ECLI:CZ:NSS:2020:2.AS.201.2019:23
sp. zn. 2 As 201/2019 - 23
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců
JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: K. M., zast. Mgr. Ladislavem
Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava, proti žalovanému: Krajský úřad
Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava, o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 16. 10. 2018, č. j. MSK 11761/2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 5. 2019, č. j. 25 A 123/2018 – 33,
takto:
I. Kasační stížnost se zamít á .
II. Žalobce n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se ne př i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
IV. Ustanovenému zástupci žalobce, Mgr. Ladislavu Bártovi, advokátu se sídlem
Purkyňova 787/6, Ostrava, se p ř i zn áv á odměna za zastupování žalobce v řízení
o kasační stížnosti ve výši 3 400 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího
správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Rozhodnutím žalovaného ze dne 16. 10. 2018, č. j. MSK 11761/2018 (dále jen „napadené
rozhodnutí“) bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ostravy
(dále jen „prvostupňový správní orgán“) ze dne 7. 12. 2017, č. j. SMO/512636/17/DSČ/LipK-
BS (dále jen „prvostupňové správní rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti
provedení záznamu bodů v registru řidičů za jím spáchané přestupky.
[2] Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce u Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský
soud“) žalobou, jíž se domáhal jeho zrušení. Namítal v ní nezákonnost záznamu bodů učiněného
na základě Oznámení o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 30. 10. 2017, č. j. KRPT-
239886/PŘ-2017-070706, a to z důvodu absence nezbytných náležitostí příslušného pokutového
bloku série AB/2017, č. B0426998 (dále jen „pokutový blok“); ten totiž dle žalobce neobsahuje
dostatečně konkrétní určení místa spáchání přestupku, neboť jeho popis je značně nejasný.
Přestupkové jednání žalobce proto není možné jasně identifikovat a předmětný pokutový blok
tedy nemohl být zákonným podkladem k záznamu bodů do registru řidičů.
Rozsudek krajského soudu
[3] Krajský soud rozsudkem ze dne 21. 5. 2019, č. j. 25 A 123/2018 – 33 (dále jen „napadený
rozsudek“), žalobu zamítl. Předeslal, že ustálená judikatura správních soudů důsledně rozlišuje
řízení o jednotlivých přestupcích podle přestupkového zákona, oproti řízení o námitkách proti
záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu. V druhém případě je totiž
správní orgán oprávněn zkoumat pouze to, jestli existuje způsobilý podklad pro záznam bodů,
zda tento záznam byl proveden zcela v souladu s daným podkladem a zda počet připsaných bodů
odpovídá bodovému hodnocení příslušného jednání; zásadně však již nepřezkoumává akty
orgánů veřejné moci, na základě kterých má být záznam proveden, neboť je na ně třeba nahlížet
jako na správné a zákonné. Zdůraznil, že v projednávané věci je jediným sporným bodem míra
určitosti označení místa spáchání přestupku. Námitkami, ve kterých žalobce upozorňoval
na formální nedostatky pokutových bloků, se přitom správní orgány musejí zabývat pouze
do té míry, v jaké jsou tyto nedostatky schopny zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů
pro záznam bodů; žalobcem tvrzené pochybení by proto muselo být natolik závažné,
aby příslušné oznámení nebylo možné jako podklad vůbec použít, a to z důvodu jeho
nesrozumitelnosti či nicotnosti.
[4] Z označení místa přestupkového jednání žalobce na pokutovém bloku jako „Ostrava
Rudná (Mercedes) Ocelářská“ však dle krajského soudu jasně vyplývá, že čin byl spáchán na území
města Ostravy, a to konkrétně v místě, kde se protínají ulice Rudná a Ocelářská. Ačkoliv se tyto
ulice kříží pouze na jednom místě, přesto bylo k lepší identifikaci místa ještě užito označení
„Mercedes“, čímž policista ukládající pokutu upřesnil, že přestupek byl spáchán v blízkosti prodejny
„Mercedes-Benz, Centrum Moravia Sever“. V souvislosti se zbylým popisem skutku „jízda na červené
světlo na SSZ přes přechod pro chodce“ krajský soud uzavřel, že místo spáchání přestupku bylo
na předmětném pokutovém bloku označeno zcela určitě a nezaměnitelně s jiným místem;
právě na křížení ulic Rudná a Ocelářská se totiž nachází přechod pro chodce se světelným
signalizačním zařízením, a to vše nedaleko prodejny společnosti Mercedes-Benz, Centrum
Moravia Sever. Žalobcem namítané formální nedostatky pokutového bloku proto soud neshledal
schopnými zpochybnit způsobilost příslušného podkladu pro záznam bodů v registru řidičů;
správní orgány tedy postupovaly správně, když takový záznam bodů do registru řidičů provedly.
II. Kasační stížnost žalobce
[5] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost,
ve které navrhl jej zrušit a věc krajskému soudu vrátit k dalšímu řízení. Trvá v ní na tom,
že předmětný pokutový blok neodpovídá požadavkům na dostatečnou určitost formulovaným
v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2016, č. j. 7 As 63/2016 – 47. Popis místa
přestupku na bloku je dle něj totiž nejasný a neodkazuje pouze k jedné konkrétní poloze; krajský
soud přitom ve své argumentaci chybně využil odkazu na místní znalosti Ostravy, které však
nevycházejí ze spisového materiálu a v žádném případě nemohou být notorietou. Závěr soudu
o určitosti místa spáchání přestupku vycházející z počtu křížení dvou zmatečně zmíněných ulic
proto stěžovatel považuje za nepřípustný a nepřezkoumatelný.
[6] Žalovaný nevyužil svého práva vyjádřit se ke kasační stížnosti, resp. pouze odkázal
na odůvodnění napadeného rozhodnutí.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[7] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval posouzením, zda byly splněny podmínky řízení.
Zjistil, že kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, vůči němuž je
kasační stížnost ve smyslu §102 s. ř. s. přípustná, stěžovatel je v řízení zastoupen advokátem
dle §105 odst. 2 s. ř. s. a jsou splněny i obsahové náležitosti stížnosti dle §106 s. ř. s.,
byť na samé hranici projednatelnosti.
[8] Nejvyšší správní soud zkoumal důvodnost kasační stížnosti v souladu s §109 odst. 3 a 4
s. ř. s., v mezích jejího rozsahu a přípustně uplatněných důvodů. Stěžovatel tvrdí napadení
rozsudku krajského soudu pro důvod dle §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nicméně uplatněná stížní
argumentace odpovídá důvodu dle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
[9] Kasační stížnost není důvodná.
[10] Nejvyšší správní soud předně rekapituluje, že kasační stížnost stěžovatele obsahuje pouze
jedinou námitku (tj. nesprávné právní posouzení otázky určitosti místa přestupku uvedeného
na pokutovém bloku); i ta je však v kasační stížnosti argumentačně tvořena převážně citací
jednoho (nadto pro stěžovatele ne příliš příznivého) rozhodnutí zdejšího soudu a opakováním
žalobních tvrzení. Přitom již v rozsudku ze dne 2. 12. 2011, č. j. 2 Afs 11/2011 – 90, Nejvyšší
správní soud upozornil, že „řízení o kasační stížnosti je ovládáno dispoziční zásadou (§109 odst. 3, věta
před středníkem s. ř. s.), a proto kvalita a preciznost ve formulaci obsahu stížnostních bodů a jejich odůvodnění
v kasační stížnosti v podstatě předurčuje obsah rozhodnutí kasačního soudu“ (dále srov. rozsudky
Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 7. 2011, č. j. 1 As 67/2011 – 108, ze dne 23. 6. 2005,
č. j. 7 Afs 104/2004 – 54, ze dne 22. 10. 2015, č. j. 8 As 92/2015 – 29, ze dne 29. 1. 2015,
č. j. 8 Afs 25/2012 – 351, či ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005 – 58, č. 835/2006 Sb. NSS).
[11] Ve stěžovatelem (a taktéž krajským soudem) odkazovaném rozsudku ze dne 26. 5. 2016,
č. j. 7 As 63/2016 – 47, přitom Nejvyšší správní soud uvedl, že „ke zpochybnění způsobilosti
pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku
přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. Po obsahové stránce však nelze posuzovat
pokutový blok s rigidní přísností. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé
a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení
uložena, jak vyžaduje §85 odst. 4 zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby
bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak
pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být
podkladem pro zápis bodů to nic nemění.“
[12] Nejvyšší správní soud se v projednávané věci zcela ztotožňuje s posouzením krajského
soudu; označení místa spáchání přestupku na předmětném pokutovém bloku jako „Ostrava Rudná
(Mercedes) Ocelářská“ taktéž považuje za naprosto dostatečné, neboť (byť s určitou zkratkovitostí
či jazykovou neobratností) při logickém výkladu jasně identifikuje jedno konkrétní a s jiným
nezaměnitelné místo přestupku. Jestliže stěžovatel (jako jediné) vytýká krajskému soudu,
že v napadeném rozsudku vycházel ze znalostí místních poměrů, které nejsou notorietou a nebyly
uvedeny ani ve správním spise, pročež jejich znalost nelze po účastníku řízení vyžadovat, nemůže
Nejvyšší správní soud této námitce přisvědčit. Skutečnost, že se v Ostravě (na pokutovém bloku
zřetelně uvedené) ulice „Rudná“ a „Ocelářská“ protínají pouze v jediném bodě, jímž je křižovatka
osazená světelným signalizačním zařízením a taktéž s přechody pro chodce, v blízkosti
které se právě nachází prodejna vozů Mercedes-Benz „CENTRUM Moravia Sever, spol. s r.o.“, jsou
pro všechny bezproblémově zjistitelné bez jakékoli bližší znalosti místních poměrů Ostravy
(i když stěžovatel má trvalý pobyt právě v tomto městě), a to skrze nejrůznější veřejně dostupné
zdroje informací o silniční síti [internet (např. Google Maps, Mapy.cz) či příslušné mobilní
mapové aplikace, případně autoatlas]. Není to ostatně ani mezi stranami skutkově sporné; sporná
je jednoznačnost označení tohoto konkrétního místa v pokutovém bloku. Dle Nejvyššího
správního soudu tedy krajský soud neinterpretoval údaje uvedené v pokutovém bloku
nepřiměřeně extenzivním způsobem nad rámec skutečností zjištěných správními orgány
a zaznamenaných ve správním spise, nýbrž je pouze přípustně a naprosto logicky vyložil;
jakýkoli jiný postup by vedl k přílišnému formalismu. Kasační námitka je proto nedůvodná.
IV. Závěr a náhrada nákladů řízení
[13] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že nebyla naplněna stěžovatelem uplatněná
kasační námitka; stejně tak neshledal vady, k nimž by podle §109 odst. 4 s. ř. s. musel přihlédnout
z úřední povinnosti. Proto zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou podle §110 odst. 1 s. ř. s.,
věty poslední. O věci přitom rozhodoval bez jednání za podmínek §109 odst. 2 s. ř. s.
[14] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60
odst. 1 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s. Stěžovatel neměl v tomto kasačním řízení úspěch
a úspěšnému žalovanému nevznikly náklady přesahující jeho běžnou úřední činnost. Proto soud
vyslovil, že stěžovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení, a žalovanému ji nepřiznal.
[15] Výrokem III. usnesení krajského soudu ze dne 15. 1. 2019, č. j. 25 A 123/2018 - 15,
byl stěžovateli ustanoven zástupcem Mgr. Ladislav Bárta, advokát se sídlem Purkyňova 787/6,
Ostrava. V takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 10
ve spojení s §120 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud přiznal ustanovenému zástupci odměnu za jeden
úkon právní služby, a to podání kasační stížnosti [§11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb.,
o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif),
ve znění pozdějších předpisů] ve výši 3 100 Kč [§9 odst. 4 písm. d) a §7 bod 5. téže vyhlášky],
k čemuž náleží náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč [§13 odst. 3 téže vyhlášky]. Celková
odměna tedy činí částku ve výši 3 400 Kč, která mu bude vyplacena do 60 dnů od právní moci
tohoto rozsudku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. května 2020
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu