ECLI:CZ:NSS:2022:NAO.112.2022:50
sp. zn. Nao 112/2022 - 50
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců
Mgr. Davida Hipšra a Mgr. Michala Bobka v právní věci žalobkyně: A. H., proti žalovanému:
Finanční úřad pro Liberecký kraj, se sídlem 1. máje 97/25, Liberec, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci
ze dne 1. 4. 2022, č. j. 59 Af 15/2022 - 17, vedeném Nejvyšším správním soudem
pod sp. zn. 10 Afs 145/2022, o námitce podjatosti,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu Mgr. Ondřej Mrákota, JUDr. Zdeněk Kühn, a Mgr. Michaela
Bejčková n ej s o u v yl o u čen i z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího
správního soudu pod sp. zn. 10 Afs 145/2022.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyni (dále jen „stěžovatelce“) bylo v řízení o kasační stížnosti poučením doručeným
dne 23. 5. 2022 oznámeno, že se její věcí bude zabývat, projedná ji a rozhodne 10. senát
Nejvyššího správního soudu ve složení Mgr. Ondřej Mrákota, JUDr. Zdeněk Kühn
a Mgr. Michaela Bejčková. Dále bylo uvedeno, že v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého
z členů uvedeného senátu může být senát doplněn některým ze soudců 9. senátu, kterými jsou
JUDr. Radan Malík, JUDr. Barbara Pořízková a JUDr. Pavel Molek.
[2] Na tuto informaci žalobkyně reagovala zasláním námitky podjatosti všech jmenovaných
soudců. V něm však neuvedla žádné konkrétní důvody případné podjatosti, s výjimkou citace
zákonného ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. K výzvě soudu ze dne 7. 6. 2022 doplnila stěžovatelka
své původní podání. V něm v zásadě tvrdí, že jmenovaní soudci, kteří se v minulosti podíleli
na rozhodování této a dalších věcí stěžovatelkou vedených, jsou systémově podjatí. Žalobkyně
označuje dřívější řízení týkající se jejích sporů o daň z nemovitých věcí za „dlouhodobě vědomě
páchané zločiny“. Dále tvrdí, že „výše uvedení soudci opakovaně rozhodovali, nápravu nezajistili a svými
rozhodnutími tyto zločiny kryli“.
[3] Jakkoli stěžovatelka svou námitkou míří i proti soudcům zařazeným do devátého senátu
Nejvyššího správního soudu, je třeba ji vztáhnout pouze k zákonným soudcům v dané věci,
tj. vůči soudcům desátého senátu. Z judikatury Nejvyššího správního soudu totiž vyplývá,
že účastník řízení může namítat podjatost pouze u toho soudce, který bude v jeho věci
rozhodovat (usnesení ze dne 21. 10. 2008, č. j. Nao 103/2008 - 79, ze dne 11. 5. 2016,
č. j. Nao 58/2016 - 26, nebo ze dne 6. 8. 2020, č. j. Nao 103/2020 - 48). Soud se proto zabýval
pouze námitkou podjatosti směřující vůči Mgr. Ondřeji Mrákotovi, JUDr. Zdeňku Kühnovi,
a Mgr. Michaele Bejčkové. Rozhodovat o námitce podjatosti vůči jiným soudcům, vůči kterým
byla námitka rovněž zdá se vznesena, by bylo namístě až tehdy, pokud by zastupovali některého
z uvedených soudců.
[4] K podané námitce se vyjádřili shodně všichni jmenovaní soudci desátého senátu tak,
že se necítí podjatí a nemají žádný poměr k projednávané věci ani k účastníkům řízení. Žádný
z těchto soudců nezná žalobkyni jinak než z úřední činnosti. Žádný z těchto soudců nemá poměr
k věci nebo k účastníkům řízení ani se nepodílel na projednávání nebo rozhodování věci
u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
[5] Námitka podjatosti není důvodná.
[6] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. platí, že soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[7] Nakolik lze z obsahově pestrých vyjádření stěžovatelky vypreparovat jakýkoliv koherentní
obsah, pak jediný důvod, který stěžovatelka pro svůj závěr o podjatosti uvádí, jsou okolnosti, které
spočívají v postupu soudce (soudců) v řízení o projednávané věci nebo v jeho (jejich) rozhodování v jiných věcech.
Stěžovatelka polemizuje s obsahem a procesním postupem soudu v probíhajícím řízení v její věci,
stejně jako zdá se obecně v řízeních předchozích. To jsou nicméně okolnosti, které ze zákona
důvody podjatosti soudce nejsou. Jiné důvody případné podjatosti stěžovatelka neuvádí.
[8] Vzhledem k těmto okolnostem Nejvyšší správní soud rozhodl, že žádný z výše
jmenovaných soudců 10. senátu není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u něj
pod sp. zn. 10 Afs 145/2022.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. srpna 2022
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu