ECLI:CZ:NSS:2022:10.AS.126.2020:35
sp. zn. 10 As 126/2020 - 35
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka
Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: Bc. D. K., zastoupeného advokátem
Mgr. et Mgr. Petrem Jebasem, Svahová 1537/2, Praha 10, proti žalovanému: Krajský úřad
Libereckého kraje, U Jezu 642/2a, Liberec, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 11. 2019, čj.
OD 966/19-2/67.1/19226/NL KULK 85399/2019, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 2. 4. 2020, čj.
59 A 102/2019-23,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á .
II. Žádný z účastníků nemá práv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a řízení před krajským soudem
[1] Magistrát města Jablonec nad Nisou rozhodnutím ze dne 7. 8. 2019 podle §123f odst. 3
zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů
(zákon o silničním provozu), zamítl námitky žalobce proti provedenému záznamu v registru
řidičů a potvrdil záznam 12 bodů ke dni 18. 5. 2018.
[2] Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne
13. 11. 2019 zamítl.
[3] Proti rozhodnutí žalovaného žalobce podal žalobu ke krajskému soudu, který ji zamítl
v záhlaví uvedeným rozsudkem.
[4] Krajský soud dovodil, že pokutový blok jasně zachycuje skutkovou stránku přestupku
a čitelně je v něm uvedeno též ustanovení §22 odst. 5 zákona o silničním provozu, což odpovídá
dalšímu obsahu pokutového bloku. Na tom nemůže nic změnit telefonát magistrátu policistovi,
který jej vyplňoval. Pokutový blok není rozporný či nesrozumitelný, jednání žalobce je v něm
nezaměnitelně specifikováno, a byť kvalifikace jeho jednání jako dva přestupky neodpovídá
zákonu, nelze se otázkou zákonnosti přestupkového rozhodnutí zabývat v řízení o námitkách
proti záznamu bodů v registru řidičů.
[5] Ve vztahu k příkazovému bloku ze dne 18. 5. 2018 krajský soud konstatoval, že policista
nesprávně dvakrát označil ustanovení zákona o silničním provozu upravující skutkovou podstatu
spáchaného přestupku [„§125c/1/f/4 zák. č. 361/2000 Sb.“] a neodkázal na žalobcem porušený
§18 odst. 4 téhož zákona. Tato dílčí vada však nebrání použití příkazového bloku jako podkladu
pro zápis bodů do bodového hodnocení řidičů.
II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného
Pokutový blok
[6] Žalobce (stěžovatel) v kasační stížnosti namítá, že krajský soud nesprávně vyhodnotil,
že v pokutovém bloku ze dne 26. 3. 2016 je čitelně uveden §22 odst. 5 zákona o silničním
provozu. Tak tomu není, neboť symboly, v nichž krajský soud spatřuje číslice, nejsou čitelné.
To zřejmě vyvolalo pochybnosti též u magistrátu, který více než 2,5 roku po vydání pokutového
bloku kontaktoval policistu, který jej vydal, a žádal ho o „uvedení přesného popisu skutkového jednání
ze dne 26. března 2016“. Takový postup je však v rozporu s relevantní judikaturou (např. rozsudek
NSS ze dne 22. 12. 2010, čj. 1 As 41/2010-106).
[7] Dále stěžovatel namítl, že místo §22 odst. 5 zákona o silničním provozu policista
do pokutového bloku uvedl, že stěžovatel svým jednáním porušil §4 písm. a), b) a c) zákona
o silničním provozu. Toto ustanovení zákona o silničním provozu stanovuje „obecné povinnosti
řidiče“ a použije se při kvalifikaci skutku pouze v případech, v nichž chybí jiná „zvláštní úprava
povinností řidiče“. Pokud je v pokutovém bloku uvedeno, že stěžovatel porušil svým jednáním
obecné povinnosti dle §4 písm. a), b) a c) zákona o silničním provozu, znamená to, že neporušil
žádnou zvláštní povinnost dle §22 odst. 5 zákona o silničním provozu. V pokutovém bloku
je tedy rozpor.
[8] Dále z tohoto bloku plyne, že stěžovatel porušil jedinou povinnost uloženou
mu zákonem o silničním provozu – nedal přednost cyklistovi, který se pohyboval po kruhovém
objezdu. V takovém případě by se stěžovatel dopustil jediného přestupku, a to podle §125c
odst. 1 písm. f) bodu 8 zákona o silničním provozu. Toto ustanovení je sice v pokutovém bloku
uvedeno, ale dále je tam také napsáno, že se stěžovatel dopustil přestupku podle §125c odst. 1
písm. k) zákona o silničním provozu. Pokutový blok je tedy i z tohoto důvodu
nepřezkoumatelný. V rozporu s relevantní judikaturou (např. rozsudky NSS
čj. 1 As 41/2010-106, ze dne 23. 7. 2008, čj. 3 As 51/2007-84, ze dne 27. 8. 2009,
čj. 7 As 55/2009-56, ze dne 13. 10. 2010, čj. 1 As 16/2010-105) je pak nepodložený závěr
krajského soudu, že „Policista patrně vztahoval porušení §22 odst. 5 zákona o silničním provozu ke spáchání
přestupku dle §125c odst. 1 písm. f) bod 8 zákona, zatímco porušení §4 zákona považoval za přestupek
podle §125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu.“
[9] Podle přesvědčení stěžovatele je pokutový blok vnitřně rozporný, nicotný a nemůže být
podkladem pro záznam bodů.
Příkazový blok
[10] Stěžovatel vytkl, že v příkazovém bloku v rozporu s §92 odst. 2 písm. f)
zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a v rozporu s usnesením
NS ze dne 24. 2. 2010, sp. zn. 20 Cdo 749/2008, není uvedeno, které konkrétní ustanovení
zákona o silničním provozu stěžovatel porušil. Není správný závěr krajského soudu, že tato vada
nebrání použití příkazového bloku jako podkladu pro zápis bodů (viz rozsudek NSS ze dne
21. 3. 2012, čj. 5 As 118/2011-103).
[11] Stěžovatel navrhl, aby NSS napadený rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu
k dalšímu řízení.
[12] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti odkázal na své rozhodnutí a navrhl zamítnutí
kasační stížnosti.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[13] Kasační stížnost není důvodná.
[14] Úvodem NSS poznamenává, že řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů
v registru řidičů je upraveno v zákoně o silničním provozu. Řidiči motorového vozidla, kterému
byla příslušným orgánem uložena sankce za přestupek zařazený v systému bodového hodnocení
(příloha k zákonu o silničním provozu), příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností
v registru řidičů zaznamená stanovený počet bodů (§123b odst. 1 zákona o silničním provozu)
ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení. Po dosažení celkového počtu 12 bodů
řidič pozbývá řidičské oprávnění a následně je povinen odevzdat řidičský průkaz (§123c zákona
o silničním provozu). NSS v této souvislosti též poznamenává, že judikatura, která se týká
blokového řízení dle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, je obdobně použitelná rovněž
pro příkazní řízení dle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
[15] Ustálená judikatura důsledně rozlišuje na jedné straně řízení o jednotlivých přestupcích
[v podobě příkazního (dříve blokového) či standardního řízení o přestupku] oproti řízení
o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu. Předměty
těchto řízení jsou totiž odlišné. V řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru
řidičů lze zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj pravomocné
rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu §123b odst. 1 a 2 zákona
o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem
a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu
o silničním provozu. Správní orgán v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost
a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto
akty je třeba nahlížet jako na správné, zákonné a nezměnitelné, a to až do okamžiku, než je
příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je
(srov. rozsudek NSS ze dne 6. 8. 2009, čj. 9 As 96/2008-44, a mnoho dalších).
[16] Jde-li o zpochybnění skutečností obsažených v oznámení policie o uložení pokuty
za přestupek, na základě kterého je prováděno hodnocení dosaženého počtu bodů, a následný
záznam [např. pochybnosti o tom, zda byl s účastníkem skutečně projednán přestupek
v příkazním (dříve blokovém) řízení, resp. že se daného jednání vůbec nedopustil atp.], je třeba,
aby správní orgán v takovém případě vyžádal další důkazy, např. v podobě příslušných částí
pokutového bloku, které by prokázaly, že přestupek byl s účastníkem v blokovém řízení skutečně
projednán, a tedy že existuje právní podklad pro provedení záznamu v registru řidičů (viz
rozsudek NSS ze dne 24. 8. 2010, čj. 5 As 39/2010-76).
[17] Příkazní (blokové) řízení je řízením zjednodušeným, ve němž do značné míry splývá
řízení s jeho výsledkem - uložením pokuty. Příkazní (pokutový) blok je svou povahou správním
aktem, který závazně deklaruje, že určitá osoba se dopustila konkrétního, individuálně
popsaného, jednání, jež naplnilo znaky přestupku, a zakládá jeho povinnost zaplatit pokutu.
Obsahové náležitosti příkazního (pokutového) bloku proto vyplývají zejména z povahy
příkazního (blokového) řízení. Příkazní (pokutový) blok je ovšem specifickým druhem
rozhodnutí. NSS již uvedl, že „[n]e vždy je totiž následkem formálních či obsahových nedostatků pokutového
bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru. V každém konkrétním případě je třeba
posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis
bodů. Za pravomocný, a tedy ani za způsobilý být podkladem pro zápis bodů do registru, nelze např. považovat
pokutový blok, na kterém chybí podpis přestupce […]. Okamžik podpisu pokutového bloku obviněným
z přestupku je totiž zároveň okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci
tohoto rozhodnutí. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku
a s jeho projednáním v blokovém řízení“ (rozsudek NSS ze dne 4. 9. 2012, čj. 7 As 94/2012-20).
[18] NSS dále uvádí, že při zohlednění specifik příkazního (blokového) řízení je možno
přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla
pokuta v příkazním (blokovém) řízení uložena, jak vyžaduje příslušná právní úprava. Podstatné je,
aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě,
že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li
v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů
to nic nemění. Ke zpochybnění způsobilosti příkazního (pokutového) bloku jako podkladu
pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na příkazním (pokutovém) bloku
přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen (viz rozsudek NSS ze dne
17. 1. 2019, čj. 10 As 28/2018-45).
Pokutový blok
[19] NSS konstatuje, že z kopie pokutového bloku plyne, že stěžovatel „Dne 26. 3. 2016
v 16.35, PORSCHE RZ – X, v obci Litoměřice, kruh. Objezd ul. Nádražní, Alšova, nedal přednost v jízdě
cyklistovi T. M., §4/a, b, c 22/5 361/2000 Sb.“. V kolonce č. 6 je pokuta uložena za přestupek
„dle §125c1f8, 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p.p.“
[20] Z tohoto pokutového bloku je i podle názoru NSS zřejmé, že jasně zachycuje skutkovou
stránku přestupku - žalobce nedal přednost cyklistovi na kruhovém objezdu. NSS nemůže
přisvědčit námitce, která se týká údajné nečitelnosti „§22 odst. 5 zákona o silničním provozu“.
Krajský soud přiléhavě uvedl, že stěžovatelem označené „nečitelné“ znaky jsou číslicemi 2, 2 a 5.
První číslice 2 a poslední číslice 5 jsou čitelné dobře, prostřední číslice je nepovedená (představuje
ji vykroužený oblouk a číslice vypadá neúplně). Přesto je však v kontextu celého znění
pokutového bloku nepochybné, že policista zápisem označil §22 odst. 5 zákona o silničním
provozu, který stanoví povinnost řidičů vjíždějících na kruhový objezd dát přednost v jízdě těm,
kdo po kruhovém objezdu jedou. Na uvedeném nemůže nic změnit ani skutečnost,
že si magistrát údaje na tomto bloku ověřil ještě telefonicky u policisty, který blok vystavil.
S těmito závěry krajského soudu nelze než souhlasit. Postup magistrátu je pak v souladu
s citovaným rozsudkem NSS čj. 5 As 39/2010-76; magistrát si jen potvrdil údaje uvedené
na pokutovém bloku. Nejedná se přitom o nápravu („dohánění“) případného pochybení
v podkladovém rozhodnutí (pokutovém bloku), jak dovodil NSS v rozsudku
čj. 1 As 41/2010-106, na který odkazuje stěžovatel. V nyní projednávané věci pokutový blok
obstojí sám o sobě a záznam o telefonátu s policistou má již jen podpůrný (ověřující) charakter.
[21] Ve shodě se žalovaným NSS dále k tomuto bloku konstatuje, že skutečnost,
že se stěžovatel současně dle názoru policisty, který blok vyplnil, dopustil i jiného přestupku
podle §125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu v souvislosti s porušením §4 písm. a),
b) a c) zákona o silničním provozu, vyhodnotila policie na místě a v souladu s §57 odst. 1
zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, projednala oba přestupky ve společném řízení. Rovněž
podle názoru NSS tento pokutový blok má všechny náležitosti a je způsobilým podkladem
pro provedení záznamu daného počtu bodů v registru řidičů. Krajský soud tedy správně dovodil,
že pokutový blok není vnitřně rozporný, je z něj možné zjistit, jaký skutek stěžovatel spáchal
a jak jej policista právně kvalifikoval.
[22] V této souvislosti NSS souhlasí rovněž se závěrem krajského soudu, že pokud spatřoval
policista mylně v jednání stěžovatele také další přestupek [podle §4 písm. a), b) a c) zákona
o silničním provozu ve spojení §125c odst. 1 písm. k) téhož zákona], nemá to za následek
nezpůsobilost pokutového bloku obstát jako podklad pro záznam bodů do registru řidičů
ve vztahu k přestupku, který se týkal nedání přednosti cyklistovi na kruhovém objezdu. Úvahy
krajského soudu, z jakých důvodů zasahující policista spatřoval v jednání stěžovatele též
přestupek podle §4 písm. a), b) a c) zákona o silničním provozu ve spojení §125c odst. 1
písm. k) téhož zákona, nemají vliv na posouzení věci, neboť za tento „přestupek“ nebyly
stěžovateli žádné body zaznamenány.
[23] Námitky stěžovatele, které se týkají záznamu bodů do registru řidičů na základě
pokutového bloku tedy nejsou důvodné.
Příkazový blok
[24] Důvodn nejsou ani námitky, které se týkají příkazového bloku.
[25] Z příkazového bloku plyne: „19:50 hod. ul. Masarykova Havlíčkův Brod, porušení §125c/1/f/4
zák. č. 361/2000 Sb. – překročení rychlosti měřený úsek 50/67 km/h…pokuta uložena za přestupek
podle §125c/1/f/4 zák. č. 361/2000 Sb.“
[26] Krajský soud správně vytkl, že policista nesprávně dvakrát označil ustanovení zákona
o silničním provozu, které upravuje skutkovou podstatu spáchaného přestupku, místo toho,
aby také odkázal na stěžovatelem porušený §18 odst. 4 zákona o silničním provozu, podle něhož
v obci smí řidič jet rychlostí nejvýše 50 km/h. NSS souhlasí s krajským soudem, že se jedná
o dílčí pochybení, které však nebrání použití příkazového bloku jako podkladu pro záznam bodů.
Z vylíčení skutkového děje je nepochybné, kde, kdy a o kolik stěžovatel překročil nejvyšší
dovolenou rychlost. Krajský soud též správně poznamenal, že porušení povinnosti stěžovatele
dle §18 odst. 4 zákona o silničním provozu plyne i z §125c odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona
o silničním provozu.
[27] V této souvislosti nejsou ani přiléhavé odkazy stěžovatele na usnesení NS ze dne
24. 2. 2010, sp. zn. 20 Cdo 749/2008, a rozsudek NSS ze dne 21. 3. 2012, čj. 5 As 118/2011-103.
[28] Usnesení NS sp. zn. 20 Cdo 749/2008 se týká exekuční věci a vychází z usnesení NS
ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 775/2000, podle kterého neuvedení všech údajů vyplývajících
z §85 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb. znamená nenaplnění požadavku na formální obsah tohoto
druhu rozhodnutí. Jak již bylo rozvedeno, pokutový blok i příkazový blok všechny tyto údaje
obsahují. Usnesení sp. zn. 20 Cdo 749/2008 se pak zabývá především otázkou uvedení čitelného
podpisu příslušného pracovníka, který pokutu uložil, a jeho funkce.
[29] Nelze přisvědčit ani odkazu stěžovatele na rozsudek NSS ze dne 21. 3. 2012,
čj. 5 As 118/2011-103, který se týká skutkově odlišné věci. Z tohoto rozsudku však také plyne,
že v řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je předmětem řízení
toliko posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem,
tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů
odpovídá spáchanému přestupku, atd. Podle tohoto rozsudku v námitkách proti provedenému
záznamu bodů v registru řidičů bude typicky možno uplatňovat námitky v tom smyslu, že řidič
žádný přestupek vůbec nespáchal, přesto mu byly v registru řidičů zaznamenány body,
příp. že ke spáchání přestupku z jeho strany sice došlo, nicméně byl mu zaznamenán nesprávný
(vyšší) počet bodů. V nyní projednávané věci ovšem stěžovatel v kasační stížnosti nenamítá,
že by některý z přestupků nespáchal, resp. že mu byl zaznamenán nesprávný počet bodů.
IV. Závěr a náklady řízení
[30] Ze všech uvedených důvodů dospěl NSS k závěru, že kasační stížnost stěžovatele není
důvodná, a proto ji v souladu s §110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.
[31] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.
Stěžovatel ve věci neměl úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému
soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, protože mu v řízení o kasační stížnosti nevznikly žádné
náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. července 2022
Ondřej Mrákota
předseda senátu