ECLI:CZ:NSS:2021:8.AZS.119.2021:14
sp. zn. 8 Azs 119/2021-14
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců
Petra Mikeše a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: G. B. K., zastoupen Mgr. Ladislavem
Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava, proti žalovanému: Policie ČR, Krajské
ředitelství policie Jihomoravského kraje, odbor cizinecké policie, se sídlem Cejl 62b, Brno,
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 11. 2020, čj. KRPB-208680-12/ČJ-2020-060022-R, o
kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2021,
čj. 32 A 71/2020-24,
takto:
I. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2021, čj. 32 A 71/2020-24, se ruší
a věc se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
II. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Ladislavu Bártovi, advokátovi, se p ři zn áv á
odměna a náhrada hotových výdajů za řízení o kasační stížnosti v celkové výši 3 400 Kč,
která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci
tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
[1] Žalobce byl na základě v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného zajištěn dle §129
odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Proti tomuto
rozhodnutí brojil žalobou ze dne 16. 11. 2020 (předanou k poštovní přepravě 7. 12. 2020)
u Krajského soudu v Brně. Žalobce společně s podáním žaloby požádal o ustanovení zástupce,
čemuž krajský soud vyhověl a usnesením ze dne 15. 12. 2020, čj. 32 A 71/2020-18, mu ustanovil
jako zástupce Mgr. Ladislava Bártu, advokáta. Současně jej prostřednictvím ustanoveného
zástupce v témže usnesení vyzval k doplnění žalobních bodů, a to ve lhůtě 1 den. Dané usnesení
krajský soud doručoval ustanovenému zástupci prostřednictví datové schránky a žalobci
vyvěšením na úřední desce, jelikož se mu jej nepodařilo doručit v místě pobytu uvedeného
v žalobě, tedy v ZZC Vyšní Lhoty. Žalobce ani jeho zástupce ve lhůtě stanovené krajským
soudem žalobní body nedoplnili, krajský soud tedy shora uvedeným usnesením žalobu odmítl pro
nedostatek podmínek řízení, pro nějž nelze v řízení pokračovat.
[2] Proti tomuto usnesení krajského soudu brojí žalobce (dále „stěžovatel“) kasační stížností.
Namítá, že závěr soudu o neodstranění vad žaloby je nesprávný, neboť lhůta pro doplnění
žalobních bodů vůbec nezačala plynout. V případě stěžovatele nebylo namístě doručovat
usnesení o ustanovení zástupce a výzvy k doplnění žalobních bodů jeho vyvěšením na úřední
desce soudu ve smyslu §50 odst. 2 o. s. ř. (ve spojení s §42 odst. 5 s. ř. s.). Takový postup by
totiž byl možný pouze tehdy, pokud by doručující orgán stěžovatele nezastihl. Zařízení pro
zajištění cizinců je místem pobytu osoby se statusem cizince (ve smyslu §95 zákona o pobytu
cizinců), avšak pouze po dobu, kdy trvá zajištění cizince. Po dobu, kdy je cizinec v takovém
zařízení zajištěn, je mu doručována do vlastních rukou, po jeho propuštění už však náhradní
doručování nepřipadá v úvahu, protože zařízení pro zajištění cizinců ztrácí status místa, kde
je cizinec hlášen k pobytu. Jestliže tedy soud zjistí, že byl cizinec před doručením rozhodnutí
propuštěn z takového zařízení, je namístě zjistit jeho novou adresu, případně aplikovat institut
opatrovníka pro osobu neznámého pobytu. Nelze však rozhodnutí bez dalšího doručit
prostřednictvím úřední desky. Proto nebylo usnesení o ustanovení zástupce řádně doručeno
a lhůta pro doplnění žaloby nepočala běžet.
[3] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
[4] Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu uplatněných kasačních
důvodů a zkoumal také, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout
z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[5] Kasační stížnost je důvodná.
[6] Nejvyšší správní soud předesílá, že v obdobných věcech rozhodoval již rozsudky ze dne
18. 3. 2021, čj. 10 Azs 24/2021-16, a ze dne 14. 4. 2021, čj. 10 Azs 25/2021-17, přičemž v nyní
projednávané věci neshledal důvody se od již přijatých závěrů odchýlit.
[7] Taktéž v nyní projednávané věci je rozhodnou otázka, zda usnesení o ustanovení
zástupce nabylo právní moci (bylo řádně doručeno) a lhůta stanovená krajským soudem pro
doplnění žalobních bodů počala běžet (tedy krajský soud mohl žalobu odmítnout).
[8] Z již existující judikatury vyplývá, že „rozhodnutí o ustanovení zástupce nabývá právní moci dnem,
kdy bylo doručeno jak zástupci, tak zastoupenému“ (srov. rozsudek NSS ze dne 29. 8. 2019,
čj. 8 Azs 205/2019-22, č. 3930/2019 Sb. NSS), přičemž podle téhož rozsudku „nelze akceptovat
výklad, podle kterého by se lhůta pro doplnění odvíjela již a jen od doručení usnesení o ustanovení zástupce
obsahující výzvu k doplnění žaloby toliko ustanovenému zástupci, aniž by měl ten, komu byl zástupce ustanoven,
možnost se s tímto usnesením seznámit.“ Nebylo-li tedy usnesení o ustanovení zástupce řádně
doručeno stěžovateli, nemohlo nabýt právní moci a lhůta pro doplnění žalobních bodů nemohla
počít plynout. Kasační soud se tedy dále zabýval tím, zdali mohl krajský soud stěžovateli doručit
dané usnesení prostřednictvím jeho vyvěšení na úřední desce.
[9] Účinky fikce doručení soudní písemnosti podle §50 odst. 2 o. s. ř. nastávají jen v případě
písemností, které byly doručovány na adresu pro doručování ve smyslu §46b o. s. ř. Lze dodat,
že u cizinců může být adresou pro doručování adresa hlášeného místa pobytu ve smyslu §93
a násl. zákona o pobytu cizinců evidovaná v informačním systému cizinců (§158 téhož zákona),
přičemž podle §95 téhož zákona se povinnost hlásit místo pobytu nevztahuje na cizince
v zařízení pro zajištění cizinců.
[10] Nejvyšší správní soud z obsahu spisu krajského soudu v dané věci ověřil, že žalobou
napadeným rozhodnutím žalovaného byl stěžovatel v ZZC Vyšní Lhoty zajištěn do 4. 12. 2020.
Aniž by krajský soud zjišťoval anebo měl informaci o tom, že se stěžovatel v daném zařízení
nadále nachází, shora označené usnesení o ustanovení zástupce doručoval právě na tuto adresu.
Poté, kdy se soudu poštovní zásilka vrátila jako nedoručená, postupoval podle §50 odst. 2 o. s. ř.
(ve spojení s §42 odst. 5 s. ř. s.) a dané usnesení stěžovateli doručil vyvěšením na úřední desce
(dne 4. 1. 2021). Desátým dnem po vyvěšení tohoto usnesení na úřední desce jej krajský soud
považoval za doručené (dne 14. 1. 2021). Od tohoto okamžiku pak odvíjel právní moc usnesení
a počátek běhu lhůty pro doplnění žalobních bodů. Takový postup krajského soudu však nebyl
správný. Předně nelze přehlédnout, že zásilka se soudu vrátila s tím, že ji nebylo možno vložit
do schránky a o této skutečnosti nebylo možné zanechat písemné oznámení v místě doručení,
přičemž v rámci rubriky „odepření přijetí zásilky bylo odůvodněno …“ je vyplněno „neznámý“. Přestože
z takto vyplněné doručenky nemuselo být jednoznačné, zda se stěžovatel v zařízení nacházel
(pouze zásilku nepřevzal), uvedené již samo o sobě mělo být pro soud dostatečnou indicií
k ověření, zda se tam stěžovatel nachází a lze postupovat podle §50 odst. 2 o. s. ř. V této
souvislosti je třeba dále upozornit na to, že adresu pro doručování v ZZC je nutno vnímat jako
časově omezenou po dobu zajištění, nemá-li krajský soud informaci o tom, že došlo
k prodloužení takového zajištění. Pokud se tedy v nyní projednávané věci v ZZC Vyšní Lhoty
nepodařilo doručit usnesení krajského soudu stěžovateli, který zde byl žalobou napadeným
rozhodnutím zajištěn na dobu, která již (podle informací dostupných soudu) uplynula, nelze
takovou skutečnost považovat za neúspěšné doručení ve smyslu §50 odst. 1 o. s. ř., které
by opravňovalo k postupu podle odst. 2 téhož ustanovení (nebylo nadále možno považovat
adresu ZZC Vyšní Lhoty za adresu aktuálního místa pobytu stěžovatele na území ČR, resp. jeho
doručovací adresu).
[11] V nyní projednávané věci Nejvyšší správní soud k výše uvedenému dodává, že z již
existující judikatury lze dovodit zvýšené požadavky, pokud jde o aktivitu soudů při zjišťování
skutečného místa pobytu cizince (viz např. rozsudky NSS ze dne 21. 4. 2009,
čj. 8 Azs 14/2009-74, případně ze dne 21. 11. 2006, čj. 2 Azs 113/2006-32). Přestože se jedná
o judikaturu ve věcech azylových, kdy v azylovém řízení má zjištění pobytu cizince pro další
řízení určující význam zejména z důvodu jeho možného zastavení, vyšší míru obezřetnosti je jistě
třeba po soudech požadovat i v případě doručování do ZZC, a to tím spíše, doručuje-li se cizinci,
který nepobýval na území ČR oprávněně a který zde nemá žádnou adresu místa pobytu trvalejší
povahy. Krajský soud se však v nyní projednávané věci o ověření místa pobytu stěžovatele ani
nepokusil (na rozdíl např. od výše uvedené věci projednávané před NSS pod
sp. zn. 10 Azs 25/2021). Přestože stěžovateli doručoval na adresu ZZC Vyšní Lhoty po skončení
doby jeho zajištění a zásilka se soudu vrátila jako nedoručená, bez dalšího vyšel z toho,
že doručující orgán stěžovatele nezastihl ve smyslu §50 odst. 1 o. s. ř. a zvolil cestu náhradního
doručení dle §50 odst. 2 o. s. ř. Kasační námitky stěžovatele jsou proto důvodné, neboť pro
takový postup soudu nebyly splněny podmínky. Krajský soud byl za daných okolností povinen
se alespoň pokusit zjistit, kde se stěžovatel aktuálně (tedy ke dni doručování vydaného usnesení)
nachází, a pokud by byl neznámého pobytu, ustanovit mu k ochraně jeho práv opatrovníka
ve smyslu §29 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s §42 odst. 5 s. ř. s. a dále v řízení jednat s tímto
opatrovníkem (k tomu srov. např. rozsudek NSS ze dne 15. 10. 2020, čj. 6 Azs 210/2020-20).
[12] Z popsaných důvodů nebylo usnesení o ustanovení zástupce stěžovateli řádně doručeno,
a tedy nemohlo s ohledem na závěry plynoucí z citovaného rozsudku NSS čj. 8 Azs 205/2019-22
nabýt právní moci. Nepočala tedy ani běžet lhůta pro doplnění žalobních bodů, jak důvodně
namítá stěžovatel v kasační stížnosti, a proto nemohl krajský soud žalobu odmítnout. Napadené
usnesení krajského soudu je tak nezákonné [§103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.].
[13] S ohledem na výše uvedené shledal Nejvyšší správní soud kasační stížnost důvodnou
a napadené usnesení krajského soudu zrušil (§110 odst. 1 s. ř. s.). Krajský soud je v dalším řízení
vázán výše vysloveným právním názorem Nejvyššího správního soudu (§110 odst. 4 s. ř. s.).
Bude tedy na něm, aby se za účelem doručení usnesení o ustanovení zástupce pokusil zjistit
adresu aktuálního místa pobytu stěžovatele. Pokud se krajskému soudu nepodaří zjistit místo
pobytu stěžovatele, nezbývá, než mu jakožto osobě neznámého pobytu ustanovit k ochraně jeho
práv a povinností opatrovníka (ve smyslu §29 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s §42 odst. 5 s. ř. s.),
jehož prostřednictvím stěžovateli usnesení o ustanovení zástupce a výzvu k doplnění žalobních
bodů doručí.
[14] Krajský soud rozhodne v dalším řízení i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti
(§110 odst. 3 s. ř. s.).
[15] Podle §35 odst. 10 ve spojení s §120 s. ř. s. hradí advokátovi, který byl stěžovateli
ustanoven krajským soudem, hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. Advokát provedl
ve věci jeden úkon právní služby, kterým je sepsání kasační stížnosti, tj. písemné podání soudu
ve věci samé [§11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách
advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)]. Za provedený úkon právní služby
advokátovi náleží mimosmluvní odměna ve výši 3 100 Kč [§9 odst. 4 písm. d) ve spojení s §7
bodem 5 advokátního tarifu], která se zvyšuje o paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč
(§13 odst. 4 advokátního tarifu). Za úkony právní služby tedy advokátovi náleží 3 400 Kč. Tuto
částku NSS vyplatí do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně 28. května 2021
Milan Podhrázký
předseda senátu