ECLI:CZ:NSS:2021:11.KSS.2.2021:152
sp. zn. 11 Kss 2/2021 - 152
ROZHODNUTÍ
Kárný senát Nejvyššího správního soudu jakožto soudu kárného složený z předsedy senátu
JUDr. Tomáše Langáška, LL.M., členů JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Michaela Květa a přísedících
JUDr. Jana Jakovce, JUDr. Milana Kyjovského a Mgr. Olgy Rosenkranzové, Ph.D., projednal
v ústním jednání dne 11. 10. 2021 návrh navrhovatelky: předsedkyně Okresního soudu
v Děčíně Mgr. Diana Fujdiak, sídlem Masarykovo náměstí 1, Děčín, na zahájení kárného řízení
o kárné odpovědnosti soudkyně ze dne 16. 3. 2021, došlém kárnému soudu téhož dne,
proti kárně obviněné: Mgr. Radka Mazurková, soudkyně Okresního soudu v Děčíně,
nar. X, za přítomnosti jejího obhájce Mgr. Ludvíka Matouška, advokáta, sídlem Kovářská 549/12,
Praha, a rozhodl
takto:
I.
Mgr. Radka Mazurková,
nar. X,
soudkyně Okresního soudu v Děčíně,
se z pr o šť uj e
podle §19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů,
kárného návrhu pro skutky spočívající v tom,
že
1) odmítla vydat klíč od budovy Okresního soudu v Děčíně, který jí byl svěřen pouze po dobu
trvání dosažitelnosti, která skončila 16. 9. 2020, a přes výzvy 18. 9. 2020 a 1. 10. 2020 jej odmítla
vrátit, čímž se dopustila útoku proti majetku soudu,
2) bez souhlasu předsedkyně Okresního soudu v Děčíně odnesla v blíže nezjištěnou dobu
v září 2020 celkem 18 spisů mimo budovu soudu a na výzvu předsedkyně soudu vrátila
16. 9. 2020 z těchto pouze 7 spisů, přičemž dalších 11 si ponechala přibližně do konce září,
3) bez souhlasu předsedkyně Okresního soudu v Děčíně odnesla v blíže nezjištěnou dobu
ve druhé polovině prosince 2020 celkem 16 spisů mimo budovu soudu a vrátila je až dne
8. 1. 2021,
čí mž m ěl a spá c ha t
kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní
správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích),
p r ot ož e s ku t ky n e j s ou ká r n ý m p r ov in ě n ím .
II.
Mgr. Radka Mazurková,
nar. X,
soudkyně Okresního soudu v Děčíně,
se uz ná v á v i nn ou
podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů,
že
4) porušila ustanovení §158 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, tím,
že nedodržela zákonnou lhůtu k vyhotovení a odeslání rozhodnutí, čímž způsobila v obdobích
od 6. 1. 2020 do 28. 1. 2020, od 3. 2. 2020 do 21. 2. 2020, od 2. 3. 2020 do 30. 4. 2020,
od 20. 5. 2020 do 26. 6. 2020, od 1. 7. 2020 do 31. 7. 2020, od 7. 8. 2020 do 15. 9. 2020,
od 25. 9. 2020 do 29. 9. 2020, od 2. 10. 2020 do 3. 11. 2020 a od 6. 11. 2020 do 27. 11. 2020
nedůvodné průtahy v níže uvedených věcech:
4.1) 12 P 62/2015, od 2. 3. 2020 do 6. 3. 2020;
4.2) 0 P 76/2019, od 3. 2. 2020 do 7. 2. 2020;
4.3) 17 Nc 2286/2019, od 3. 2. 2020 do 7. 2. 2020;
4.4) 0 P 91/2018, od 3. 2. 2020 do 7. 2. 2020;
4.5) 0 P 338/2018, od 3. 2. 2020 do 7. 2. 2020;
4.6) 17 Nc 1951/2019, od 6. 1. 2020 do 17. 1. 2020;
4.7) 17 Nc 2329/2017, od 4. 2. 2020 do 21. 2. 2020;
4.8) 0 P 251/2019, od 9. 1. 2020 do 23. 1. 2020;
4.9) 0 P 236/2018, od 10. 2. 2020 do 21. 2. 2020;
4.10) 17 Nc 1604/2015, od 10. 2. 2020 do 17. 2. 2020;
4.11) 0 P 425/2005, od 10. 2. 2020 do 14. 2. 2020;
4.12) 17 Nc 1802/2018, od 15. 1. 2020 do 28. 1. 2020;
4.13) 0 P 211/2018, od 16. 3. 2020 do 26. 3. 2020;
4.14) 17 Nc 151/2018, od 5. 2. 2020 do 14. 2. 2020;
4.16) 0 P 227/2019, od 7. 2. 2020 do 14. 2. 2020;
4.17) 17 Nc 2292/2019, od 7. 2. 2020 do 11. 2. 2020;
4.18) 0 P 239/2019, od 7. 2. 2020 do 14. 2. 2020;
4.19) 16 Nc 42/2011, od 7. 2. 2020 do 11. 2. 2020;
4.20) 17 Nc 2296/2019, od 12. 2. 2020 do 21. 2. 2020;
4.21) 0 P 467/2001, od 13. 3. 2020 do 24. 3. 2020;
4.22) 0 P 73/2019, od 14. 2. 2020 do 21. 2. 2020;
4.23) 17 P 63/2016, od 16. 3. 2020 do 27. 3. 2020;
4.24) 10 Nc 1952/2018, od 16. 3. 2020 do 27. 3. 2020;
4.25) 17 Nc 2297/2019, od 14. 2. 2020 do 21. 2. 2020;
4.31) 17 Nc 502/2019, od 21. 4. 2020 do 27. 4. 2020;
4.36) 0 P 286/2019, od 3. 4. 2020 do 14. 4. 2020;
4.37) 0 P 284/2019, od 3. 4. 2020 do 9. 4. 2020;
4.38) 17 Nc 2300/2019, od 4. 3. 2020 do 27. 3. 2020;
4.39) 0 P 76/2013, od 6. 4. 2020 do 24. 4. 2020;
4.41) 16 P 54/2007, od 11. 3. 2020 do 27. 3. 2020;
4.42) 0 P 148/2001, od 11. 3. 2020 do 27. 3. 2020;
4.43) 17 Nc 2314/2018, od 13. 3. 2020 do 30. 3. 2020;
4.44) 17 Nc 2307/2019, od 13. 3. 2020 do 27. 3. 2020;
4.46) 17 Nc 2302/2019, od 18. 3. 2020 do 30. 3. 2020;
4.47) 17 Nc 2295/2019, od 20. 4. 2020 do 24. 4. 2020;
4.48) 17 Nc 2303/2019, od 20. 4. 2020 do 24. 4. 2020;
4.50) 17 Nc 2308/2019, od 20. 4. 2020 do 24. 4. 2020;
4.51) 17 Nc 1959/2016, od 21. 5. 2020 do 25. 5. 2020;
4.52) 0 P 126/2019, od 1. 4. 2020 do 24. 4. 2020;
4.53) 17 Nc 2287/2018, od 1. 4. 2020 do 29. 4. 2020;
4.54) 0 P 347/2019, od 1. 4. 2020 do 14. 4. 2020;
4.55) 17 Nc 1961/2019, od 1. 4. 2020 do 29. 4. 2020;
4.56) 0 P 322/2019, od 3. 4. 2020 do 22. 4. 2020;
4.57) 17 Nc 2310/2019, od 3. 4. 2020 do 21. 4. 2020;
4.58) 17 Nc 2311/2019, od 3. 4. 2020 do 21. 4. 2020;
4.59) 17 Nc 2313/2019, od 3. 4. 2020 do 21. 4. 2020;
4.60) 7 P 43/2015, od 3. 4. 2020 do 29. 4. 2020;
4.61) 0 P 9/2002, od 15. 4. 2020 do 20. 4. 2020;
4.62) 0 P 271/2017, od 15. 4. 2020 do 30. 4. 2020;
4.63) 0 P 5/91, od 17. 4. 2020 do 27. 4. 2020;
4.65) 0 P 69/2000, od 22. 4. 2020 do 30. 4. 2020;
4.66) 0 P 209/2019, od 22. 4. 2020 do 30. 4. 2020;
4.67) 0 P 212/97, od 20. 5. 2020 do 28. 5. 2020;
4.69) 17 P 88/2016, od 3. 6. 2020 do 12. 6. 2020;
4.70) 0 P 288/2018, od 3. 6. 2020 do 26. 6. 2020;
4.71) 0 P 68/2018, od 3. 6. 2020 do 12. 6. 2020;
4.72) 0 P 144/2018, od 5. 6. 2020 do 26. 6. 2020;
4.73) 17 Nc 2252/2020, od 8. 6. 2020 do 15. 6. 2020;
4.75) 16 P 86/2014, od 7. 7. 2020 do 23. 7. 2020;
4.76) 0 P 235/2019, od 12. 6. 2020 do 26. 6. 2020;
4.77) 0 P 39/2019, od 22. 6. 2020 do 26. 6. 2020;
4.78) 9 P 1/2010, od 22. 6. 2020 do 26. 6. 2020;
4.79) 0 P 106/2019, od 22. 6. 2020 do 26. 6. 2020;
4.80) 17 Nc 2276/2020, od 2. 10. 2020 do 27. 10. 2020;
4.81) 17 Nc 2274/2020, od 9. 10. 2020 do 23. 10. 2020;
4.82) 17 Nc 501/2020, od 30. 10. 2020 do 3. 11. 2020;
4.83) 9 P 12/2015, od 1. 7. 2020 do 31. 7. 2020;
4.87) 17 Nc 2255/2020, od 3. 7. 2020 do 17. 7. 2020;
4.88) 16 P 104/2009, od 3. 7. 2020 do 17. 7. 2020;
4.89) 16 P 90/2007, od 3. 7. 2020 do 30. 7. 2020;
4.90) 17 Nc 2290/2019, od 7. 8. 2020 do 17. 8. 2020;
4.91) 17 Nc 2309/2019, od 8. 7. 2020 do 17. 7. 2020;
4.92) 17 Nc 2257/2020, od 8. 7. 2020 do 17. 7. 2020;
4.93) 17 Nc 2261/2020, od 8. 7. 2020 do 17. 7. 2020;
4.94) 0 P 297/96, od 10. 7. 2020 do 24. 7. 2020;
4.95) 17 Nc 2318/2019, od 10. 7. 2020 do 24. 7. 2020;
4.96) 0 P 144/2001, od 10. 7. 2020 do 24. 7. 2020;
4.97) 9 P 115/2013, od 10. 7. 2020 do 24. 7. 2020;
4.98) 17 Nc 2259/2020, od 16. 7. 2020 do 24. 7. 2020;
4.99) 17 Nc 601/2020, od 17. 7. 2020 do 24. 7. 2020;
4.101) 0 P 8/2020, od 17. 7. 2020 do 24. 7. 2020;
4.103) 0 P 467/2001, od 22. 7. 2020 do 30. 7. 2020;
4.104) 9 P 3/2013, od 21. 8. 2020 do 28. 8. 2020;
4.105) 17 Nc 1957/2019, od 21. 8. 2020 do 28. 8. 2020;
4.106) 17 Nc 2251/2020, od 22. 7. 2020 do 29. 7. 2020;
4.108) 17 Nc 2312/2019, od 24. 8. 2020 do 31. 8. 2020;
4.109) 17 Nc 2280/2017, od 24. 8. 2020 do 28. 8. 2020;
4.110) 17 Nc 2279/2020, od 24. 8. 2020 do 28. 8. 2020;
4.111) 0 P 407/2003, od 7. 9. 2020 do 15. 9. 2020;
4.112) 0 P 401/2019, od 7. 9. 2020 do 11. 9. 2020;
4.113) 9 P 124/2013, od 7. 8. 2020 do 17. 8. 2020;
4.114) 17 Nc 2270/2019, od 11. 9. 2020 do 15. 9. 2020;
4.115) 0 P 276/81, od 12. 10. 2020 do 16. 10. 2020;
4.119) 0 P 395/2005, od 17. 8. 2020 do 27. 8. 2020;
4.120) 7 P 25/2013, 17 PaNc 356/2019, od 15. 10. 2020 do 29. 10. 2020;
4.121) 7 P 25/2013, 17 PaNc 45/2020, od 15. 10. 2020 do 29. 10. 2020;
4.122) 7 P 13/2014, 17 PaNc 278/2019, od 17. 8. 2020 do 28. 8. 2020;
4.123) 7 P 13/2014, 17 PaNc 478/2019 a 17 PaNc 197/2020, od 17. 8. 2020 do 28. 8. 2020;
4.126) 16 Nc 2292/2017, od 19. 10. 2020 do 23. 10. 2020;
4.127) 17 Nc 2320/2019, od 21. 10. 2020 do 27. 10. 2020;
4.128) 0 P 488/90, od 21. 10. 2020 do 27. 10. 2020;
4.129) 0 P 71/2019, od 26. 8. 2020 do 31. 8. 2020;
4.130) 0 P 223/2017, od 26. 8. 2020 do 31. 8. 2020;
4.131) 17 Nc 1602/2019, od 2. 9. 2020 do 14. 9. 2020;
4.132) 17 Nc 1604/2019, od 2. 9. 2020 do 14. 9. 2020;
4.133) 0 P 357/2019, od 2. 9. 2020 do 14. 9. 2020;
4.134) 16 P 8/2013, od 4. 9. 2020 do 14. 9. 2020;
4.135) 17 Nc 2325/2019, od 4. 9. 2020 do 14. 9. 2020;
4.136) 0 P 106/2017, od 4. 9. 2020 do 14. 9. 2020;
4.137) 17 Nc 2264/2020, od 4. 9. 2020 do 14. 9. 2020;
4.138) 0 P 32/2019, od 7. 9. 2020 do 15. 9. 2020;
4.139) 0 P 124/2018, od 7. 9. 2020 do 15. 9. 2020;
4.140) 0 P 4/2020, od 25. 9. 2020 do 29. 9. 2020;
4.141) 17 Nc 2287/2020, od 7. 10. 2020 do 23. 10. 2020;
4.142) 0 P 103/2020, od 6. 11. 2020 do 13. 11. 2020;
4.143) 17 Nc 2288/2020, od 6. 11. 2020 do 13. 11. 2020;
4.144) 17 Nc 2291/2020, od 6. 11. 2020 do 13. 11. 2020;
4.145) 17 Nc 852/2020, od 6. 11. 2020 do 13. 11. 2020;
4.147) 0 P 56/2006, od 11. 11. 2020 do 19. 11. 2020;
4.148) 16 P 44/2008, od 11. 11. 2020 do 27. 11. 2020;
a d ál e že
5) odmítla převzít službu dosažitelnosti mimo pracovní dobu dle stanoveného rozpisu,
a to nejméně pro dobu od 10.25 hodin dne 11. 12. 2020 do 8.00 hodin dne 14. 12. 2020,
t e dy
zaviněně porušila povinnosti soudkyně a ohrozila důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů.
T í m s p ách al a k árn á pr o v i ně n í
podle §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích
a za ně se jí u k l ád á
kárné opatření
důt k a
podle §88 odst. 1 písm. a) zákona o soudech a soudcích.
Odůvodnění:
I. Návrh na zahájení kárného řízení
[1] Předsedkyně Okresního soudu v Děčíně (dále též „navrhovatelka“) podala
podle §8 odst. 2 písm. g) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců
a soudních exekutorů (dále též „kárný zákon“), dne 16. 3. 2021 k Nejvyššímu správnímu soudu
jakožto soudu kárnému návrh na zahájení kárného řízení, datovaný dnem 16. 3. 2021,
proti soudkyni tohoto soudu Mgr. Radce Mazurkové (dále též „kárně obviněná“
nebo „soudkyně“). Obvinila ji, že se dopustila kárného provinění podle §87 odst. 1
zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých
dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), tím, že za a) (dále též první skutek) odmítla vydat
klíč od soudní budovy, který jí byl svěřen pouze po dobu trvání dosažitelnosti a přes výzvy jej
odmítla vrátit, čímž se dopustila útoku proti majetku soudu. Další obvinění soudkyně spočívala
v tom, že za b) (dále též druhý skutek) bez souhlasu navrhovatelky odnesla v období srpna
až září 2020 nejméně 23 spisů mimo budovu soudu a na její výzvu vrátila z těchto pouze 7 spisů,
přičemž dalších 16 si ponechala nejméně do 29. 9. 2020, že za c) (dále též třetí skutek) soudkyně
bez souhlasu navrhovatelky odnesla v období října až prosince 2020 celkem 37 spisů
mimo budovu soudu a na výzvu navrhovatelky tyto vrátila až dne 11. 1. 2021 a že za d) (dále též
čtvrtý skutek) nedodržela zákonnou lhůtu k vyhotovení rozhodnutí ve 157 věcech uvedených
v kárném návrhu a vzhledem k pozdnímu předání vyhotovených rozhodnutí kanceláři došlo
k vypravení vyhlášených rozsudků až po uplynutí zákonné lhůty, a to v některých případech
i nad maximální lhůtu stanovenou zákonem. Konečně obvinila navrhovatelka soudkyni z toho,
že za e) (dále též pátý skutek) odmítla převzít službu dosažitelnosti mimo pracovní dobu
dle stanoveného rozpisu, a to nejméně pro dobu od 10.25 hodin dne 11. 12. 2020 do 8.00 hodin
dne 14. 12. 2020.
