ECLI:CZ:NSS:2021:10.AS.379.2021:39
sp. zn. 10 As 379/2021 - 39
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudkyň
Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: Z. Š., zast. advokátkou Mgr. et
Mgr. Simonou Pavlicovou, 8. pěšího pluku 2380, Frýdek-Místek, proti žalovanému: Ministerstvo
pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 932/6, Praha 1, o žalobě proti nezákonnému zásahu
správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze
ze dne 19. 8. 2021, čj. 6 A 96/2020 - 23,
takto:
I. Kasační stížnost se zamít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Krajský úřad pro Moravskoslezský kraj rozhodnutím ze dne 6. 11. 2018 zastavil
přezkumné řízení ve věci územního rozhodnutí Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí
o umístění stavby vodovodní přípojky a vnitřního vodovodu. Proti rozhodnutí krajského úřadu
podala žalobkyně odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 8. 3. 2019 (právní moc
21. 3. 2019) zamítl a rozhodnutí krajského úřadu potvrdil.
[2] Žalobkyně podala dne 9. 3. 2020 podnět k provedení přezkumného řízení ve věci
rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 3. 2019. Ministryně sdělením ze dne 17. 6. 2020 vyrozuměla
žalobkyni o nezahájení přezkumného řízení ve smyslu §94 odst. 1 správního řádu. Uvedla,
že zaprvé je zahájení přezkumného řízení nedůvodné (tento závěr odůvodnila) a zadruhé
usnesení o zahájení přezkumného řízení mohlo být vydáno nejpozději 21. 3. 2020 a ministryně
obdržela podnět velmi krátkou dobu před uplynutím lhůty k zahájení přezkumného řízení.
[3] Proti sdělení ministryně podala žalobkyně žalobu na ochranu proti nezákonnému zásahu
správního orgánu, kterou městský soud odmítl, neboť sdělení ministryně nezasáhlo do veřejných
subjektivních práv žalobkyně, a žaloba proto není přípustná.
II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného
[4] Žalobkyně (stěžovatelka) napadla usnesení městského soudu kasační stížností. Namítla,
že městský soud nepřihlédl ke specifickým okolnostem případu a bez dalšího vycházel z rozsudku
NSS ze dne 15. 3. 2021, čj. 4 As 198/2019 - 44. Podle stěžovatelky měl městský soud posoudit,
zda nerespektování prekluzivní lhůty ministryní je, či není v projednávané věci pojmově zásahem
ve smyslu §82 s. ř. s. Podle názoru stěžovatelky sdělení ministryně ze dne 17. 6. 2020 nemá
žádné právní účinky nebo je nicotné, neboť bylo vydáno po uplynutí prekluzivní lhůty.
Dále se stěžovatelka zabývala v kasační stížnosti otázkami, které souvisejí s územním
rozhodnutím. Navrhla, aby NSS napadené usnesení městského soudu zrušil a věc mu vrátil
k dalšímu řízení.
[5] Žalovaný se ztotožnil s napadeným usnesením. Zopakoval průběh jednotlivých řízení
a obsah vyrozumění ministryně ze dne 17. 6. 2021. Dodal, že přezkumné řízení je řízení vedené
z moci úřední a jeho zahájení není v dispozici účastníků řízení. Nejedná se o mimořádný opravný
prostředek. Kritériem přezkoumávání je zákonnost přezkoumávaného rozhodnutí. Žalovanému
je také známo, že jeho rozhodnutí ze dne 8. 3. 2019 obstálo i v soudním přezkumu (rozsudek
NSS ze dne 11. 1. 2021, čj. 5 As 8/2020 - 52). Vzhledem k tomu, že na zahájení přezkumného
řízení není právní nárok, nemohlo sdělení ministryně zasáhnout do veřejných subjektivních práv
stěžovatelky. Žalovaný navrhl, aby NSS kasační stížnost zamítl.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[6] Kasační stížnost není důvodná.
[7] NSS se shoduje se závěry městského soudu, že sdělení ministryně nemohlo jakkoli
zasáhnout do veřejných subjektivních práv stěžovatelky, a proto byla její žaloba nepřípustná.
[8] Podle §82 s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným
zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen
přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou
u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.
[9] Za nezákonné zásahy ve smyslu §82 s. ř. s. lze považovat pouze ty úkony veřejné správy,
které jsou způsobilé zasáhnout do práv a povinností osoby a nejedná se pouze o úkony
technického charakteru (viz např. usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 11. 2010,
čj. 7 Aps 3/2008 - 98, a rozsudky NSS ze dne 4. 11. 2015, čj. 2 As 198/2015 - 20,
či ze dne 23. 5. 2018, čj. 6 Afs 8/2018 - 37).
[10] Přezkumné řízení upravené v §94 až 99 správního řádu bývá řazeno mezi mimořádné
opravné prostředky. Ve své podstatě však klasickým opravným prostředkem není, neboť účastník
řízení, v němž bylo vydáno správní rozhodnutí, jež nabylo právní moci, není aktivně legitimován
k podání návrhu na zahájení přezkumného řízení. K provedení přezkumného řízení může sice dát
podnět (§94 odst. 1 správního řádu), který však není návrhem na zahájení správního řízení
(viz Vedral, J. Správní řád. Komentář. §94, str. 554 an.). Zahájení přezkumného řízení tedy není
v dispozici účastníků řízení a správní orgán jej zahajuje vždy z moci úřední. Přezkumné řízení
je tedy dozorčí prostředek a účastník řízení na něj nemá právní nárok. Neshledá-li správní orgán
po posouzení podnětu důvody k zahájení přezkumného řízení, nevydává o tom žádné rozhodnutí
a pouze sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů podateli. Proti takovému sdělení, vzhledem
k jeho povaze, nepřichází v úvahu podání odvolání (srov. rozsudek NSS ze dne 14. 2. 2008,
čj. 7 As 55/2007 - 71). Podrobněji viz rozsudek NSS sp. zn. 4 As 198/2019.
[11] S ohledem na uvedené nemohlo sdělení ministryně, byť bylo učiněno později,
než předpokládá §94 správního řádu, jakkoli zasáhnout do práv stěžovatelky. Ani pozdější
sdělení nijak nezměnilo stěžovatelčina práva. Přezkumné řízení je totiž plně v dispozici správního
orgánu a stěžovatelka na něj nemá právní nárok. Nadto ministryně ve sdělení žalobkyni vysvětlila,
proč shledává její podnět nedůvodným.
[12] Argumentace týkající se průběhu územního řízení není pro projednávanou věc relevantní,
a proto se jí NSS nezabýval.
IV. Závěr a náklady řízení
[13] Ze všech uvedených důvodů dospěl NSS k závěru, že kasační stížnost stěžovatelky
není důvodná, a proto ji v souladu s §110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.
[14] Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti (§60 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s.); žalovanému nevznikly v tomto řízení
náklady nad rámec jeho běžné činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne n í opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. prosince 2021
Ondřej Mrákota
předseda senátu