ECLI:CZ:NSS:2021:APRK.9.2021:21
sp. zn. Aprk 9/2021 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň
JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: Vegas Royal s.r.o.,
se sídlem Jánské náměstí 266/6, Cheb, zast. Ing. Radkem Lančíkem, daňovým poradcem,
se sídlem Divadelní 4, Brno, proti žalovanému: Finanční úřad pro Karlovarský kraj, se sídlem
Krymská 2a, Karlovy Vary, o žalobě na ochranu před nečinností žalovaného vedené u Krajského
soudu v Plzni pod sp. zn. 77 A 28/2021, o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení
procesního úkonu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb.,
takto:
I. Návrh se zamí t á .
II. Žalobce n emá p r áv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
[1] Žalobce (dále „navrhovatel“) se domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu
podle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Požaduje, aby Krajskému
soudu v Plzni byla uložena lhůta k vydání rozhodnutí ve shora uvedené právní věci, jelikož
má za to, že ve věci dochází k průtahům. Žaloba byla podána 14. 3. 2021, jedná se o přednostní
věc podle §56 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), k věci existuje prejudikatura, přesto krajský soud doposud nerozhodl.
Navrhovatel doplnil, že ve věci vedené pod sp. zn. 57 A 184/2019 krajský soud vydal rozhodnutí
až po dvou letech, přestože i tam se jednalo o věc přednostní. Byl by nerad, aby takto dlouho
vyčkával i na rozhodnutí v nynější věci.
[2] Krajský soud ve svém vyjádření podrobně popsal procesní úkony, které ve věci činil
od nápadu až do posledních dnů měsíce května 2021. Má za to, že ve věci nebyl nečinný,
postupoval standardně a výtku navrhovatele ohledně nerespektování §56 odst. 3 s. ř. s. považuje
za nedůvodnou.
II. Podstatný obsah spisu krajského soudu
[3] Navrhovatel podal u krajského soudu dne 14. 3. 2021 žalobu na ochranu proti nečinnosti,
kterou se domáhá, aby žalovanému bylo uloženo vydat a zaslat stejnopis platebních výměrů
na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období leden a únor 2020 a dodatečný platební výměr
na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období březen 2020. K žalobě byly mezi jinými přílohami
připojeny nepodepsaná plná moc zmocněnce navrhovatele a vyrozumění Odvolacího finančního
ředitelství ze dne 9. 3. 2021, č. j. 8770/21/5100-41451-711763, o odložení podnětu na ochranu
před nečinností podle §38 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších
předpisů.
[4] Krajský soud navrhovateli dne 17. 3. 2021 odeslal výzvu k předložení originálu nebo
ověřené kopie plné moci prokazující oprávnění zmocněnce zastupovat navrhovatele, neboť
doložená plná moc byla pouhou kopií, navíc nepodepsanou osobou oprávněnou jednat
za navrhovatele. Stanovil mu k tomu lhůtu 10 dnů od doručení výzvy. Dále navrhovateli sdělil,
že v případě vyhovění výzvě bude následovat výzva k zaplacení soudního poplatku za podanou
žalobu ve výši 2 000 Kč, které lze předejít úhradou soudního poplatku ve stejné lhůtě na účet
krajského soudu pod přiděleným variabilním symbolem.
[5] V reakci na to byla soudu dne 18. 3. 2021 doručena příslušná plná moc. Jednalo se sice
o stejný dokument, tentokrát jej však soud neobdržel z datové schránky zmocněnce, ale přímo
z datové schránky navrhovatele.
[6] Dne 19. 3. 2021 byl na účet soudu připsán soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.
[7] Krajský soud následně vyhotovil výzvu žalovanému k předložení správního spisu
a podání vyjádření k žalobě ve lhůtě 1 měsíce od doručení výzvy. Dále jej poučil o podmínkách
k rozhodnutí věci samé bez jednání a vyzval ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci
bez nařízení jednání. Poučil jej o složení senátu, který bude věc rozhodovat, a o možnosti namítat
podjatost. Vyzval ke specifikaci důvodně vynaložených nákladů, bude-li uplatňovat právo
na jejich náhradu. Připojil žalobu navrhovatele a vše žalovanému odeslal 23. 3. 2021.
[8] Dne 27. 4. 2021 krajský soud obdržel vyjádření žalovaného k žalobě a správní spis.
[9] Vyjádření žalovaného krajský soud doslal navrhovateli s přípisem ze dne 29. 4. 2021. Dále
jej poučil o podmínkách k rozhodnutí věci samé bez jednání a vyzval ke sdělení, zda souhlasí
s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Poučil jej o složení senátu, který bude věc rozhodovat,
a o možnosti namítat podjatost. Vyzval ke specifikaci důvodně vynaložených nákladů, bude-li
uplatňovat právo na jejich náhradu. Přípis odeslal dne 3. 5. 2021.
[10] Dne 8. 5. 2021 a dne 14. 5. 2021 byly krajskému soudu doručeny repliky navrhovatele.
Obě tato podání byla doslána žalovanému s přípisem krajského soudu dne 24. 5. 2021.
[11] Dne 4. 6. 2021 byl spis krajského soudu odeslán Nejvyššímu správnímu soudu společně
s vyjádřením, jehož obsah je stručně shrnut výše.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[12] Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, které je upravené
v §174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu
z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci
bez zbytečných průtahů, jež je zakotveno zejména v ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních
práv a svobod, do řízení probíhajícího před soudem.
[13] Důvodnost návrhu na určení lhůty Nejvyšší správní soud posuzuje dle kritérií
vymezených v §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích. Těmito kritérii jsou složitost věci,
význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a dosavadní postup
soudu. Současně není bez významu ani §56 odst. 1 s. ř. s., dle něhož soud projednává
a rozhoduje věci podle pořadí, v jakém k němu došly; to neplatí, jsou-li u věci dány závažné
důvody pro přednostní projednávání a rozhodování věci. V §56 odst. 2 a 3 s. ř. s. jsou vymezeny
návrhy a věci, o nichž se rozhoduje přednostně.
[14] V nynější věci jde o návrh, který by měl městský soud projednat a rozhodnout přednostně
podle §56 odst. 3 s. ř. s ., to však neznamená, že by byl povinen o takovém návrhu rozhodnout
prakticky obratem; také přednostní návrhy dochází soudu v určitém pořadí a v tomto pořadí
(přednostních návrhů) o nich soud rozhoduje. Nejedná se ani o návrh, o kterém by byl krajský
soud povinen rozhodnout v určité lhůtě. Nesmí nicméně nepřiměřeně dlouho ponechat řízení
ve stavu, kdy již je věc připravena k rozhodnutí, ale nerozhodl, protože se zabývá věcmi
napadlými dříve. Ochranu práva na projednání věci bez zbytečných průtahů totiž nelze
odmítnout s poukazem na to, že práva někoho jiného jsou porušována ještě více (viz např. nález
sp. zn. IV. ÚS 55/94, nález sp. zn. I. ÚS 663/01, nález sp. zn. III. ÚS 685/06, nález
sp. zn. IV. ÚS 391/07 a další). Přiměřenost této doby se posuzuje právě podle kritérií zmíněných
v §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích.
[15] K jejich naplnění v nynější věci Nejvyšší správní soud uvádí, že ze žaloby a obsahu
soudního a správního spisu lze soudit, že jde o věc středně složitou, nevyžadující nadstandardní
dokazování. Navrhovatel neuvedl žádné důvody, pro které by bylo možné se domnívat,
že je pro něho jeho věc více významná než pro jiné žalobce. K vlivu postupu navrhovatele
na délku řízení lze konstatovat, že navrhovatel společně s podáním žaloby nedoložil řádnou
plnou moc prokazující zmocnění jeho zmocněnce k zastupování v řízení a nezaplatil soudní
poplatek, čímž k délce řízení negativně přispěl. Na druhou stranu je třeba konstatovat,
že na související výzvu krajského soudu reagoval obratem, toto přispění tedy nebylo nijak zásadní.
K postupu krajského soudu pak lze uvést, že veškeré procesní kroky činil v přiměřené době:
v řádu dnů reagoval na podání účastníků, k jednotlivým procesním krokům přistupoval logicky
a při zohlednění průběhu věci.
[16] Lze tedy uzavřít, že krajský soud činil procesní úkony v přiměřených lhůtách a Nejvyšší
správní soud neshledává průtahy v procesní přípravě věci. Vzhledem k tomu, že žaloba napadla
14. 3. 2021 a krajský soud dokončil procesní přípravu koncem května, Nejvyšší správní soud
neshledává nepřiměřenou ani dobu, po kterou je řízení v tomto stavu. Jedná se o dobu v řádu
týdnů, při komplexním zhodnocení hledisek uvedených v §174a odst. 8 zákona o soudech
a soudcích tedy krajskému soudu nelze nic vytknout. Návrh na určení lhůty k provedení
procesního úkonu není důvodný.
[17] Nejvyšší správní soud s ohledem na odůvodnění návrhu podaného v nynější věci dodává,
že se nejedná o preventivní nástroj sloužící k rozptýlení navrhovatelových obav,
že by v budoucnu mohlo k průtahům dojít. Ze znění citovaného ustanovení jednoznačně
vyplývá, že je koncipován výlučně pro situace, kdy ve věci již k průtahům došlo. To jednoznačně
není případ nynější věci.
IV. Náklady řízení
[18] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, byl-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu
v projednávané věci nedošlo, proto navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. června 2021
JUDr. Radan Malík
předseda senátu