ECLI:CZ:NSS:2022:7.AFS.63.2022:29
sp. zn. 7 Afs 63/2022 - 29
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců
Mgr. Lenky Krupičkové a Mgr. Michala Bobka v právní věci žalobce: Zdeněk Renc, se sídlem
Husovo náměstí 54, Rakovník, zastoupen Mgr. Johanou Hlaváčovou, advokátkou se sídlem
Akademická 663/5, Praha, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem
Masarykova 427/31, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu
v Praze ze dne 16. 2. 2022, č. j. 55 Af 5/2020 - 54,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á .
II. Žádný z účastníků n em á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I.
[1] Rozhodnutím Finančního úřadu pro Středočeský kraj (dále též „správní orgán I. stupně“)
ze dne 10. 7. 2019, č. j. 3762700/19/2100-11480-209336 (dále též „rozhodnutí o přestupcích“),
byla žalobci uložena pokuta ve výši 37 000 Kč za přestupky spočívající:
(a) v porušení povinnosti zaslat datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně
podle §29 odst. 1 písm. a) zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění účinném
pro rozhodné období (dále též „zákon o evidenci tržeb“), neboť
(i) dne 14. 8. 2018 v době místního šetření od 13:00 hod. do 13:15 hod. v provozovně
„Renc Optik“ na adrese Husovo náměstí 54, 269 01 Rakovník, nejpozději
při uskutečnění evidované tržby nezaslal v čase 13:05 hod. údaje o přijaté tržbě
v souladu s ustanovením §18 odst. 1 písm. a) zákona o evidenci tržeb a
(ii) v období od 1. 3. 2017 do 11. 1. 2019 nezaslal datovou zprávou správci daně údaje
o dalších evidovaných tržbách v dané provozovně nejpozději při jejich přijetí podle §18
odst. 1 písm. a) zákona o evidenci tržeb (v období od 1. 3. 2017 do 31. 12. 2017
v minimální výši X, v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 v celkové výši X a v období
od 1. 1. 2019 do 11. 1. 2019 v celkové výši X);
(b) v porušení povinnosti vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne, podle §29
odst. 1 písm. b) zákona o evidenci tržeb, neboť dne 14. 8. 2018 ve výše uvedené provozovně
nevystavil v době místního šetření od 13:00 hod. do 13:15 hod. účtenku za tržbu přijatou
v čase 13:05 hod. v souladu s §18 odst. 1 písm. b) zákona o evidenci tržeb ve spojení s §20
odst. 1 písm. a), c), d), e), f), h) a i) téhož zákona.
[2] Rozhodnutím ze dne 9. 10. 2019, č. j. 41502/19/5000-10610-709567, žalovaný k odvolání
žalobce rozhodnutí o přestupcích změnil tak, že žalobce byl ve vztahu k přestupku dle §29
odst. 1 písm. a) zákona o evidenci tržeb (nezaslání údajů o evidované tržbě) uznán vinným pouze
z jednoho přestupku, neboť trvající přestupek spočívající v neodesílání údajů o evidovaných
tržbách v období od 1. 3. 2017 do 11. 1. 2019 zkonzumoval i neodeslání údajů o evidované tržbě
během místního šetření dne 14. 8. 2018. V ostatním žalovaný odvolání zamítl a rozhodnutí
o přestupcích potvrdil. Aproboval závěr správního orgánu I. stupně, který žalobci nepřisvědčil
v tom, že by v rozhodném období neměl povinnost evidovat své tržby podle zákona o evidenci
tržeb. Žalobce tuto povinnost měl, a to již ode dne 1. 3. 2017. K uvedenému datu žalovaný dodal,
že pro určení, od jakého data žalobci povinnost tržby evidovat vznikla, bylo nutno určit, pod jaký
kód NACE spadala hlavní ekonomická činnost žalobce [pozn. soudu: klasifikace NACE
je statistickou klasifikací ekonomických činností zavedenou s účinností od 1. 1. 2008 sdělením
Českého statistického úřadu (dále též „ČSÚ“) publikovaným pod č. 244/2007 Sb., jež navazuje
na unijní klasifikaci NACE Rev.2 zavedenou nařízením Evropského parlamentu a Rady ES
č. 1893/2006; zkratka NACE je akronymem názvu Nomenclature générale des Activités économiques
dans les Communautés Européennes; dále též „NACE“]. Dle správních orgánů hlavní činnost, kterou
žalobce v rozhodném období vykonával, spadala pod kód NACE 47.78 (ostatní maloobchod
s novým zbožím ve specializovaných prodejnách), a nikoliv pod kód 32.50 (výroba lékařských
a dentálních nástrojů a potřeb). Žalobce proto spadal do tzv. druhé vlny elektronické evidence
tržeb, a tržby měl proto začít evidovat již od 1. 3. 2017.
II.
[3] Žalobce se proti rozhodnutí žalovaného bránil žalobou. Krajský soud v Praze (dále též
„krajský soud“) žalobu zamítl. Uvedl, že v posuzované věci bylo sporné, zda byl žalobce povinen
evidovat tržby podle zákona o evidenci tržeb již v rámci tzv. 2. vlny evidence tržeb,
tedy od 1. 3. 2017. Žalobce byl přesvědčen, že tomu tak nebylo, neboť jeho hlavní ekonomickou
činností byla činnost očního optika, která spadá pod kód NACE 32.50 (výroba lékařských
a dentálních nástrojů a potřeb), a tedy nepodléhala evidenci tržeb již od 1. 3. 2017. Správní
orgány naopak hlavní činnost žalobce zařadily do NACE třídy 47.78 (ostatní maloobchod
s novým zbožím ve specializovaných prodejnách), u které bylo nutno tržby evidovat právě
v druhé vlně evidence tržeb, tj. od 1. 3. 2017. Krajský soud správním orgánům přisvědčil.
Odkázal na Metodiku ČSÚ ze dne 24. 1. 2008, č. j. 50/2008-21 (Klasifikace ekonomických
činností CZ-NACE), která pod činnosti třídy 47.78 výslovně řadí právě „činnost optiků“. Z třídy
32.50 pak tato metodika „činnost optiků“ výslovně vylučuje a řadí do ní „výrobu výrobků pro oční
lékařství, např. brýlových a slunečních skel, skel broušených dle lékařského předpisu, kontaktních čoček,
ochranných brýlí “. Žalobce přitom netvrdil, že by sám vyráběl brýlová skla nebo že by vykonával
činnosti, které by vybočovaly z činnosti optiků. Jeho hlavní činnost proto nebylo možno zařadit
pod NACE třídu 32.50. Krajský soud dále s odkazem na svůj rozsudek ze dne 25. 8. 2021,
č. j. 51 Af 24/2019 - 48, dodal, že pod třídu 47.78 mohou spadat i doprovodné činnosti očního
optika spočívající v dílčí individualizaci a kompletaci zboží (zejména zasazení brýlových skel
do obrub). Není důvod předpokládat, že by přidaná hodnota spojená s kompletací
a individualizací prodávaného zboží převyšovala hodnotu samotných brýlových obrub a skel.
Lze nalézt určitou paralelu s činností prováděnou např. v některých prodejnách s oděvy,
které také mohou poskytovat v omezeném rozsahu individualizaci prodávaného zboží. Krajský
soud nepřisvědčil ani námitce o nedostatečně provedeném místním šetření a nedostatečně
zjištěném skutkovém stavu. Akcentoval, že spor mezi žalobcem a správními orgány nebyl
ohledně skutkového stavu (tj. ohledně obsahu činností vykonávaných žalobcem). Spor spočíval
v podřazení tohoto skutkového stavu (tj. v podřazení hlavní ekonomické činnosti žalobce)
pod příslušnou třídu NACE klasifikace. Z uvedených důvodů krajský soud žalobu zamítl.
Rozsudek krajského soudu (stejně jako všechna dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního
soudu) je v plném znění dostupný na www.nssoud.cz a soud na něj na tomto místě pro stručnost
odkazuje.
III.
[4] Žalobce (dále též „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost.
Uvedl, že nepopírá, že provádí činnost spadající pod kód 47.78 (ostatní maloobchod
ve specializovaných prodejnách). Tato činnost je však pouze činností doplňkovou. Hlavní činnost
stěžovatele spadá pod kód 32.50 (výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb).
Tato skutečnost vyplynula i z účetních dokladů stěžovatele. Dle stěžovatele krajský soud
libovolně zaměňuje pojmy a není konzistentní v jejich používání – jedná se o pojmy optik, oční
optik, brýle, dioptrické brýle, základní čočky na lékařský předpis, obruby a výroba. Optik je „pouhým“
prodejcem hotových výrobků (a jeho činnosti tak spadá pod kód 47.78). Oční optik je
pak kvalifikovaným výrobcem zdravotních pomůcek (a jeho činnost tak spadá pod kód 32.50).
Co se týče krajským soudem zmiňované Metodické příručky ke klasifikaci NACE, třída 47.78
skutečně zahrnuje činnost optiků a třída 32.50 činnost optiků vylučuje. Stěžovatel ovšem
kromě činnosti optika (spočívající v doplňkovém prodeji zboží souvisejícího s hlavní činností
stěžovatele – tj. v prodeji čistících ubrousků, pouzder, roztoků pro kontaktní čočky atd.)
provozuje zejména činnost očního optika (spočívající ve výrobě lékařských potřeb, tedy výrobě
dioptrických brýlí skládajících se z obrub a čoček). O tom, že činnost stěžovatele spadá do třídy
32. 50, ostatně svědčí i převodník mezi dřívější klasifikací a nyní využívanou klasifikací NACE.
Paralela krajského soudu týkající se úpravy oděvů je dle stěžovatele zcela lichá. Souhlasit přitom
nelze ani s tvrzením krajského soudu, že přidaná hodnota spojená s kompletací a individualizací
prodávaného zboží nepřevyšuje hodnotu samotných brýlových obrub a skel.
[5] Stěžovatel dále uvedl, že chybná klasifikace vykonávaných činností je systémovým
problémem. V oboru očních optiků dochází k nekonzistentnímu výkladu sdělení Českého
statistického úřadu č. 244/2007 Sb., což vede k svévolným zásahům do evidencí a rejstříků.
Stěžovatel měl k datu 16. 8. 2018 v rejstříku živnostníků uvedenou mj. i činnost třídy 32.50,
avšak tato byla bez jeho souhlasu z rejstříku vymazána. Stěžovatel dále tvrdil, že činnost
evidovanou pod kódem 32.50 měl kromě Národního registru zdravotnických prostředků
evidovánu i v Registru ekonomických subjektů. K výmazu této informace došlo v dubnu roku
2018, a to bez součinnosti stěžovatele. Stěžovatel byl názoru, že veškeré popsané problémy
zapříčiňuje skutečnost, že předpisy ČSÚ obsahují vágní a neurčité formulace.
[6] V dalším bodě kasační stížnosti stěžovatel tvrdil, že místní šetření provedené v jeho
provozovně bylo nedostatečné. Toto proběhlo pouze ve veřejné části provozovny,
tedy v prodejně, kde je realizována jen doplňková činnost. Pokud správní orgány neprověřily
celou provozovnu stěžovatele, nemohly správně posoudit poměr mezi činností hlavní a vedlejší.
Správní orgány proto dle stěžovatele nesplnily svoji povinnost zjišťovat skutečnosti svědčící
ve prospěch i neprospěch účastníka řízení, a zjišťování skutkového stavu bylo zcela nedostatečné.
[7] Stěžovatel dále krajskému soudu vytkl, že se nezabýval jeho žalobní námitkou obsaženou
na straně 6 žaloby, kde stěžovatel tvrdil, že ze sdělení Generálního finančního ředitelství
zveřejněného na webu finanční správy by mělo plynout, že výroba dioptrických brýlí je výrobou
lékařských pomůcek, a spadá tak pod NACE třídu 32.50.
[8] Z uvedených důvodů stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek zrušil a věc
vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.
IV.
[9] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že krajský soud posoudil otázku zařazení
činnosti stěžovatele pod NACE klasifikaci správně. Hlavní ekonomická činnost stěžovatele
spadala pod kód 47.78. Žalovaný nesouhlasil ani s tvrzením, že by správní orgány provedly
nedostatečné zjištění skutkového stavu. Správní orgány (a ani krajský soud) nezpochybňovaly,
že stěžovatel vykonával takové činnosti, které sám tvrdil. Spor byl pouze stran toho, do jaké třídy
NACE je tyto činnosti nutno zařadit. Žalovaný proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační
stížnost zamítl.
V.
[10] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných
důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout
z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[11] Kasační stížnost není důvodná.
[12] Předmětem věci je, zda hlavní ekonomická činnost, kterou stěžovatel v rozhodném
období vykonával, spadala do tzv. druhé vlny elektronické evidence tržeb, a zda tak stěžovateli
vznikla povinnost tržby evidovat již ke dni 1. 3. 2017.
[13] Nejvyšší správní soud se předně zabýval tím, jakou činnost stěžovatel v rozhodném
období vykonával. Ze správního spisu v této souvislosti plyne, že úřední osoby správního orgánu
I. stupně provedly dne 14. 8. 2018 místní šetření v provozovně stěžovatele „Renc Optik“
na adrese Husovo náměstí 54, Rakovník. Z úředního záznamu o tomto místním šetření
č. j. 4052064/18/2121-60562-204730 plyne, že na dané adrese se nachází oční optika, ve které
jsou prodávány brýle a související příslušenství (pouzdra na brýle, utěrky na brýle, roztoky určené
k čištění brýlových čoček atp.). Dále je zde možné si nechat vyšetřit zrak, provádí se zde prodej
a úprava brýlových a slunečních skel a kontaktních čoček.
[14] Z následně vyžádaného účetnictví stěžovatele pak správní orgán I. stupně zjistil,
že stěžovatelem vydané paragony jsou označena buď jako V (výroba), nebo jako PP (přímý
prodej). Stejným způsobem jsou tržby rozděleny i v soupisu denních tržeb. Jako výroba jsou
označeny paragony na korekční brýle, zálohy a doplatky na korekční brýle, výměna skel, skla
se zábrusem. Přímý prodej zahrnuje prodej roztoků na kontaktní čočky, pouzder na brýle, klipů
na brýle, utěrek na brýle atp. Správní orgán I. stupně provedl namátkovou analýzu tržeb za měsíc
únor roku 2017, ze které vyplynulo, že tržby stěžovatele činily X – z toho prodej korekčních brýlí
a aplikace kontaktních čoček odpovídaly celkové částce X a prodej brýlových obrub, kontaktních
čoček, roztoku na kontaktní čočky, slunečního klipu a slunečních brýlí odpovídal celkové částce
X Kč.
[15] Ve vyjádření zaevidovaném správním orgánem I. stupně dne 8. 2. 2019
pod č. j. 644320/19 stěžovatel ohledně své činnosti uvedl, že je diplomovaným očním optikem
a optometristou. Vyrábí korekční pomůcky s odborným dohledem týkajícím se všech nutných
parametrů. Jeho práce spočívá v kontrole dioptrií (provedené přímo stěžovatelem či na základě
předpisu od očního lékaře), dále ve výběru vhodné obruby s důrazem na správnou velikost, typ,
materiál a inklinaci. V provozovně stěžovatele dále probíhá výběr vhodných korekčních skel
a materiálu, povrchové úpravy a průměru skel. Vybraná skla se poté objednají u výrobce skel,
který je stěžovateli dodá v jím vypočteném průměru. Brýle jdou následně „do výroby“
v provozovně stěžovatele. Sklo se nejprve vyměří na fokometru. Prověří se, zda sklo přišlo
správně z výroby, a vyhledá se v něm optický střed dané dioptrie. V dalším přístroji se provede
upnutí obruby a určí se budoucí tvar skla. Tento tvar je přenesen do dalšího centrovacího
přístroje, kam se přiloží předem označené sklo a vypočte se podle naměřených parametrů
budoucího nositele vzdálenost očních středů. Následně se sklo vycentruje tak, aby v konečné fázi
budoucí nositel viděl přesně zornicemi přes optické středy obou skel. Takto vycentrovaná skla
se jedno po druhém upnou do brousícího přístroje, do kterého se z centrovacího přístroje
převedou data. Následně se provede zábrus skel. Vybroušená skla již mají tvar očnic z obruby.
Je nutné tato ručně zjemnit po okrajích. Následně je kovová obruba kompletně rozebrána a jsou
do ní vsazena skla. Někdy je nutné skla ještě dobrousit, aby nevzniklo nechtěné pnutí. Celé brýle
pak jsou opět sesazeny dohromady (v případě plastových brýlí je nutné obrubu zahřát
ve speciálním zahřívacím zařízení). Ve finální fázi pak dochází k čištění, úpravě a finální kontrole
brýlí.
[16] Zákon o evidenci tržeb pro určení, kdy které tržby začaly podléhat elektronické evidenci,
využíval tzv. NACE klasifikaci, tj. společnou statistickou klasifikaci ekonomických činností
v Evropské unii. Správní orgány (a krajský soud) byly názoru, že popsanou hlavní činnost
stěžovatele bylo nutno podřadit pod kód NACE 47.78 (ostatní maloobchod s novým zbožím
ve specializovaných prodejnách). Stěžovatel je naopak přesvědčen, že jeho hlavní činnost spadala
pod kód NACE 32.50 (výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb).
[17] Podle §37 odst. 1 písm. b) bodu 2 zákona o evidenci tržeb evidovanými tržbami dočasně
nebyly od prvního dne čtvrtého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
všechny tržby, s výjimkou velkoobchodu a maloobchodu uvedených v klasifikaci NACE
pod kódy 45.1, 45.3, 45.4, pokud jde o obchod, 46 a 47 (důraz přidán).
[18] Z uvedeného tedy plyne, že evidenci tržeb v rozhodném období podléhaly mimo jiné
činnosti velkoobchodu a maloobchodu zařazené pod NACE kód 47 (včetně kódu 47.78,
pod nějž řadí stěžovatelovu hlavní ekonomickou činnost správní orgány), a naopak evidenci tržeb
nepodléhaly činnosti výslovně ve výjimce neuvedené, tedy ani činnosti zařazené pod NACE kód
32.50, pod nějž řadí svou činnost stěžovatel.
[19] Podle §37 odst. 2 zákona o evidenci tržeb se klasifikací NACE pro účely tohoto zákona
rozumí klasifikace ekonomických činností uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností
NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických
statistických oblastech, v platném znění.
[20] Odkazované nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 zavádí
společnou statistickou klasifikaci ekonomických činností v Evropské unii, dále uváděnou jako
„NACE Rev. 2“.
[21] Podle přílohy I nařízení č. 1893/2006 přitom pod kód 32.50 patří výroba lékařských
a dentálních nástrojů a potřeb (manufacture of medical and dental instruments and supplies) a pod kód 47.78
pak ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách (other retail sale of new goods in
specialised stores).
[22] Podle čl. 4 odst. 1 nařízení č. 1893/2006 se statistiky ekonomických činností jednotlivých
členských států vypracovávají za použití NACE Rev. 2 nebo národní klasifikace, která
z ní vychází.
[23] Podle sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. 9. 2007, o zavedení Klasifikace
ekonomických činností (CZ-NACE), publikovaného pod č. 244/2007 Sb. (dále též „sdělení
ČSÚ“), Český statistický úřad zavedl s účinností od 1. 1. 2008 Klasifikaci ekonomických činností
(dále jen „CZ-NACE“), která byla vypracována podle mezinárodní statistické klasifikace
ekonomických činností, a to v souladu s unijním nařízením č. 1893/2006.
[24] Vlastní systematická část klasifikace CZ-NACE je uvedena v příloze sdělení ČSÚ.
Dle této přílohy pod kód 32.50 patří shodně jako dle nařízení č. 1893/2006 výroba lékařských
a dentálních nástrojů a potřeb a pod kód 47.78 pak ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných
prodejnách.
[25] Dle sdělení ČSÚ pak dále platí, že [m]etodická část, systematická část, vysvětlivky ke klasifikaci
i převodník stávající OKEČ na CZ-NACE bude rovněž k dispozici na internetových stránkách Českého
statistického úřadu na adrese www.czso.cz.
[26] Podle čl. 19 odkazované metodické příručky se NACE „skládá z hierarchické struktury
(systematické části), vysvětlivek a metodické příručky.“
[27] Podle vysvětlivek ČSÚ přitom do třídy 32.50 (výroba lékařských a dentálních nástrojů
a potřeb) nepatří mj. „činnost optiků“. Tato třída dle vysvětlivek zahrnuje „výrobu laboratorních,
chirurgických, zdravotnických a dentálních přístrojů a nástrojů, zařízení a pomůcek; výrobu ortodontických
pomůcek, zubních náhrad a rovnátek. Zahrnuje také výrobu lékařského, dentálního a podobného nábytku,
u něhož přídavné funkce určují účel využití, např. hydraulické funkce zubařského křesla.“ Konkrétně do dané
třídy patří např. výroba chirurgických roušek a sterilního šicího materiálu a sterilních tkanin, výroba cementu
pro zubní výplně, výroba cementu pro kostní rekonstrukce, výroba laboratorních ultrazvukových čisticích přístrojů,
výroba laboratorních sterilizačních přístrojů, výroba nábytku a vybavení lékařských a zubních ošetřoven,
operačních sálů a prostor veterinárních pracovišť, výroba kostních destiček a šroubů, injekčních stříkaček, jehel,
katétrů, kanyl atd., výrob dentálních nástrojů a přístrojů (včetně zubařských křesel s vestavěnými přístroji), výroba
umělých zubů, můstků atd. v zubních laboratořích a výroba výrobků pro oční lékařství,
např. brýlových a slunečních skel, skel broušených dle lékařského předpisu, kontaktních
čoček, ochranných brýlí (důraz přidán).
[28] Do třídy 47.78 (ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách)
pak vysvětlivky řadí: „maloobchod s fotografickými potřebami, optickými výrobky a výrobky jemné mechaniky,
činnost optiků, maloobchod se suvenýry, rukodělnými výrobky a náboženskými předměty, činnosti komerčních
uměleckých galerii, maloobchod s topným olejem, plynem v lahvích, uhlím a palivovým dřevem, maloobchod
se zbraněmi a munici, maloobchod s poštovními známkami a mincemi, maloobchod se službami komerčních
uměleckých galerii, rámovaní obrazů, maloobchod s nepotravinářským zbožím jinde nezařazeným“ (důraz
přidán).
[29] Na základě citovaného nelze dle názoru zdejšího soudu dospět k jinému závěru,
než že hlavní činnost stěžovatele, jak ji zjistily správní orgány a jak ji tento sám popsal, spadala
pod NACE třídu 47.78 (ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách).
Stěžovatel provozoval oční optiku. Vysvětlivky ČSÚ přitom „činnost optiků“ výslovně zařazují
pod třídu 47.78. Ze třídy 32.50 (výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb) pak vysvětlivky
„činnost optiků“ explicitně vylučují. Do třídy 32.50 vysvětlivky zařazují pouze „výrobu výrobků
pro oční lékařství, např. brýlových a slunečních skel, skel broušených dle lékařského předpisu, kontaktních čoček,
ochranných brýlí“. Z podkladů získaných během přestupkového řízení (zejm. z protokolu o místním
šetření a z účetních dokladů) však neplyne, že by stěžovatel v rámci své hlavní činnosti vyráběl
kontaktní čočky, ochranné brýle či brýlová a sluneční skla. To přitom netvrdil ani sám stěžovatel.
Stěžovatel naopak výslovně konstatoval, že brýlová skla objednává u externích dodavatelů.
Správní orgán I. stupně v této souvislosti dodal, že skutečnost, že stěžovatel brýlová skla
nevyrábí, nýbrž je objednává u externích dodavatelů, plyne i z faktur předložených stěžovatelem.
Z těch lze dovodit, že stěžovatel brýlová skla objednává např. u obchodní společnosti
Rodenstock ČR, s.r.o. či obchodní společnosti Hoya Lens CZ a.s. Hlavní činnost prováděnou
stěžovatelem proto nebylo namístě podřadit pod třídu 32.50.
[30] Nelze přitom přisvědčit tvrzení stěžovatele, že zařazení jeho činnosti do třídy 32.50
odůvodňuje skutečnost, že stěžovatel vyrábí dioptrické brýle (upravuje brýlová skla a obruby
dle charakteristik zákazníka a následně celé brýle kompletuje). Z výše provedeného shrnutí
rozhodných předpisů totiž zřetelně plyne, že do třídy 32.50 patří výroba brýlových skel, nikoliv
navazující výroba (resp. kompletace) dioptrických brýlí spočívající zjednodušeně řečeno v úpravě
skel a obrub dle parametrů jejich budoucího nositele a v navazující kompletaci celých
dioptrických brýlí. Aprobovat pak nelze ani související názor stěžovatele, že „činnost optiků“
(vyloučená ze třídy 32.50) spočívá pouze v doplňkovém prodeji zboží – tj. v prodeji čistících
ubrousků, pouzder, roztoků pro kontaktní čočky atd. a že tuto je nutno odlišovat od činnosti
očních optiků, která spočívá ve výrobě lékařských potřeb, tedy výrobě dioptrických brýlí
skládajících se z obrub a čoček. Tento závěr neplyne z žádného z výše citovaných rozhodných
předpisů (které zdejší soud na rozdíl do stěžovatele nepovažuje za vágní a neurčité).
[31] Podpůrně je pak možno poukázat i na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne
25. 8. 2021, č. j. 51 Af 24/2019 - 48, s jehož závěry se zdejší soud ztotožňuje. V uvedeném
rozhodnutí krajský soud dovodil, že pod kód 47.78 „mohou patřit i další činnosti, jež nemají vliv
na základní vlastnosti zboží (v daném případě na povahu zboží jakožto korekční pomůcky zraku) a jež jsou
obvyklé při maloobchodním prodeji zboží. Nepochybně sem tak lze zařadit i doprovodné činnosti spočívající
v kompletaci zboží (úprava a zasazení skel do zákazníkem vybrané obruby), stejně jako činnosti spočívající
v dílčí individualizaci zboží (měření hlavy a polohy zornic s navazujícím poradenstvím při výběru vhodných obrub
a skel, úpravy prohnutí brýlového středu, kloubů a sedel brýlí). […] Sama skutečnost, že při činnosti optika jsou
pravidelně spojovány dvě zpravidla samostatně pořizované složky (brýlové obruby a skla), přitom s ohledem
na shora zmíněnou metodiku ČSÚ podřazující činnost optiků výslovně pod třídu 47.78 zjevně není důvodem
pro to, aby uvedená činnost byla považována za výrobní nebo za poskytování zdravotních služeb. Zhotovování
individuálních brýlí a ostatních optických korekčních zdravotnických prostředků včetně jejich dílčích úprav a oprav
tedy nevybočuje z činnosti statisticky zatříděné jako specializovaný maloobchodní prodej zboží (byť na základě
individuálních specifických objednávek). Tato činnost je proto správně žalovaným a finančním úřadem zařazena
do třídy NACE 47.78 - Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách.“ Právní věta
daného rozsudku pak zní následovně: „Činnost očních optiků včetně kompletace zboží (úprava a zasazení
skel do zákazníkem vybrané obruby) a dílčí individualizace zboží (měření hlavy a polohy zornic s navazujícím
poradenstvím při výběru vhodných obrub a skel, úpravy prohnutí brýlového středu, kloubů a sedel brýlí) spadá
do oddílu 47 statistické klasifikace ekonomických činností NACE [nařízení Evropského parlamentu a Rady
(ES) č. 1893/2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2]. Takové
činnosti proto spolu s vlastním prodejem korekčních pomůcek zraku odůvodňují vznik povinnosti evidovat tržby
v provozovně oční optiky podle §37 odst. 1 písm. b) zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, již ode dne
1. 3. 2017.“
[32] Kromě citované judikatury pak nelze přehlédnout ani fakt, že otázkou, od jakého data
mají oční optikové evidovat své tržby, se zabývala i sama finanční správa. Ta na svých webových
stránkách zveřejnila příspěvek nazvaný „Do které fáze evidence tržeb spadá činnost očních optiků?“.
V tomto veřejně přístupném příspěvku (založeném ve správním spise a přiloženém stěžovatelem
ke kasační stížnosti) je přitom konstatováno, že do třídy 47.78 spadá činnost očních optiků
spočívající v „prodeji brýlí způsobem, kdy optik nakoupí obroučky, dioptrická skla objedná od výrobce
a v provozovně je pouze zabrousí do obrouček […] Pod tuto činnost spadá čištění býlí ultrazvukem, drobné
úpravy a opravy brýlí, prodej příslušenství k brýlím, pomůcek a prostředků určených k údržbě, k ochraně
korekčních očních pomůcek (pouzdra na brýle, utěrky a roztoky určené k čištění brýlových čoček).“ Akcentovat
je pak nutno i fakt, že v reakci na tento příspěvek Společenství českých optiků a optometristů
na svých webových stránkách zveřejnilo v roce 2017 následující text týkající se evidence tržeb:
„Po několikatýdenních dohadech, do které vlny EET spadá činnost očních optiků, se po 6. březnu 2017
na webových stránkách finanční správy k EET v sekci Nejčastější dotazy p odnikatelů […] v sekci
Koho a kdy se bude evidence tržeb týkat objevil dotaz Do které fáze evidence tržeb spadá
činnost očních optiků? Ze zveřejněné odpovědi plyne, že činnost očních optiků finanční správa z kategorie
32.50 vyloučila a zařadila ji do kategorie 47.78. Doporučujeme tedy předejít možným potížím
a začít evidovat tržby co nejdříve.“ (viz sdělení Společenství českých optiků a optometristů
založené ve správním spisu a přiložené stěžovatelem ke kasační stížnosti). V tomto ohledu lze
podpůrně zmínit i vyjádření vedoucí oddělení klasifikací, číselníků a SMS Českého statistického
úřadu ze dne 4. 4. 2019 (ve správním spise založeno pod pořadovým číslem 18). Z tohoto
vyjádření plyne, že i činnost spočívající v odborné kompletaci dioptrických brýlí a souvisejících
úkonech spadá dle ČSÚ do třídy 47.78.
[33] Nejvyšší správní soud tedy uzavírá, že krajský soud nepochybil, pokud aproboval závěr
správních orgánů, že stěžovatelova hlavní ekonomická činnost (ač tato spočívala
mj. i v odborných činnostech souvisejících s prodejem dioptrických brýlí) spadala pod NACE
třídu 47.78, pročež stěžovatel měl v rozhodném období povinnost evidovat své tržby
podle zákona o evidenci tržeb. Na tomto závěru přitom nemůže nic změnit polemika stěžovatele
s tvrzením krajského soudu ohledně paralely mezi činností očního optika a činností úpraven
oděvů či jeho polemika s tvrzením soudu, že přidaná hodnota spojená s kompletací
a individualizací prodávaného zboží nepřevyšuje hodnotu samotných brýlových obrub a skel.
Krajský soud na uvedených argumentech svoje rozhodnutí nevystavěl. Jednalo se pouze
o podpůrné argumenty. I kdyby tyto nebyly v rozsudku uvedeny, nic by to nezměnilo
na esenciálním závěru krajského soudu ohledně zatřídění činnosti stěžovatele. Ve světle výše
uvedeného pak nemůže obstát ani odkaz stěžovatele na převodník mezi dřívější klasifikací a nyní
aplikovanou klasifikací NACE. Ke zrušení rozsudku nemůže vést ani tvrzení stěžovatele,
že krajský soud libovolně zaměňoval pojmy a nebyl v jejich užívání konzistentní. Ke stěžovatelem
tvrzené nutnosti rozlišovat mezi pojmy optik a oční optik, Nejvyšší správní soud odkazuje
na výše uvedené. K dalším pojmům, které snad měl krajský soud nesprávně používat (brýle,
dioptrické brýle, základní čočky na lékařský předpis, obruby a výroba), Nejvyšší správní soud uvádí,
že stěžovatel blíže nekonkretizoval, jak měl krajský soud tyto pojmy nesprávně využívat.
Stěžovatel pak neuvedl ani to, jak by případná nesprávná práce s danými pojmy měla ovlivnit
zákonnost napadeného rozsudku. K navazujícím tvrzením stěžovatele ohledně systémovosti
nesprávného výkladu dotčených předpisů ČSÚ a ohledně nezákonných zásahů do veřejných
rejstříků a evidencí kasační soud konstatuje, že předmětem jeho posouzení může být pouze
nynější případ, tedy to, zda správní orgány pochybily, pokud hlavní ekonomickou činnost
stěžovatele podřadily pod NACE kód 47.78 (k tomu viz výše uvedené). Nejvyšší správní soud
se proto nemohl zabývat jinými skutečnostmi, tedy například tím, zda změna v zápisech
ve veřejných rejstřících ohledně stěžovatele byla provedena zákonně, nebo nikoliv, či zda veřejná
správa systémově nesprávně vykládá předpisy týkající se NACE klasifikace. Nutno pak v této
souvislosti konečně dodat i to, že pro zatřídění činnosti stěžovatele pod NACE kód pro účely
elektronické evidence tržeb nebylo rozhodné, jak je (či byla) činnost stěžovatele evidována
v Národním registru zdravotnických prostředků či v Registru ekonomických subjektů (výpisy
z daných registrů přiložené ke kasační stížnosti jsou proto irelevantní).
[34] Nejvyšší správní soud stěžovateli nepřisvědčil ani v tom, že by skutková zjištění správních
orgánů v dané věci byla nedostatečná. Stěžovatel v této souvislosti konkrétně poukazoval
na nedostatečnost místního šetření provedeného v jeho provozovně dne 14. 8. 2018. Kasační
soud souhlasí s tím, že ze souvisejícího protokolu o předmětném místním šetření neplyne,
že by úřední osoby správního orgánu I. stupně během místního šetření navštívily jinou část
provozovny, než její část určenou k prodeji široké veřejnosti. To však neznamená, že by bylo
dané místní šetření, resp. veškerá navazující skutková zjištění správních orgánů nedostatečné.
Jak již uvedl krajský soud v bodě 34 rozsudku, mezi stěžovatelem a správními orgány nebyl spor
ohledně skutkových zjištění. Správní orgány plně akceptovaly, že stěžovatel vykonává svoji
činnost tak, jak ji popsal ve svém vyjádření učiněném v rámci přestupkového řízení, tedy,
že stěžovatel v provozovně provádí mj. i úpravy skel a obrub a kompletaci dioptrických brýlí.
Správní orgány pro posouzení charakteru činnosti stěžovatele využily i jím předložené účetní
doklady. Skutková zjištění, ke kterým správní orgány dospěly, přitom stěžovatel v přestupkovém
řízení nerozporoval. Stěžovatel nesouhlasil „pouze“ s tím, že správní orgány jeho činnost
podřadily pod třídu 47.78. Jinými slovy, spor mezi stěžovatelem a správními orgány nespočíval
ve zjištění skutkového stavu, nýbrž v tom, jak tento skutkový stav právně posoudit –
tj. pod jakou NACE třídu je nutno zařadit hlavní ekonomickou činnost stěžovatele. Námitka
nedostatečného zjištění sutkového stavu tedy není důvodná. Přehlédnout přitom nelze
ani skutečnost, že stěžovatel ani nyní v podané kasační stížnosti skutková zjištění správních
orgánů fakticky nezpochybňuje – neuvádí, jaká konkrétní skutková zjištění byla nedostatečná,
resp. jaké skutkové okolnosti měly správní orgány přehlédnout či nezohlednit.
[35] Ke zrušení rozsudku pak konečně nemůže vést ani tvrzení stěžovatele, že krajský soud
se nezabýval žalobním bodem uvedeným na straně 6 žaloby, kde stěžovatel tvrdil, že ze sdělení
Generálního finančního ředitelství zveřejněného na webu finanční správy by mělo plynout,
že výroba dioptrických brýlí je výrobou lékařských pomůcek (a spadá tak do třídy 32.50).
Je pravdou, že stěžovatel v dané části žaloby obsáhle citoval předmětné sdělení Generálního
finančního ředitelství a dovozoval, že správní orgány měly jeho činnost podřadit pod NACE kód
32.50, neboť stěžovatel „zhotovuje individuální korekční (zdravotní pomůcku)“. Není již však pravdivé
tvrzení stěžovatele, že krajský soud by se danou argumentací nezabýval. V této souvislosti je
předně nutno uvést, že povinností správního soudu není reagovat na každý dílčí argument
uplatněný v podání a ten obsáhle vyvrátit; úkolem soudu je uchopit obsah a smysl argumentace
a vypořádat se s ní (podpůrně srov. nálezy Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 201/04,
I. ÚS 729/2000, I. ÚS 116/05, IV. ÚS 787/06, ÚS 989/08, III. ÚS 961/09, IV. ÚS 919/14).
Např. v nálezu ze dne 12. 2. 2009 vydaném pod sp. zn. III. ÚS 989/08 Ústavní soud uvedl,
že: „[n]ení porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné
oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační
systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě
dostatečná.“ (srov. také rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2015,
č. j. 9 As 221/2014 - 43). Přesně takto přitom krajský soud v nyní projednávané věci postupoval,
když v rozsudku přezkoumatelně a dostatečně vysvětlil, z jakého důvodu je dle jeho názoru
nutno činnost stěžovatele zařadit pod NACE kód 47.78, a nikoliv pod kód 32.50. Krajský soud
se pak explicitně věnoval i stěžovatelem odkazovanému sdělení Generálního finančního
ředitelství, když v bodě 28 rozsudku uvedl, že zatřídění činností očního optika dle vysvětlivek
ČSÚ „odpovídá i metodická informace Generálního finančního ředitelství, na niž odkázaly správní orgány“.
[36] Nejvyšší správní soud tedy na základě kasačních tvrzení neshledal důvod ke zrušení
rozsudku krajského soudu. Současně neshledal ani existenci vad, ke kterým je povinen přihlížet
ex offo (srov. např. §109 odst. 4 s. ř. s.). Z uvedených důvodů proto kasační stížnost podle §110
odst. 1 poslední věty s. ř. s. zamítl. Ve věci soud rozhodl dle §109 odst. 2 s. ř. s. bez jednání.
[37] O náhradě nákladů tohoto řízení kasační soud rozhodl ve smyslu §60 odst. 1, věty
první s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník,
který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně
vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Stěžovatel nebyl v řízení o kasační
stížnosti úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, kterému by jinak
právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti příslušelo, soud náhradu nákladů řízení
nepřiznal, neboť mu v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. srpna 2022
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu