ECLI:CZ:NSS:2020:4.AFS.171.2020:31
sp. zn. 4 Afs 171/2020 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Petry Weissové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: Ing. J. H., proti žalovanému:
Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze
dne 13. 5. 2019, č. j. 18846/19/5100-31462-711896, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. 5. 2020, č. j. 15 Af 29/2019 – 49,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u j e.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Finanční úřad pro Ústecký kraj (dále jen „správní orgán prvního stupně“) rozhodnutím
ze dne 20. 2. 2019, č. j. 363438/19/2501-70462-506254, zastavil řízení ve věci dodatečného
daňového přiznání k dani z nemovitých věcí na rok 2019 podaného žalobcem dne 31. 1. 2019.
[2] Žalovaný shora uvedeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí
správního orgánu prvního stupně.
[3] Žalobce brojil proti rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Ústí nad Labem
(dále jen „krajský soud“), který řízení v záhlaví specifikovaným usnesením pro nezaplacení
soudního poplatku zastavil.
[4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) nyní napadá toto usnesení krajského soudu kasační
stížností. Součástí kasační stížnosti učinil stěžovatel rovněž žádost o osvobození od soudních
poplatků, návrh na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti a návrh na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
[5] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 15. 7. 2020, č. j. 4 Afs 171/2020 – 21, žádost
stěžovatele o osvobození od soudních poplatků i jeho návrh na ustanovení zástupce pro řízení
o kasační stížnosti zamítl (výrok I. a II.) a stěžovatele vyzval k tomu, aby ve lhůtě 15 dnů
od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost (výrok III.)
a aby ve lhůtě 2 týdnů od doručení tohoto usnesení buďto předložil plnou moc udělenou
jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo aby ve stejné lhůtě prokázal,
že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon
advokacie (výrok IV.).
[6] Stěžovatel na uvedené usnesení kasačního soudu reagoval zasláním přípisu
ze dne 17. 8. 2020, kterým zřejmé zamýšlel opětovně požádat o osvobození od soudních
poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti; svůj návrh na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti však vzal zpět. Rovněž v přípise kasačnímu soudu vytkl, že usnesení
č. j. 4 Afs 171/2020 – 21 „bylo vydáno objektivně podjatými soudci“, a navrhl zrušení §105 odst. 2
s. ř. s. a také „povinnosti k úhradě soudního poplatku za podání kasační stížnosti“.
[7] Z ustanovení §42 odst. 5 s. ř. s. vyplývá, že nestanoví-li zákon jinak, užijí se pro způsob
doručování obdobně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení. V nyní
posuzovaném případě bylo stěžovateli usnesení kasačního soudu č. j. 4 Afs 171/2020 – 21
doručováno v souladu s §54 odst. 3 s. ř. s. do vlastních rukou, a to postupem podle §49 o. s. ř.
[8] Podle §49 odst. 2 o. s. ř., nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, písemnost uloží
a adresátu zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Nelze-li zanechat výzvu v místě
doručování, vrátí doručující orgán písemnost odesílajícímu soudu a uvede, ve který den nebyl adresát zastižen.
Odesílající soud vyvěsí na úřední desce výzvu k vyzvednutí písemnosti u soudu.
[9] Podle §49 odst. 4 o. s. ř., nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne,
kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou,
i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost
do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti
do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední
desce soudu.
[10] Usnesení kasačního soudu č. j. 4 Afs 171/2020 – 21 bylo stěžovateli doručováno
dne 22. 7. 2020. Stěžovatel však nebyl doručujícím orgánem zastižen; písemnost
tudíž byla uložena a stěžovateli byla zanechána výzva k jejímu vyzvednutí. Jelikož si stěžovatel
písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla uložena a připravena k vyzvednutí, nevyzvedl,
považuje se tato posledním dnem uvedené lhůty za doručenou (tzv. fikce doručení). V případě,
kdy poslední den lhůty připadne na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se konec lhůty
na nejbližší pracovní den podle §40 odst. 3 s. ř. s. Stěžovateli tak byla písemnost obsahující
usnesení kasačního soudu doručena fikcí dne 3. 8. 2020 (pondělí). Kasačním soudem stanovená
patnáctidenní lhůta k úhradě soudního poplatku tedy počala stěžovateli plynout dne 4. 8. 2020
(úterý) a uplynula dne 18. 8. 2020 (úterý). Stěžovatel však ve stanovené lhůtě soudní poplatek
neuhradil.
[11] Stěžovatel sice v přípise ze dne 17. 8. 2020 opětovně požádal o osvobození od soudních
poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, ale jelikož jeho původní žádosti
kasační soud zamítl z důvodu, že kasační stížnost stěžovatele směřující proti napadenému
usnesení je zjevně neúspěšným návrhem ve smyslu §36 odst. 3 s. ř. s. a na této skutečnosti
se ničeho nezměnilo, Nejvyšší správní soud o těchto opakovaných žádostech znovu
nerozhodoval.
[12] Podle §47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona soud řízení usnesením zastaví,
stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Tímto zvláštním zákonem je v nyní posuzované věci
zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“),
který v §9 odst. 1 stanoví, že: „[n]ebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení,
odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu
určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení
zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“
[13] Jelikož stěžovatel ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil, Nejvyšší správní soud
řízení o kasační stížnosti podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení
s §47 písm. c) s. ř. s. zastavil.
[14] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatel neodstranil ani další vadu
své kasační stížnosti, a to nedostatek právního zastoupení ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s.,
přestože k tomu byl výše uvedeným usnesením kasačního soudu rovněž vyzván, Nejvyšší správní
soud nepostupoval podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale v režimu §47 písm. c) s. ř. s. Postup
spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má totiž přednost
před odmítnutím návrhu pro nesplnění podmínky řízení spočívající v zastoupení
advokátem (srov. např. usnesení kasačního soudu ze dne 3. 8. 2016, č. j. 2 Afs 111/2016 - 29,
ze dne 19. 10. 2016, č. j. 3 As 207/2016 - 35, či ze dne 22. 3. 2017, č. j. 3 As 240/2016 - 70).
[15] Nad rámec výše uvedeného také Nejvyšší správní soud uvádí, že chtěl-li stěžovatel svým
poukazem na to, že citované usnesení kasačního soudu č. j. 4 Afs 171/2020 – 21 „bylo vydáno
objektivně podjatými soudci“ uplatnit námitku podjatosti, učinil tak zjevně opožděně (viz §8 odst. 5
s. ř. s.) a bez jakéhokoliv odůvodnění. Za zcela bezpředmětné s ohledem na shora uvedené
pak kasační soud považoval návrhy stěžovatele na zrušení §105 odst. 2 s. ř. s. a „povinnosti
k úhradě soudního poplatku za podání kasační stížnosti.“
[16] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 3
věty prvé s. ř. s. za použití ustanovení §120 téhož zákona. Jelikož bylo řízení zastaveno,
žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. září 2020
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu