ECLI:CZ:NSS:2021:8.AS.252.2021:26
sp. zn. 8 As 252/2021 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Petra
Mikeše a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: P. M., proti žalované: Vězeňská služba ČR,
Vazební Věznice Praha Pankrác, se sídlem Soudní 988/1, Praha 4, o žalobě proti hodnocení
žalobce ze dne 20. 4. 2021 vypracovaného k žádosti žalobce o podmíněné propuštění z výkonu
trestu odnětí svobody zn. VS-61685/ČJ-2021-800232, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 2. 7. 2021, čj. 10 A 69/2021-30,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u j e.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) napadl u Nejvyššího správního soudu kasační stížností
v záhlaví označené usnesení Městského soudu v Praze, jímž městský soud odmítl jeho žalobu
proti nezákonnému zásahu. Tou se stěžovatel bránil proti hodnocení, které ve vztahu k jeho
osobě vydal k žádosti o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody ředitel žalované.
Současně s kasační stížností stěžovatel požádal o přiznání osvobození od soudních poplatků
a navrhl, aby mu soud ustanovil zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší
správní soud mu nevyhověl a usnesením ze dne 18. 10. 2021, čj. 8 As 252/2021-22, žádost
o osvobození od soudních poplatků i návrh na ustanovení zástupce zamítl. Dospěl k závěru,
že kasační stížnost je zjevně bezúspěšná. Hodnocení, proti němuž stěžovatel žalobou brojil, totiž
podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu přímo nezasahuje do veřejných
subjektivních práv, a tedy nemůže představovat ani rozhodnutí ve smyslu §75 s. ř. s.,
ani nezákonný zásah ve smyslu §82 s. ř. s. (jak uvedl již v napadeném usnesení městský soud).
Proto v tomto řízení stěžovateli nepřísluší osvobození od soudních poplatků, a to bez ohledu
na jeho případnou nemajetnost. Nejvyšší správní soud tak stěžovatele výše uvedeným usnesením
zároveň vyzval k zaplacení soudního poplatku ve výši 5 000 Kč ve lhůtě 15 dní od doručení
usnesení, k předložení plné moci jemu udělené advokátovi anebo prokázání právnického vzdělání
(srov. §105 odst. 2 s. ř. s.) ve lhůtě 2 týdnů a k doplnění důvodů kasační stížnosti, pro něž
usnesení městského soudu napadl, ve lhůtě 1 měsíce.
[2] Usnesení NSS čj. 8 As 252/2021-22 bylo stěžovateli osobně doručeno dne 21. 10. 2021.
Lhůta pro zaplacení soudního poplatku tak skončila dnem 5. 11. 2021. Stěžovatel však v této
lhůtě (ani později ke dni vydání tohoto usnesení) výzvě soudu na zaplacení soudního poplatku
v souvislosti s podáním kasační stížnosti nevyhověl, ani nepožádal o osvobození od soudního
poplatku anebo prodloužení lhůty k jeho úhradě. Byl přitom řádně poučen o následcích nesplnění
poplatkové povinnosti. Stěžovatel na výzvu soudu nijak nereagoval.
[3] Podle §47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní
zákon. Z §4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích vyplývá, že poplatková povinnost
vzniká podáním kasační stížnosti. Podle §9 odst. 1 téhož zákona nebyl-li poplatek za řízení
splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, vyzve soud poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě,
kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném
uplynutí lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
[4] Jelikož stěžovatel neuhradil; soudní poplatek, Nejvyšší správní soud řízení o kasační
stížnosti podle §47 písm. c) ve spojení s §120 s. ř. s. zastavil s ohledem na §9 odst. 1 zákona
o soudních poplatcích.
[5] Nejvyšší správní soud pro úplnost dodává, že stěžovatel ve lhůtě stanovené soudem
(resp. doposud) ani nedoložil splnění podmínky povinného zastoupení advokátem ve smyslu
§105 odst. 2 s. ř. s., ani nedoplnil důvody kasační stížnosti. I přes neodstranění takto vytčené
vady kasační stížnosti a řízení o ní však bylo namístě řízení zastavit pro nezaplacení soudního
poplatku, neboť tento postup má přednost před odmítnutím kasační stížnosti (srov. např.
usnesení NSS ze dne 3. 8. 2016, čj. 2 Afs 111/2016-29, ze dne 19. 10. 2016, čj. 3 As 207/2016-35,
ze dne 22. 3. 2017, čj. 3 As 240/2016-70, či ze dne 22. 3. 2018, čj. 8 As 227/2017-35).
[6] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení
zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně 25. listopadu 2021
Milan Podhrázký
předseda senátu