[2] Navrhovatelka uvodila kárný návrh tím, že soudkyně měla v době od 11. 9. 2020
do 18. 9. 2020 nařízenou civilní službu (pohotovost), avšak dne 14. 9. 2020 a 15. 9. 2020
se nedostavila na soud. V úterý 15. 9. 2020 po 13. hodině kárně obviněná informovala
navrhovatelku, že se podrobila testování na covid-19 s pozitivním výsledkem, nicméně
je schopná pracovat a požádala o umožnění práce z domova, což jí navrhovatelka prozatímně
odsouhlasila s tím, že se situace vyřeší následující den. O nepřítomnosti kárně obviněné na soudu
v předchozích dnech se navrhovatelka dozvěděla až 16. 9. 2020, přičemž podotkla, že po dobu
držení dosažitelnosti (pohotovosti) nejsou soudci oprávněni čerpat práci z domova. V návaznosti
na uvedené a na naprosto zjevné obtíže soudkyně jí navrhovatelka během telefonického hovoru
dne 16. 9. 2020 sdělila, že od ní přebírá službu, a vyzvala ji k odevzdání služebního kufru
a předložení soudních spisů, pokud má některé doma. Věci od soudkyně převzala téhož dne
přibližně v 10.00 hodin justiční stráž.
[3] Ohledně prvního skutku navrhovatelka uvedla, že dne 18. 9. 2020 bylo zjištěno,
že kárně obviněná vrátila „kufr civilní služby“, resp. „kufr dosažitelnosti“ (dále jen „služební
kufr“) bez klíče od soudní budovy. Klíč byl přitom soudkyni svěřen po dobu trvání služby
a je potřebný pro bezproblémové předání služby. Soudkyně klíč nevrátila na výzvy bezpečnostní
ředitelky ani navrhovatelky, a to ani po skončení izolace (nemoci) dne 30. 9. 2020. Z toho důvodu
byla dne 1. 10. 2020 vyzvána k vrácení klíče písemně, avšak písemnost na pracovišti odmítla
převzít, o čemž byl pořízen úřední záznam. Nevrácením klíče se podle navrhovatelky soudkyně
dopustila útoku proti majetku soudu.
[4] Pokud se týče vrácení spisů (druhý skutek), kárně obviněná 16. 9. 2020 předala justiční
stráži box se sedmi spisy. Na soudkyni přitom bylo v systému ISAS evidováno i dalších 16 spisů,
které však nebyly ani v její kanceláři, ani v boxu. Zároveň kárně obviněná nezažádala o zapůjčení
spisů mimo budovu soudu, i když o tom, jak má v takové situaci postupovat, byla informována
již v průběhu března 2020. Navrhovatelka poznamenala, že nutnost souhlasu předsedy soudu
s odnesením spisu mimo budovu stanovuje §192b instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 1/2002
ze dne 3. 12. 2001 č. j. 505/2001-Org, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní,
krajské a vrchní soudy (dále jen „vnitřní a kancelářský řád“). Uvedených 16 spisů tudíž soudkyně
odnesla ze soudu bez potřebného souhlasu, na výzvy k jejich vrácení nereagovala a vrátila
je na soud až 29. 9. 2020.
[5] Třetí skutek spočíval rovněž v odnesení spisů bez souhlasu mimo budovu soudu,
a to v souvislosti s pracovní neschopností soudkyně od 22. 12. 2020. Ve dnech 6. a 7. 1. 2021
učinila navrhovatelka na základě porovnání seznamu spisů umístěných u osoby a spisů
nacházejících se v budově soudu zjištění, že se mimo budovu soudu nachází celkem 37 spisů,
jež byly u kárně obviněné. Soudkyně vrátila spisy až 11. 1. 2021, a to na výzvu navrhovatelky
ze dne 8. 1. 2021.
[6] V rámci čtvrtého skutku vytkla navrhovatelka soudkyni v celkem 157 věcech
nevyhotovení a nevypravení rozhodnutí ve lhůtě dle §158 odst. 4 zákona č. 99/1963, občanský
soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), která činí 30 dnů s tím, že předseda soudu ji může prodloužit
až o dalších 60 dnů. Kontrolu včasnosti vypravování rozhodnutí kárně obviněné nechala
navrhovatelka provést na základě nepravidelností ve spisech, které soudkyně bez souhlasu
odnesla z budovy soudu. Nepravidelnost spočívající v překračování uvedené lhůty k vypravování
rozsudků se přitom neprojevila v pravidelných výkazech, jelikož rozsudky byly nadiktovány
(vyhotoveny) vždy do skončení měsíce, v němž měly být vypraveny, přičemž výkazy se sestavují
k poslednímu dni v měsíci. Navrhovatelka shledala nedodržení lhůty k vypravení rozhodnutí
v řádech dnů až týdnů v celkem 157 věcech uvedených v tabulce pod bodem III návrhu. Blíže
se kárný soud vyjádří níže v části „Skutková zjištění“.
[7] Nakonec (pátý skutek) navrhovatelka obvinila soudkyni z toho, že odmítla převzít
službu dosažitelnosti (pohotovost) mimo pracovní dobu dle stanoveného rozpisu. Kárně
obviněná měla nařízenou dosažitelnost v termínu 11. až 18. 12. 2020, avšak v pátek 11. 12. 2020
odmítla službu převzít, resp. služební kufr v 10.25 hod. vrátila bezpečnostní ředitelce s tím,
že jí nejsou vytvořeny odpovídající podmínky pro výkon služby a že mimo běžnou pracovní dobu
nepokládá za svoji povinnost zjišťovat, zda napadlo nějaké předběžné opatření či nikoliv. Kufr
byl poté v 14.05 hod. vrácen bezpečnostní ředitelkou do kanceláře soudkyně, jež už nebyla
na soudu. Služba dosažitelnosti tak musela být přes víkend zajištěna jinak. Následující pracovní
den (pondělí 13. 12. 2020) již soudkyně služební kufr nevrátila. Podle navrhovatelky tudíž službu
dosažitelnosti museli od 10.25 hod. v pátek 11. 12. 2020 do 8.00 v pondělí 13. 12. 2020 vykonávat
jiní soudci a zaměstnanci soudu, avšak dodala, že v uvedeném období nenapadla žádná
předběžná opatření a ani nebyly realizovány neopakovatelné a neodkladné úkony.
[8] K osobě soudkyně navrhovatelka uvedla, že je zařazena na opatrovnický úsek
Okresního soudu v Děčíně a v minulosti jí byly uloženy tři výtky, avšak přihlížet lze pouze
k jedné. První totiž byla soudkyni uložená před více než pěti lety, o druhé bylo ke dni podání
kárného návrhu vedeno řízení u Nejvyššího správního soudu (výtka byla zrušena rozsudkem
č. j. 7 As 1/2020 - 53 ze dne 29. 4. 2021, pozn. soudu). Třetí výtku uložil kárně obviněné dne
17. 5. 2018 předseda Nejvyššího soudu za opožděné podání oznámení
podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, přičemž soudkyně si výtku převzala 23. 5. 2018.
[9] Uvedenými skutky kárně obviněná podle navrhovatelky zaviněně porušila povinnosti
soudkyně a dílem narušila důstojnost soudcovské funkce (první skutek) a dílem ohrozila důvěru
ve spravedlivé rozhodovávání soudů (všechny ostatní skutky). Navrhovatelka proto na závěr
navrhla jako kárné opatření snížení platu o 30 % na dobu jednoho roku.
[10] Navrhovatelka kárnému soudu navrhla provedení těchto důkazů:
A. seznam spisů vypracovaný vedoucími kanceláře se zvýrazněním nalezených a nenalezených
spisů ze dne 16. 9. 2020 (příloha 1 návrhu),
B. e-mail soudcům ze dne 24. 3. 2020 ohledně spisů mimo soud (příloha 2 návrhu),
C. e-mailová komunikace z března 2020 mezi navrhovatelkou a soudkyní (příloha 3 návrhu),
D. e-mailová výzva ze dne 18. 9. 2020 (příloha 4 návrhu),
E. SMS komunikace mezi soudkyní a bezpečnostní ředitelkou/navrhovatelkou (přílohy
5 a 6 návrhu),
F. úřední záznamy bezpečnostní ředitelky z 21. a 30. 9. 2020 a 1. 10. 2020 (přílohy 7, 8
a 10 návrhu),
G. písemná výzva k vrácení klíče ze dne 1. 10. 2020 (příloha 9 návrhu),
H. výstupy ze systému ISAS,
I. spisy věcí, v nichž nebyla dodržena lhůta k vypravení rozhodnutí,
J. úřední záznamy bezpečnostní ředitelky a navrhovatelky k odmítnutí převzetí služby
dosažitelnosti ze dne 11. 12. 2020 vč. vepsaného úředního záznamu soudkyně a pokynu
navrhovatelky pro vstup do budovy v době, kdy je zakódovaná, a předcházející e-mailová
komunikace ze dnů 1. a 2. 12. 2020,
K. přípis 50 Spr 741/2020,
L. seznam spisů umístěných u osoby soudkyně ze dne 6. 1. 2021,
M. seznam spisů umístěných v kanceláři soudkyně k 7. 1. 2021
N. e-mailová komunikace soudkyně s kanceláří ve dnech 28. až 31. 12. 2020,
O. výzva k vrácení spisů – e-mail ze dne 8. 1. 2021 vč. odpovědi ze dne 11. 1. 2021.
II. Vyjádření kárně obviněné
[11] Předseda kárného senátu zaslal kárně obviněné návrh na zahájení řízení a poučil
ji o jejích právech podle §12 a 13 kárného zákona.
[12] Ve svém vyjádření kárně obviněná uvedla, že ohledně klíče od budovy soudu (první
skutek) a přístupu do budovy soudu vůbec se k ní navrhovatelka chová dlouhodobě
diskriminačně. Popis skutku v kárném návrhu tak sice v podstatě odpovídá skutečnosti, avšak
soudkyně doplnila, že k situaci vedlo to, že jí dříve nebyl poskytnut klíč od budovy a zároveň
jí byl zrušen přístupový kód, jelikož si na rozdíl od ostatních kolegů odmítla „pro forma“
zapisovat docházku. Kárně obviněná totiž zastává názor, že pouze formální evidování
přítomnosti na pracovišti nereflektující skutečnou přítomnost soudců, jak probíhá na Okresním
soudu v Děčíně, je nedůstojné, neúčelné a nevhodné a slouží jako další důvod pro šikanování
ze strany navrhovatelky. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu jako soudu
kárného ze dne 10. 1. 2014, č. j. 16 Kss 10/2013 - 84, Šoljaková I, dále argumentovala,
že neevidování přítomnosti soudce na pracovišti není nejen kárným proviněním,
ale ani povinností soudce, jež by mohla jakkoliv ovlivnit zajištění řádného výkonu soudnictví.
[13] Co se týče klíče samotného, kárně obviněná si na něj v souvislosti s vracením věcí
16. 9. 2020 nevzpomněla, přičemž to, že jej má u sebe, si uvědomila až po tom, co o něj byla
v pátek 18. 9. 2020 požádána. Soudkyně si klíč ponechala po ujištění, že ostatním soudcům byly
klíče bez problému poskytnuty, takže navrhovatelka nemá racionální důvod přistupovat k ní
odlišně. Zároveň bylo kárně obviněné známo, že bezpečnostní ředitelka má k dispozici několik
náhradních klíčů. Dodala, že pokud je konstantě judikováno, že soudcem je člověk 24 hodin
denně (7 dní v týdnu), měl by po celou tuto dobu mít zajištěn přístup do soudní budovy
(ke spisům), aby mohl tuto funkci řádně vykonávat.
[14] K odnosu nejméně 23 spisů mimo budovu soudu bez souhlasu navrhovatelky v období
srpen až září 2020 (druhý skutek) kárně obviněná předně uvedla, že z návrhu nijak nevyplývá,
jak kárná navrhovatelka došla k vymezení uvedeného období, s nímž nesouhlasí. Zároveň
nesouhlasí s tím, že by měla mít doma všechny spisy uvedené v návrhu jenom proto, že nebyly
na pokyn navrhovatelky v požadované době zaměstnanci administrativy nalezeny. Jinak soudkyně
s popisem skutkových okolností v kárném návrhu souhlasí, avšak s výhradou jejího doplnění.
Zdůraznila, že v rozhodném období (od neděle 13. 9. 2020) na sobě pociťovala příznaky
onemocnění covid-19, a proto 15. 9. 2020 dopoledne absolvovala PCR test, který vyšel pozitivní,
přičemž izolace byla kárně obviněné nařízena od 18. 9. 2020 do 25. 9. 2020. Proto pracovala
v daném období z domova a také proto si v neděli 13. 9. 2020 zašla na soud pro další spisy
(aby neohrozila kolegy).
[15] Oproti návrhu, dle něhož u sebe měla mít celkem 23 spisů, 16. 9. 2020 měla vrátit
prostřednictvím justiční stráže sedm spisů a 16 si ponechat, kárně obviněná uvedla,
že si za účelem kontroly rozsudků ponechala pouze 11 spisů. Ve zbylých pěti byly úkony
provedeny buď ještě před izolací, nebo až po ní, takže nebyl důvod, aby je u sebe měla.
Zmíněných 11 spisů potom soudkyně vrátila už o víkendu 26. a 27. 9. 2020, nikoliv
až 29. 9. 2020, jak uvádí navrhovatelka. Dále kárně obviněná konstatovala, že navrhovatelka
přistupovala ke kolegům, kteří nemoc prodělali po ní, jiným, vstřícnějším způsobem.
Např. u dalších kolegů navrhovatelka nepřemístila jejich spisy „do karantény“.
[16] Podobně kárně obviněná nesouhlasí ani s vymezením období (říjen až prosinec 2020),
v němž měla odnést dalších 37 spisů ze soudu (třetí skutek). Opět namítá, že není zřejmé,
jak navrhovatelka k období došla, a že nesouhlasí s počtem spisů, které měla mít u sebe.
Soudkyně poukazuje na to, že navrhovatelka uvádí pouze některé ze sp. zn. a celkový počet spisů,
avšak přinejmenším 21 spisů v návrhu nekonkretizuje. Kárně obviněná přitom spisy vrátila
už 7. 1. 2021 v odpoledních vycházkách (od 22. 12. 2020 byla v dlouhodobé pracovní
neschopnosti) a zároveň u sebe nikdy neměla zejména spisy, v nichž byly vyhlášeny rozsudky
v prosinci 2020. U některých věcí potom v odpoledních vycházkách 24. 12. 2020 založila
do spisů žádosti o prodloužení lhůty k napsání rozsudků, přičemž navrhovatelka lhůty
prodloužila dne 30. 12. 2020. Dále byly některé spisy předány 8. 1. 2021 jinému soudci, který
téhož dne vyhotovil již vyhlášené rozsudky, takže není možné, aby nebyly v budově soudu
až do 11. 1. 2021. Soudkyně uvedla i k několika dalším věcem okolnosti, z nichž podle ní plyne,
že není možné, aby spisy nebyly na soudu v době, kterou uvádí navrhovatelka. Podle kárně
obviněné tedy jednak navrhovatelka dostatečně nedoložila, které spisy a kdy se měly nacházet
mimo budovu soudu, a jednak pouhé neoznámení odnosu spisu mimo budovu soudu, pokud
jsou spisy vráceny, je dbáno bezpečnosti, nevznikají průtahy a nedojde k protiprávnímu zneužití,
nedosahuje závažnosti kárného provinění.
[17] V případě nedodržování lhůty k vyhotovování a vypravování rozhodnutí (čtvrtý
skutek) namítá kárně obviněná zejména promlčení u velkého množství věcí, neboť se o pozdním
vyhotovení rozhodnutí v nich navrhovatelka dozvěděla více než šest měsíců před podáním
kárného návrhu (16. 3. 2021). Soudkyně s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu
jako soudu kárného ze dne 6. 9. 2017 č. j. 13 Kss 5/2017 - 120, Čapek III, uvedla, že za okolnost
určující počátek běhu subjektivní prekluzivní lhůty je třeba považovat dostatečnou vědomost
kárného navrhovatele o skutečnostech týkajících se kárného provinění. Tuto vědomost měla
navrhovatelka získat už v rámci pravidelných kontrol, přičemž kárně obviněná podotkla, že byla
z důvodu tehdy ještě nezrušené výtky a pro opakovanou kritiku navrhovatelky pod zvýšeným
dohledem.
[18] Obecně k průtahům soudkyně uvedla, že Okresní soud v Děčíně je jedním
z nejpřetíženějších soudů z celé České republiky – tamní senáty mají historicky mimořádně
vysoké zůstatky věcí a soud je celkově dlouhodobě personálně poddimenzovaný. Opatrovnický
úsek soudu, na němž kárně obviněná působí od března 2015, má dlouhodobě vyšší nápad oproti
civilnímu úseku soudu, přičemž opatrovničtí soudci jsou rovněž zatíženi velkými zůstatky
nedodělků z minulosti. Např. začátkem roku 2017 měly dle soudkyně opatrovnické senáty
(s plným opatrovnickým nápadem) zůstatky cca 330 až 440 nevyřízených věcí, zatímco u civilních
senátů (s plným civilním nápadem) se nevyřízené věci pohybovaly od cca 100 do 220 spisů.
Na konci roku 2017 pak byly zůstatky civilních soudců obdobné, avšak u soudců opatrovnických
se snížily na 215 až 392 spisů. Za působení kárně obviněné vyřizují civilní soudci průměrně
39 věcí měsíčně (v poslední době 30), zatímco opatrovničtí soudci 43 věcí (i v poslední době).
Průměrný měsíční nápad soudkyně pak činí dlouhodobě 40 věcí, avšak v prvních dvou letech
dostala přiděleno v průměru osm věcí měsíčně po jiných soudcích. V červenci 2017 činil její
zůstatek 378 spisů, přičemž před nástupem dlouhodobé pracovní neschopnosti v prosinci 2020
už jen 292 spisů. Měsíčně má dlouhodobě vyrovnaný výkon okolo 40 věcí. Celkově se soudkyni
daří zůstatek nedodělků z minulosti snižovat, a to i přes její zdravotní a osobní komplikace.
[19] Kárně obviněná dále vyjma spisů, u nichž namítá promlčení subjektivní lhůty či další
okolnosti, formálně uznává vytýkané průtahy (překročení lhůt) při vyhotovování rozsudků.
Je však toho názoru, že s ohledem na její pracovní vytížení, zdravotní potíže a rodinnou situaci
(matka samoživitelka) jí nemohou být objektivně kladeny za vinu, neboť každý soudce má své
limity a po nikom nelze požadovat, aby se trvale pracovně přepínal a vystavoval nezvládnutelným
stresům. Soudkyně však má stále ve svých věcech přehled, postupuje dle významu typových věcí
a stáří případů, přičemž konstatovala nedostatečnou podporu ze strany vedení soudu. Kárně
obviněná rovněž poukázala na to, že jde o průtahy sice četné, avšak v řádech dnů. Navíc
je obdobné nedodržování lhůt k vyhotovení rozhodnutí i s ohledem na celkové přetížení soudců
Okresního soudu v Děčíně dlouhodobě tolerováno nejen předchozími předsedy, ale také
Krajským soudem v Ústí nad Labem. S kárně obviněnou ani s jinými soudci nebyl takový postup
v minulosti nikdy řešen (ani navrhovatelkou), i když musel být patrný z pravidelných kontrol.
Soudkyně k tomu byla podrobována i hloubkovým kontrolám už za působení předchozího
vedení Okresního soudu v Děčíně, nicméně nikdy jí nebylo vytýkáno vyhotovování rozsudků
v řádech dnů po lhůtě.
[20] K odmítnutí převzetí dosažitelnosti mimo pracovní dobu (pátý skutek), kárně obviněná
uvedla, že popis skutku navrhovatelkou v podstatě odpovídá skutečnosti, ovšem vyjma toho,
že službu fakticky držela nepřetržitě od 11. 12. 2020 do 18. 12. 2020 prostřednictvím
přesměrování telefonu, k němuž došlo při prvním převzetí služebního kufru. K „přehazování“
služebního kufru mezi ní a bezpečnostní ředitelkou skutečně došlo, avšak soudkyně si měla
na základě dřívější telefonické dohody kufr původně převzít od tehdejšího místopředsedy
Mgr. G. dne 11. 12. 2020 okolo deváté hodiny, jak si službu obvykle předávali. Ten však nebyl
na soudě osobně přítomný a kárně obviněná se od něj telefonicky dozvěděla, že čerpá
indispoziční volno a kufr předal hned ráno bezpečnostní ředitelce. Zároveň soudkyně již několik
týdnů před převzetím služby avizovala navrhovatelce, že službu nebude chtít převzít, nebude-li
mít stejné pracovní podmínky jako ostatní soudci (zejm. přístupový kód pro vstup do budovy
mimo pracovní dobu). Kárně obviněná tedy službu držela, pouze navrhovatelce sdělila, že „toto
odmítá“, a vrátila služební kufr. Služební telefon však měla celou dobu přesměrovaný na svůj,
o čemž informovala jak civilní, tak opatrovnickou kancelář.
[21] Soudkyně své vyjádření uzavřela tím, že se přes některá uznaná faktická pochybení
při práci způsobená zejm. dlouhodobým pracovním přetížením či vyvolaná šikanou ze strany
navrhovatelky necítí být vinna kárným proviněním. Zčásti tedy souhlasí s popisem skutků, avšak
nesouhlasí s právní kvalifikací ani s navrženým kárným opatřením, přičemž očekává,
že po dokazování rozhodných skutečností v rámci ústního jednání bude vydáno zprošťující
rozhodnutí.
[22] Kárně obviněná kárnému soudu navrhla vedle důkazů navržených již navrhovatelkou
a výslechu své osoby a navrhovatelky provedení těchto dalších důkazů (v závorce za důkazem
uvedeno číslo důkazu z vyjádření kárně obviněné):
P. pracovní e-maily kárně obviněné ze dne 14. 9. 2020 (1),
Q. SMS o výsledku testu na covid-19 ze dne 17. 9. 2020 (2),
R. rozhodnutí Krajské hygienické stranice Ústeckého kraje ze dne 18. 9. 2020 (3),
S. pracovní e-maily kárně obviněné z období 14. až 26. 9. 2020 (4),
T. plánek vytvořený pomocí www.mapy.cz znázorňující vzdálenost bydliště soudkyně
od budovy soudu (7),
U. spisy, které měla kárně obviněná odnést bez souhlasu navrhovatelky
V. e-mail od vedoucí kanceláře ze dne 22. 9. 2020 (8),
W. spisy Okresního soudu v Děčíně sp. zn. 17 Nc 2291/2019 a 17 Nc 2265/2020,
X. fotografie kanceláře Mgr. D. ze dne 1. 10. 2020 (9) a údaje o nepřítomnosti Mgr. D.
v práci v měsících září a říjen 2020,
Y. doklad o dočasné pracovní neschopnosti kárně obviněné,
Z. fotografie z kanceláře kárně obviněné ze dne 14. 4. 2021 (10) a budníku kárně obviněné
z kanceláře vedoucích ze dne 18. 4. 2021 (11),
AA. e-maily kárně obviněné ze dne 4. 8. 2020 a 31. 12. 2020 (12),
BB. rozvrh práce Okresního soudu v Děčíně pro rok 2021 (13),
CC. e-mail navrhovatelky ze dne 19. 9. 2020 (14),
DD. výslech soudce Mgr. Z. P.,
EE. e-maily kárně obviněné z 1. a 3. 10. 2020 (15, 18),
FF. opatření předsedkyně soudu č. 1/2020 ze dne 2. 1. 2020 (16),
GG. e-mail ze dne 16. 3. 2020 (17)
HH. výslech bezpečnostní ředitelky M. P.,
II. nahrávka ze dne 25. 5. 2021 a nesouhlas kárně obviněné s přeložením na trestní úsek
ze dne 31. 5. 2021,
JJ. e-maily ze dne 8. 10. 2020 a 13. 1. 2021 (19, 20, 22, 37 a 38),
KK. lékařské zprávy kárně obviněné (21, 27),
LL. výkazy výkonnosti soudců Okresního soudu v Děčíně za říjen až prosinec 2020,
MM. vyjádření kárně obviněné ke stanovisku soudcovské rady (23),
NN. opatření pověřené předsedkyně soudu ze dne 8. 12. 2016 (24),
OO. plán výkonu soudního dohledu pro rok (str. 2, bod 5) (25, 30),
PP. fotografie obálky s kárnou žalobou doručenou kárně obviněné (26),
QQ. výkonnostní tabulky soudců Okresního soudu v Děčíně za dobu od roku 2015 dosud,
RR. e-maily Mgr. P. ze dne 13. 1. 2021 a 5. 2. 2021 (28),
SS. vyjádření odvolacího soudu k rozhodovací činnosti kárně obviněné,
TT. zápis z porady ze dne 16. 12. 2015 (první strana) (29),
UU. výslech Mgr. J. G.,
VV. výslech JUDr. J. U.,
WW. výsledky kontroly Krajského soudu v Ústí nad Labem z 22. 1. 2021 (31),
XX. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2021 č. j. 7 As 1/2020 - 53,
YY. e-maily ze dne 1. 12. 2020 a 8. 12. 2020 (duplicitně 31),
ZZ. e-mail Mgr. Č. ze dne 17. 12. 2020 (32),
AAA. výslech soudce Mgr. M. T.,
BBB. výstup z ISAS k neexistenci spisu sp. zn. 0 P 400/2013 (33),
CCC. fotografie prázdné skříně na spisy s vyhlášenými rozsudky ze dne 18. 4. 2021 (34)
DDD. e-maily ze dne 31. 3. 2020, 29. 4. 2020 a 4. 8. 2020 (35)
EEE. e-maily vedoucí kanceláře z června a července 2020 (36)
FFF. fotografie kanceláře kárně obviněné ze dne 7. 1. 2021 (39)
GGG. SMS bezpečnostní ředitelky ze dne 22. 12. 2020 (40)
HHH. komunikace s různými osobami v období od 23. 12. 2020 do 6. 1. 2021 (41)
III. seznam a částečný výpis hovorů z mobilního telefonu kárně obviněné za 4. 1. 2021 (42)
JJJ. vyjádření či výslech JUDr. K.
III. Další průběh řízení, replika navrhovatelky a duplika kárně obviněné
[23] Kárný soud si kromě nepředložených listin navržených k důkazu vyžádal rovněž:
KKK. osobní spis kárně obviněné soudkyně,
LLL. spis Spr 256/2021,
MMM. stanovisko soudcovské rady Okresního soudu v Děčíně.
[24] Navrhovatelka dále doručila dne 10. 9. 2021 kárnému soudu repliku k vyjádření kárně
obviněné. V replice navrhovatelka upřesnila a vzhledem k výhradám soudkyně také zúžila kárný
návrh. Navrhovatelka omezila množství spisů a doby, kdy se měly nacházet mimo soud,
v případě skutků pod č. 2 (nově celkem 18 spisů v období září 2020) a 3 (nově pouze 15 spisů
v období prosince 2020).
[25] Dále navrhovatelka s ohledem na různé nepřesnosti snížila počet věcí, v nichž se kárně
obviněná dopustila nedodržení lhůty k vyhotovení a vypravení rozhodnutí, o šest, přičemž
obvinění ohledně jedné další věci vzala zcela zpět. Nově tedy tvrdí, že soudkyně nedodržela lhůtu
v celkem 150 věcech. Subjektivní lhůta k podání návrhu byla dle navrhovatelky dodržena,
neboť plán soudního dohledu, na který se soudkyně odkazuje, byl vyhotovený až pro rok 2021
a je účinný až od 1. 7. 2021. Až od tohoto data se tak ve výkaznictví objevují i rozsudky, které
nebyly včas nejen vyhotoveny, ale i vypraveny. Do té doby byly ve výkaznictví pouze rozsudky,
jež nebyly vyhotoveny k poslednímu dni v měsíci. Zvýšená kontrola spisů kárně obviněné přitom
nebyla dle navrhovatelky praktikována, a pokud to kárně obviněná tvrdí, musí to prokázat ona.
Navrhovatelka dodala, že soudkyni byla vzhledem k jejímu vytížení poskytnuta po dobu pěti
měsíců zkušená justiční čekatelka pouze pro její potřeby, přičemž takový přístup byl pouze
ke kárně obviněné.
[26] K vyjádření kárně obviněné ohledně vydání klíče k budově soudu navrhovatelka uvedla,
že při vydávání klíčů nepostupuje diskriminačně, nýbrž vůči všem soudcům stejně. Co se týče
nepřevzetí služby, navrhovatelka podoktla, že i kdyby měl kárný senát za to, že převzetí služby
je možné zhojit přesměrováním telefonu, kárně obviněná své tvrzení o přesměrování nijak
relevantně nedoložila. Navrhovatelka o tom zároveň nebyla nijak informována, a to ani osobami,
na které se soudkyně odkazuje.
[27] Navrhovatelka uzavřela, že na podaném návrhu v podobě upravené svou replikou
setrvává a setrvává rovněž na původním návrhu kárného opatření.
[28] Kromě již výše uvedených důkazů připojila navrhovatelka ke své replice následující:
NNN. výkazy nevyhotovených a nevypravených rozhodnutí zasílané Krajskému soudu v Ústí
nad Labem za období leden až září 2020.
[29] Na repliku navrhovatelky reagovala kárně obviněná duplikou, kterou doručila kárnému
soudu před jednáním 11. 10. 2021. Soudkyně se v duplice obsáhle ohradila vůči tvrzením
navrhovatelky, mj. vůči tomu, že má neúměrné nároky na vedoucí kanceláře i zapisovatelku.
Ve vztahu k subjektivní lhůtě k podání kárného návrhu uvedla, že pokud Krajský soud v Ústí
nad Labem vyžaduje od podřízených okresních soudů reporty o veškerých rozsudcích, které
nebyly v průběhu měsíce včas vyhotoveny, teprve od ledna 2021, nemá to žádný význam pro běh
dané lhůty. Spíše to naopak svědčí o tom, že do této změny bylo vyhotovování rozsudků
do konce měsíce, v němž končila lhůta k vyhotovení, všeobecně tolerovaným postupem. Zároveň
dle kárně obviněné to, že tyto rozsudky nebyly Krajskému soudu v Ústí nad Labem vykazovány,
neznamená, že o nich navrhovatelka nevěděla, resp. neměla vědět. Podle soudkyně jsou seznamy
nenadiktovaných (nevypravených) rozhodnutí u Okresního soudu v Děčíně kontrolovány
minimálně od roku 2016, takže navrhovatelka nemůže tvrdit, že o nevyhotovených rozsudcích
nevěděla. Pokud se týče nepřevzetí služby, kárně obviněná potvrdila, že navrhovatelka
o přesměrování telefonu nevěděla, přičemž zároveň uznala, že daný postup nebyl z její strany
korektní. Dodala však, že tato reakce byla z její strany vyvolána dlouhodobě vyhrocenou situací
způsobenou systematickým tlakem navrhovatelky.
[30] Kárně obviněná ke své duplice připojila ještě vyjádření ke stanovisku soudcovské rady
Okresního soudu v Děčíně, v němž toto stanovisko rozsáhle zpochybňuje. Vzhledem k tomu,
že kárný soud ke stanovisku nepřihlížel (viz část Ve. Kárné opatření), nebude jeho obsah
s ohledem na hospodárnost odůvodnění tohoto rozhodnutí reprodukovat.
[31] Soudkyně zároveň navrhla provedení těchto dalších důkazů (v závorce za důkazem
uvedeno číslo důkazu z podání kárně obviněné):
OOO. e-mail bezpečnostní ředitelky Okresního soudu v Děčíně ze dne 4. 10. 2021 (43),
PPP. rozvrh práce Okresního soudu v Děčíně účinný v době od června 2021 dosud
(44 a 75),
QQQ. e-mail Ing. M. K. ze dne 27. 4. 2021 (45),
RRR. výslech minulé ředitelky správy Okresního soudu v Děčíně Ing. M. K.,
SSS. výpis nenadiktovaných/nevypravených rozhodnutí z ISAS z 21. 3. 2016 a 26. 1. 2017
(46),
TTT. výpis nenadiktovaných/nevypravených rozhodnutí z ISAS soudců Okresního soudu
v Děčíně za dobu od prosince 2019 do října 2020 (47),
UUU. přípisy navrhovatelky ze dne 1. 7. 2021 a bez uvedení data (48),
VVV. výpis nenadiktovaných/nevypravených rozhodnutí z ISAS za dobu od června
do 8. 10. 2021 (49),
WWW. dodatek č. 1 k rozvrhu práce Okresního soudu v Děčíně pro rok 2021 (50),
XXX. rezignace členů soudcovské rady na funkci (51),
YYY. výslechy Mgr. Č., Mgr. K. a Mgr. P.,
ZZZ. rozvrhy práce Okresního soudu v Děčíně pro roky 2018 a 2019, oba k 1. 1. (52),
AAAA. dvě poslední žádosti kárně obviněné o změnu agendy ze dne 26. 10. 2020 a ze dne
12. 5. 2021 (53),
BBBB. žaloba kárně obviněné ze dne 22. 9. 2021 podaná proti žalované České republice –
Okresnímu soudu v Děčíně, jednající kárnou navrhovatelkou (54),
CCCC. výslech Mgr. L.,
DDDD. systematizace Ministerstva spravedlnosti (55),
EEEE. rozvrhy práce Okresního soudu v Děčíně pro roky 2019, 2020 a 2021 (56 a 74),
FFFF. zápis z porady ze dne 14. 12. 2016 – poslední strana (57),
GGGG. e-maily ze dne 10. 12. 2018 a ze dne 15. 7. 2020 (58),
HHHH. zápis z porady soudců na Okresním soudu v Děčíně ze dne 1. 4. 2015 (59),
IIII. vyjádření Krajského soudu v Ústí nad Labem ohledně žalob podaných soudci
Okresního soudu v Děčíně proti kárné navrhovatelce (60),
JJJJ. údaje o pracovních neschopnostech a výpovědích/rezignacích (61),
KKKK. e-mailová komunikace ze dnů 8. 9. 2020, 31. 8. 2020, 27. a 28. 10. 2020, 8. 12. 2020,
9. 12. 2020 (Mgr. T.), 5. 12. 2019, 15. a 18. 7. 2020 (62, 63, 64, 65, 66, 67),
LLLL. e-mailové žádosti z 9. 5. 2021 a 30. 4. 2021 a komunikace s Mgr. K. (68 a 69),
MMMM. komunikace s Mgr. K. (70),
NNNN. e-mail ze dne 8. 12. 2020 (71),
OOOO. vyjádření bývalé soudcovské rady k osobě Mgr. R. B. (72),
PPPP. první strany zápisů z porad ze dne 1. 4. 2015, ze dne 25. 11. 2015 a ze dne
14. 12. 2016 (73),
QQQQ. e-maily ze dnů 11. 5. 2020 a 23. 10. 2020 (76 a 77),
RRRR. komunikace s vyšší soudní úřednicí M. S. (78),
SSSS. částečný výpis hovorů kárně obviněné ze dne 11. 2. 2021 (79).
IV. Ústní jednání
[32] Na jednání dne 11. 10. 2021 předseda kárného senátu seznámil účastníky řízení
s výsledky předběžného šetření (§13 kárného zákona). Dále také pro přehlednost seznámil strany
s rozdělením vytýkaných skutků na skutky č. 1 až 5, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.
Se stranami předseda rovněž ověřil, že skutkové okolnosti (popsané jednání kárně obviněné)
vyjma pátého skutku považují za nesporné. Soudkyně však ke všem skutkům konstatovala,
že je k nim nutné doplnit další kontext. Následoval výslech kárně obviněné. Její vyjádření
k jednotlivým skutkům odpovídala jejím písemným vyjádřením. K prvnímu skutku uvedla,
že přidělování klíče je a bylo předsedy Okresního soudu v Děčíně užíváno k „vymáhání
poslušnosti“ ze strany soudců, a dodala, že klíč má stále u sebe. Ke druhému a třetímu skutku
především konstatovala, že odnos spisů ze soudu nikdy nezpůsobil komplikace pro výkon
soudnictví. Čtvrtý skutek okomentovala tak, že je podle ní teoreticky nejzávažnější, nicméně
vzhledem k souvisejícím okolnostem – vytížení a způsobu práce na Okresním soudu v Děčíně –
necítí vinu. Nepřevzetí služby bylo dle jejích slov malicherné a „naschvál“, avšak dotlačila
ji k tomu svým přístupem navrhovatelka. Kárně obviněná je zároveň dle svých slov zodpovědná
a nenechala by propadnout předběžné opatření, proto si přesměrovala služební mobil na svůj
a službu držela i přes víkend, i když navrhovatelce sdělila opak.
[33] Při dokazování se kárný soud zaměřil nejprve na pátý skutek a některé okolnosti
skutku čtvrtého. K prvně uvedenému byly při jednání provedeny nejprve navrhovatelkou
navržené důkazy J a K – řada úředních záznamů ze dne 11. 12. 2020, související e-mailová
komunikace a přípis navrhovatelky. Dále kárný soud provedl k důkazu e-mail kárně obviněné
z 8. 12. 2020, v němž navrhovatelce avizovala, že na období, kdy má držet službu, připadá
provádění úkonu, přičemž kárně obviněná službu držet nebude, pokud nebude mít stejné
podmínky k přístupu do budovy jako ostatní soudci (důkaz YY). K tomuto důkazu soudkyně
na jednání doplnila, že plánovaný úkon byl nakonec zrušen. Posledním provedeným důkazem
k pátému skutku byl e-mail kárně obviněné ze dne 17. 12. 2020, kterým informovala službu
přebírajícího kolegu o zrušení přesměrování mobilního telefonu (důkaz ZZ).
[34] Vzhledem k tomu, že u čtvrtého skutku bylo mezi stranami sporné pouze to, zda byla
dodržena šestiměsíční subjektivní lhůta k podání návrhu, týkalo se dokazování pouze této otázky.
Kárný soud tudíž provedl k důkazu výkazy nevyhotovených a nevypravených rozhodnutí
za období leden až září 2020 (důkaz NNN). K výkazům navrhovatelka na dotaz předsedy
senátu objasnila, že byly sestavovány vždy k poslednímu dni v měsíci a sledována byla pouze
rozhodnutí, jež měla být a nebyla vyhotovena v daném měsíci s tím, zda došlo k prodloužení
lhůty. Pokud tedy kárně obviněná vyhotovila rozhodnutí vždy během měsíce, v němž uplynula
lhůta, příp. požádala o její prodloužení, z výkazů nevyplývalo, že postupovala nestandardně.
Dalším provedeným důkazem byl plán soudního dohledu pro rok (důkaz OO). Na dotaz
předsedy senátu navrhovatelka upřesnila, že plán je účinný až od července 2021, přičemž
k důkazu byl předložen obecný vzor, který vedení Okresního soudu v Děčíně obdrželo v lednu
2021 a který byl pro seznámení rovněž rozeslán soudcům. Kárně obviněná reagovala sdělením,
že po navrhovatelce požadovala případný materiál, dle něhož probíhaly kontroly dříve.
Navrhovatelka odvětila, že takový materiál k dispozici není, takže metodiku vykazování lze za rok
2020 doložit pouze již zmíněnými výkazy.
[35] Kárný soud se poté zaměřil na dokazování k zavinění a k osobě kárně obviněné.
Z osobního spisu (důkaz KKK) vyplynulo, že u soudkyně je z hlediska času relevantní pouze
výtka ze dne 17. 5. 2018 od předsedy Nejvyššího soudu za pozdní podání majetkového
prohlášení. Dále senát provedl hodnocení rozhodovací činnosti kárné navrhovatelky ze strany
odvolacího soudu, jímž je v jejím případě Krajský soud v Ústí nad Labem (důkaz SS).
Dle hodnocení je kárně obviněná po odborné stránce kvalitní soudkyní, avšak někdy se u ní
projevuje příliš osobní přístup k přiděleným věcem. K této okolnosti se soudkyně vyjádřila tak,
že s odvolacím senátem komunikovala pouze jednou, a to v případě problematického přidělení
kolizního opatrovníka. Následovalo stanovisko soudcovské rady Okresního soudu v Děčíně
(důkaz MMM). Stanovisko vyznívalo ke kárně obviněné velmi kriticky, avšak současně v něm
bylo uvedeno, že nebyla soudcovskou radou „projednávána“. Soudkyně k důkazu uvedla,
že soudcovská rada je zřejmě vyčerpaná ze složitých vztahů na Okresním soudu v Děčíně, zejm.
mezi ní a navrhovatelkou, přičemž pokud by rada byla dotázána na navrhovatelku, její hodnocení
by znělo pravděpodobně stejně. Navrhovatelka doplnila, že kárně obviněná měla potřebu řešit
znění hodnocení soudcovské rady s jejími členy osobně.
[36] Předseda kárného senátu se po provedení uvedených důkazů otázal stran, zda trvají
na provedení nějakých dalších důkazů. Kárně obviněná za tím účelem předložila soupisy
rozhodnutí nevyhotovených ve lhůtě a další materiály.
[37] Po přerušení jednání se předseda kárného senátu zaměřil na vyjasnění některých
okolností. Dotázal se navrhovatelky, v čem spatřuje u prvního skutku útok majetek soudu.
Navrhovatelka odvětila, že jednak v samotném zadržování klíče a jednak v širším smyslu v otázce
přístupu do budovy soudu. Dále se předseda senátu dotázal na situaci, v níž měl jeden ze soudců
rozhodovat o předběžném opatření bez procesního spisu, jenž byl u kárně obviněné
(týká se třetího skutku, věci 0 P 402/2019, 17 PaNC 1/2021). Z vyjádření navrhovatelky a kárně
obviněné vyplynulo, že dotyčný soudce sice rozhodoval bez spisu, na což si formálně stěžoval,
avšak rozhodl, přičemž dle vyjádření navrhovatelky nebyl podán opravný prostředek.
[38] Předseda senátu poté ukončil dokazování s tím, že další důkazní návrhy kárně obviněné
pro nadbytečnost zamítl.
[39] Ve svém závěrečném návrhu navrhovatelka zdůraznila celkový rozsah jednání kárně
obviněné, což by dle ní mělo mít vliv na posouzení intenzity skutků z pohledu kárné
odpovědnosti. Dále konstatovala, že si je vědoma, že vztahy mezi ní a soudkyní nejsou dobré
a že se tento stav odráží na celkových poměrech u Okresního soudu v Děčíně. Jiná cesta nežli
kárné řízení však dle jejího názoru již nebyla k řešení situace dostatečně účinná. Uzavřela,
že setrvává na svém návrhu kárného opatření, tedy na snížení platu o 30 % na 12 měsíců,
případně dává kárnému soudu ke zvážení, zda neuložit kárné opatření jiné.
[40] Obhájce kárně obviněné v závěrečné řeči zrekapituloval postoj k jednotlivým skutkům.
To, že ke skutkům došlo, uznal, avšak nejedná se dle něj o kárná provinění, jelikož jednání
buď nemělo intenzitu kárného provinění, nebo byly přítomné takové okolnosti (ze strany
navrhovatelky, poměry na Okresním soudu v Děčíně), jež by měly vést k upuštění od uložení
kárného opatření. Uzavřel tím, že pokud by mělo být kárně obviněné kárné opatření uloženo,
mělo by být vzhledem k okolnostem případu co nejmírnější.
[41] Ve svém posledním slovu kárně obviněná uvedla, že řešení věci před kárným soudem
je jí trapné a dle jejího názoru situace vůbec neměla ke kárnému soudu dojít. Řadu věcí se přitom
soudkyně snažila vyřešit jinak, ale nepodařilo se jí to. K prvnímu až třetímu skutku v zásadě
uvedla, že její jednání nijak nezasáhlo do řádného výkonu soudnictví, na což osobně velmi dbá.
Ke čtvrtému skutku zopakovala, že postupovala dle jí známé praxe na Okresním soudu
v Děčíně, nicméně od podání návrhu si včasnost vyhotovování rozhodnutí pečlivě hlídá. Dříve
rovněž komunikovala s účastníky, aby věděli, že vyhotovení rozhodnutí může trvat déle, pokud
však někdo potřeboval něco rychle, vždy to zohlednila. Nakonec k pátému skutku konstatovala,
že se neprokázalo nepřevzetí služby, nýbrž pouze to, že sdělila, že službu nepřevezme.
[42] Na dotaz předsedy senátu na kárně obviněnou a jejího obhájce, zda pro případ zproštění
budou žádat náhradu účelně vynaložených nákladů, obhájce odpověděl, že nikoliv.
V. Hodnocení kárného soudu
Va. Skutková zjištění
[43] V případě prvního, druhého a třetího skutku, tj. odmítnutí vydat klíč od budovy
soudu a odnos soudních spisů bez souhlasu navrhovatelky, vyšel kárný soud z popisu jednání
v návrhu a v replice kárné navrhovatelky, v níž dílem popis skutků upřesnila, dílem kárný návrh
zúžila, a ze základních skutkových okolností, které strany označily za nesporné. Učinil
tedy skutková zjištění tak, jak jsou popsána ve zprošťujícím výroku I. Dalšími okolnostmi jejich
spáchání se již z důvodu procesní ekonomie nezabýval, ani k nim nevedl dokazování. Primárně
totiž hodnotil, zda se vůbec – tak jak byly skutky vymezeny – může jednat o kárná provinění,
přičemž dospěl k závěru, že nikoliv (viz část Vc. Objektivní stránka kárného provinění).
[44] Pokud jde o čtvrtý skutek, spočívající v nedodržování lhůt k vyhotovení a odeslání
rozhodnutí, kárný soud se zabýval pouze těmi věcmi, jež uvádí petit (skutková věta) kárného
návrhu pod písmenem d), tedy 157 věcmi „uvedenými shora“, což chápe jako odkaz na tabulku
v části IV odůvodnění kárného návrhu, obsahující právě 157 položek. Nepřihlížel tedy k věcem,
které navrhovatelka v textové části III odůvodnění kárného návrhu zmínila, nezahrnula
je však do oné souhrnné tabulky se 157 věcmi v části IV návrhu, a tedy ani do „petitu“.
[45] Kárně obviněná kromě námitky nedodržení šestiměsíční subjektivní lhůty, která
je vypořádána níže, namítala u několika věcí chybné uvedení data a ohradila se vůči tomu,
že zasílala rozsudky kanceláři e-mailem, neboť ty vkládala přímo do ISAS a kanceláři zasílala
e-mailem toliko informaci o vložení rozsudku a pokyn k vypravení.
[46] Další výhrady kárně obviněné směřovaly vůči duplicitnímu uvedení některých věcí
do tabulky. V některých případech totiž soudkyně rozhodla o více věcech jedním rozhodnutím,
které bylo v tabulce zahrnuto vícekrát. Konkrétně se jednalo o sp. zn. 17 Nc 1604/2015
(v tabulce č. 10 a 12; 17 PaNc 223/2016, 17 PaNc 273/2018 a 17 PaNc 497/2015), 0 P 227/2019
(v tabulce č. 17 a 21; 17 PaNc 310/2019 a 17 PaNc 442/2019), 0 P 188/90 (v tabulce č. 28
a 31; 17 PaNc 89/2019 a 17 PaNc 8/2019), 16 P 54/2007 (v tabulce pod č. 44
a 46; 17 PaNc 98/2019 a 17 PaNc 203/2019), 0 P 9/2002 (v tabulce pod č. 65 a 57;
17 PaNc 99/2019 a 17 PaNc 185/2019).
[47] Kárně obviněná se rovněž ohradila vůči tomu, že rozhodnutí
pod sp. zn. 7 Nc 2297/2019, 17 PaNc 15/2020 bylo uvedeno v tabulce dvakrát, a to pod č. 107
a 156. Kárně obviněná dále namítla, že ve věci sp. zn. 17 Nc 701/2017 (v tabulce pod č. 49)
k pozdnímu vyhotovení vůbec nedošlo, neboť rozhodnutí bylo vyhotoveno v poslední den lhůty.
Včasné vyhotovení rozhodnutí namítla také ve věci sp. zn. 0 P 75/73 (v tabulce pod č. 157),
protože lhůta k jeho napsání byla prodloužena.
[48] Ke spisům sp. zn. 0 P 211/2018 (v tabulce pod č. 14) a sp. zn. 0 P 209/2019 (v tabulce
pod č. 71) kárně obviněná konstatovala, že se k nim nemůže vyjádřit, neboť pro jejich
postoupení jiným soudům neměla možnost do nich nahlédnout.
[49] S výhradou uvedených námitek jinak kárně obviněná vyjádřila s popisem skutku
v návrhu souhlas.
[50] Navrhovatelka v reakci na námitky kárně obviněné replikou ze dne 10. 9. 2021 uznala
všechny písařské chyby a zároveň prohlásila za nesporné, že soudkyně vkládala rozsudky
do ISAS, nikoliv zasílala prostřednictvím e-mailu. Uznala všechny případy duplicity, takže
se celkový počet věcí, v nichž kárně obviněná nedodržela lhůtu k vyhotovení a vypravení
rozsudku, snížil na 151 věcí. Navrhovatelka zúžila návrh rovněž o věc sp. zn. 0 P 75/73,
čímž se celkový počet věcí snížil na 150.
[51] Kárný soud k tomu dodává, že kontrolou spisů vůči tabulce v části IV návrhu zjistil,
že o více věcech bylo jedním rozhodnutím rozhodnuto ještě v případě sp. zn. 0 P 401/2019
(v tabulce č. 117 a 119; 17 PaNc 486/2019 a 17 PaNc 227/2020) a sp. zn. 7 P 13/2014
(v tabulce č. 128 a 130; 17 PaNc 478/2019 a 17 PaNc 197/2020). Celkové množství věcí
zahrnutých do čtvrtého skutku tudíž kleslo na 148.
[52] K věci sp. zn. 17 Nc 701/2017 navrhovatelka uvedla, že na svém tvrzení o opožděném
vyhotovení rozhodnutí trvá, jelikož nelze vycházet z údajů uvedených kárně obviněnou
v referátech, nýbrž z údajů předání kanceláři. Kárný soud ve spisu ověřil, že referát soudkyně
kanceláři je datován 18. 5. 2020, což je nejzazší termín, kdy mělo být rozhodnutí vyhlášené dne
17. 2. 2020 vypraveno (navrhovatelka soudkyni prodloužila lhůtu na maximum). Soudní kanceláři
však byl rozsudek předán dle záznamu ve spisu až 19. 5. 2020, tedy den po uplynutí prodloužené
lhůty k vyhotovení a vypravení rozsudku (v celkové délce 90 dnů) dle §158 odst. 4 o. s. ř. Téhož
dne byl rozsudek také vypraven. Nedodržení dané lhůty je přitom soudci obecně přičitatelné
do okamžiku předání rozhodnutí kanceláři, jelikož po předání již soudce nemá na další běh lhůty
přímý vliv (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 22. 10. 2014
č. j. 13 Kss 5/2014 - 122, Hašana), z čehož naopak vyplývá, že datum na referátu, dojde-li
k předání spisu kanceláři k odeslání později, není relevantní. Kárný soud proto konstatuje,
že kárně obviněná v této věci lhůtu k vyhotovení a vypravení rozsudku nedodržela.
[53] Kárný soud ověřil nedodržení lhůty k vyhotovení a vypravení rozsudku rovněž
ve spisech, které byly postoupeny jiným soudům a k nimž se kárně obviněná nemohla vyjádřit.
Ve věci sp. zn. 0 P 211/2018 navrhovatelka vytýká kárně obviněné, že rozsudek vyhlášený dne
17. 12. 2019, u něhož byla lhůta k vyhotovení prodloužena do 16. 3. 2020, byl vyhotoven
až 26. 3. 2020 a vypraven až 1. 4. 2020. Návrhové tvrzení souhlasí s obsahem spisu, kárný soud
proto konstatuje, že lhůtu k vyhotovení a vypravení rozsudku dle §158 odst. 4 o. s. ř. v této věci
soudkyně nedodržela.
[54] V další věci, u níž kárně obviněná uvedla, že se nemohla seznámit se spisem z důvodu
jeho postoupení jinému soudu, sp. zn. 0 P 209/2019, vytýká navrhovatelka soudkyni, že rozsudek
vyhlášený 23. 3. 2020, jenž měl být vyhotovený do 22. 4. 2020, vyhotovila až 30. 4. 2020, přičemž
byl vypraven téhož dne. Návrhové tvrzení souhlasí s obsahem spisu, kárný soud tudíž konstatuje,
že kárně obviněná nedodržela lhůtu k vyhotovení a vypravení rozsudku ani v této věci.
[55] Kárný soud tedy zjistil, že došlo k překročení lhůt ve 148 věcech takto (s uvedením
pořadového čísla v rámci čtvrtého skutku a původního čísla v kulatých závorkách z tabulky
v části IV kárného návrhu):
4.1. (1) sp. zn. 12 P 62/2015, přičemž rozhodnutí vyhlásila 2. 12. 2019, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 2. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 6. 3. 2020;
4.2. (2) sp. zn. 0 P 76/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 4. 12. 2019, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 7. 2. 2020;
4.3. (3) sp. zn. 17 Nc 2286/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 4. 12. 2019, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 7. 2. 2020;
4.4. (4) sp. zn. 0 P 91/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 4. 12. 2019, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 7. 2. 2020;
4.5. (5) sp. zn. 0 P 338/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 4. 12. 2019, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 7. 2. 2020;
4.6. (6) sp. zn. 17 Nc 1951/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 6. 12. 2019, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 6. 1. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 17. 1. 2020;
4.7. (7) sp. zn. 17 Nc 2329/2017, přičemž rozhodnutí vyhlásila 6. 12. 2019, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 4. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 21. 2. 2020;
4.8. (8) sp. zn. 0 P 251/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 9. 12. 2019, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 9. 1. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 23. 1. 2020;
4.9. (9) sp. zn. 0 P 236/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 11. 12. 2019, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 10. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 21. 2. 2020;
4.10. (10) sp. zn. 17 Nc 1604/2015, přičemž rozhodnutí vyhlásila 11. 12. 2019, prodloužená
lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 10. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila
k odeslání až 17. 2. 2020;
4.11. (11) sp. zn. 0 P 425/2005, přičemž rozhodnutí vyhlásila 11. 12. 2019, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 10. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 14. 2. 2020;
4.12. (13) sp. zn. 17 Nc 1802/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 16. 12. 2019, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 15. 1. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 28. 1. 2020;
4.13. (14) sp. zn. 0 P 211/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 17. 12. 2019, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 16. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 26. 3. 2020;
4.14. (15) sp. zn. 17 Nc 151/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 6. 1. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 5. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 14. 2. 2020;
4.15. (16) sp. zn. 17 Nc 2304/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 6. 1. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 5. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 7. 2. 2020;
4.16. (17) sp. zn. 0 P 227/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 8. 1. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 7. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 14. 2. 2020;
4.17. (18) sp. zn. 17 Nc 2292/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 8. 1. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 7. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 11. 2. 2020;
4.18. (19) sp. zn. 0 P 239/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 8. 1. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 7. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 14. 2. 2020;
4.19. (20) sp. zn. 16 Nc 42/2011, přičemž rozhodnutí vyhlásila 8. 1. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 7. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 11. 2. 2020;
4.20. (22) sp. zn. 17 Nc 2296/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 13. 1. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 12. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 21. 2. 2020;
4.21. (23) sp. zn. 0 P 467/2001, přičemž rozhodnutí vyhlásila 13. 1. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 13. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 24. 3. 2020;
4.22. (24) sp. zn. 0 P 73/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 15. 1. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 14. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 21. 2. 2020;
4.23. (25) sp. zn. 17 P 63/2016, přičemž rozhodnutí vyhlásila 15. 1. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 16. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 27. 3. 2020;
4.24. (26) sp. zn. 10 Nc 1952/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 15. 1. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 16. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 27. 3. 2020;
4.25. (27) sp. zn. 17 Nc 2297/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 15. 1. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 14. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 21. 2. 2020;
4.26. (28) sp. zn. 0 P 188/90, přičemž rozhodnutí vyhlásila 20. 1. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 19. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 21. 2. 2020;
4.27. (29) sp. zn. 17 Nc 2268/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 20. 1. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 21. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 22. 4. 2020;
4.28. (30) sp. zn. 0 P 212/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 20. 1. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 19. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 21. 2. 2020;
4.29. (32) sp. zn. 0 P 87/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 22. 1. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 21. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 22. 4. 2020;
4.30. (33) sp. zn. 17 P 7/2016, přičemž rozhodnutí vyhlásila 22. 1. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 20. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 22. 4. 2020;
4.31. (34) sp. zn. 17 Nc 502/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 22. 1. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 21. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 27. 4. 2020;
4.32. (35) sp. zn. 0 P 44/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 27. 1. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 27. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 30. 3. 2020;
4.33. (36) sp. zn. 0 P 105/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 27. 1. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 27. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 30. 3. 2020;
4.34. (37) sp. zn. 7 P 5/2015, přičemž rozhodnutí vyhlásila 29. 1. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 30. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 31. 3. 2020;
4.35. (38) sp. zn. 10 P 67/2009, přičemž rozhodnutí vyhlásila 29. 1. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 30. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 31. 3. 2020;
4.36. (39) sp. zn. 0 P 286/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 3. 2. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 14. 4. 2020;
4.37. (40) sp. zn. 0 P 284/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 3. 2. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 9. 4. 2020;
4.38. (41) sp. zn. 17 Nc 2300/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 3. 2. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 4. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 27. 3. 2020;
4.39. (42) sp. zn. 0 P 76/2013, přičemž rozhodnutí vyhlásila 5. 2. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 6. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 24. 4. 2020;
4.40. (43) sp. zn. 10 P 114/2014, přičemž rozhodnutí vyhlásila 5. 2. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 6. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 9. 3. 2020;
4.41. (44) sp. zn. 16 P 54/2007, přičemž rozhodnutí vyhlásila 10. 2. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 11. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 27. 3. 2020;
4.42. (45) sp. zn. 0 P 148/2001, přičemž rozhodnutí vyhlásila 10. 2. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 11. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 27. 3. 2020;
4.43. (47) sp. zn. 17 Nc 2314/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 12. 2. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 13. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 30. 3. 2020;
4.44. (48) sp. zn. 17 Nc 2307/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 12. 2. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 13. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 27. 3. 2020;
4.45. (49) sp. zn. 17 Nc 701/2017, přičemž rozhodnutí vyhlásila 17. 2. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 18. 5. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
a předala kanceláři až 19. 5. 2020;
4.46. (50) sp. zn. 17 Nc 2302/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 17. 2. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 18. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 30. 3. 2020;
4.47. (51) sp. zn. 17 Nc 2295/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 19. 2. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 20. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 24. 4. 2020;
4.48. (52) sp. zn. 17 Nc 2303/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 19. 2. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 20. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 24. 4. 2020;
4.49. (53) sp. zn. 0 P 102/2017, přičemž rozhodnutí vyhlásila 19. 2. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 20. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 23. 3. 2020;
4.50. (54) sp. zn. 17 Nc 2308/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 19. 2. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 20. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 24. 4. 2020;
4.51. (55) sp. zn. 17 Nc 1959/2016, přičemž rozhodnutí vyhlásila 21. 2. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 21. 5. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 25. 5. 2020;
4.52. (56) sp. zn. 0 P 126/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 2. 3. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 1. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 24. 4. 2020;
4.53. (57) sp. zn. 17 Nc 2287/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 2. 3. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 1. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 29. 4. 2020;
4.54. (58) sp. zn. 0 P 347/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 2. 3. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 1. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 14. 4. 2020;
4.55. (59) sp. zn. 17 Nc 1961/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 2. 3. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 1. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 29. 4. 2020;
4.56. (60) sp. zn. 0 P 322/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 4. 3. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 3. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 22. 4. 2020;
4.57. (61) sp. zn. 17 Nc 2310/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 4. 3. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 21. 4. 2020;
4.58. (62) sp. zn. 17 Nc 2311/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 4. 3. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 21. 4. 2020;
4.59. (63) sp. zn. 17 Nc 2313/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 4. 3. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 21. 4. 2020;
4.60. (64) sp. zn. 7 P 43/2015, přičemž rozhodnutí vyhlásila 4. 3. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 3. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 29. 4. 2020;
4.61. (65) sp. zn. 0 P 9/2002, přičemž rozhodnutí vyhlásila 16. 3. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 15. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 20. 4. 2020;
4.62. (66) sp. zn. 0 P 271/2017, přičemž rozhodnutí vyhlásila 16. 3. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 15. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 30. 4. 2020;
4.63. (68) sp. zn. 0 P 5/91, přičemž rozhodnutí vyhlásila 18. 3. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 17. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 27. 4. 2020;
4.64. (69) sp. zn. 7 P 1/2013, přičemž rozhodnutí vyhlásila 19. 3. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 17. 6. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 18. 6. 2020;
4.65. (70) sp. zn. 0 P 69/2000, přičemž rozhodnutí vyhlásila 23. 3. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 22. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 30. 4. 2020;
4.66. (71) sp. zn. 0 P 209/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 23. 3. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 22. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 30. 4. 2020;
4.67. (72) sp. zn. 0 P 212/97, přičemž rozhodnutí vyhlásila 20. 4. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 20. 5. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 28. 5. 2020;
4.68. (73) sp. zn. 17 Nc 1602/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 24. 4. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 25. 5. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 27. 5. 2020;
4.69. (74) sp. zn. 17 P 88/2016, přičemž rozhodnutí vyhlásila 4. 5. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 3. 6. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 12. 6. 2020;
4.70. (75) sp. zn. 0 P 288/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 4. 5. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 3. 6. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 26. 6. 2020;
4.71. (76) sp. zn. 0 P 68/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 4. 5. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 3. 6. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 12. 6. 2020;
4.72. (77) sp. zn. 0 P 144/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 6. 5. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 5. 6. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 26. 6. 2020;
4.73. (78) sp. zn. 17 Nc 2252/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 6. 5. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 8. 6. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 15. 6. 2020;
4.74. (79) sp. zn. 0 P 33/2017, přičemž rozhodnutí vyhlásila 11. 5. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 10. 6. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 12. 6. 2020;
4.75. (80) sp. zn. 16 P 86/2014, přičemž rozhodnutí vyhlásila 11. 5. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 7. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 23. 7. 2020;
4.76. (81) sp. zn. 0 P 235/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 13. 5. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 12. 6. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 26. 6. 2020;
4.77. (82) sp. zn. 0 P 39/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 18. 5. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 22. 6. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 26. 6. 2020;
4.78. (83) sp. zn. 9 P 1/2010, přičemž rozhodnutí vyhlásila 22. 5. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 22. 6. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 26. 6. 2020;
4.79. (84) sp. zn. 0 P 106/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 22. 5. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 22. 6. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 26. 6. 2020;
4.80. (85) sp. zn. 17 Nc 2276/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 2. 9. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 2. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 27. 10. 2020;
4.81. (86) sp. zn. 17 Nc 2274/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 9. 9. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 9. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 23. 10. 2020;
4.82. (87) sp. zn. 17 Nc 501/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 11. 9. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 30. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 3. 11. 2020;
4.83. (88) sp. zn. 9 P 12/2015, přičemž rozhodnutí vyhlásila 1. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 1. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 31. 7. 2020;
4.84. (89) sp. zn. 10 P 16/2014, přičemž rozhodnutí vyhlásila 1. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 1. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 3. 7. 2020;
4.85. (90) sp. zn. 26 P 75/2010, přičemž rozhodnutí vyhlásila 1. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 1. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 3. 7. 2020;
4.86. (91) sp. zn. 0 P 232/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 1. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 1. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 3. 7. 2020;
4.87. (92) sp. zn. 17 Nc 2255/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 3. 6. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 17. 7. 2020;
4.88. (93) sp. zn. 16 P 104/2009, přičemž rozhodnutí vyhlásila 3. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 3. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 17. 7. 2020;
4.89. (94) sp. zn. 16 P 90/2007, přičemž rozhodnutí vyhlásila 3. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 3. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 30. 7. 2020;
4.90. (95) sp. zn. 17 Nc 2290/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 8. 6. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 7. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 17. 8. 2020;
4.91. (96) sp. zn. 17 Nc 2309/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 8. 6. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 8. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 17. 7. 2020;
4.92. (97) sp. zn. 17 Nc 2257/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 8. 6. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 8. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 17. 7. 2020;
4.93. (98) sp. zn. 17 Nc 2261/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 8. 6. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 8. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 17. 7. 2020;
4.94. (99) sp. zn. 0 P 297/96, přičemž rozhodnutí vyhlásila 10. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 10. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 24. 7. 2020;
4.95. (100) sp. zn. 17 Nc 2318/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 10. 6. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 10. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 24. 7. 2020;
4.96. (101) sp. zn. 0 P 144/2001, přičemž rozhodnutí vyhlásila 10. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 10. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 24. 7. 2020;
4.97. (102) sp. zn. 9 P 115/2013, přičemž rozhodnutí vyhlásila 10. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 10. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 24. 7. 2020;
4.98. (103) sp. zn. 17 Nc 2259/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 15. 6. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 16. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 24. 7. 2020;
4.99. (104) sp. zn. 17 Nc 601/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 15. 6. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 17. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 24. 7. 2020;
4.100. (105) sp. zn. 0 P 45/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 15. 6. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 14. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 17. 8. 2020;
4.101. (106) sp. zn. 0 P 8/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 17. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 17. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 24. 7. 2020;
4.102. (107) sp. zn. 17 Nc 2297/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 17. 6. 2020, prodloužená
lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 17. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila
k odeslání až 18. 8. 2020;
4.103. (108) sp. zn. 0 P 467/2001, přičemž rozhodnutí vyhlásila 22. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 22. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 30. 7. 2020;
4.104. (109) sp. zn. 9 P 3/2013, přičemž rozhodnutí vyhlásila 22. 6. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 21. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 28. 8. 2020;
4.105. (110) sp. zn. 17 Nc 1957/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 22. 6. 2020, prodloužená
lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 21. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila
k odeslání až 28. 8. 2020;
4.106. (111) sp. zn. 17 Nc 2251/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 22. 6. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 22. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 29. 7. 2020;
4.107. (112) sp. zn. 0 P 167/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 24. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 27. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 29. 7. 2020;
4.108. (113) sp. zn. 17 Nc 2312/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 24. 6. 2020, prodloužená
lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 24. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila
k odeslání až 31. 8. 2020;
4.109. (114) sp. zn. 17 Nc 2280/2017, přičemž rozhodnutí vyhlásila 24. 6. 2020, prodloužená
lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 24. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila
k odeslání až 28. 8. 2020;
4.110. (115) sp. zn. 17 Nc 2279/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 24. 6. 2020, prodloužená
lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 24. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila
k odeslání až 28. 8. 2020;
4.111. (116) sp. zn. 0 P 407/2003, přičemž rozhodnutí vyhlásila 8. 7. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 7. 9. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 15. 9. 2020;
4.112. (117) sp. zn. 0 P 401/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 8. 7. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 7. 9. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 11. 9. 2020;
4.113. (118) sp. zn. 9 P 124/2013, přičemž rozhodnutí vyhlásila 8. 7. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 7. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 17. 8. 2020;
4.114. (120) sp. zn. 17 Nc 2270/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 13. 7. 2020, prodloužená
lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 11. 9. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila
k odeslání až 15. 9. 2020;
4.115. (121) sp. zn. 0 P 276/81, přičemž rozhodnutí vyhlásila 13. 7. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 12. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 16. 10. 2020;
4.116. (122) sp. zn. 0 P 107/78, přičemž rozhodnutí vyhlásila 15. 7. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 14. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 16. 10. 2020;
4.117. (123) sp. zn. 9 Nc 127/2010, přičemž rozhodnutí vyhlásila 15. 7. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 14. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 16. 10. 2020;
4.118. (124) sp. zn. 0 P 33/2017, přičemž rozhodnutí vyhlásila 15. 7. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 14. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 15. 10. 2020;
4.119. (126) sp. zn. 0 P 395/2005, přičemž rozhodnutí vyhlásila 17. 7. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 17. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 27. 8. 2020;
4.120. (127) sp. zn. 7 P 25/2013, 17 PaNc 356/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 17. 7. 2020,
prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 15. 10. 2020, avšak rozhodnutí
vyhotovila k odeslání až 29. 10. 2020;
4.121. (129) sp. zn. 7 P 25/2013, 17 PaNc 45/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 17. 7. 2020,
prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 15. 10. 2020, avšak rozhodnutí
vyhotovila k odeslání až 29. 10. 2020;
4.122. (125) sp. zn. 7 P 13/2014, 17 PaNc 278/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 17. 7. 2020,
lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 17. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila
k odeslání až 28. 8. 2020;
4.123. (128, 130) sp. zn. 7 P 13/2014, 17 PaNc 478/2019 a 17 PaNc 197/2020, přičemž
rozhodnutí vyhlásila 17. 7. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 17. 8. 2020,
avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 28. 8. 2020;
4.124. (131) sp. zn. 0 P 90/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 20. 7. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 19. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 21. 10. 2020;
4.125. (132) sp. zn. 17 Nc 2322/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 20. 7. 2020, prodloužená
lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 19. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila
k odeslání až 22. 10. 2020;
4.126. (133) sp. zn. 16 Nc 2292/2017, přičemž rozhodnutí vyhlásila 20. 7. 2020, prodloužená
lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 19. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila
k odeslání až 23. 10. 2020;
4.127. (134) sp. zn. 17 Nc 2320/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 22. 7. 2020, prodloužená
lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 21. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila
k odeslání až 27. 10. 2020;
4.128. (135) sp. zn. 0 P 488/90, přičemž rozhodnutí vyhlásila 22. 7. 2020, prodloužená lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 21. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 27. 10. 2020;
4.129. (136) sp. zn. 0 P 71/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 27. 7. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 26. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 31. 8. 2020;
4.130. (137) sp. zn. 0 P 223/2017, přičemž rozhodnutí vyhlásila 27. 7. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 26. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 31. 8. 2020;
4.131. (138) sp. zn. 17 Nc 1602/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 3. 8. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 2. 9. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 14. 9. 2020;
4.132. (139) sp. zn. 17 Nc 1604/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 3. 8. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 2. 9. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 14. 9. 2020;
4.133. (140) sp. zn. 0 P 357/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 3. 8. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 2. 9. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 14. 9. 2020;
4.134. (141) sp. zn. 16 P 8/2013, přičemž rozhodnutí vyhlásila 5. 8. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 4. 9. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 14. 9. 2020;
4.135. (142) sp. zn. 17 Nc 2325/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 5. 8. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 4. 9. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 14. 9. 2020;
4.136. (143) sp. zn. 0 P 106/2017, přičemž rozhodnutí vyhlásila 5. 8. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 4. 9. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 14. 9. 2020;
4.137. (144) sp. zn. 17 Nc 2264/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 5. 8. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 4. 9. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 14. 9. 2020;
4.138. (145) sp. zn. 0 P 32/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 7. 8. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 7. 9. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 15. 9. 2020;
4.139. (146) sp. zn. 0 P 124/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 7. 8. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 7. 9. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 15. 9. 2020;
4.140. (147) sp. zn. 0 P 4/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 26. 8. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 25. 9. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 29. 9. 2020;
4.141. (148) sp. zn. 17 Nc 2287/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 7. 9. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 7. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 23. 10. 2020;
4.142. (149) sp. zn. 0 P 103/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 7. 10. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 6. 11. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 13. 11. 2020;
4.143. (150) sp. zn. 17 Nc 2288/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 7. 10. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 6. 11. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 13. 11. 2020;
4.144. (151) sp. zn. 17 Nc 2291/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 7. 10. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 6. 11. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 13. 11. 2020;
4.145. (152) sp. zn. 17 Nc 852/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 7. 10. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 6. 11. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 13. 11. 2020;
4.146. (153) sp. zn. 17 Nc 2282/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 12. 10. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 11. 11. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 13. 11. 2020;
4.147. (154) sp. zn. 0 P 56/2006, přičemž rozhodnutí vyhlásila 12. 10. 2020, lhůta pro vyhotovení
a odeslání uplynula 11. 11. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 19. 11. 2020;
4.148. (155) sp. zn. 16 P 44/2008, přičemž rozhodnutí vyhlásila 12. 10. 2020, lhůta
pro vyhotovení a odeslání uplynula 11. 11. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až 27. 11. 2020;
[56] Zbývá konstatovat, že tato skutková zjištění označily strany na jednání souhrnně také
za nesporné skutečnosti, kárný soud proto vyšel z popisu jednání s výše uvedenými korekcemi,
aniž by prováděl dokazování jednotlivými spisy.
[57] U pátého skutku, tj. u odmítnutí převzetí služby dosažitelnosti mimo pracovní dobu
dle stanoveného rozpisu, a to nejméně pro dobu od 10.25 hodin dne 11. 12. 2020 (pátek)
do 8.00 hodin dne 14. 12. 2020 (pondělí), vyšel kárný soud z předložených listinných důkazů,
a to z úředních záznamů ze dne 11. 12. 2020 spolu s pokynem navrhovatelky pro vstup
do budovy v době, kdy je zakódovaná, a s předcházející e-mailovou komunikací ze dnů
1. a 2. 12. 2020 (důkaz J), z částečně se překrývající e-mailové komunikace ze dnů
1. a 8. 12. 2020 (důkaz YY), z přípisu navrhovatelky ze dne 11. 12. 2020 sp. zn. 50 Spr 741/2020
(důkaz K) a z e-mailu kárně obviněné ze dne 17. 12. 2020 (důkaz ZZ).
[58] Z uvedených důkazů vyplývá, že kárně obviněná si byla v dostatečném časovém
předstihu vědoma termínu, kdy má službu dosažitelnosti, a předem zřetelně navrhovatelce jako
předsedkyni soudu avizovala svůj záměr službu dosažitelnosti nepřevzít, pokud nebude vyhověno
jejím požadavkům ohledně přístupu do budovy soudu (přidělení kódu k budově). Z řady
úředních záznamů ze dne 11. 12. 2020 potom plyne, že soudkyně služební kufr v pátek
11. 12. 2020 v 10.25 hod. vrátila bezpečnostní ředitelce soudu s tím, že mimo běžnou pracovní
dobu nepokládá za svou povinnost zjišťovat, zda napadlo nějaké předběžné opatření, či nikoliv.
[59] Zároveň je zjevné, že ve služebním kufru byl umístěn pokyn navrhovatelky ze dne
11. 12. 2020 pro vstup do budovy v době, kdy je zakódovaná, pro ty, kteří nedisponují kódem
budovy. Kárně obviněné tedy kód k přístupu do budovy soudu přidělen nebyl. Z jednoho
z úředních záznamů a z přípisu sp. zn. 50 Spr 741/2020 dále vyplývá, že navrhovatelka přijala
kroky, aby byla služba dosažitelnosti na civilním úseku v průběhu pátku 11. 12. 2020
a následujícího víkendu zajištěna alternativním způsobem. Za tím účelem se domluvila
se soudcem držícím v dané době službu dosažitelnosti na trestním úseku, že bude zajišťovat
služby obě. Zároveň navrhovatelka sdělila příslušným orgánům sociálně-právní ochrany dětí
a Okresnímu státnímu zastupitelství Děčín, aby v případě, pokud nebude možné kontaktovat
soudce civilní služby na jeho telefonním čísle, využili telefonní číslo jiné.
Vb. Lhůta pro podání návrhu
[60] Dle §9 odst. 1 kárného zákona musí být návrh na zahájení kárného řízení podán
nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících
se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu; nejpozději však do tří let ode dne
spáchání kárného provinění.
[61] Vzhledem k tomu, že veškeré jednání, jež je kárně obviněné navrhovatelkou vytýkáno,
proběhlo v roce 2020, byla tříletá objektivní lhůta ke dni podání návrhu (16. 3. 2021) dodržena.
[62] Pokud jde o subjektivní šestiměsíční lhůtu, soudkyně vznesla námitku jejího nedodržení
u čtvrtého skutku; podle ní u řady věcí byla překročena, jelikož si konkrétních průtahů a dalších
pochybení měla být navrhovatelka vědoma již před dnem 15. 9. 2020. Toto své přesvědčení
zakládá kárně obviněná na tom, že na Okresním soudu v Děčíně probíhaly pravidelné kontroly
a její osoba byla vystavena zvýšenému dohledu. Důslednou kontrolu včasnosti vyhotovování
všech rozhodnutí přitom ukládá navrhovatelce i plán dohledu Krajského soudu v Ústí
nad Labem, což má plynout ze str. 2, bodu 5 dokumentu „plán výkonu soudního dohledu
pro rok“ (důkaz OO).
[63] Navrhovatelka tvrdí, že subjektivní lhůta byla i u čtvrtého skutku zachována. Zjištění
ohledně nedodržování lhůt k vyhotovení a vypravení rozhodnutí byla učiněna po 7. 10. 2020,
kdy prošly kontrolou spisy, které byly u soudkyně doma a které na výzvu nevrátila. Po zjištění,
že hned v několika spisech nebyla rozhodnutí vyhotovována a vypravována ve lhůtě, přistoupila
navrhovatelka k důkladné kontrole včasnosti vypravování rozhodnutí soudkyně. Nedodržování
lhůty kárně obviněnou se v pravidelných výkazech neprojevilo proto, že rozhodnutí byla
vyhotovena vždy do konce měsíce, v němž měla být vypravena, a výkazy se sestavovaly
až k poslednímu dni v měsíci.
[64] Na tomto tvrzení setrvala navrhovatelka i v replice k vyjádření kárně obviněné, přičemž
dodala, že „plán výkonu soudního dohledu pro rok“ je materiál vyhotovený novým vedením
Krajského soudu v Ústí nad Labem, jenž je účinný od 1. 7. 2021. Rozhodnutí, která nebyla
v průběhu celého měsíce včas nejen vyhotovena, ale ani vypravena, se proto do výkaznictví
zaznamenávají až od tohoto data. Do účinnosti nového plánu výkonu soudního dohledu,
se v rámci kontrolní činnosti vykazovala pouze rozhodnutí, jež nebyla vyhotovena k poslednímu
dni v měsíci – pokud je tedy soudce do konce měsíce vyhotovil, ve výkazech se neobjevila. Jako
důkaz přiložila navrhovatelka výkazy nevyhotovených a nevypravených rozhodnutí v období
leden až září 2020 (důkaz NNN).
[65] Kárný soud připomíná, že subjektivní lhůtu v kárném řízení je nutno odvozovat
od okamžiku, kdy se navrhovatel o jednání, pro které se rozhodl kárné řízení zahájit, skutečně
dozvěděl, případně od okamžiku, kdy mu informace o tomto jednání byly předloženy (dostaly
se do jeho sféry) v takové formě, že mohl toto jednání bez pochybností identifikovat (viz např.
rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 18. 1. 2012
č. j. 11 Kss 18/2011 - 251, Kozák).
[66] Kárný soud k uvedenému konstatuje, že předložené výkazy prokazují tvrzení
navrhovatelky, neboť z nich konkrétní pochybení kárně obviněné v jednotlivých věcech čtvrtého
skutku, jak jí jsou vytýkána návrhem, nevyplývají. Vědomost o nich tak navrhovatelka nabyla
až na základě zevrubné kontroly soudních spisů přidělených soudkyni, k čemuž došlo
až po 7. 10. 2020. Kontroly soudního výkonu v průběhu roku 2020 nemohly probíhat dle plánu
výkonu soudního dohledu účinného až od 1. 7. 2021, opak z provedených důkazů nevyplývá.
Kárně obviněná svá tvrzení o průběžném zvýšeném dohledu ve vztahu k vytýkanému skutku
nijak nekonkretizovala a ani ze spisu a provedených důkazů nevyplývá, že se navrhovatelka mohla
o nedodržení lhůt k vyhotovení a odeslání konkrétních rozhodnutí v uvedených věcech dozvědět
dříve než při kontrole spisů po 7. 10. 2020.
[67] Pokud jde o skutky č. 1, 2, 3 a 5, je z jejich popisu zjevné, že k nim došlo v období šesti
měsíců před podáním kárného návrhu. Kárný soud tudíž uzavírá, že šestiměsíční subjektivní lhůta
podle §9 odst. 1 kárného zákona k podání kárného návrhu v jeho celém rozsahu byla dodržena.
Vc. Objektivní stránka kárného provinění
[68] Podle §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích je kárným proviněním soudce zaviněné
porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje
důstojnost soudcovské funkce, nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné
a spravedlivé rozhodování soudů.
[69] Zákon o soudech a soudcích tedy stanoví dvě formy jednání, jimiž lze naplnit skutkovou
podstatu kárného provinění – porušení povinností soudce, nebo (jiné) chování nebo jednání.
Otázkou je, zda je následek v podobě narušení důstojnosti soudcovské funkce, nebo ohrožení
důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů (pro stručnost dále
označováno jako ohrožení důvěry v justici), formálním znakem skutkové podstaty v obou těchto
případech, nebo zda je porušení povinností soudce kárným proviněním bez dalšího,
tedy bez způsobení tohoto nepříznivého následku. Jinými slovy, zda je kárným proviněním (a)
zaviněné porušení povinností soudce a (b) chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost
soudcovské funkce, nebo ohrožuje důvěru v justici, či zda je kárným proviněním (a) zaviněné
porušení povinností soudce, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce, nebo ohrožuje
důvěru v justici, a (b) chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce,
nebo ohrožuje důvěru v justici.
[70] Kárný soud se přiklání ke druhé výkladové alternativě. Zohlednil přitom, že základním
smyslem kárného řízení je zaručit, že soudní moc a její nositelé efektivně plní své ústavní poslání
zákonem stanoveným způsobem poskytovat ochranu právům a rozhodovat o vině a trestu
za trestné činy (čl. 90 Ústavy České republiky), což zahrnuje ochranu integrity a důstojnosti
soudcovského sboru, nezávislosti a nestrannosti soudců a soudní moci a důvěry veřejnosti
v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů (viz též rozhodnutí Nejvyššího
správního soudu jako soudu kárného ze dne 18. 2. 2015 č. j. 13 Kss 6/2014 - 138, Čonka). Tento
smysl a účel se nutně musí promítnout i do výkladu toho, co je kárným proviněním soudce.
[71] Již Vrchní soud v Olomouci v době, kdy vykonával působnost kárného soudu,
konstatoval, že „samotné porušení povinností soudce, případně jeho chování nebo jednání, které
by nemělo za následek narušení důstojnosti soudcovské funkce nebo které by neohrozilo (bylo
nezpůsobilé ohrozit) důvěru v nezávislé, či nestranné, či odborné, příp. spravedlivé rozhodování
soudů, není způsobilé skutkovou podstatu kárného provinění obsaženou v ustanovení §87
[zákona o soudech a soudcích] naplnit. […] Objektivní stránka kárného provinění dle účinného
zákona (§87 zákona o soudech a soudcích), sestávající z jejích obligatorních znaků (jednání,
příčinná souvislost, následek), nemůže být naplněna jen daností některého z nich (jednání –
porušením povinností soudce, chováním nebo jednáním). K naplněnosti znaků kárného
provinění podle §87 zákona o soudech a soudcích je (obecně) nezbytné, aby zjištěné jednání
soudce bylo kauzální pro následek skutkovou podstatou vymezený, jímž je buď narušení
důstojnosti soudcovské funkce, nebo ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné, odborné
a spravedlivé rozhodování soudů.“ (rozhodnutí ze dne 3. března 2008 sp. zn. 1 Ds 24/2007;
podobně též rozhodnutí ze dne 15. února 2008 sp. zn. 1 Ds 20/2007).
[72] Stejný názor zastává dlouhodobě i kárný senát 11 Kss. Například v rozhodnutí ze dne
19. 10. 2011 č. j. 11 Kss 1/2011 - 131 (Dvořáková), uvedl, že „podle §87 odst. 1
zákona č. 6/2002 Sb. je kárným proviněním též zaviněné porušení povinností soudce,
jimiž soudce ohrožuje důvěru ve spravedlivé rozhodování.“ I v rozhodnutích ze dne 27. 3. 2014
č. j. 11 Kss 11/2013 - 56 (Braun), ze dne 24. 4. 2014 č. j. 11 Kss 3/2014 - 58 (Neumann I), ze dne
25. 10. 2018 č. j. 11 Kss 1/2018 - 82 (Pytloun), ze dne 18. 1. 2019 č. j. 11 Kss 2/2018 - 144
(Víšková) či ze dne 28. 2. 2019 č. j. 11 Kss 5/2018 - 53 (Kuděla) vždy zkoumal, zda mělo zaviněné
porušení povinností soudce následek v podobě narušení důstojnosti soudcovské funkce
či ohrožení důvěry v justici. Pokud tento následek nedovodil, neshledal ani kárnou odpovědnost
soudce (věci sp. zn. 11 Kss 11/2013 či 11 Kss 1/2018). I z rozhodnutí kárného senátu 11 Kss
v současném složení tento názorový přístup – alespoň implicitně – vyplývá (srov. rozhodnutí
ze dne 21. 9. 2019 č. j. 11 Kss 4/2019 - 128, Špička, bod 58, ze dne 15. 6. 2020
č. j. 11 Kss 1/2020 - 135, Sedláček, bod 75, či ze dne 30. 11. 2020 č. j. 11 Kss 4/2020 - 185, Jaroš,
bod 307).
[73] I v rozhodnutí kárného soudu ze dne 14. 7. 2020 č. j. 13 Kss 6/2019 - 367 (Sotolář)
je uvedeno, že „nikoli každé zaviněné porušení povinností soudce představuje kárné provinění
ve smyslu §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. Musí být splněn další znak, kterým
je následek spočívající v ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé
rozhodování soudů. Musí být dále dána určitá intenzita porušení povinností soudce“ (bod 120).
[74] Z toho vyplývá, že navrhovatel v kárném řízení musí tvrdit a prokazovat nejen to,
že soudce zaviněně porušil své povinnosti, ale též to, že způsobil zákonem předvídaný následek,
tedy že narušil důstojnost soudcovské funkce či ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné, odborné
a spravedlivé rozhodování soudů.
[75] Jen na okraj kárný soud poznamenává, že přísné oddělování dvou forem kárného
provinění soudce by příliš nedávalo smysl, neboť jednání, kterým soudce narušuje důstojnost
soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v justici, je zároveň porušením povinností soudce.
Podle §80 zákona o soudech a soudcích jsou totiž soudci povinni při výkonu funkce
a v občanském životě (odst. 1), při výkonu svých politických práv (odst. 4) a ve svém osobním
životě (odst. 5) počínat si tak, aby nenarušovali důstojnost soudcovské funkce a neohrožovali
důvěru v justici. Je tedy zřejmé, že porušení povinností soudce a chování nebo jednání, jímž soudce narušuje
důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování
soudů jsou fakticky spojené nádoby, jejichž oddělování je do značné míry umělé – a s ohledem
na smysl a účel kárného řízení též zbytečné.
[76] S těmito východisky kárný soud přistoupil k hodnocení jednotlivých skutků, v nichž
kárná navrhovatelka spatřuje kárné provinění.
[77] Pokud jde o nevrácení klíče od budovy soudu (první skutek), navrhovatelka je označila
za „útok proti majetku soudu“. Pokud neměla na mysli jen cenu klíče, netvrdila, že by majetek
soudu, tedy České republiky, nějak ušel nebo byl poškozen. Netvrdila (a ze spisu nevyplývá)
negativní dopad jednání soudkyně na majetek soudu, na chod soudu, ať už po stránce
organizačně provozní nebo při vlastním výkonu soudnictví, nebo na důvěru veřejnosti v justici.
[78] Úkolem státní správy soudů je dle §118 odst. 1 zákona o soudech a soudcích vytvářet
soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské,
finanční a výchovné, a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolů soudům
svěřených. Jinými slovy, přístup do budovy soudu (včetně klíčů, jsou-li k tomu zapotřebí) má být
soudcům státní správou soudů umožněn tak, aby mohli řádným způsobem vykonávat svou
funkci. Soudci přitom mají respektovat stanovená režimová opatření, avšak jejich porušení (nadto
za předpokladu, že jde o porušení právní povinnosti) může být kárně relevantní pouze v případě,
že jím dojde k porušení důstojnosti soudcovské funkce nebo ohrožení důvěry v nezávislé,
nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Jakákoliv regulace přítomnosti soudců
na soudě, jíž je v konečném důsledku rovněž přidělení či nepřidělení klíče od budovy, totiž
nemůže být samoúčelná, nýbrž musí vždy souviset se zajištěním řádného výkonu soudnictví
(srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 10. 1. 2014
č. j. 16 Kss 10/2013 - 84, Šoljaková I).
[79] Kárný soud považuje jednání kárně obviněné za malicherné, z opačné strany považuje
reakci kárné navrhovatelky v podobě podání kárného návrhu pro tento skutek za přepjatou.
Skutečnost, že kárně obviněná postupovala v rozporu s interními pravidly nebo pokyny
předsedkyně soudu ohledně disponování s klíčem od soudní budovy, sama o sobě nemůže být
kárným proviněním, neboť nebyl tvrzen, natož prokázán žádný negativní následek. Kárný soud
připomíná, že se zabýval pouze skutkem, jak byl vymezen. Nezabýval se tedy důvody,
pro které navrhovatelka odmítala svěřit kárně obviněné, na rozdíl od jiných soudců, klíč
od budovy, a tedy ani tím, zda vůči kárně obviněné nepostupuje diskriminačně. Obecně
samozřejmě platí, že soudci musí mít rovné podmínky k řádnému výkonu soudnictví.
[80] Druhý a třetí skutek spočívají v tom, že kárně obviněná odnesla spisy z budovy soudu
bez souhlasu navrhovatelky jako předsedkyně soudu. Navrhovatelka tvrdí, že tím soudkyně
porušila §192b vnitřního a kancelářského řádu, který stanoví, že spisy je zakázáno odnášet
mimo budovu soudu bez souhlasu předsedy soudu (případně jím pověřeného místopředsedy).
[81] Kárný soud především konstatuje, že vnitřní a kancelářský řád není právní předpis, jde
toliko o interní normativní instrukci Ministerstva spravedlnosti. Zákonný režim nakládání
se soudním spisem je upraven velmi spoře. Z §40b o. s. ř. vyplývá totiž jen to, že o každém
sporu nebo jiné právní věci musí být veden spis, procesní předpisy pak upravují práva spojená
s nahlížením do soudních spisů (např. §44 o. s. ř). Judikatura kárného soudu dovodila, že každý
soudce si musí udržovat přehled ve věcech, které mu byly dle rozvrhu práce přiděleny
k projednání a rozhodnutí, takže musí mít přehled rovněž o spisech přidělených věcí ve fyzické
podobě (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 11. 2. 2016
č. j. 16 Kss 3/2015 - 60, Nedvěd, nebo již cit. rozhodnutí ve věci Jaroš).
[82] Pro účely tohoto kárného řízení není nutné podrobněji analyzovat, zda je zde nějaká
obecná zákonná (nebo alespoň podzákonná) právní povinnost uložená soudci, spočívající v zákazu
odnést spis ze soudu k práci domů (a stranou těchto úvah lze ponechat zvláštní případy, kdy spis
obsahuje např. cenné papíry, vzácné originální listiny či věci nebo dokonce utajované informace –
režim nakládání s nimi je pak reglementován mnohem podrobněji zvláštními právními předpisy).
Postačí učinit závěr, že soudce odpovídá za to, pokud by svým zacházením se soudními spisy
narušil řádný výkon soudnictví nebo porušil práva účastníků řízení (např. jim znemožnil
realizovat jejich právo nahlížet do soudního spisu dle §44 o. s. ř.). Ustanovení §192b vnitřního
a kancelářského řádu má samozřejmě své ratio, nelze je označit za úpravu zbytečnou, svévolnou
či nerozumnou, resp. lze je považovat za standard dobré soudní praxe. Soudní spis samozřejmě
není majetkem soudce. Nejen soudce, ale i soud, resp. jeho správa, musí mít přehled o soudních
spisech a o tom, kde se nacházejí, i k plnění svých zákonných úkolů soudního dohledu, resp.
prověrky spisů. Určitě je na místě podrobit nakládání se spisy interním pravidlům, zejména
evidenčním. Odnos spisů domů nepochybně není žádoucí (s postupnou digitalizací soudních
spisů a zaváděním dálkového elektronického přístupu bude povětšinou i zbytečný), či spíše
je z pohledu soudce jednáním rizikovým, neboť může dojít k odcizení, ztrátě, poškození
či pozměnění spisu, informace z něj se mohou dostat k nepovolaným osobám atd. Odpovědnost
a riziko ovšem nese primárně soudce sám.
[83] I zde však platí, co bylo uvedeno u prvního skutku. Odnos spisů domů, i kdyby tím byla
formálně vzato porušena nějaká právní povinnost, sama o sobě, bez tvrzeného a prokázaného
negativního následku ve výkonu soudnictví či ohrožení důvěry veřejnosti v soudnictví, nemůže
sám osobě a bez dalšího založit kárné provinění. Navrhovatelka těžko mohla předpokládat,
že kárný soud bude postihovat soudkyni za to, že si vzala domů spis, aby na něm mohla pracovat
i ve dnech volna či v době pracovní neschopnosti. Kárně obviněná samozřejmě měla předsedkyni
soudu informovat podle jí nastavených režimových opatření, které spisy a kdy ze soudu odnáší
k práci domů. Pokud tak nepostupovala, kárná navrhovatelka mohla v rámci svých omezených
pravomocí soudkyni v kolegiální diskusi upomínat, aby respektovala interní pravidla evidence
spisů, s vysvětlením jejich potřebnosti, smyslu a účelu. Kárné řízení je však ultima ratio, slouží
k řešení typově závažnějších poklesků v jednání soudce. Kárný soud není prodlouženou rukou
správy soudů k vynucení jakýchkoli organizačních či režimových opatření vůči soudcům,
bez tvrzení a prokázání negativního následku, jak bylo uvedeno výše.
[84] Kárný soud tudíž uzavřel i u druhého a třetího skutku, že kárně obviněná sice
postupovala v rozporu s interními pravidly nebo pokyny předsedkyně soudu ohledně evidence
spisů, které odnesla k práci domů, to však samo o sobě nemůže být kárným proviněním, neboť
nebyl tvrzen, natož prokázán žádný negativní následek.
[85] Na tomto závěru stran třetího skutku nic nemění ani to, že v jednom případě musel jiný
soudce rozhodnout o předběžném opatření bez spisu. Podstatné je, že i bez spisu rozhodl,
že nebyl zcela bez podkladů, neboť přinejmenším část spisu byla dostupná elektronicky v ISASu.
Navrhovatelka ani netvrdila žádný konkrétní negativní následek (vyjma faktu, že rozhodnuto bylo
bez procesního spisu), na dotaz předsedy senátu, zda bylo rozhodnutí nezákonné nebo nesprávné
a zda bylo napadeno opravným prostředkem, byla schopna poskytnout (zápornou) odpověď
až po ověření v informačním systému, což svědčí o tom, že tuto okolnost sama nepovažovala
za podstatnou, ostatně tento následek nezformulovala ani do skutkové věty v kárném návrhu,
která byla postavena jen na odnosu spisů z budovy bez souhlasu předsedkyně soudu.
[86] Pokud jde o čtvrtý skutek spočívající v nedodržování lhůt k vyhotovování
rozhodování, kárný soud předesílá, že svůj právní názor k pojetí tohoto typu skutku komplexně
vyjevil v rozhodnutí č. j. 11 Kss 7/2018 - 207 z 21. 1. 2019, Maxa III, na které v podrobnostech
odkazuje. Ve stručnosti, naplnění skutkové podstaty kárného provinění spočívajícího v průtazích
v řízení kárný senát spatřuje v zaviněné nečinnosti soudce v určitém období – bez ohledu na to,
kolika řízení (věcí) se týká. Počet řízení zatížených průtahy představuje pouze okolnost, kterou
kárný senát vezme v úvahu při ukládání kárného opatření. Při takovém pojetí skutku je imanentní
součástí popisu vytýkaného skutku, jímž je kárný senát vázán, vymezení počátku a konce doby
vytýkané nečinnosti. Jedním z důsledků tohoto pojetí skutku je skutečnost, že v případě, kdy
kárný soud neshledá v určité věci vytýkané průtahy, nerozhodne v daném rozsahu o zproštění
kárného obvinění, nýbrž tuto věc pouze nezahrne do výroku rozhodnutí (viz body 42–57
rozhodnutí ve věci Maxa III, včetně tam citované prejudikatury).
[87] V nyní posuzované věci to konkrétně znamená, že návrhem na zahájení kárného řízení
navrhovatelka vymezila čtvrtý skutek v návrhu uvedenými obdobími nečinnosti soudkyně, k nimž
mělo dojít ve vyjmenovaných 148 věcech. Navrhovatelka sice nevymezila souhrnně hranice
žalovaného období (žalovaných období) nečinnosti ve formalizovaném petitu, tuto formální vadu
návrhu však lze překlenout výkladem s přihlédnutím k obsahu návrhu. Z něj, resp. ze skutkových
zjištění rekapitulovaných výše, vyplývá, že navrhovatelka v návrhu vymezila žalovaný skutek
obdobími od 6. 1. 2020 do 28. 1. 2020, od 3. 2. 2020 do 21. 2. 2020, od 2. 3. 2020 do 30. 4. 2020,
od 20. 5. 2020 do 26. 6. 2020, od 1. 7. 2020 do 31. 7. 2020, od 7. 8. 2020 do 15. 9. 2020,
od 25. 9. 2020 do 29. 9. 2020, od 2. 10. 2020 do 3. 11. 2020 a od 6. 11. 2020 do 27. 11. 2020;
podobně k věci kárný senát přistoupil i v rozhodnutí ve věci Maxa III, z poslední doby viz např.
již rovněž cit. rozhodnutí ve věci Jaroš. Uvedenými obdobími nečinnosti se čtvrtý skutek
technicky vzato rozpadl na devět samostatných skutků, nicméně kárný soud o nich rozhodl
společně jedním výrokem, neboť spolu úzce souvisí a na výsledek to samo o sobě nemělo vliv.
[88] Podle §158 odst. 4 o. s. ř. platí, že pokud stejnopis vyhotovení rozsudku nebyl doručen
při skončení jednání, je třeba jej účastníkům, popřípadě jejich zástupcům odeslat ve lhůtě třiceti dnů ode dne
vyhlášení rozsudku. Předseda soudu je oprávněn tuto lhůtu prodloužit až o dalších šedesát dnů. V případě
usnesení (v některých věcech, v nichž je kárně obviněné vytýkáno nedodržení lhůty, se totiž
jednalo o usnesení ve věci samé) se citované usnesení užije přiměřeně dle §167 odst. 2 o. s. ř.
[89] Nevyhotovování rozhodnutí k odeslání v zákonné lhůtě je kárným proviněním,
což konstantně potvrzuje judikatura kárného soudu (viz např. již cit. rozhodnutí ve věci Hašana,
nebo ze dne 15. 4. 2019 č. j. 11 Kss 8/2018 - 199, věc Miklová). Průtahy s písemným
vyhotovením rozhodnutí, resp. s jeho doručením účastníkům kárný soud přitom hodnotí obecně
jako závažné (viz např. rozhodnutí ve věci Maxa III), neboť jde o překročení lhůty stanovené
přímo zákonem, jejímž smyslem je nastolit v reálném čase právní jistotu a naplnit očekávání
účastníků, že vyhlášené rozhodnutí nabude právní moci nebo že proti němu budou moci uplatnit
opravný prostředek, a posunout se tak dál a instančně výše atd. (dále též shrnutí v rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 21. 10. 2019 č. j. 11 Kss 4/2019 - 128,
Špička, bod 64). „Kárný senát stabilně judikuje (…), že jestliže již věc dospěje do toho stádia,
kdy je vyhlášeno meritorní rozhodnutí, pak soudce, jemuž byla věc přidělena, byť by i byl jinak
přetížen, má prvořadý úkol vyhotovit rozhodnutí písemně tak, aby byla dodržena zákonná lhůta
pro jeho odeslání stranám, a tento úkol je třeba považovat za prioritní i ve vztahu k většině
dalších úkonů, které je daný soudce povinen v rámci výkonu své funkce činit. V případě nutnosti
je možné požádat, aby lhůta byla předsedou soudu (…) prodloužena, v každém případě
však musí být tato zákonná lhůta, ať již původní, nebo prodloužená, respektována.
Opačný postup by byl v rozporu s požadavkem právní jistoty účastníků řízení i toho,
aby již vyhlášené rozhodnutí dosáhlo v plném rozsahu svých zamýšlených právních účinků“
(rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 30. 1. 2019
č. j. 13 Kss 3/2018 - 176, Přibyl). Pro nyní posuzovaný případ platí uvedené o to více, neboť
soudkyně rozhoduje ve věcech péče soudu o nezletilé, v nichž má soud povinnost rozhodovat
s největším urychlením [§471 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních
(dále jen „z. ř. s.“)].
[90] Kárně obviněná však ve všech vytýkaných případech rozhodnutí vyhotovila k odeslání
až po uplynutí lhůty 30 dnů, případně po uplynutí lhůty prodloužené. Jednalo se o překročení
lhůty v řádech několika dnů, nejvýše týdnů. Pokud by k tomu došlo ojediněle, nepochybně
by kárný soud takové jednání za kárné provinění vůbec nepovažoval, s ohledem na svou roli
ultima ratio, tj. být tím nejzazším prostředkem reakce na typově závažnější prohřešky soudců,
neboť ty méně závažné mají být soudci vytknuty neformálně, v kolegiální diskusi, popř. formálně
postupem podle §88a zákona o soudech a soudcích (srov. rozhodnutí kárného soudu ze dne
21. 10. 2015 č. j. 13 Kss 2/2015 - 124, Bobek I). V tomto případě však velké množství věcí,
v nichž došlo k překročení zákonných lhůt, včetně lhůt již prodloužených podle §158 odst. 4
o. s. ř., jakož i rozložení skutků prakticky do celého roku 2020 (měsíc co měsíc) vede kárný soud
k závěru, že požadovaná minimální intenzita závažnosti byla v souhrnu překročena.
[91] V jednotlivých případech ovšem kárný soud vyloučil ty věci, v nichž došlo k překročení
lhůty o jeden až tři dny. Byť v některých případech šlo o lhůtu prodlouženou na maximum
(na celkem 90 dnů), překročení lhůty o jeden až tři dny (krom toho se tak mohlo stát v důsledku
státních svátků připadajících na období konce lhůty či opomenutím kanceláře vyznačit převzetí
rozhodnutí k odeslání v den, kdy se tak stalo, a nemá praktický smysl se tím v takovém detailu
zabývat) z povahy věci nemohlo vyvolat žádný negativní následek v důvěře ve spravedlivé
rozhodování soudů. To se týká věcí 4.15, 4.26, 4.27, 4.28, 4.29, 4.30, 4.32, 4.33, 4.34, 4.35, 4.40,
4.45, 4.49, 4.64, 4.68, 4.74, 4.84, 4.85, 4.86, 4.100, 4.102, 4.107, 4.116, 4.117, 4.118, 4.124, 4.125
a 4.146.
[92] Kárný soud tedy konstatuje, že nevyhotovení a nevypravení rozhodnutí ve lhůtě
ve věcech uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí pod bodem 4 (celkem 120 věcí) je porušením
zákonné povinnosti soudkyně s negativním následkem v podobě ohrožení důvěry ve spravedlivé
rozhodování soudů, a tedy kárným proviněním.
[93] V případě pátého skutku, tedy toho, že kárně obviněná odmítla přes víkend od pátku
11. 12. 2020 do pondělí 14. 12. 2020 převzít službu dosažitelnosti, i když na ni dle rozpisu služeb
připadala, vyšel kárný soud z toho, že službu dosažitelnosti, resp. pracovní pohotovost nařizuje
předseda soudu soudcům podle §84 odst. 3 zákona o soudech a soudcích za účelem zajištění
řádného výkonu soudnictví (K zajištění řádného výkonu soudnictví může předseda soudu nařídit soudci
pracovní pohotovost na pracovišti, v místě jeho bydliště nebo na jiném vhodném místě.). Smyslem služby
je především zajistit rozhodovací činnost soudu ve věcech, jež nesnesou odkladu, neboť je nutné
je vyřizovat bezodkladně, resp. ve velmi krátkých lhůtách. Pokud jde o civilní službu
dosažitelnosti, kterou vzhledem ke svému zařazení na opatrovnický úsek vykonávala kárně
obviněná, přichází v úvahu zejm. rozhodování o předběžném opatření dle §74 a násl. o. s. ř.,
o předběžném opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí (§400 a násl. z. ř. s. ),
o předběžném opatření upravujícím poměry dítěte (§452 a násl. z. ř. s.) či neodkladné zajištění
důkazu ve smyslu §78 o. s. ř. Zejm. u předběžných opatření dle z. ř. s. už z povahy věci vyplývá
nutnost rozhodovat rychle, nejpozději ve lhůtách počítaných na hodiny (do 48 hodin v případě
předběžného opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí a bezodkladně v případě
předběžného opatření upravujícího poměry dítěte, přičemž pokud soud rozhodne po uplynutí
24 hodin od zahájení řízení, musí v odůvodnění rozhodnutí uvést skutečnosti, pro které nebylo
možné rozhodnout dříve). Služba dosažitelnosti je tedy nezbytná pro řádné rozhodování věcí,
jež jsou charakteristické výrazným dopadem do práv dotčených osob. Kárný soud podotýká,
že skutečnost, že jsou služby přidělovány dle předem známého rozpisu, má význam také
pro zajištění práva na zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod.
[94] Ze skutkových zjištění vyplývá, že kárně obviněná službu v pátek 11. 12. 2020
nejpozději v 10.25 řádně nepřevzala, čímž si zřejmě hodlala vynutit, aby jí navrhovatelka
podle jejích představ nediskriminačně upravila podmínky pro přístup do budovy soudu. Jelikož
z jednání kárně obviněné (nepřevzetí služebního kufru a související komunikace) vyplynulo,
že službu držet nebude, přičemž navrhovatelka neměla k dispozici informace, z nichž by bylo
možné dovodit závěr opačný, nezbylo navrhovatelce než zajistit dosažitelnost operativně
prostřednictvím jiných soudců. Pokud by tak neučinila, postupovala by v rozporu s jí dostupnými
informacemi a bez rozumného důvodu by spoléhala na to, že přinejmenším v rámci víkendu
žádná věc vyžadující okamžitou pozornost nenapadne či že soudkyně bude dostupná. Vlivem
jednání kárně obviněné tedy mohla nastat eventualita, že by o předběžném opatření rozhodoval
jiný než původně určený soudce. K převzetí služby dosažitelnosti kárně obviněnou došlo
až v pondělí 14. 12. 2020 v 8.00 hodin, jak byl skutek vymezen.
[95] Pro závěr o naplnění objektivní stránky tohoto skutku není relevantní motivace kárně
obviněné, neboť povinnost převzít službu je bezpodmínečná, soudce není oprávněn klást
si podmínky k dosažení jiných, se službou nesouvisejících cílů, i kdyby byly oprávněné. Nic
na tomto závěru nemůže změnit ani obhajoba kárně obviněné, že fakticky v inkriminovaný
víkend službu dosažitelnosti převzala, neboť si na své soukromé telefonní číslo přesměrovala
hovory ze služebního telefonu, jenž byl součástí obsahu služebního kufru. Zaprvé o tom
předsedkyně soudu, jejíž povinností je služby dosažitelnosti organizovat a zajistit, nevěděla, takže
musela přijmout jiná opatření vůči jiným soudcům, kteří museli držet pohotovost místo ní (v tom
lze spatřovat onen nezbytný negativní následek v podobě poruchy ve výkonu soudnictví),
zadruhé služební telefon spolu s dalšími nástroji, obsaženými ve služebním kufru, potřebnými
k výkonu služby neměla kárně obviněná ve své dispozici, neboť služební kufr nepřevzala.
Konečně bez vlivu na závěr o naplnění objektivní stránky tohoto provinění je skutečnost,
že v inkriminovaný víkend nenapadla žádná předběžná opatření a ani nebylo třeba realizovat
nějaké neopakovatelné či neodkladné úkony. Služba spočívá v pohotovosti, musí být zajištěna
vždy a předem a splnění povinnosti ji převzít nemůže být hodnoceno zpětně v závislosti na tom,
zda k něčemu během pohotovosti došlo či nikoli.
Vd. Subjektivní stránka kárného provinění
[96] Podmínkou kárné odpovědnosti soudce dle §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích
je zaviněné porušení povinností, zákon však nevylučuje žádnou z forem zavinění. Kárného
provinění se proto lze dopustit i z nedbalosti, a to i nedbalosti nevědomé, přičemž stanovení
konkrétního stupně nedbalosti není pro závěr o vině nezbytné (viz např. rozhodnutí kárného
soudu ze dne 24. 11. 2010 č. j. 11 Kss 8/2009 - 51, Mach).
[97] Stran zavinění v případě čtvrtého skutku kárný soud shledává zavinění minimálně
ve formě nedbalosti vědomé. Přehled o svých spisech soudkyně, jak sama tvrdí, vždy měla,
k dispozici má standardní informační systémy, z nichž lze informace o dataci úkonů ve spisu
jednoduše získat. Dostávala-li se do problémů s dodržením standardní zákonné třicetidenní lhůty,
nic jí nebránilo požádat navrhovatelku jako předsedkyni soudu v souladu s §158 odst. 4 o. s. ř.
o prodloužení lhůty. To v těchto případech zjevně neučinila, a rozhodnutí tedy vyhotovila
opožděně, byť tomu mohla velmi jednoduše stanoveným procesním postupem (tedy včasnou
žádostí o prodloužení lhůty) zabránit. Obdobně lze nahlížet i na případy, kdy již byla lhůta
prodloužena, ovšem nikoli na maximální dobu (o dalších šedesát dnů); i v těchto případech
mohla kárně obviněná požádat o další prodloužení: ustanovení §158 odst. 4 o. s. ř. k prodloužení
stanoví toliko, že předseda soudu je oprávněn tuto lhůtu prodloužit až o dalších šedesát dnů, přičemž nijak
nebrání tomu, aby lhůta byla prodlužována opakovaně až o maximálních šedesát dnů
(tedy na devadesát dnů od vyhlášení rozhodnutí celkem). Nedodržela-li soudkyně ani lhůtu
prodlouženou na maximum, navíc nikoliv ojediněle, lze v tom spatřovat již hrubou nedbalost.
Soudkyni nemůže vyvinit ani obhajoba, že předsedkyně soudu opakované překračování lhůt
v řádu dnů či několika málo týdnů tolerovala, resp. že tolerance vyplývala ze způsobu, jak byla
nastavena kontrola plnění této povinnosti vždy až k poslednímu dni kalendářního měsíce.
Zákonná povinnost stanovená v §158 odst. 4 o. s. ř. je zcela jednoznačná a soudce si jí musí být
vědom, aniž by na její plnění musel být správou soudu upozorňován. Kárný soud připomíná,
že „má-li být soudce skutečně nezávislý, nesmí – např. oproti postavení zaměstnance v závislém
pracovním poměru – pasivně čekat jen na pokyny ze strany správy justice, jakým spisům a kdy
se má věnovat. Ostatně při výkonu své soudcovské činnosti nemá nadřízeného, a kárný soud
tedy očekává, že si soudce svou práci do značné míry autonomně organizuje sám“
(již cit. rozhodnutí ve věci Jaroš).
[98] Kárný soud nepřehlédl, že je kárně obviněná na poměry Okresního soudu v Děčíně
výkonnou soudkyní, jak sama uvádí, ani navrhovatelka netvrdí opak. Stejně tak bere kárný soud
na zřetel velkou vytíženost opatrovnického úseku, na němž kárně obviněná působí.
Tyto skutečnosti však nejsou s to zavinění soudkyně eliminovat. Jak kárný soud zopakoval výše,
soudce má prvořadý úkol vyhotovit rozhodnutí písemně tak, aby byla dodržena zákonná lhůta
pro jeho odeslání stranám, a tento úkol je třeba považovat za prioritní i ve vztahu k většině
dalších úkonů, které je daný soudce povinen v rámci výkonu své funkce činit.
[99] Nepřevzetí služby dosažitelnosti (pátý skutek) se kárně obviněná dopustila úmyslně,
což vyplývá už z popisu skutku v části Va. Skutková zjištění. Soudkyně svůj záměr nepřevzít
řádně službu s rozmyslem a předem jasně artikulovala a z provedených důkazů není pochyb
o tom, že tak i učinila.
Ve. Kárné opatření
[100] Pokud jde o průtahy v řízení obecně, kárný soud je hodnotí jako vážné kárné provinění.
Pokud jde o speciální průtahy v podobě překračování zákonné lhůty pro vyhotovení vyhlášeného
rozhodnutí k odeslání, již výše kárný soud rekapituloval, že i je hodnotí jako závažné. Vzhledem
ke speciální povaze a účelu této zákonné lhůty lze i kratší průtahy v řádu několika dnů či málo
týdnů považovat za stejně závažné jako běžné průtahy s projednáním a rozhodnutím věci
v řádech měsíců.
[101] Kárný soud vzal v úvahu přitěžující okolnosti. Mezi nimi je především nezanedbatelné
množství věcí, v nichž bylo shledáno překročení zákonné lhůty, která již byla prodloužena
nad zákonný standard (téměř čtyřicet věcí), a dokonce i v případech, kdy již byla prodloužena
na zákonné maximum (z posledně uvedeného počtu celkem 10 věcí, ve dvou případech byla
i tato maximální lhůta překročena o dva týdny). Zákonná, případně prodloužená lhůta byla v celé
řadě případů překročena o více než týden, ve více než dvaceti případech o dva až tři týdny,
v sedmi případech o více než tři týdny, v jednom dokonce o celý měsíc. Překračování lhůt
se přitom soudkyně dopouštěla během celého roku 2020 soustavně, takže lze říci, že se stalo
stylem její práce.
[102] Za přitěžující okolnost ve vztahu k pátému skutku shledává kárný soud zavinění
ve formě úmyslu.
[103] Hodnocení rozhodovací činnosti soudkyně ze strany odvolacího senátu Krajského
soudu v Ústí nad Labem nemělo na úvahy o kárném opatření vliv – na jedné straně ji hodnotí
jako odborně zdatnou, na straně druhé z něj plynou pochybnosti o profesionalitě soudkyně
ve smyslu jejího přístupu k projednávaným věcem a účastníkům řízení. Stejně tak kárný soud
nepovažoval za přitěžující okolnost výtku, která byla soudkyni udělena předsedou Nejvyššího
soudu, neboť neměla žádnou souvislost se skutky, které kárný soud shledal kárným proviněním.
Konečně kárný soud nijak nepřihlížel k vesměs negativnímu hodnocení kárně obviněné ze strany
soudcovské rady, neboť je do značné míry subjektivní a natolik nekonkrétní, že z něj nelze činit
podložené závěry, nadto soudcovská rada ve svém vyjádření výslovně uvedla, že soudkyně nikdy
nebyla v soudcovské radě „projednávána“.
[104] Pokud jde o polehčující okolnosti, kárně obviněná soudkyně stojí před kárným soudem
za svou kariéru poprvé (obdobně rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu
č. j. 11 Kss 7/2011 - 51 z 5. 12. 2011, Rossi, nebo rozhodnutí č. j. 11 Kss 1/2019 - 87
z 10. 6. 2019, Fialová). Za polehčující okolnost nutno považovat i fakt, že jde o soudkyni
výkonnou. Koneckonců v souvislosti se zproštěním kárného obvinění u druhého a třetího skutku
kárný soud bere jako mírně polehčující okolnost i ochotu soudkyně pracovat na jí přidělených
věcech i v době pracovního klidu či během nemoci.
[105] Polehčující okolností u čtvrtého skutku je přece jen prokázaný fakt, že překračování
lhůt, pokud se nepřeklopilo do následujícího kalendářního měsíce, se neprojevilo ve výkazech
sestavovaných k poslednímu dni kalendářního měsíce, a bylo tak delší dobu přinejmenším mlčky
u Okresního soudu v Děčíně tolerováno. U pátého skutku je mírně polehčující okolností snaha
soudkyně přece jen zmírnit rizika spojená s jejím rozhodnutím nepřevzít službu tím, že si nechala
přesměrovat služební telefon na svůj soukromý telefon.
[106] Kárný soud není vázán návrhem kárného opatření, představa navrhovatelky však může
sloužit jako východisko pro úvahy kárného soudu o adekvátním kárném opatřená (rozhodnutí
ze dne 23. 9. 2019 č. j. 11 Kss 3/2019 – 77, Neumann II, bod 58). Navrhovatelka žádala uložit
kárné opatření v podobě snížení platu o 30 % na dobu 12 měsíců, tedy nejpřísnější možný
finanční postih, naznačovala přitom ve své replice, že nechává na kárném senátu, zda neuloží
kárné opatření ještě přísnější, tedy odvolání z funkce soudkyně. Takový návrh je zcela
mimo realitu, svědčí o velmi narušených vzájemných vztazích mezi navrhovatelkou a kárně
obviněnou, a nelze z něj vůbec vyjít.
[107] Kárný soud pochopitelně musel zohlednit i fakt, že soudkyně byla ve třech z pěti
žalovaných skutků zproštěna kárného obvinění a že řadu věcí s průtahy s vyhotovením
rozhodnutí k odeslání v rámci čtvrtého skutku kárný soud do odsuzujícího výroku nezahrnul.
V této souvislosti vzal v úvahu i to, že i pátý skutek byl v určité míře vyvolán v důsledku toxické
atmosféry panující u Okresního soudu v Děčíně, na níž má kárně obviněná svůj podíl, nikoli
však výlučně.
[108] Kárný soud s ohledem na výše uvedené přitěžující i polehčující okolnosti dospěl
k závěru, že adekvátním kárným opatřením bude uložení kárného opatření spočívající v uložení
důtky.
[109] Kárný soud doufá, že sama skutečnost projednání této kárné věci před soudem
v kombinaci s nejmírnějším kárným opatřením přispěje k tomu, že se kárně obviněná
před kárným soudem neobjeví znovu. Předpokladem pro splnění této naděje ovšem
je, že přehodnotí svůj konfrontační a umanutý komunikační styl. Stejně tak ovšem kárný senát
doufá, že předsedkyně soudu jako kárná navrhovatelka zůstane nad věcí a nebude pomocí kárné
pravomoci prosazovat plnění režimových opatření, jejichž racionalita, potřeba a koneckonců
i přípustnost ve vztahu k soudcům jakožto ústavním činitelům je zčásti přinejmenším velice
sporná.
Poučení: Odvolání proti tomuto rozhodnutí ne ní přípustné.
V Brně dne 11. října 2021
JUDr. Tomáš Langášek, LL.M.
předseda kárného senátu