ECLI:CZ:NSS:2022:1.AZS.10.2022:27
sp. zn. 1 Azs 10/2022 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců
JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: M. T. N., zastoupen
Mgr. Helenou Pindejovou, advokátkou se sídlem Milady Horákové 1957/13, Brno,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad štolou 3, Praha 7, o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 8. 2021, č. j. OAM-199/ZA-ZA12-HA13-2021, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka
v Pardubicích ze dne 30. 11. 2021, č. j. 61 Az 2/2021 - 30,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm í t á pro nepřijatelnost.
II. Žalobce ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti ne př i z ná v á .
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 11. 8. 2021, č. j. OAM – 199/ZA-ZA12-HA13-2021,
neudělil mezinárodní ochranu podle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb.,
zákona o azylu (dále jen „zákon o azylu“), neboť žalobce nenaplnil zákonné podmínky
pro její udělení.
[2] Žalobce toto rozhodnutí napadl žalobou, kterou Krajský soud v Hradci Králové (dále
jen „krajský soud“) v záhlaví označeným rozsudkem zamítl.
[3] V napadeném rozsudku nejprve v bodě 9 shrnul skutková zjištění vyplývající ze správního
spisu a uzavřel, že na základě žalobcem popsané situace důvody k udělení mezinárodní ochrany
ve formě azylu splněny nejsou. Neuvedl totiž žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo
možno učinit závěr o tom, že je pronásledován za uplatňování politických práv nebo svobod
podle §12 písm. a) zákona o azylu, nebo důvodů uvedených v §12 písm. b) téhož zákona.
Jako nedůvodnou shledal jeho obavu z případného tlaku věřitelů po jeho návratu do Vietnamu,
přičemž odkázal na relevantní judikaturu Nejvyššího správního soudu.
[4] Soud rovněž posoudil splnění podmínek pro poskytnutí dalších forem ochrany
podle §13, §14, §14a i §14b zákona o azylu, přičemž uzavřel, že v posuzovaném případě nejsou
splněny zákonem požadované podmínky pro jejich poskytnutí.
[5] Závěrem se zabýval též podklady, ze kterých žalovaný vycházel, přičemž ty shledal plně
standartními a zákonnými, rovněž řádně odkazující na relevantní zdroje.
II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného
[6] Rozsudek krajského soudu napadl žalobce (stěžovatel) kasační stížností (kde v podstatě
zopakoval žalobní body) z důvodu nedostatečně zjištěného skutkového stavu, pro který měl
krajský soud napadené rozhodnutí správního orgánu zrušit.
[7] Uvedl, že mu není známo, kdy pozbyl povolení k trvalému pobytu na území
České republiky, avšak zpět do Vietnamu se vrátit nechce, ani nemůže, neboť v České republice
žije od 14 let nepřetržitě; ve Vietnamu má rovněž půjčené peníze, které musí splatit, bojí
se však věřitelů. Ačkoli v průběhu správního řízení opakovaně uváděl důvody, pro které
mu nebylo prodlouženo pobytové oprávnění, správní orgán v odůvodnění napadaného
rozhodnutí se k této otázce nevyjádřil a nezhodnotil důvody, pro které mu nebylo pobytové
oprávnění prodlouženo. Žalovaný se rovněž vůbec nevyjádřil k situaci ve Vietnamu v případě
návratu žadatelů, kteří se snažili získat azyl v zahraničí. Správní orgán tak nesprávně posoudil
možnost udělení doplňkové ochrany ve smyslu §14a odst. 2 zákona o azylu. Závěrem zpochybnil
též transparentnost a ověřitelnost podkladů, ze kterých správní orgán vycházel.
[8] K podané kasační stížnosti se vyjádřil žalovaný, který navrhl její odmítnutí, případně
zamítnutí. Uvedl, že kasační stížnost je mimořádný opravný prostředek, který nelze odůvodnit
toliko nesouhlasem se závěry správního orgánu.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[9] Nejvyšší správní soud nejprve hodnotil naplnění formálních náležitostí kasační stížnosti.
Shledal, že byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž
je podání kasační stížnosti přípustné, a stěžovatel je zastoupen advokátem [§102 a násl.
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů
(dále též „s. ř. s.“)]. Jedná se však o věc, v níž před krajským soudem rozhodoval specializovaný
samosoudce, a proto se soud podle §104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým
významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, Nejvyšší správní soud
ji jako nepřijatelnou odmítne.
[10] Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního kasační soud
podrobně vyložil již v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, č. 933/2006 Sb. NSS.,
ve kterém vymezil typové situace, v nichž je kasační stížnost přijatelná. O přijatelnou kasační
stížnost se dle tohoto rozhodnutí může jednat v následujících typových případech: (1) kasační
stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně řešeny judikaturou
Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní
judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní
odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní
pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.
[11] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v případě stěžovatele podmínky přijatelnosti
kasační stížnosti splněny nejsou.
[12] Soud předně konstatuje, že napadený rozsudek splňuje kritéria přezkoumatelnosti.
Krajský soud jasně, srozumitelně a vyčerpávajícím způsobem uvedl, proč námitky tvrzené
stěžovatelem neshledal důvodnými, a napadené rozhodnutí přezkoumal z hlediska všech důvodů
pro udělení azylu, jakož i doplňkové ochrany; stejně tak srozumitelně vysvětlil důvody
neaplikovatelnosti žalobcem odkazované judikatury. Jedná se o srozumitelné rozhodnutí řádně
odůvodněné, ze kterého je zcela zřejmé, proč krajský soud žalobu stěžovatele zamítl. Současně
Nejvyšší správní soud neshledal, že by došlo k porušení ustanovení o řízení před správním
orgánem.
[13] Stěžovatel založil žádost o mezinárodní ochranu na svých obavách stran možných „potíží
s věřiteli“. K otázce pronásledování nestátními aktéry a požadavkům účinnosti ochrany ze strany
země původu však již existuje početná judikatura kasačního soudu, s níž je napadený rozsudek
v souladu (viz např. rozsudky ze dne 31. 10. 2003, č. j. 4 Azs 23/2003 - 65, ze dne 18. 12. 2003,
č. j. 3 Azs 48/2008 - 57, ze dne 24. 11. 2016, č. j. 5 Azs 251/2016 - 19, nebo ze dne 15. 2. 2017,
č. j. 1 Azs 312/2016 - 31 a další). Podle ní musí u soukromých osob jako původců
pronásledování nebo vážné újmy přistoupit k samotnému pronásledování také záměrná nečinnost
státních orgánů či jejich neschopnost poskytovat ochranu před původci pronásledování
(viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2005, č. j. 6 Azs 479/2004 - 41,
ze dne 14. 6. 2007, č. j. 9 Azs 49/2007 - 68, nebo ze dne 31. 10. 2008, č. j. 5 Azs 50/2008 - 62).
Judikatura kasačního soudu rovněž dovodila, že ekonomické důvody nejsou samy o sobě důvody
azylově relevantními (srov. rozsudek ze dne 15. 12. 2003, č. j. 4 Azs 31/2003 - 64,
ze dne 31. 10. 2003, č. j. 4 Azs 23/2003 - 65, či ze dne 27. 8. 2003, č. j. 5 Azs 3/2003 - 54).
[14] Krajský soud hrozbu skutečného nebezpečí vážné újmy v případě stěžovatele neshledal.
S tímto hodnocením se Nejvyšší správní soud plně ztotožnil. Stěžovatel v průběhu správního
řízení neuvedl nic, na základě čeho by bylo možné dospět k závěru, že mu vážná újma ve smyslu
§14a odst. 2 zákona o azylu vůbec hrozí. Dlužno uzavřít, že obavy stěžovatele jsou v současné
době předčasné a ryze hypotetické, neboť k žádným takovým incidentům dosud nedošlo
a z obsahu spisu nevyplývá, že by tyto obavy měly jakékoli reálné opodstatnění. Stěžovatel nadto
také nevysvětlil, proč by nebylo možné využít ochrany státních orgánů v zemi původu
(jak ji ostatně podrobně zhodnotil krajský soud). Břemeno tvrzení ohledně nedostupnosti
(resp. nedostatečnosti) ochrany v zemi původu přitom leží na stěžovateli; srov. rozsudek
kasačního soudu ze dne 31. 10. 2008, č. j. 5 Azs 50/2008 - 62.
[15] Stěžovatel namítl, že žalovaný nezjistil před vydáním svého rozhodnutí dostatečným
způsobem skutkový stav věci. K tomu kasační soud uvádí, že požadavky na podklady
pro rozhodnutí žalovaného se zabýval např. v rozsudku ze dne 4. 2. 2009,
čj. 1 Azs 105/2008 - 81, č. 1825/2009 Sb. NSS, podle něhož musí být užité podklady relevantní,
důvěryhodné a vyvážené, aktuální a ověřené z různých zdrojů, transparentní a dohledatelné.
Ze správního spisu plyne, že podklady žalovaného tyto požadavky splňují. Ostatně ani stěžovatel
krom obecné námitky vůči nim nic konkrétního nenamítá. Krajský soud rovněž správně
upozornil, že se s těmito podklady z vlastní vůle žalobce neseznámil, ani se k nim nevyjádřil.
[16] S ohledem na důvody podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany, které stěžovatel
uvedl v průběhu správního řízení, kdy se nezmínil o žádných azylově relevantních potížích
či obavách, nelze tedy žalovanému vytýkat nedostatečné zjištění skutkového stavu. Je totiž
primární povinností stěžovatele, aby uvedl a doložil všechny rozhodné skutečnosti, které
následně správní orgán vyhodnotí (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2003,
č. j. 5 Azs 24/2003 - 42, nebo též rozsudek ze dne 7. 12. 2005, č. j. 4 Azs 151/2005 - 86).
IV. Závěr a náklady řízení o kasační stížnosti
[17] Lze proto uzavřít, že ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu
poskytuje dostatečnou odpověď na námitky uvedené v kasační stížnosti a Nejvyšší správní soud
neshledal žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Proto kasační
stížnost odmítl jako nepřijatelnou podle §104a odst. 1 s. ř. s.
[18] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci v souladu s §60 odst. 1
větou první s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. Soud o nákladech nerozhodoval podle §60 odst. 3
s. ř. s., přestože kasační stížnost odmítl, a to s ohledem na závěry usnesení rozšířeného senátu
ze dne 25. 3. 2021, č. j. 8 As 287/2020 - 33, č. 4170/2021 Sb. NSS (srov. obdobně usnesení
ze dne 16. 6. 2021, č. j. 9 As 83/2021 - 28). Stěžovatel s kasační stížností nebyl úspěšný, proto
nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti
nepřiznává, neboť náklady mu nad rozsah jeho běžné úřední činnosti nevznikly.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. června 2022
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu