrnuje uchazečem správně spočítanou a v příslušném
sloupci také správně uvedenou hodnotu DPH.
[10] Krajský soud proto přisvědčil žalovanému, že v posuzované věci došlo ze strany
vyloučeného uchazeče o zjevnou početní chybu (tedy překlep), která neměla a za žádných
okolností ani nemohla mít vliv na nabídkovou cenu, tedy o zjevnou početní chybu, která byla
odstranitelná postupem podle §76 odst. 3 ZVZ směřujícím k odstranění výlučně dílčího
nepřesného údaje.
[11] Krajský soud dále uvedl, že žalovaný se otázce vlivu nedodržení postupu stanoveného
ZVZ na výběr nejvhodnější nabídky věnoval pouze stručně. Soud připomněl, že „správní delikt
podle §120 odst. 1 písm. a) ZVZ je deliktem ohrožovacím, k jehož dovození postačí objektivizovaná hypotéza
potenciality vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, jež je obecnou spekulací delikventa založenou výlučně na reálně
nedoložitelném retrospektivním pohledu ohledně kvality nabídek (tedy ve vztahu k subjektivnímu –
nepočitatelnému – dílčímu hodnotícímu kritériu) nevyvratitelná“.
[12] Podle krajského soudu bylo třeba navzdory popsanému výlučně matematickému pohledu
– zohlednit především skutečnost, že nabídky byly hodnoceny s využitím subjektivního
(nepočitatelného) dílčího hodnotícího kritéria „architektonický návrh“. V případě využití
subjektivního (nepočitatelného) dílčího hodnotícího kritéria lze jen stěží zpětně „propočítávat“,
jak by hodnocení, v němž se legitimně odrážely individuální dojmy hodnotitele (hodnotící
komise) z jednotlivých nabídek, probíhalo s účastí další nabídky, která hodnocena vůbec nebyla.
Vlastnostmi takové nabídky, které by na hodnotitele působily coby nepočitatelné parametry,
by jistě mohl být ovlivněn pohled hodnotitele na ostatní nabídky, což by se reálně mohlo projevit
i v tom ohledu, že by nabídkám podaným AL-SYSTEM EXPO s.r.o. a ARTEO CZ s.r.o. mohly
být body přidělovány jinak než 27 bodů nabídce podané AL-SYSTEM EXPO s.r.o. a 30 bodů
nabídce podané ARTEO CZ s.r.o.
II. Kasační stížnost
[13] Proti rozsudku krajského soudu brojí žalobce (stěžovatel) kasační stížností.
[14] Nesouhlasí se závěrem krajského soudu, že v posuzované věci došlo na straně
vyloučeného uchazeče o zjevnou početní chybu, která neměla a za žádných okolností
ani nemohla mít vliv na nabídkovou cenu, a byla tak odstranitelná postupem podle §76 odst. 3
ZVZ. Krajský soud se vůbec nezabýval stěžovatelovým argumentem, že se ze strany dodavatele
mohlo jednat o úmysl (možný kalkul uchazeče, který by úmyslně uvedl cenu vč. DPH vyšší
v naději, že zadavatel chybu neodhalí a pro fakturaci bude následně rozhodná cena vč. DPH).
[15] Krajský soud podle stěžovatele pochybil, pokud uvedl, že nebylo zásadním rozdílem,
zda uchazeč ve vztahu k dotčeným položkám rozpočtu uvedl 60.500 Kč nebo 65.500 Kč.
Stěžovatel v zadávacích podmínkách jednoznačně stanovil, že součet jednotlivých položek musí
odpovídat celkové nabídkové ceně v Kč, včetně DPH, a že za správnost určení sazby DPH nese
odpovědnost uchazeč. S ohledem na skutečnost, že součet jednotlivých položek byl vyšší
než celková nabídková cena u uvedeného veletrhu, dopustil se uchazeč chyby, která má vliv
na výši nabídkové ceny.
[16] Za nesprávné považuje stěžovatel též posouzení otázky možnosti podstatného ovlivnění
výběru nejvhodnější nabídky. Stěžovatel má úvahy krajského soudu za nesrozumitelné,
nepřezkoumatelné, a tudíž nezákonné.
