ECLI:CZ:NSS:2021:7.AS.298.2021:11
sp. zn. 7 As 298/2021 - 11
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců
Mgr. Davida Hipšra a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: Ing. M. Š., proti žalované:
Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 9. 2021, č. j. 14 A 173/2021 - 17,
takto:
I. Návrh žalobce na ustanovení zástupce se zamí t á.
II. Kasační stížnost se zamí t á.
III. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I.
[1] Žalobce žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“) brojil
proti rozhodnutím žalované ze dne 26. 7. 2021, č. j. 10.01-000366/21-002
a č. j. 10.01-000367/21-002, o neurčení advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby dle §18c
zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Městský soud výrokem I. v záhlaví uvedeného usnesení zamítl žádost žalobce
o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce. Výrokem II. městský soud žalobce
vyzval k zaplacení soudních poplatků. V odůvodnění uvedl, že osvobození od soudních poplatků
nepřiznal, neboť žalobce k městskému soudu opakovaně podává žaloby proti typově obdobným
rozhodnutím žalované, přičemž zahajovaná řízení nelze považovat za racionální postup k hájení
žalobcových práv, a není proto případné přistupovat k výjimečnému institutu osvobození
od soudních poplatků (odkázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 4. 2019,
č. j. 2 As 91/2019 - 14, a ze dne 26. 10. 2011, č. j. 7 As 101/2011 - 66). Jelikož v případě žalobce
nebyly splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, nebylo lze mu ani ustanovit
zástupce z řad advokátů.
II.
[3] Proti napadenému usnesení podal žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost,
v níž se domáhá jeho zrušení. Současně požádal o osvobození od soudních poplatků a navrhl
ustanovení zástupce z řad advokátů. Uvedl, jeho jediným příjmem jsou dávky státní sociální
podpory, nemá žádné úspory a je proti němu vedeno exekuční řízení. Nemá a v průběhu všech
řízení ani neměl na zaplacení soudních poplatků, natož služeb advokátů. Žalované i městskému
soudu musí být tato skutečnost známa. Počet jeho předchozích návrhů není možné považovat
za důvod pro zamítnutí žaloby.
III.
[4] Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatele v nynějším řízení netíží poplatková
povinnost, jelikož podává kasační stížnost proti procesnímu usnesení městského soudu, kterým
se nekončí řízení o žalobě (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne
9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 - 19, č. 3271/2015 Sb. NSS). Z tohoto důvodu Nejvyšší správní
soud neposuzoval stěžovatelovu žádost o osvobození od soudních poplatků (obdobně viz též
další rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci stěžovatele, např. rozsudek ze dne
30. 9. 2021, č. j. 8 As 253/2021 - 22, ze dne 11. 6. 2021, č. j. 1 As 142/2021 - 13, či ze dne
22. 7. 2021, č. j 1 As 187/2021 - 12).
[5] Výše uvedené závěry učiněné ve vztahu k soudnímu poplatku rozšířený senát
v usnesení č. j. 1 As 196/2014 - 19 promítl i do úvah o povinném zastoupení stěžovatele; v bodě
29 konstatoval: „Je-li podána kasační stížnost proti usnesení krajského soudu o neosvobození od soudních
poplatků, o neustanovení zástupce či proti jinému procesnímu usnesení učiněnému v řízení o žalobě, je rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti učiněno v rámci tohoto řízení, a proto se zde ustanovení §105
odst. 1 a 2 s. ř. s. neuplatní.“ Stěžovatel tedy nemusí být v projednávaném případě v řízení
před Nejvyšším správním soudem zastoupen advokátem. Přesto ustanovení zástupce navrhl.
[6] Podle §35 odst. 10 s. ř. s. se pro vyhovění návrhu na ustanovení zástupce vyžaduje
kumulativní splnění dvou podmínek, a to jednak splnění předpokladů pro osvobození
od soudních poplatků, jednak též nezbytná potřeba takového zastoupení k ochraně práv
účastníka řízení. Nejvyšší správní soud neshledal naplnění druhé podmínky. Stěžovatel v kasační
stížnosti dostatečně vymezil, z jakého důvodu nesouhlasí s usnesením městského soudu
a z jakého důvodu žádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce v řízení
před městským soudem. Jelikož se v projednávaném případě jedná o posouzení celkem
nekomplikované otázky, o které může Nejvyšší správní soud rozhodnout na základě kasační
stížnosti sepsané stěžovatelem a podkladů obsažených ve spise městského soudu, aniž by mu
za tímto účelem musel ustanovit zástupce, návrh na ustanovení zástupce zamítl výrokem I. (srov.
např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2018, č. j. 5 As 79/2018 - 11,
či rozsudek přímo ve věci nynějšího stěžovatele ze dne 30. 9. 2021, č. j. 8 As 253/2021 - 22).
[7] Kasační stížnost není důvodná.
[8] Nejvyšší správní soud předesílá, že v obdobných věcech téhož stěžovatele již rozhodl
mnohokrát, v nedávné době například rozsudky ze dne 30. 9. 2021, č. j. 8 As 253/2021 - 22,
ze dne 22. 7. 2021, č. j. 1 As 187/2021 - 12, ze dne 11. 6. 2021, č. j. 1 As 142/2021 - 13, ze dne
25. 2. 2021, č. j. 2 As 21/2021 - 13, či ze dne 27. 8. 2021, č. j. 9 As 174/2021 - 10.
V projednávaném případě neshledal důvod se od přijatých závěrů odklonit.
[9] Podle §36 odst. 3 s. ř. s.: Účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní
žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození
od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí
být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne.
Přiznané osvobození kdykoli za řízení odejme, popř. i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení
řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popř. neodůvodňovaly. Přiznané osvobození
se vztahuje i na řízení o kasační stížnosti.
[10] Již městský soud přiléhavě odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
26. 10. 2011, č. j. 7 As 101/2011 - 66, č. 2601/2012 Sb. NSS, podle něho: „I když účastník je
nemajetný, takže by zásadně bylo namístě přiznat mu osvobození od soudních poplatků (§36 odst. 3 s. ř. s.),
může mu soud výjimečně toto dobrodiní odepřít, a to zejména pro povahu sporu či sporů, které účastník vede.“
V dané věci se stěžovatel domáhal zrušení rozhodnutí žalované o neustanovení zástupce z řad
advokátů. Nejvyššímu správnímu soudu je z úřední činnosti známo, že stěžovatel vede
s žalovanou množství sporů, které často pokračují před soudy (u Nejvyššího správního soudu
bylo do této chvíle vedeno 25 řízení o kasačních stížnostech stěžovatele proti žalované). Nejvyšší
správní soud již v bodě 16 rozsudku ze dne 25. 2. 2021, č. j. 2 As 21/2021 - 13 uvedl: „Je to právě
stěžovatel, kdo je ‚pánem sporu‘ (dominus litis), a jako takový má uvážlivě posuzovat, kterými úkony byla
opravdu zasažena jeho subjektivní práva, proti nimž na procesní obranu skutečně potřebuje ze strany žalované
určení advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby; řešením stěžovatelovy situace však nemůže být zahlcení
žalované mnohonásobnými žádostmi o určení advokáta a následné napadání jejích zamítavých rozhodnutí
správními žalobami s požadavkem na osvobození od soudních poplatků v případě takto vedených sporů. Institut
osvobození od soudního poplatku je totiž výjimkou z obecného pravidla poplatkové povinnosti, jenž nemá být
uplatňován bezbřeze v případech bezdůvodně se opakujících sporů.“ Stěžovatel tak má plné právo vést
řízení proti žalované, dává-li mu objektivní právo procesní možnosti tak činit, a musí
v nich mít možnost účinně hájit svá práva. Není však důvod, aby náklady na vedení těchto řízení
za něj nesl stát formou osvobozování od soudních poplatků.
[11] Vzhledem k tomu, že stěžovatel nesplnil základní předpoklad pro osvobození
od soudních poplatků, nemohl mu být pro řízení o žalobě ustanoven ani zástupce (§35 odst. 10
věta první s. ř. s.). V řízení o žalobě nadto není zastoupení advokátem povinné (srov. např.
rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 9. 2015, č. j. 1 As 197/2015 - 19). Městský soud
tedy nepochybil ani v případě neustanovení zástupce z řad advokátů.
[12] Nejvyšší správní soud proto výše uvedenou kasační stížnost zamítl podle §110 odst. 1
s. ř. s.
[13] Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti (§60 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s.). Žalované v tomto řízení žádné náklady nevznikly,
jejich náhradu jí proto Nejvyšší správní soud nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. listopadu 2021
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu