ECLI:CZ:NSS:2021:9.AO.19.2021:47
sp. zn. 9 Ao 19/2021 - 47
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci navrhovatelky: Mgr. V. Z.,
Ph.D., zast. Mgr. Davidem Zahumenským, advokátem se sídlem třída Kpt. Jaroše 1922/3,
Brno, proti odpůrci: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha
2, v řízení o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – čl. I bodu 16 písm. g)
mimořádného opatření odpůrce ze dne 25. 6. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-21/MIN/KAN,
ve slovech „povinného“ a „stanoveného jiným mimořádným opatřením Ministerstva
zdravotnictví“,
takto:
I. Návrh se od m ít á .
II. Navrhovatelce se vrací zaplacený soudní poplatek za návrh na zrušení části
opatření obecné povahy ve výši 5 000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího
správního soudu ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení,
a to k rukám jejího zástupce Mgr. Davida Zahumenského, advokáta se sídlem
třída Kpt. Jaroše 1922/3, Brno.
III. Žádný z účastníků nemá práv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podaným návrhem se navrhovatelka domáhá zrušení nebo vyslovení nezákonnosti
čl. I bodu 16 písm. g) mimořádného opatření ze dne 25. 6. 2021, č. j. MZDR 14601/2021-
21/MIN/KAN, a to ve slovech „povinného“ a „stanoveného jiným mimořádným opatřením
Ministerstva zdravotnictví“.
[2] Rozsudkem ze dne 2. 9. 2021, č. j. 9 Ao 13/2021 - 36, NSS k návrhu jiného
navrhovatele vyslovil, že ustanovení čl. I bodu 16 mimořádného opatření ze dne 25. 6. 2021,
č. j. MZDR 14601/2021-21/MIN/KAN, ve znění mimořádného opatření odpůrce ze dne
2. 7. 2021, č. j. MZDR 1595/2021-6/MIN/KAN, bylo v rozporu se zákonem.
[3] Podle §103 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve spojení s §64
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), soud kdykoliv za řízení
přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé
(podmínky řízení). Jednou z těchto podmínek je existence předmětu řízení.
[4] Podle §13 odst. 4 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii
onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „pandemický
zákon“), může soud přezkoumat i mimořádné opatření, které v průběhu soudního řízení
pozbylo platnosti (srov. rozsudek ze dne 14. 4. 2021, č. j. 8 Ao 1/2021 - 133, bod 28).
[5] Podobně jako při zrušení (části) opatření obecné povahy soudem, má i rozhodnutí
soudu o tom, že (část) opatření obecné povahy bylo v rozporu se zákonem (v širším smyslu)
účinky erga omnes (vůči všem). V obou případech je totiž třeba vyjít z toho, že okruh adresátů
opatření je vymezen obecně (viz rozsudek ze dne 15. 12. 2010, č. j. 7 Ao 6/2010 - 44,
č. 2464/2012 Sb. NSS). Účinky rozhodnutí tak dopadají na všechny adresáty opatření,
neboť soudem shledané vady se netýkají jen konkrétního navrhovatele. Za předpokladu,
že navrhovatel napadá mimořádné opatření v rozsahu, v jakém soud již jeho nezákonnost
(v širším smyslu) vyslovil, proto dojde v tomto dalším řízení materiálně k vyprázdnění
jeho předmětu; takový navrhovatel již nemůže dosáhnout lepšího výsledku.
[6] Shodnou otázkou se již NSS v obdobných řízeních opakovaně zabýval (poprvé viz
usnesení ze dne 11. 6. 2021, č. j. 8 Ao 9/2021 - 43, později viz např. usnesení ze dne 17. 6.
2021, č. j. 7 Ao 10/2021 - 374, nebo ze dne 23. 6. 2021, č. j. 10 Ao 16/2021 - 34), přičemž
devátý senát nemá důvod se od zde vyslovených závěrů odchýlit a v dalších podrobnostech na
ně odkazuje.
[7] Výrok rozsudku č. j. 9 Ao 13/2021 - 36 má účinky vůči všem. Navrhovatelka
tak již nemůže dosáhnout lepšího výsledku, proto v projednávané věci došlo k materiálnímu
vyprázdnění předmětu řízení a soud podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. její návrh odmítl.
[8] Navrhovatelka zaplatila soudní poplatek za návrh na zrušení části opatření obecné
povahy ve výši 5 000 Kč, avšak její návrh na zahájení řízení byl před prvním jednáním
(vydáním rozhodnutí o věci samé) odmítnut. Soud proto rozhodl o vrácení zaplaceného
soudního poplatku podle §10 odst. 3 věty třetí (§10 odst. 5) zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Uvedená částka bude
navrhovatelce vrácena z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám jejího zástupce,
a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (§10a odst. 1 zákona o soudních
poplatcích).
[9] O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle §60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak,
že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož byl návrh odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. září 2021
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu