ECLI:CZ:NSS:2021:11.KSS.3.2021:79
sp. zn. 11 Kss 3/2021 - 79
ROZHODNUTÍ
Kárný senát Nejvyššího správního soudu jakožto soudu kárného složený z předsedy senátu
JUDr. Tomáše Langáška, LL.M., členů JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Michaela Květa a přísedících
JUDr. Jana Jakovce, Mgr. Olgy Rosenkranzové, Ph.D. a JUDr. Milana Kyjovského projednal
v ústním jednání dne 11. 10. 2021 kárný návrh ze dne 12. 5. 2021, doručený kárnému soudu dne
14. 5. 2021, kárné navrhovatelky: předsedkyně Městského soudu v Praze JUDr. Jaroslava
Pokorná, sídlem Spálená 6, Praha 2, proti kárně obviněnému: JUDr. Pavel Benda, soudce
Městského soudu v Praze, a rozhodl
takto:
Podle §314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), přiměřeně
aplikovaného v kárném řízení dle §25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních
zástupců a soudních exekutorů, na návrh kárného navrhovatele
s e s ch v al u je d o ho da o v i ně a k árn ém o p at ř en í ,
která byla uzavřena v Praze dne 7. 10. 2021 mezi kárnou navrhovatelkou, předsedkyní Městského
soudu v Praze JUDr. Jaroslavou Pokornou a kárně obviněným soudcem Městského soudu
v Praze JUDr. Pavlem Bendou,
a
JUDr. Pavel Benda,
nar. X,
soudce Městského soudu v Praze,
s e uz ná v á v i nn ým
podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů,
že
zaviněným porušením svých povinností podle §79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech,
soudcích, přísedících a státní správně soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon
o soudech a soudcích), ve spojení s §2 odst. 4 trestního řádu způsobil v období od 24. 4. 2019
do 4. 5. 2021 nedůvodné průtahy v níže uvedených trestních věcech, vedených u Městského
soudu v Praze pod:
1) sp. zn. 1 T 2/2015 od 24. 4. 2019 do 4. 5. 2021,
2) sp. zn. 1 T 11/2015 od 1. 12. 2020 do 4. 5. 2021,
3) sp. zn. 1 T 6/2019 od 23. 6. 2020 do 4. 5. 2021,
4) sp. zn. 1 T 13/2017 od 17. 10. 2020 do 21. 4. 2021,
t e dy
zaviněně porušil povinnosti soudce a ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé
rozhodování soudů.
T í m s p ách al k árn é pr o v i ně ní
podle §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích
a za ně se mu uk l á dá
kárné opatření
sní ž e ní pl a t u o 15 % na d ob u t ř í m ě s íc ů
podle §88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích.
Odůvodnění:
I. Průběh kárného řízení
[1] Předsedkyně Městského soudu v Praze (dále též „navrhovatelka“) podala dne 14. 5. 2021
podle §8 odst. 2 písm. f) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců
a soudních exekutorů (dále též „kárný zákon“), k Nejvyššímu správnímu soudu jakožto soudu
kárnému návrh na zahájení kárného řízení proti soudci tohoto soudu JUDr. Pavlu Bendovi (dále
též „kárně obviněný“ nebo „soudce“). Obvinila jej ve smyslu §86 a §87 zákona č. 6/2002 Sb.,
o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů
(zákon o soudech a soudcích) z toho, že jako soudce způsobil v období od 24. 4. 2019
do 4. 5. 2021 nedůvodné průtahy v celkem čtyřech trestních věcech specifikovaných v kárném
návrhu a ve výroku tohoto rozhodnutí.
[2] K věci pod bodem 1 (sp. zn. 1 T 2/2015; znásilnění dítěte mladšího 15 let – ke dni podání
návrhu už 22leté ženy s údajným způsobením těžké újmy na zdraví) navrhovatelka konkrétně
uvedla, že v ní bylo nutné od 28. 1. 2016 postupovat s největším urychlením jako ve věci vazební
a vzhledem ke stáří, charakteru trestné činnosti a zásadní procesní vadu spočívající v nesprávném
provedení důkazu výslechem poškozené bylo i v roce 2020 naprosto nutné postupovat
s maximálním úsilím a asertivitou. Soudce tak nepostupoval, a proto dle navrhovatelky zatížil
řízení průtahy od 24. 4. 2019 do 4. 5. 2021, kdy bylo po návratu spisu z odvolacího soudu
(24. 11. 2020) nařízeno hlavní líčení.
[3] Ve věci pod bodem 2 (sp. zn. 1 T 11/2015; zvlášť závažný zločin podvodu) bylo
podle navrhovatelky nutné postupovat s největším urychlením jako ve věci vazební od 1. 9. 2016.
S ohledem na stáří věci bylo zapotřebí činit úkony samostatně a koncentrovaně, avšak kárně
obviněný nařídil poslední hlavní líčení před podáním kárného návrhu až po další z řady urgencí
státního zástupce, a to v červenci 2020 na dva termíny v září 2020 (využit jen jeden), kdy bylo
odročeno na dva termíny v říjnu 2020 za účelem doplnění dokazování. Konalo se však pouze
jedno hlavní líčení a druhé bylo odročeno na neurčito pro pracovní neschopnost předsedy senátu.
Poté se soudce k projednávaní věci již nevrátil, a proto dle navrhovatelky zatížil řízení průtahy
od 1. 12. 2020 do 12. 5. 2021.
[4] Ve věci bod bodem 3 (sp. zn. 1 T 6/2019; pokračující zločin podvodu) bylo
dle navrhovatelky nutné postupovat s největším urychlením jako ve věci vazební od 6. 5. 2020.
S ohledem na stáří věci bylo zapotřebí činit ve věci úkony, a to efektivně a velmi koncentrovaně.
Kárně obviněný však takovým způsobem nepostupoval, neboť nedostál své povinnosti učinit
maximum pro to, aby se v řízení bez průtahů postupovalo dále. Soudce dle navrhovatelky
opakovaně připustil zmaření hlavního líčení a neověřoval opodstatněnost omluv obžalovaných
(zejm. omluv založených na tvrzení o pozitivních antigenních testech obžalovaných těsně
před nařízeným hlavním líčením), takže se za dva roky od podání obžaloby (6. 5. 2019)
nedopracoval ani k jejímu přednesu. Z uvedených důvodů dle navrhovatelky zatížil kárně
obviněný řízení průtahy od 23. 6. 2020 do 12. 5. 2021.
[5] Ve věci pod bodem 4 (sp. zn. 1 T 13/2017, vyloučeno ze sp. zn. 1 T 9/2013; zločin
úvěrového podvodu) bylo dle navrhovatelky nutné postupovat s největším urychlením jako
ve věci vazební od 29. 8. 2014. Vzhledem ke značnému stáří věci (téměř sedm a půl let ke dni
podání návrhu) bylo zapotřebí ve věci činit úkony, a to samostatně a koncentrovaně. Soudce
tak nepostupoval, a proto dle navrhovatelky zatížil řízení průtahy od 17. 10. 2020 (jeden měsíc
od odvolání posledního termínu hlavního líčení) do 21. 4. 2021, kdy kárně obviněný nařídil nové
hlavní líčení.
[6] Navrhovatelka dále konstatovala, že i přes pandemii onemocnění covid-19 a související
doporučení Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“) a opatření navrhovatelky
je potřeba trvat na tom, že věci vazební včetně věcí, jež je nutné projednávat jako vazební, musejí
být projednány s největším urychlením. Zároveň soudce nemohl být v legitimním očekávání
nepostižitelnosti za nečinnost z titulu doporučení ministerstva, neboť v rozhodném období
své soudcovské povinnosti plnil selektivně – v některých věcech konal bez ohledu na doporučení
ministerstva či opatření navrhovatelky, v jiných jimi zase zdůvodňoval nečinnost.
[7] Konkrétně k soudci navrhovatelka uvedla, že mu byly v minulosti opakovaně vytýkány
průtahy v trestních věcech (mj. také ve třech věcech, které jsou předmětem jejího kárného
návrhu, a to výtkou ze dne 18. 4. 2019 sp. zn. Spr 1207/2019, kterou soudce převzal dne
24. 4. 2019). Nyní projednávané průtahy s kárně obviněným řešili oba trestní místopředsedové
městského soudu dne 12. 4. 2021. Soudce průtahy uznal a vůči výtkám, že je ze spisů zřejmá
ztráta vůle rozhodnout, se neohrazoval.
[8] S ohledem na uvedené a na to, že kárně obviněný v rámci odvolacího senátu funguje
bezproblémově, navrhovatelka navrhla, aby soudci bylo uloženo kárně opatření snížení platu
o 15 % na dobu tří měsíců.
[9] Dne 21. 6. 2021 navrhovatelka a kárně obviněný doručili kárnému soudu uzavřenou
dohodu o vině a kárném opatření ze dne 15. 6. 2021. V dohodě soudce prohlásil, že se dopustil
skutku, jenž je mu vytýkán kárným návrhem. Dle prohlášení navrhovatelky zjištěné skutečnosti
dokládají závěr, že se kárně obviněný jednání dopustil a že zaviněně porušil povinnosti soudce,
čímž spáchal kárné provinění ve smyslu §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. Navrhovatelka
a soudce se dohodli na uložení kárného opatření snížení platu o 15 % na dobu tří měsíců.
[10] Kárně obviněný ve svém vyjádření uvedl, že si nevolí obhájce a že s ním byly výsledky
prověrky v trestních věcech, v nichž jsou shledávány průtahy, projednány a měl možnost
se k výtkám vyjádřit. Svého pochybení si je soudce plně vědom, uznává nesprávnost svého
postupu a to, že jeho jednání vykazuje všechny znaky kárného provinění dle §87 odst. 1 zákona
o soudech a soudcích. Dále kárně obviněný konstatoval, že si uvědomuje problémy, které svým
jednáním způsobil, přičemž si uvědomuje také to, že svým jednáním do jisté míry poškodil
i dobré jméno městského soudu. Jeho pochybení byla způsobena tím, že nedokázal dostatečně
skloubit práci v prvostupňové a odvolací agendě. Soudce doplnil, že ve věci 1 T 13/2017 (bod 4
návrhu) již byl dne 11. 5. 2021 vydán rozsudek, jenž také nabyl právní moci. Pokročil rovněž
s věcí 1 T 2/2015 (bod 1 návrhu), v níž proběhla hlavní líčení ve dnech 31. 5. a 4. 6. 2021, která
byla s ohledem na rozsah dokazování odročena ještě na 18. a 25. 6. 2021.
[11] Na základě upozornění předsedy kárného senátu ze dne 30. 9. 2021 navrhovatelka dne
7. 10. 2021 doručila novou dohodu o vině a kárném opatření z téhož dne a navrhla její schválení.
Oproti dohodě původní se liší v tom, že ve věcech 2 a 3 bylo opraveno chybné datum, do kdy
měl být soudce nečinný, tedy do 4. 5. 2021, jak byl skutek vymezen.
II. Hodnocení kárného soudu
[12] Kárný soud považuje možnost uzavřít dohodu o vině a kárném opatření za vhodné
vyústění kárného řízení, protože jde o projev žádoucí sebereflexe na straně kárně obviněného
soudce (viz rozhodnutí kárného soudu ze dne 15. 4. 2019 č. j. 11 Kss 8/2018 - 199, věc Miklová).
Především v případech, kdy je kárným navrhovatelem předseda soudu, u něhož kárně obviněný
soudce působí, sjednání a uzavření dohody o vině a kárném opatření posouvá vztah kárného
navrhovatele a kárně obviněného do roviny spolupráce namísto postavení proti sobě stojících
stran řízení. To zajisté přispěje k lepší atmosféře na pracovišti a umožní to vedení soudu lépe
pracovat s kárně obviněným soudcem na odstranění nedostatků, jež jsou předmětem kárného
návrhu (viz rozhodnutí kárného soudu ze dne 10. 6. 2019 č. j. 11 Kss 2/2019 - 51, věc Parolek).
[13] Kárný soud dále konstatuje, že schválení dohody o vině a kárném opatření nebrání,
že při jejím sjednávání neměl soudce obhájce (viz rozhodnutí kárného soudu ve věci Parolek).
[14] Pokud se týče vymezení skutku v návrhu a v dohodě o vině a kárném opatření, to nebylo
mezi stranami řízení sporné. Chyba v psaní u věcí č. 2 a 3, u nichž návrh a původní dohoda
uváděly datum 12. 5. 2021, do kdy měla nečinnost trvat, navzdory tomu, že návrh skutek
omezoval datem 4. 5. 2021, byla v nově předložené dohodě odstraněna.
[15] Kárný soud připomíná, že průtahy v řízení obecně vnímá jako závažné kárné provinění.
Zvláště problematická je zaviněná nečinnost ve větším množství věcí (viz již citované rozhodnutí
kárného soudu ve věci Miklová). Dle rozhodovací praxe kárného soudu je závažnost průtahů
zvyšována také jejich délkou a tím, pokud se týkají trestních věcí, v nichž zákon vyžaduje rychlý
postup (srov. např. rozhodnutí kárného soudu ze dne 10. 5. 2021 č. j. 11 Kss 8/2020 - 138, věc
Čapek IV). U průtahů v trestních věcech je nutné vzít v potaz rovněž to, že „bezdůvodné
protahování trestního řízení má nepochybně negativní dopad jak na víru obětí trestné činnosti
ve spravedlnost, tak i na práva samotných obviněných“ (rozhodnutí kárného soudu ze dne
21. 10. 2019 č. j. 11 Kss 4/2019 - 128, věc Špička, bod 64).
[16] V nyní projednávané věci je období, v němž se kárně obviněný dopouštěl průtahů, delší
než dva roky a týká se trestních věcí, které bylo vzhledem k tomu, že se o nich vedlo
před soudem již déle než rok, namístě projednat a rozhodnout s nejvyšším urychlením jako věci
vazební, jak plyne z §2 odst. 4 trestního řádu (viz též §35 odst. 4 vnitřního a kancelářského řádu
– instrukce č. 505/2001-Org). I s ohledem na výše uvedenou judikaturu kárného soudu je tudíž
nutné průtahy zaviněné soudcem hodnotit jako závažné porušení povinností soudce, byť se jich
dopustil v „pouhých“ čtyřech věcech.
[17] Sjednané kárné opatření snížení platu o 15 % na dobu tří měsíců není podle kárného
soudu vzhledem ke skutku a jeho okolnostem zjevně nepřiměřené (viz rozhodnutí kárného soudu
č. j. 11 Kss 2/2020 - 88 z 1. 6. 2020, věc Novák, bod 25). Při tomto posuzování zohlednil kárný
soud především sebereflexi soudce, jež se dle spisu projevila už v době před podáním kárného
návrhu, kdy byly se soudcem probírány výstupy z prověrky, přičemž svá pochybení a jejich
dopady si uvědomoval i v průběhu celého kárného řízení. Zároveň se soudce (úspěšně) snažil
ve věcech postupovat i po podání kárného návrhu, a tedy minimalizovat další dopady svého
nedůsledného jednání. V daném kontextu poukazuje kárný soud také na bez nadsázky vynikající
hodnocení soudce ze strany soudcovské rady městského soudu ve vztahu k jeho činnosti v rámci
odvolacího senátu 9 To. Jako „velmi dobrého, pečlivého, kvalitního, pracovitého, svědomitého
a spolehlivého soudce“ jej dle soudcovské rady hodnotí rovněž „starší“ předsedkyně uvedeného
senátu. Soudcovská rada se dále ztotožnila s kárně obviněným v tom smyslu, že souběh výkonu
agendy prvostupňové a odvolací je pro „mladší“ předsedy odvolacích senátů velmi zatěžující.
Výraznou polehčující okolností je nakonec i samotné uzavření dohody o vině a kárném opatření
(viz rozhodnutí kárného soudu ve věci Novák nebo rozhodnutí ze dne 18. 1. 2021
č. j. 11 Kss 7/2020 - 42, věc Šemík).
[18] Kárný soud shrnuje, že dohoda o vině a kárném opatření uzavřená mezi navrhovatelkou
a soudcem vyhovuje zákonným požadavkům. Kárný soud proto dohodu schválil a v souladu
s ní rozhodl o vině a kárném opatření.
Poučení: Odvolání proti tomuto rozhodnutí ne ní přípustné.
V Brně dne 11. října 2021
JUDr. Tomáš Langášek, LL. M.
předseda kárného senátu