ECLI:CZ:NSS:2022:11.KSS.1.2022:43
sp. zn. 11 Kss 1/2022 - 43
ROZHODNUTÍ
Kárný senát Nejvyššího správního soudu jakožto soudu kárného složený z předsedy senátu
JUDr. Tomáše Langáška, LL.M., členů JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Michaela Květa a přísedících
JUDr. Jana Jakovce, JUDr. Olgy Rosenkranzové, Ph.D., a JUDr. Milana Kyjovského projednal
v ústním jednání dne 28. 2. 2022 kárný návrh ze dne 28. 1. 2022, doručený kárnému soudu téhož
dne, kárného navrhovatele: předseda Okresního soudu v Teplicích Mgr. Jan Tichý, sídlem
U Soudu 1450/11, Teplice 2, za přítomnosti místopředsedkyně pověřené zastupováním uvolněné
funkce předsedy soudu JUDr. Dany Kolářové, proti kárně obviněnému: Milan Virag, soudce
Okresního soudu v Teplicích, a rozhodl
takto:
Podle §314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), přiměřeně
aplikovaného v kárném řízení dle §25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních
zástupců a soudních exekutorů, na návrh kárného navrhovatele
se s ch v al u je d o ho da o v i ně a k árn ém o p at ř en í ,
která byla uzavřena v sídle Okresního soudu v Teplicích dne 31. 1. 2022 mezi kárným
navrhovatelem, předsedou Okresního soudu v Teplicích Mgr. Janem Tichým, a kárně obviněným
soudcem Okresního soudu v Teplicích Milanem Viragem,
a
Milan Virag,
nar. X,
soudce Okresního soudu v Teplicích,
s e uz ná v á v i nn ým
podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů,
že
v přiměřených lhůtách v období od 1. 2. 2019 do 29. 11. 2021 zaviněně nečinil procesní úkony
směřující k rozhodnutí věcí, které mu – jako soudci Okresního soudu v Teplicích – byly přiděleny
k projednání a rozhodnutí, čímž způsobil neodůvodněné průtahy
a) ve věci vedené pod sp. zn. 11 C 364/2018 v době od 15. 7. 2019 do 1. 10. 2021,
b) ve věci vedené pod sp. zn. 11 C 177/2019 v době od 17. 2. 2020 do 29. 11. 2021,
c) ve věci vedené pod sp. zn. 11 C 241/2019 v době od 28. 2. 2020 do 29. 11. 2021,
d) ve věci vedené pod sp. zn. 11 C 294/2019 v době od 2. 4. 2020 do 22. 1. 2021
a od 7. 4. 2021 do 30. 9. 2021,
e) ve věci vedené pod sp. zn. 11 C 44/2020 v době od 2. 3. 2020 do 13. 8. 2020
a od 25. 8. 2020 do 30. 9. 2021,
f) ve věci vedené pod sp. zn. 11 C 58/2020 v době od 14. 7. 2020 do 29. 11. 2021,
g) ve věci vedené pod sp. zn. 11 C 101/2020 v době od 11. 6. 2020 do 29. 11. 2021,
h) ve věci vedené pod sp. zn. 11 C 117/2020 v době od 9. 6. 2020 do 9. 9. 2021,
i) ve věci vedené pod sp. zn. 11 C 140/2020 v době od 21. 9. 2020 do 9. 9. 2021,
j) ve věci vedené pod sp. zn. 11 C 199/2020 v době od 18. 9. 2020 do 22. 1. 2021
a od 8. 3. 2021 do 9. 9. 2021,
k) ve věci vedené pod sp. zn. 111 C 27/2019 v době od 14. 2. 2020 do 29. 11. 2021,
l) ve věci vedené pod sp. zn. 111 C 11/2020 v době od 31. 8. 2020 do 29. 11. 2021,
m) ve věci vedené pod sp. zn. 111 C 16/2020 v době od 21. 10. 2020 do 29. 11. 2021,
n) ve věci vedené pod sp. zn. 11 C 47/2017 v době od 28. 7. 2020 do 26. 11. 2021,
o) ve věci vedené pod sp. zn. 11 C 249/2018 v době od 1. 2. 2019 do 13. 9. 2019
a od 2. 12. 2019 do 30. 9. 2021,
p) ve věci vedené pod sp. zn. 11 C 120/2011 v době od 5. 11. 2020 do 26. 11. 2021,
t e dy
zaviněně porušil povinnosti soudce a ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé
rozhodování soudů.
T í m s p ách al k árn é pr o v i ně ní
podle §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích
a za ně se mu uk l á dá
kárné opatření
sní ž e ní pl a t u o 1 0 % na d ob u t ř í m ě s íc ů
podle §88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích.
Odůvodnění:
I. Průběh kárného řízení
[1] Předseda Okresního soudu v Teplicích Mgr. Jan Tichý (dále též „navrhovatel“) podal dne
28. 1. 2022 podle §8 odst. 2 písm. g) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních
zástupců a soudních exekutorů (dále též „kárný zákon“), k Nejvyššímu správnímu soudu jakožto
soudu kárnému návrh na zahájení kárného řízení proti soudci tohoto soudu Milanu Viragovi (dále
též „kárně obviněný“ nebo „soudce“). Obvinil jej ve smyslu §86 a §87 zákona č. 6/2002 Sb.,
o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů
(zákon o soudech a soudcích), z toho, že jako soudce zaviněně nečinil procesní úkony směřující
k rozhodnutí 16 věcí vymezených v návrhu, jež mu byly přiděleny k projednání a rozhodnutí,
čímž v nich způsobil neodůvodněné průtahy.
[2] Navrhovatel uvedl, že průtahy, které jsou předmětem kárného návrhu, byly zjištěny
prověrkou soudního oddělení kárně obviněného provedenou na přelomu prosince 2021 a ledna
2022. Závažnější pochybení učinil navrhovatel předmětem kárného návrhu, zatímco další
nedostatky dostačovalo řešit mírnější formou. Níže následuje rekapitulace zjištění navrhovatele
v jednotlivých věcech, přičemž jednotlivá období nečinnosti soudce jsou vymezena ve výroku
rozhodnutí. K vymezení celkového období nečinnosti soudce viz část II. Hodnocení kárného soudu.
[3] Řízení ve věci vedené pod sp. zn. 11 C 364/2018 (o vypořádání společného jmění
manželů) bylo zahájeno dne 7. 12. 2018. Soud zprvu postupoval v zásadě plynule, a to
až do 15. 7. 2019, kdy byl spis předložen soudci (kárně obviněnému), který – po telefonickém
dotazu žalované na stav věci ze dne 17. 9. 2021 – učinil další procesní úkon až dne 1. 10. 2021
(nařízeno jednání na 2. 11. 2021).
[4] Řízení ve věci vedené pod sp. zn. 11 C 177/2019 (o zaplacení 408 949,04 Kč s přísl.) bylo
zahájeno dne 4. 1. 2019. Soud zprvu postupoval v zásadě plynule až do 17. 2. 2020, kdy byl spis
předložen kárně obviněnému s nově došlými podáními účastníků, avšak kárně obviněný učinil
další procesní úkon až dne 29. 11. 2021 (nařízeno jednání na 4. 1. 2022).
[5] Řízení ve věci vedené pod sp. zn. 11 C 241/2019 (o náhradu újmy) bylo zahájeno dne
6. 9. 2019. Soud zprvu postupoval v zásadě plynule až do 28. 2. 2020, kdy byl spis předložen
kárně obviněnému s vyjádřením žalobce k procesnímu stanovisku žalované, přičemž další
procesní úkon kárně obviněný učinil až dne 29. 11. 2021 (nařízeno jednání na 7. 1. 2022).
[6] Řízení ve věci sp. zn. 11 C 294/2019 (o náhradu újmy) bylo zahájeno dne 30. 10. 2019.
Soud zprvu postupoval v zásadě plynule až do 2. 4. 2020, kdy byl spis předložen kárně
obviněnému (po marném uplynutí lhůty k vyjádření k žalobě). Další procesní úkon kárně
obviněný učinil dne 22. 1. 2021 (referuje, aby žalovanému byla doručena kvalifikovaná výzva
k vyjádření k žalobě). Spis mu byl znovu předložen 7. 4. 2021, po druhém marném pokusu
o doručení výzvy. Další procesní úkon kárně obviněný učinil až 29. 11. 2021 (nařízeno jednání
na 4. 1. 2022).
[7] Řízení ve věci sp. zn. 11 C 44/2020 (o určení promlčení zástavního práva) bylo zahájeno
dne 25. 2. 2020. Spis byl předložen kárně obviněnému 2. 3. 2020 s připraveným rozhodnutím
vyšší soudní úřednice (výzva k odstranění vad žaloby), přičemž pokyn k vypravení referátu vyšší
soudní úřednice dal kárně obviněný až dne 13. 8. 2020. Poté byl spis kárně obviněnému
předložen dne 25. 8. 2020 s podáním žalobce (návrh na změnu na straně žalobce), o kterém
však kárně obviněný rozhodl až 30. 9. 2021, po podání návrhu na určení lhůty k provedení
procesního úkonu (mezitím ve věci neučinil žádný procesní úkon).
[8] Řízení ve věci sp. zn. 11 C 58/2020 (o zaplacení částky 389 420 Kč s přísl.) bylo zahájeno
dne 11. 12. 2019. Soud zprvu postupoval v zásadě plynule až do dne 12. 6. 2020, kdy byl spis
předložen kárně obviněnému (po podání odporu proti platebnímu rozkazu s procesním
stanoviskem žalovaných). Poté kárně obviněný jen dne 30. 6. 2020 referoval doručení vyjádření
žalovaných žalobcům s lhůtou 14 dnů k vyjádření (podání došlo 13. 7. 2020, spis předložen
14. 7. 2020) a dne 29. 11. 2021 nařídil jednání na 21. 1. 2022.
[9] Řízení ve věci vedené pod sp. zn. 11 C 101/2020 (o zaplacení částky 487 311 Kč s přísl.)
bylo zahájeno dne 30. 4. 2020. Spis předložen kárně obviněnému po podání odporu
proti platebnímu rozkazu s procesním stanoviskem žalované dne 11. 6. 2020. Posléze kárně
obviněný (po telefonické žádosti zástupkyně žalobkyně ze dne 14. 12. 2020) dne 14. 1. 2021
referoval doručení vyjádření žalované žalobkyni s lhůtou 14 dnů k vyjádření (podání došlo
1. 2. 2021) a dne 29. 11. 2021 nařídil jednání na 25. 1. 2022.
[10] Řízení ve věci sp. zn. 11 C 117/2020 (o zaplacení částky 57 238 Kč s přísl.) bylo zahájeno
dne 1. 4. 2020. Spis byl předložen kárně obviněnému (po podání odporu proti platebnímu
rozkazu s vyjádřením žalobkyně k obsahu odporu) dne 9. 6. 2020. Po dotazu žalobkyně na stav
věci ze dne 28. 6. 2021 kárně obviněný dne 9. 9. 2021 nařídil jednání na 5. 10. 2021.
[11] Řízení ve věci sp. zn. 11 C 140/2020 (o vypořádání společného jmění manželů) bylo
zahájeno 24. 6. 2020 a probíhalo plynule až do 21. 9. 2020, kdy byl spis předložen kárně
obviněnému s vyjádřením žalovaného. Poté kárně obviněný učinil další procesní úkon až dne
9. 9. 2021, kdy nařídil jednání na 15. 10. 2021.
[12] Řízení ve věci sp. zn. 11 C 199/2020 (o zaplacení částky 285 000 Kč s přísl.) bylo
zahájeno dne 15. 7. 2020, původně u místně nepříslušného soudu. Poprvé byl spis předložen
kárně obviněnému dne 18. 9. 2020. Dne 22. 1. 2021 soudce referoval doručení kvalifikované
výzvy k vyjádření k žalobě žalovanému. Spis byl poté předložen kárně obviněnému dne
24. 2. 2021, procesní stanovisko žalovaného došlo soudu dne 8. 3. 2021 a kárně obviněný
referoval jeho doručení žalobci až dne 9. 9. 2021 (po žádosti žalobce o jeho doručení ze dne
2. 9. 2021).
[13] Řízení ve věci sp. zn. 111 C 27/2019 (o zaplacení částky 542 934 Kč s přísl.) bylo zahájeno
dne 13. 8. 2019 a probíhalo v zásadě plynule až do 14. 2. 2020, kdy byl spis předložen kárně
obviněnému s několika spisy připojenými na jeho žádost. Kárně obviněný však učinil další
procesní úkon až dne 29. 11. 2021, kdy nařídil jednání na 18. 1. 2022.
[14] Řízení ve věci vedené pod sp. zn. 111 C 11/2020 (o zaplacení částky 120 000 Kč s přísl.)
bylo zahájeno 10. 5. 2020 a spis byl předložen kárně obviněnému po podání odporu
proti platebnímu rozkazu s vyjádřením žalované dne 31. 8. 2020. Kárně obviněný poté učinil
procesní úkon až dne 29. 11. 2021, kdy nařídil jednání na 7. 1. 2022.
[15] Řízení ve věci vedené pod sp. zn. 111 C 16/2020 (o zaplacení částky 28 594 Kč s přísl.)
bylo zahájeno 24. 6. 2020 a spis byl předložen kárně obviněnému po podání odporu
proti platebnímu rozkazu dne 21. 10. 2020 (s vyjádřením žalobkyně k obsahu odporu). Kárně
obviněný poté učinil procesní úkon až dne 29. 11. 2021, kdy nařídil jednání na 13. 1. 2022.
[16] Řízení ve věci sp. zn. 11 C 47/2017 (o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví) bylo
zahájeno 24. 2. 2017. Kárně obviněný, jemuž byl spis (po prvotních úkonech provedených vyšší
soudní úřednicí) předložen dne 12. 6. 2017, ve věci od počátku nepostupoval příliš soustředěně
a zavinil v ní nedůvodné průtahy, na něž byl upozorňován a mj. za ně byl dne 16. 8. 2018
postižen i výtkou dle §88a zákona o soudech a soudcích (Spr 366/2018). Poté kárně obviněný
ve věci postupoval bez větších prodlev až do 28. 7. 2020, kdy konal (další) jednání, které odročil
za účelem vybrání zálohy na náklady důkazu (znalečné), resp. za účelem znaleckého dokazování.
K tomu však nepřistoupil a další úkon učinil až dne 26. 11. 2021, kdy nařídil jednání na 7. 1. 2022,
přestože jej předseda soudu písemně upozornil na neodůvodněné průtahy v řízení a požádal jej
o bezodkladné provedení úkonů směřujících k vyřízení věci, a to konkrétně dne 20. 1. 2021 a dne
19. 7. 2021.
[17] Řízení ve věci sp. zn. 11 C 249/2018 (o vypořádání společného jmění manželů) bylo
zahájeno dne 31. 8. 2018. Soud zprvu postupoval v zásadě plynule až do 1. 2. 2019, kdy byl spis
předložen kárně obviněnému s vyjádřením žalobkyně k procesnímu stanovisku žalovaného.
Následně kárně obviněný dne 7. 6. 2019 referoval dotaz na bytové družstvo (odpověď došla
soudu 21. 6. 2019) a dne 13. 9. 2019 nařídil jednání na 25. 10. 2019 – k žádosti žalovaného
odročeno na 31. 10. 2019, kdy soud ve věci jednal a jednání odročil na neurčito (mj. z důvodu
poskytnutí časového prostoru účastníkům k reakci na výzvu soudu dle §118a
zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád). Spis byl předložen kárně obviněnému 2. 12. 2019
s podáním žalovaného, od té doby však byl nečinný až do 30. 9. 2021, kdy – po dotazu žalobkyně
na stav věci – nařídil jednání na 26. 10. 2021 (jednáno, odročeno na 26. 11. 2021 za účelem
výslechu svědků a poté na 11. 1. 2022 za účelem výslechu účastníků).
[18] Řízení ve věci sp. zn. 11 C 120/2011 (o zaplacení částky 260 000 Kč s přísl.) bylo zahájeno
dne 14. 3. 2011. Kárně obviněný ve věci od počátku nepostupoval příliš soustředěně a zavinil
v ní nedůvodné průtahy, na něž byl upozorňován a mj. za ně byl dne 16. 8. 2018 postižen výtkou
podle §88a zákona o soudech a soudcích (Spr 366/2018). Jednání, které se ve věci konalo dne
9. 8. 2018, bylo odročeno jen za účelem vyhlášení rozsudku, k čemuž došlo dne 14. 8. 2018.
Rozsudek byl zrušen odvolacím soudem dne 9. 4. 2019. Poté kárně obviněný ve věci jednal dne
5. 9. 2019 (jednání nařídil na dřívější termín, avšak k dvojí žádosti účastníků jej odročil na jiný
termín) a při tomto jednání vyhlásil rozsudek, následně vydal doplňující usnesení a opravné
usnesení. Rozsudek byl znovu zrušen odvolacím soudem, a to dne 3. 6. 2020, spis byl vrácen
okresnímu soudu 22. 6. 2020. Dne 15. 9. 2020 kárně obviněný nařídil jednání na 20. 10. 2020, kdy
ve věci jednal, avšak jednání bylo odročeno na neurčito „za účelem prostudování návrhu
žalované na doplnění dokazování a za účelem vyjádření žalobce“. Spis byl poté předložen kárně
obviněnému dne 5. 11. 2020, ten nicméně učinil další úkon až 26. 11. 2021, kdy nařídil jednání
na 13. 1. 2022, ačkoliv jej předseda soudu písemně upozornil na nedůvodné průtahy v řízení
a požádal o bezodkladné provedení úkonů směřujících k vyřízení věci, a to dne 20. 1. 2021 a dne
19. 7. 2021.
[19] Podle navrhovatele je zřejmé, že kárně obviněný v předmětných věcech bez relevantního
důvodu nečinil procesní úkony k jejich vyřízení (rozhodnutí), a to buď vůbec, anebo je nečinil
soustředěně. Nečinnost soudce přitom nelze omluvit pracovním vytížením, jelikož soudci
z občanskoprávního sporného úseku Okresního soudu v Teplicích mají dlouhodobě vytvořené
vhodné pracovní podmínky a svou funkci mohou vykonávat řádně. Kárně obviněnému přitom
napadá stejný počet nových věcí jako jiným soudcům zařazeným na občanskoprávním úseku
sporném, kteří nemají snížený nápad.
[20] Jako polehčující okolnosti je podle navrhovatele zapotřebí hodnotit, že soudci Okresního
soudu v Teplicích byli v letech 2020 a 2021 jak Ministerstvem spravedlnosti, tak vedením soudu
opakovaně žádáni, aby s ohledem na mimořádná opatření spojená s pandemií nemoci covid-19
zvážili odročení (a nenařizování) jednání ve věcech, v nichž není zcela nezbytné jednat. Oproti
tomu je dle navrhovatele jako přitěžující okolnosti zapotřebí hodnotit to, že soudce zavinil
průtahy přesto, že mu navrhovatel dne 16. 8. 2018 pod sp. zn. Spr 366/2018 udělil výtku
za neodůvodněné průtahy v celkem 20 věcech, přičemž kárně obviněný se ve dvou vytknutých
věcech dopustil dalších průtahů, které jsou předmětem tohoto kárného návrhu. Průtahů
se soudce dopouštěl i přes upozorňování a žádosti o nápravu ze strany vedení soudu. Vytýkaným
jednáním kárně obviněný podle navrhovatele zaviněně porušil §6 občanského soudního řádu,
dle něhož soud v řízení postupuje tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná, §100 odst. 1
občanského soudního řádu, dle něhož soud v zahájeném řízení postupuje i bez dalších návrhů
tak, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta, a §79 odst. 1 zákona o soudech
a soudcích.
[21] Soudce se k výsledkům prověrky vyjádřil písemně dne 6. 1. 2022 a uvedl, že kontrolní
zjištění akceptuje, svá pochybení zcela uznává a je připraven za ně nést plnou odpovědnost.
Dodal, že se v budoucnu s maximálním úsilím vynasnaží lépe organizovat práci, aby v jím
řešených věcech napříště nedocházelo k nečinnosti a nesoustředěnému postupu, a že vzniklých
průtahů lituje a omlouvá se za ně.
[22] K osobě kárně obviněného navrhovatel uvedl, že byl do soudcovské funkce jmenován
dne 11. 12. 1986 a dne 1. 1. 1987 se stal předsedou senátu Okresního soudu v Teplicích, kde
působí do současné doby. V minulosti byl jednou kárně postižen (v roce 1987) a byly mu též
uděleny výtky, a to po jedné v letech 1998 a 2010 a dvě další v roce 2012. Dále byla soudci dne
16. 8. 2018 za průtahy udělena již zmíněná výtka sp. zn. Spr 366/2018.
[23] Vzhledem k uvedenému navrhovatel navrhl uložení kárného opatření snížení platu
o 10 % na dobu čtyř měsíců.
[24] Dne 31. 1. 2022 sdělil navrhovatel kárnému soudu, že soudce projevil zájem o uzavření
dohody o vině a kárném opatření, s čímž navrhovatel souhlasil, dohoda byla uzavřena a kárný
navrhovatel kárnému soudu navrhl její schválení. V dohodě kárně obviněný prohlásil,
že se dopustil skutku vymezeného ve výroku tohoto rozhodnutí. Podle navrhovatele zjištěné
skutečnosti spolehlivě odůvodňují závěr, že se kárně obviněný popsaného skutku dopustil, čímž
se zároveň dopustil kárného provinění ve smyslu §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích.
Pokud jde o kárné opatření, strany se dohodly na snížení platu o 10 % na dobu tří měsíců.
[25] Kárně obviněný ve svém vyjádření ze dne 15. 2. 2022, doručeném kárnému soudu
16. 2. 2022, a to po řádném poučení o svých právech předsedou kárného senátu ve smyslu §12
a §13 kárného zákona, uvedl, že si nevolí obhájce a že se cítí vinen jednáním popsaným v kárném
návrhu a v uzavřené dohodě o vině a kárném opatření. Dodal, že sjednané dohodě rozumí, jeho
prohlášení o vině v dohodě bylo učiněno dobrovolně, přičemž na sjednaném obsahu dohody
(popisu skutků, právní kvalifikaci a kárném opatření) nechce nic měnit.
[26] Stran dalších relevantních okolností kárný soud podotýká, že kárný navrhovatel –
předseda Okresního soudu v Teplicích Mgr. Jan Tichý – byl s účinností od 1. 2. 2022 přeložen
k Okresnímu soudu v Děčíně a stal se jeho předsedou. Ode dne 1. 2. 2022 proto předsedkyně
Krajského soudu v Ústí nad Labem pověřila zastupováním uvolněné funkce předsedy Okresního
soudu v Teplicích v plném rozsahu činností a kompetencí s touto funkcí spojených dosavadní
místopředsedkyni soudu JUDr. Danu Kolářovou. Pověření JUDr. Kolářové ze dne 28. 1. 2022
sp. zn. Spr-p 169/2022 bylo kárnému soudu doručeno dne 16. 2. 2022. Je-li dále užíváno
označení „pověřená předsedkyně“, jde proto právě o JUDr. Kolářovou.
[27] Kromě uvedeného předseda kárného senátu zajistil též osobní spis kárně obviněného.
[28] Jednání konaného dne 28. 2. 2022 formou videokonference se zúčastnil kárně obviněný
a na straně kárného navrhovatele pověřená předsedkyně Okresního soudu v Teplicích. Předseda
senátu vyhlásil usnesení, že soud bude jednat v nepřítomnosti kárného navrhovatele
a za přítomnosti místopředsedkyně Okresního soudu v Teplicích jako zástupkyně
navrhovatele; odůvodnění usnesení viz následující bod. Kárně obviněný po poučení uvedl,
že rozumí sjednané dohodě o vině a kárném opatření, je mu zřejmé, co tvoří podstatu skutku,
jaká je jeho právní kvalifikace a jaká kárná opatření zákon stanoví za kárné provinění, že učinil své
prohlášení v dohodě o tom, že spáchal skutek, pro který je kárně stíhán, dobrovolně a bez nátlaku
a že mu jsou známy všechny důsledky dohody, zejména to, že soud v případě jejího schválení
nebude dokazovat a rozhodne o vině a kárném opatření podle dohody. Kárný senát poté vyhlásil
usnesení, že nemá výhrady k předložené dohodě o vině a kárném opatření, a proto se dokazovat
dle §314q odst. 5 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve spojení
s §25 kárného zákona, nebude.
II. Hodnocení kárného soudu
[29] Kárný soud předesílá, že ke dni vydání tohoto rozhodnutí již nevykonává funkci předsedy
Okresního soudu v Teplicích původní kárný navrhovatel a tento soud dočasně vede pouze
pověřená předsedkyně. Kárný soud si je pochopitelně vědom judikatury své a Nejvyššího
správního soudu, z níž plyne, že kárný návrh podle §8 odst. 2 kárného zákona je oprávněna
podat pouze některá z osob taxativně vyjmenovaných v daném ustanovení. V případě předsedy
okresního soudu to znamená, že návrh může podat pouze takový předseda, který byl řádně
jmenovaný ve smyslu §105 odst. 1 zákona o soudech a soudcích (k tomu v podrobnostech viz
rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2021 č. j. 7 As 1/2020 - 53 a také rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 18. 12. 2019 č. j. 12 Ksz 6/2019 - 110,
ve věci Pavelka, v němž kárný soud vyslovil obdobný názor ve vztahu k okresnímu státnímu
zástupci). V nyní řešené věci však návrh podal dne 28. 1. 2022 ještě řádně jmenovaný předseda,
který také s kárně obviněným dne 31. 1. 2022 sjednal dohodu o vině a kárném opatření a který
také kárnému soudu navrhl její schválení. Kárný návrh tedy podala osoba oprávněná, která také
uzavřela dohodu, takže kárný soud může věc projednat a dohodu posoudit. Pozdější uvolnění
funkce předsedy Okresního soudu v Teplicích a ustanovení pověřené předsedkyně na tom již
nemůže nic změnit, všechny dispoziční procesní úkony v řízení učinil řádně jmenovaný předseda
soudu, kárný soud o nich rozhoduje a rozhodnout by o nich mohl i v případě, že by se pověřená
předsedkyně soudu k jednání nedostavila.
[30] Kárný soud opakuje, že považuje možnost uzavřít dohodu o vině a kárném opatření
za vhodné vyústění kárného řízení, protože jde o projev žádoucí sebereflexe na straně kárně
obviněného soudce (viz rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne
15. 4. 2019 č. j. 11 Kss 8/2018 - 199, ve věci Miklová). Především v případech, kdy je kárným
navrhovatelem předseda soudu, u něhož kárně obviněný soudce působí, sjednání a uzavření
dohody o vině a kárném opatření posouvá vztah kárného navrhovatele a kárně obviněného
do roviny spolupráce namísto postavení proti sobě stojících stran řízení. To zajisté přispěje
k lepší atmosféře na pracovišti a umožní to vedení soudu lépe pracovat s kárně obviněným
soudcem na odstranění nedostatků, jež jsou předmětem kárného návrhu (viz rozhodnutí kárného
senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 6. 2019 č. j. 11 Kss 2/2019 - 51, ve věci Parolek).
[31] Kárný soud dále konstatuje, že schválení dohody o vině a kárném opatření nebrání,
že při jejím sjednávání neměl soudce obhájce (viz rozhodnutí kárného soudu ve věci Parolek).
[32] V nyní projednávané věci je kárně obviněnému vytýkáno jednání spočívající v průtazích
v řízení. Svůj právní názor k pojetí tohoto typu skutku kárný soud komplexně vyjevil
v rozhodnutí ze dne 21. 1. 2019 č. j. 11 Kss 7/2018 - 207, ve věci Maxa III, na které
v podrobnostech odkazuje. Ve stručnosti, naplnění skutkové podstaty kárného provinění
spočívajícího v průtazích v řízení kárný senát spatřuje v zaviněné nečinnosti soudce v určitém
období – bez ohledu na to, kolika řízení (věcí) se týká. Počet řízení zatížených průtahy
představuje pouze okolnost, kterou kárný senát vezme v úvahu při ukládání kárného opatření.
Při takovém pojetí skutku je imanentní součástí popisu vytýkaného skutku, jímž je kárný senát
vázán, vymezení počátku a konce doby vytýkané nečinnosti. Jedním z důsledků tohoto pojetí
skutku je skutečnost, že v případě, kdy kárný soud neshledá v určité věci vytýkané průtahy,
nerozhodne v daném rozsahu o zproštění kárného obvinění, nýbrž tuto věc pouze nezahrne
do výroku rozhodnutí (viz body 42–57 rozhodnutí ve věci Maxa III, včetně tam citované
prejudikatury).
[33] V nyní posuzované věci to konkrétně znamená, že návrhem a dohodou o vině a kárném
opatření byl skutek vymezen uvedenými obdobími nečinnosti soudce, k nimž mělo dojít
ve vyjmenovaných 16 věcech. V návrhu ani v dohodě o vině a kárném opatření sice nejsou
souhrnně vymezeny hranice žalovaného období nečinnosti ve formalizovaném petitu, tento
formální nedostatek však lze překlenout výkladem obsahu návrhu a dohody o vině a kárném
opatření (viz rozhodnutí ve věci Maxa III a z poslední doby např. rozhodnutí ze dne 11. 10. 2021
č. j. 11 Kss 2/2021 - 152, ve věci Mazurková, bod 87). Ze skutkových okolností, jež strany nečinní
spornými, je totiž zjevné, že období nečinnosti kárně obviněného započalo 1. 2. 2019 [věc
uvedená pod písm. o), sp. zn. 11 C 249/2018] a skončilo 29. 11. 2021 [např. věc uvedená
pod písm. b), sp. zn. 11 C 177/2019]. Celistvost období pak vyplývá z doby nečinnosti soudce
ve věci uvedené pod písm. a), sp. zn. 11 C 364/2018, neboť mezi všemi uvedenými věcmi
je zjevný časový překryv – období nečinnosti ve věci pod písm. o) trvalo od 1. 2. 2019
do 13. 9. 2019, ve věci pod písm. a) od 15. 7. 2019 do 1. 10. 2021 a ve věci pod písm. b)
od 17. 2. 2020 do 29. 11. 2021.
[34] Vzhledem k uvedenému kárný soud doplnil vymezení období nečinnosti soudce
i do výroku rozhodnutí. Nedochází tím totiž k žádnému skutkovému či jinému posunu oproti
uzavřené dohodě o vině a kárném opatření, která již toto období obsahuje. Kárný soud přitom
vyšel ze znění §314r odst. 1 a 4 trestního řádu, přiměřeně aplikovaného na základě §25 kárného
zákona, dle nichž platí, že soud může rozhodovat o skutku, jeho právní kvalifikaci, trestu a ochranném
opatření pouze v rozsahu uvedeném v dohodě o vině a trestu (odst. 1); a soud dohodu o vině a trestu schválí
odsuzujícím rozsudkem, ve kterém uvede výrok o schválení dohody o vině a trestu a výrok o vině a trestu, případně
ochranném opatření, v souladu s dohodou o vině a trestu (odst. 4). Kárný soud tudíž nemusí
při schvalování dohody o vině a kárném opatření slovo od slova přepisovat sjednané znění
výroku o vině, nýbrž jej může upravit, je-li zachován rozsah skutku a je-li výrok obsahově
v souladu s dohodou o vině a kárném opatření. Těmto zákonným kritériím jednoznačně
odpovídá postup, v rámci něhož kárný soud doplní do výroku rozhodnutí upřesnění okolností,
jež z dohody zjevně vyplývají.
[35] Ohledně právní kvalifikace skutku kárný soud připomíná, že průtahy v řízení obecně
vnímá jako závažné kárné provinění. Zvláště problematická je zaviněná nečinnost ve větším
množství věcí (viz rozhodnutí kárného soudu ve věci Miklová). Dle rozhodovací praxe kárného
soudu je závažnost průtahů zvyšována také jejich délkou a tím, pokud je soudce nečinný i přes
výslovné upozornění ze strany vedení soudu (viz body 92–96 rozhodnutí ve věci Maxa III).
[36] V nyní projednávané věci činí období, v němž se kárně obviněný dopouštěl průtahů, dva
roky a deset měsíců, přičemž předmětem kárného návrhu jsou též věci, v nichž byly průtahy
soudci v minulosti vytknuty a v nichž byl na svou nečinnost vedením soudu výslovně
upozorňován. Konkrétně se soudce ve 13 z 16 věcí dopustil průtahů delších než jeden rok,
z čehož v jedné věci jeho nečinnost dokonce překročila dva roky. I s ohledem na výše uvedenou
judikaturu kárného soudu je tudíž průtahy zaviněné soudcem nutné hodnotit jako závažné
porušení povinností soudce.
[37] Sjednané kárné opatření snížení platu o 10 % na dobu tří měsíců se jeví vzhledem
k závažnosti kárného provinění a rozsahu zjištěných průtahů jako velice mírné, nicméně kárný
soud nedospěl k závěru o takové disproporci, že by bylo zjevně nepřiměřeným (viz rozhodnutí
kárného soudu ze dne 1. 6. 2020 č. j. 11 Kss 2/2020-88, ve věci Novák, bod 25). Při tomto
posuzování zohlednil kárný soud především sebereflexi soudce, jež se dle spisu projevila
už v jeho vyjádření k výsledkům prověrky před podáním kárného návrhu. Kárně obviněný si svá
pochybení a jejich dopady uvědomoval v průběhu celého řízení, přičemž v řadě věcí již učinil
úkony směřující k jejich skončení. Výraznou polehčující okolností je nakonec i samotné uzavření
dohody o vině a kárném opatření (viz rozhodnutí kárného soudu ve věci Novák nebo ze dne
18. 1. 2021 č. j. 11 Kss 7/2020 - 42, ve věci Šemík). Je zřejmé, že pokud by zde nebylo této
výrazné polehčující okolnosti, vedlo by to i k výrazně přísnějšímu kárnému opatření.
[38] Kárný soud shrnuje, že dohoda o vině a kárném opatření uzavřená mezi navrhovatelem
a soudcem vyhovuje zákonným požadavkům. Kárný soud proto dohodu schválil a v souladu
s ní rozhodl o vině a kárném opatření.
Poučení: Odvolání proti tomuto rozhodnutí ne ní přípustné.
V Brně dne 28. února 2022
JUDr. Tomáš Langášek, LL.M.
předseda kárného senátu