ECLI:CZ:NSS:2022:7.AS.129.2022:24
sp. zn. 7 As 129/2022 - 24
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
Mgr. Lenky Krupičkové a Mgr. Michala Bobka v právní věci žalobkyně: A. H., proti žalovanému:
Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne
4. 5. 2022, č. j. 59 Af 4/2022 - 45,
takto:
I. Návrh žalobkyně na ustanovení zástupce se zamí t á.
II. Kasační stížnost se zamí t á.
III. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I.
[1] Žalobkyně se žalobou podanou Krajskému soudu v Brně domáhala zrušení
nebo vyslovení nicotnosti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 10. 2021, kterým bylo zamítnuto její
odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Liberecký kraj o zastavení řízení o dodatečném
přiznání k dani z nemovitých věcí na rok 2019. Krajský soud v Brně tuto žalobu usnesením
ze dne 6. 1. 2022 postoupil místně příslušnému Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka
v Liberci (dále též „krajský soud“), který usnesením ze dne 4. 5. 2022, č. j. 59 Af 4/2022 - 45,
zamítl žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Krajský
soud konstatoval, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, neboť údaje, které poskytla soudu
pro účely posouzení její nemajetnosti, nebyly úplné a neposkytovaly ucelený přehled o její
majetkové situaci. Poukázal na to, že již v dřívějších řízeních zjistil, že žalobkyně vlastní celou
řadu nemovitostí, u kterých žádným způsobem nedoložila své tvrzení o tom, že jsou tyto
nemovitosti zatíženy exekucemi, pročež s nimi nemůže disponovat.
II.
[2] Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) podala proti usnesení krajského soudu kasační
stížnost z důvodů podle §103 odst. 1 písm. a), b), c), d) a e) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“). Namítla, že krajský soud rozhodl
na základě domněnek a uměle konstruovaného skutkového a právního stavu, který byl v rozporu
s předloženými doklady, a ke kterému se ani neměla možnost vyjádřit. Tímto postupem jí bylo
upřeno právo na věcné posouzení důvodů pro osvobození. K tomuto jednání navíc došlo
za nouzového či pandemického stavu a s ním spojených omezení proti šíření pandemie covid-19,
přičemž stěžovatelka se v lednu 2022 touto nemocí nakazila a trpěla závažnými komplikacemi
v podobě oboustranného zápalu plic. V kasační stížnosti rovněž navrhla osvobození od soudních
poplatků, ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti a přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti.
III.
[3] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
IV.
[4] Nejvyšší správní soud předně uvádí, že s ohledem na usnesení rozšířeného senátu ze dne
9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 - 19 (podle něhož v případech, kdy kasační stížnost směřuje
proti procesnímu rozhodnutí učiněnému v řízení o žalobě, jakým je také usnesení o zamítnutí
žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, nemusí být stěžovatel v řízení
o kasační stížnosti zastoupen advokátem a není povinen hradit soudní poplatek) netrval
na podmínce zastoupení advokátem a úhradě soudního poplatku (srov. rozsudky ze dne
21. 6. 2017, č. j. 3 As 116/2017 - 20, ze dne 28. 6. 2017, č. j. 4 As 114/2017 - 63, atd.), přičemž
o žádosti o osvobození od soudního poplatku s ohledem na uvedenou judikaturu nerozhodoval.
[5] Přestože zastoupení není v předmětné věci obligatorní, stěžovatelka o ustanovení
zástupce požádala. Pokud by splňovala zákonné podmínky, Nejvyšší správní soud by jí zástupce
ustanovil. Proto o tomto návrhu kasační soud rozhodl. Podle §35 odst. 9 s. ř. s.
se pro rozhodnutí o ustanovení zástupce vyžaduje kumulativní splnění dvou podmínek, a to
jednak splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků, jednak též nezbytná potřeba
takového zastoupení k ochraně práv účastníka řízení. Nejvyšší správní soud neshledal především
splnění druhé nutné podmínky pro ustanovení zástupce, tedy jeho nezbytnost k ochraně práv
stěžovatelky. Kasační stížnost má požadované základní náležitosti, je zřejmé, čeho se jí
stěžovatelka domáhá; přitom v předmětné věci se jedná o posouzení nikterak komplikované
otázky, o které soud může rozhodnout na základě podané kasační stížnosti a podkladů
obsažených ve spise, aniž by bylo třeba za tímto účelem stěžovatelce ustanovovat zástupce.
Za této situace tedy Nejvyšší správní soud návrh na ustanovení zástupce výrokem I. zamítl
(srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2018, č. j. 5 As 79/2018 - 11, a aktuální
rozsudek ve věci stěžovatelky ze dne 30. 6. 2022, č. j. 8 As 128/2022 - 26).
[6] Nejvyšší správní soud následně posoudil důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího
rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami,
k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3, 4 s. ř. s.).
[7] Kasační stížnost není důvodná.
[8] Podle §36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní
žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození
od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být
odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne.
[9] Ze soudního spisu vyplývá, že stěžovatelka požádala podáním doručeným krajskému
soudu dne 1. 3. 2022 o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení
o žalobě. Krajský soud stěžovatelce spolu s usnesením ze dne 7. 3. 2022, č. j. 59 Af 4/2022 - 32,
zaslal k vyplnění formulář „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“ a vyzval ji k jeho
vyplnění a ke sdělení důvodů, proč je ustanovení zástupce třeba k ochraně jejích práv.
Stěžovatelka na tuto výzvu zareagovala podáním, ve kterém odkázala na obsah svého podání
v jiné věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. 59 Af 3/2022. Krajský soud proto vyšel
z formuláře v odkazované věci. Obsah tohoto formuláře je Nejvyššímu správnímu soudu znám
z úřední činnosti, neboť ve věci vedené pod sp. zn. 3 As 151/2022 přezkoumával právě usnesení,
kterým krajský soud ve věci sp. zn. 59 Af 3/2022 nepřiznal stěžovatelce osvobození od soudních
poplatků a zamítl její návrh na ustanovení zástupce. Nutno přitom dodat, že Nejvyšší správní
soud v rozsudku ze dne 30. 6. 2022, č. j. 3 As 151/2022 - 19, neshledal v postupu krajského
soudu žádné pochybení. V nynějším případě krajský soud stejně jako ve věci sp. zn. 59 Af 3/2022
srovnal údaje obsažené ve formuláři s dalšími informacemi, které mu byly známy z úřední
činnosti, konkrétně s informacemi o nemovitých věcech vlastněných stěžovatelkou. Na jednu
stranu je totiž povinností žadatele o osvobození od soudních poplatků či ustanovení zástupce
sdělit soudu rozhodné informace o své majetkové situaci. Současně je však na soudu následně
tyto informace, a to i co do jejich správnosti a úplnosti, posoudit. Pokud jsou žadatelova tvrzení
nevěrohodná či neúplná, soud žádost o osvobození od soudního poplatku zamítne
(srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 8. 2009, č. j. 1 As 39/2009 - 88,
č. 1962/2010 Sb. NSS, ze dne 1. 3. 2013, č. j. 9 As 7/2013 - 12, ze dne 9. 12. 2010,
č. j. 1 As 81/2010 - 185, ze dne 27. 10. 2015, č. j. 8 As 88/2015 - 21, či ze dne 9. 12. 2021,
č. j. 8 As 272/2021 - 30). Po posouzení věci přitom krajský soud dospěl ke stejnému závěru jako
v předchozím případě, tedy že stěžovatelka neunesla břemeno důkazní.
[10] Popsanému postupu krajského soudu opět nemůže Nejvyšší správní soud nic vytknout
a plně souhlasí se závěry, ke kterým krajský soud dospěl. Ostatně jednou již tyto závěry
na základě totožného skutkového stavu (totožného formuláře) aproboval ve výše uvedeném
rozsudku č. j. 3 As 151/2022 - 19. Tyto závěry navíc stěžovatelka v nynější kasační stížnosti
relevantním způsobem nezpochybnila, neboť ani nyní nedoložila, jak by měla být omezena
v nakládání se svým nemovitým majetkem. Námitky stěžovatelky, že krajský soud rozhodoval
na základě vykonstruovaného skutkového a právního stavu, proto nejsou důvodné.
[11] Stěžovatelka dále namítla, že nedostala příležitost se k závěrům krajského soudu vyjádřit.
Přestože obecně platí, že by soud měl žadateli umožnit doplnění chybějících tvrzení či vyjasnění
konkrétních nejasností, které vyplynou z jeho tvrzení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 24. 9. 2008, č. j. 1 As 63/2008 - 34), v nynějším případě krajský soud přiléhavě uvedl,
že v případě stěžovatelky již žádosti o osvobození od soudních poplatků opakovaně zamítl
z důvodu neunesení důkazního břemene ohledně majetkových poměrů, neboť stěžovatelka
nereagovala na zaslané soudní výzvy nebo reagovala shodně jako v této věci. V posuzovaném
případě by tak bylo zjevně neúčelné, pokud by se krajský soud snažil o další vyjasňování
relevantních skutečností. Ani tyto námitky proto nejsou důvodné. Nadto je nutné uvést,
že stěžovatelka ani na argumentaci krajského soudu spočívající v tom, že nejasnosti ohledně
svých majetkových poměrů opakovaně nevysvětluje, nijak nereagovala.
[12] Co se týče poukazu stěžovatelky na prodělání onemocnění covid-19, tímto se již Nejvyšší
správní soud ve svých dřívějších řízeních rovněž zabýval (srov. rozsudky ze dne 26. 1. 2022,
č. j. 2 As 5/2022 - 20 a ze dne 30. 6. 2022, č. j. 8 As 128/2022 - 26). Nezbývá mu přitom
než opakovaně uvést, že stěžovatelka ani nyní neuvedla, jak konkrétně její lednové onemocnění
ovlivnilo, že o několik měsíců později neunesla důkazní břemeno stran svých majetkových
poměrů. Ani tato námitka proto nemůže zvrátit závěry krajského soudu uvedené v napadeném
usnesení.
[13] Nejvyšší správní soud na závěr podotýká, že doslovně totožnou kasační stížností
se ve skutkově shodné situaci zabýval v opakovaně zmiňovaném rozsudku
č. j. 8 As 128/2022 - 26, potažmo v rozsudku č. j. 3 As 151/2022 - 19, od jejichž závěrů nyní
neměl důvod se odchýlit.
[14] Krajský soud tedy nepochybil, nevyhověl-li žádostem stěžovatelky o osvobození
od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení o žalobě. Nejvyšší správní soud
současně neshledal ani žádná jiná pochybení v řízení vedeném před krajským soudem. Z ničeho
nevyplývá ani to, že krajský soud svým postupem porušil čl. 90 Ústavy, či §6 o. s. ř.
[15] Z výše uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost není
důvodná, a proto ji podle §110 odst. 1 věty druhé s. ř. s. zamítl.
[16] Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval o návrhu stěžovatelky na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti, a to z důvodu, že jej uplatnila jako zcela blanketní
bez jakéhokoliv odůvodnění, přičemž důvody nedoplnila ani posléze v průběhu řízení. O kasační
stížnosti soud navíc rozhodl bez zbytečného odkladu po nezbytném poučení účastníků řízení
a obstarání dalších podkladů nutných pro rozhodnutí.
[17] Stejně tak Nejvyšší správní soud nepřihlížel ani k námitce podjatosti, kterou stěžovatelka
uplatnila vůči všem členům sedmého a osmého senátu Nejvyššího správního soudu. Ani tu totiž
stěžovatelka nijak blíže neodůvodnila a omezila se pouze na citaci §8 odst. 1 s. ř. s. Ve vztahu
k soudcům jmenovaných senátů uvedla, že se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich
zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. I s ohledem na dřívější postup stěžovatelky
v jiných věcech nepovažoval Nejvyšší správní soud za účelné stěžovatelku vyzývat k doplnění
důvodů námitky podjatosti. Když tak v minulosti učinil, stěžovatelka důvody námitky nedoplnila,
a proto k ní Nejvyšší správní soud nepřihlížel (viz např. rozsudek ze dne 9. 6. 2021,
č. j. 3 As 50/2021 - 32). Stěžovatelka je proto již z dřívějška seznámena s požadavkem
na konkrétní uvedení důvodů námitky podjatosti, a přesto tomuto požadavku ani v této věci
nedostála. Shodně soud postupoval i v předchozí věci stěžovatelky sp. zn. 8 As 128/2022.
[18] O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle §60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.
Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti (§60 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s.). Žalovanému pak nevznikly v tomto řízení
náklady nad rámec jeho běžné činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. července 2022
Mgr. David Hipšr
předseda senátu