[17] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že krajský soud podrobně popsal, jakým
způsobem měli uchazeči uvést nabídkovou cenu za jednotlivé veletrhy ve své nabídce.
Pro hodnocení nabídek byla klíčová právě celková nabídková cena, nikoli dílčí ceny
v položkovém rozpočtu. Stěžovatelovo tvrzení, že součet jednotlivých položek byl vyšší
než celková nabídková cena vyloučeného uchazeče, označuje žalovaný za zavádějící, neboť
v daném případě se jednalo o překlep. V posuzované věci by nedošlo ke změně celkové
nabídkové ceny, ale pouze tří položek v položkovém rozpočtu. Krajský soud správně aplikoval
relevantní judikaturu a zdůraznil specifičnost řešené věci. K posouzení vlivu na výběr nejlepší
nabídky bylo třeba zohlednit, že nabídky byly hodnoceny s využitím subjektivního
(nepočitatelného) dílčího hodnotícího kritéria „architektonický návrh“. Pokud by stěžovatel
uchazeče nevyloučil, mohl by se stát vítězným uchazečem, neboť hodnotící komise vybranému
uchazeči plný počet bodů za subjektivní dílčí hodnotící kritérium neudělila a nabídka
vyloučeného uchazeče nebyla v této fázi hodnocena. Není proto vyloučeno, že by tento uchazeč
obdržel víc bodů než vybraný uchazeč. Porušení zákona tak mohlo podstatně ovlivnit výběr
nejvhodnější nabídky. Podle žalovaného se krajský soud vypořádal též s námitkou úmyslného
uvedení nesprávné ceny ze strany vyloučeného uchazeče. U dalších námitek nepřezkoumatelnosti
stěžovatel neuvedl, v čem tuto vadu spatřuje.
[18] Žalovaný navrhuje zamítnutí kasační stížnosti.
III. Posouzení kasační stížnosti
[19] Soud se nejprve zabýval splněním podmínek řízení; zjistil přitom, že usnesením ze dne
14. 6. 2019, č. j. 8 Afs 128/2018 – 37, byly rozšířenému senátu předloženy k zodpovězení
následující otázky:
V jakých případech lze připustit žalobu podanou státem (jeho organizační složkou) k věcnému přezkumu?
Je pro tuto otázku rozhodné, zda bylo napadené rozhodnutí vydáno v rámci správního trestání?
[20] V nyní souzené věci je stěžovatel organizační složkou státu a nadto bylo napadené
rozhodnutí vydáno v rámci správního trestání. Soud proto usnesením ze dne 29. 7. 2019, č. j.
1 As 93/2019 – 54, rozhodl o přerušení řízení o kasační stížnosti do doby rozhodnutí
rozšířeného senátu ve shora uvedené věci.
[21] Rozšířený senát ve věci rozhodl usnesením ze dne 18. 2. 2020, č. j. 8 Afs 128/2018 – 46.
Dospěl k závěru, že „[s]tát jako právnická osoba (veřejnoprávní korporace) je aktivně legitimován k podání
žaloby proti rozhodnutí správního orgánu (§65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního),
pokud v posuzovaném veřejnoprávním vztahu nevystupoval ve vrchnostenském postavení. Pro aktivní legitimaci
státu je bez významu, zda napadené rozhodnutí bylo vydáno v rámci správního trestání“.
[22] Důvod přerušení tedy pominul, soud proto podle §48 odst. 6 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního (s. ř. s.) výrokem I. rozhodl o pokračování v řízení. Současně s ohledem
na závěry obsažené ve shora citovaném usnesení rozšířeného senátu konstatuje, že stěžovatel
byl aktivně legitimován k podání žaloby i kasační stížnosti. Stěžovatel v nyní posuzovaném
veřejnoprávním vztahu nevystupoval ve vrchnostenském postavení, ale jako adresát působení
veřejné správy. Vzhledem k tomu, že v dané věci byly splněny i další podmínky řízení, bylo
možno přistoupit k meritornímu přezkumu rozsudku krajského soudu.
[23] Důvodnost kasační stížnosti posoudil soud v mezích jejího rozsahu a uplatněných
důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž je povinen
přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[24] Kasační stížnost není důvodná.
[25] Soud předně konstatuje, že napadený rozsudek není nepřezkoumatelný. Krajský soud
se vyjádřil k veškeré žalobní argumentaci. Namítá-li stěžovatel, že krajský soud nereagoval na jeho
argument, podle kterého se mohlo ze strany vyloučeného uchazeče jednat o úmysl, připomíná
soud, že tento argument uvedl stěžovatel v části III. žaloby označené „shrnutí“, v níž krajskému
soudu podával rekapitulaci závěrů z rozhodnutí žalovaného. I pokud by bylo lze tento
„argument“ vnímat jako žalobní bod, má Nejvyšší správní soud za to, že se s jeho obsahem
krajský soud v odůvodnění napadeného rozsudku přezkoumatelně vypořádal.
[26] Nejvyšší správní soud připomíná svou konstantní judikaturu, podle které soudy nemají
povinnost reagovat na každou dílčí argumentaci a tu obsáhle vyvrátit. Jejich úkolem je vypořádat
se s obsahem a smyslem žalobní argumentace (srov. např. rozsudek ze dne 3. 4. 2014, č. j.
7 As 126/2013 - 19). Podstatné je, aby se soud ve svém rozhodnutí zabýval všemi stěžejními
námitkami účastníka řízení, což může v některých případech konzumovat i vypořádání některých
dílčích a souvisejících námitek (srov. např. rozsudek ze dne 24. 4. 2014, č. j. 7 Afs 85/2013 - 33).
Stěžovateli nelze přisvědčit v tom, že by se soud musel výslovně věnovat každé,
byť i jen marginální či pro věc nerelevantní námitce, kterou žalobce vznese ve své žalobě (srov.
rovněž nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2008, sp. zn. I. ÚS 1534/08, či rozsudek ze dne
23. 12. 2015, č. j. 2 As 44/2013 - 125).
[27] Krajský soud v odůvodnění svého rozsudku dospěl vzhledem ke specifickým okolnostem
posuzované věci k jednoznačnému závěru, že šlo o zjevnou početní chybu - překlep (srov.
zejména body 18 až 23 rozsudku). Závěr o početní chybě pak ze své podstaty vylučuje možnost,
že k uvedení nesprávné částky došlo úmyslným jednáním vyloučeného uchazeče. Odůvodnil-li
žalovaný a krajský soud řádně (což se stalo), proč vycházejí z předpokladu, že šlo o zjevnou
početní chybu (nikoli o úmysl), nepovažuje Nejvyšší správní soud za pochybení, pokud
se již v odůvodnění svých rozhodnutí dále nevěnovali hypotetické situaci spočívající v nekalém
jednání vyloučeného uchazeče, které mělo vést k úmyslnému uvedení nesprávné částky.
[28] Co se týče posouzení otázky možnosti podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější
nabídky, lze stěžovateli částečně přisvědčit, že ke srozumitelnosti odůvodnění nepřispívá
hromadění cizích výrazů zasazených do šroubovité úvahy v bodu 40 rozsudku (srov. citace
v bodu [10] tohoto rozsudku). I přes zde použité složité formulace však není rozsudek krajského
soudu nesrozumitelný, resp. nepřezkoumatelný. Právní názor krajského soudu stran posouzení
možnosti podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky je ve spojení s dalšími pasážemi
odůvodnění (zejména body 41 – 45) zřejmý.
[29] Krajský soud zdůraznil, že v případě uvedeného správního deliktu postačuje možnost
podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky – není tedy nutno s jistotou prokázat,
že k ovlivnění skutečně došlo. Krajský soud pak pečlivě rozebral, proč v souzené věci možnost
podstatného ovlivnění výběru nastala. Poukázal zejména na existenci subjektivního hodnotícího
kritéria „architektonický návrh“, u kterého mohly být v případě nevyloučení uchazeče Rapid,
akciová společnost, body za toto kritérium uděleny zcela jinak (nabídka vyloučeného uchazeče
mohla mít vliv na hodnocení návrhů ostatních uchazečů), a tím pádem mohlo dojít k výběru jiné
nejvhodnější nabídky (tj. nabídky vyřazeného uchazeče). Správnost tohoto závěru stěžovatel
v kasační stížnosti nezpochybňuje. Soud na okraj k této námitce poznamenává, že stěžovatel
je ústředním orgánem státní správy vybaveným odborným personálním aparátem. Nemělo
by proto pro něj být problémem orientovat se i ve složitě vyjádřených úvahách krajského soudu
obsahujících cizí výrazy.
[30] Nejvyšší správní soud dále konstatuje, že stěžovatel formuloval kasační námitky mířící
do věcného posouzení věci zcela obecně. Stěžovatel se povětšinou omezil na konstatování
o nezákonnosti a nesprávnosti napadeného rozsudku, aniž by u většiny námitek uvedl konkrétní
argumentaci, kterou by rozporoval závěry obsažené v rozsudku krajského soudu. V této
souvislosti je nutno připomenout, že v soudním řízení správním vymezuje hranice soudního
přezkumu zásadně žalobce, resp. stěžovatel. Soud není povinen ani oprávněn nahrazovat jeho
projev vůle, domýšlet za něj argumenty a vyhledávat na jeho místě možné vady napadeného
správního či soudního rozhodnutí, není-li k jejich přezkumu vázán z úřední povinnosti (viz např.
rozsudek rozšířeného senátu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008 – 78, č. 2162/2011 Sb. NSS).
Nejvyšší správní soud je vázán důvody uvedenými v kasační stížnosti (§109 odst. 4 věta před
středníkem s. ř. s.), a proto preciznost ve formulaci obsahu stížnostních bodů a jejich odůvodnění
v kasační stížnosti do značné míry předurčuje obsah rozhodnutí kasačního soudu (srov. rozsudek
ze dne 23. 6. 2005, č. j. 7 Afs 104/2004 - 54).
[31] Nejvyšší správní soud se proto, veden dispoziční zásadou ovládající řízení před správními
soudy, kasačními námitkami níže zabývá v té míře obecnosti, ve které byly uplatněny.
[32] Podle §76 odst. 1 ZVZ [h]odnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných
požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal
nepřijatelnou nabídku podle §22 odst. 1 písm. d). Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny.
Jestliže nedošlo k vyřazení všech variant nabídky, nepovažuje se nabídka za vyřazenou. Ke zjevným početním
chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise
nepřihlíží. V případě veřejné zakázky na stavební práce, jejíž zadávací dokumentace obsahuje příslušnou
dokumentaci podle §44 odst. 4 písm. a), posoudí hodnotící komise nabídky v podrobnostech soupisu stavebních
prací, dodávek a služeb a výkazu výměr.
[33] Podle §76 odst. 3 ZVZ může h odnotící komise v případě nejasností požádat uchazeče o písemné
vysvětlení nabídky. Hodnotící komise může rovněž požádat o doplnění dokladů podle §68 odst. 3. V žádosti
hodnotící komise uvede, v čem spatřuje nejasnosti nabídky, které má uchazeč vysvětlit, nebo které doklady
má uchazeč doplnit. Hodnotící komise nabídku vyřadí, pokud uchazeč nedoručí vysvětlení či doklady ve lhůtě
3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti, nestanoví-li hodnotící komise lhůtu delší. Hodnotící komise může
na žádost uchazeče tuto lhůtu prodloužit nebo může zmeškání lhůty prominout.
[34] Podle §120 odst. 1 písm. a) ZVZ se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup
stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr
nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
[35] Nejvyšší správní soud předesílá, že krajský soud podrobně a přesvědčivě vysvětlil, proč
šlo v dané věci o zjevnou početní chybu (překlep), která nemohla mít žádný vliv na nabídkovou
cenu, a byla tedy odstranitelná postupem podle §76 odst. 3 ZVZ. Kasační soud se s tímto
závěrem krajského soudu plně ztotožňuje.
[36] Soud shrnuje, že v případě nacenění veletrhu Internationale Grüne Woche 2017 vyřazený
uchazeč v rozpočtu u položek 19, 20 a 21 uvedl, že cena bez DPH je 50.000 Kč, DPH 10.500 Kč
a cena včetně DPH je 65.500 Kč. Celkový součet všech 33 položek ve sloupci rozpočtu „Cena
celkem včetně DPH (Kč)“ činil 2.980.315 Kč, přičemž tento součet počítal u položek 19, 20 a 21
s částkami 60.500 Kč (tedy s částkami, které měly být správně výsledkem sčítání částek 50.000 Kč
a 10.500 Kč). Totožná celková cena včetně DPH byla uvedena i v řádku označeném „Nabídková
cena celkem včetně DPH (Kč)“ a stejná částka byla uvedena i v návrhu smlouvy pro tento
veletrh. Je tedy na první pohled zřejmé, že částka 65.500 Kč je výsledek nesprávného součtu
sčítanců 50.000 Kč a 10.500 Kč a současně, že změnou nesprávně uvedeného součtu na součet
správný, tj. 60.500 Kč, by nedošlo ke změně celkové nabídkové ceny, neboť při jejím určení
uchazeč vycházel ze správně sečtené částky (60.500 Kč). Podstatné současně je, že právě celková
nabídková cena, nikoli cena uvedená u jednotlivých položek, byla předmětem hodnocení.
[37] Jak uvedl soud v rozsudku ze dne 17. 8. 2012, č. j. 9 As 189/2016 – 32, uchazeč
o veřejnou zakázku není oprávněn prostřednictvím opravy chyby v položkovém rozpočtu
(postupem podle §76 odst. 3 ZVZ) měnit celkovou nabídkovou cenu, pokud je předmětem
hodnocení. Ze shora uvedeného však vyplývá, že v nyní posuzované věci nešlo o chybu mající
vliv na celkovou nabídkovou cenu, ale o nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem,
že uchazeč se v části své nabídky dopustil chyby, tedy o nejasnost zřejmou, jednoduše
popsatelnou a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelnou. V takovém případě
byl stěžovatel jako zadavatel povinen si uvedenou nejasnost nechat uchazečem vysvětlit,
a tím ji odstranit – a využít k tomu postupu nabízeného mu v §76 odst. 3 ZVZ (srov. rozsudek
Krajského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2011, č. j. 62 Af 50/2010 – 104, č. 2608/2012 Sb. NSS).
Nedodržel-li stěžovatel tento zákonem předvídaný postup, čímž mohlo dojít k ovlivnění výběru
nejvhodnější nabídky, byly naplněny zákonné znaky skutkové podstaty správního deliktu podle
§120 odst. 1 písm. a) ZVZ.
[38] Krajský soud nezpochybnil, že podle zadávací dokumentace měla být nabídková cena
zpracována formou položkového rozpočtu, který bude vložen do návrhu smlouvy, ani že součet
jednotlivých položek měl podle zadávací dokumentace odpovídat nabídkové ceně v Kč včetně
DPH. Naopak, z odůvodnění napadeného rozsudku je patrné, že z těchto předpokladů krajský
soud při svém hodnocení vycházel. Není pochyb ani o tom, že k zřejmému omylu v počtech
nedošlo na straně vyřazeného uchazeče z důvodu nejasnosti zadávací dokumentace, ale kvůli
překlepu. Je tedy zcela bez relevance, zda požádal stěžovatele o dodatečnou informaci
k zadávacím podmínkám (§49 ZVZ), či nikoli.
IV. Závěr a náklady řízení
[39] Soud shledal stěžovatelem uplatněné námitky nedůvodnými, kasační stížnost proto podle
§110 odst. 1 věty druhé s. ř. s. zamítl.
[40] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle §60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s. Stěžovatel neměl v řízení úspěch, právo na náhradu nákladů řízení proto nemá.
Procesně úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení náklady přesahující rámec nákladů jeho
běžné úřední činnosti, proto mu soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. dubna 2020
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu