ECLI:CZ:US:1996:4.US.169.96
sp. zn. IV. ÚS 169/96
Usnesení
IV. ÚS 169/96 ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti D.M., zastoupené advokátem JUDr. M.R., proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 2. 2. 1996, sp. zn. 21 Co 219/95, ve spojení s usnesením Městského soudu v Brně ze dne 10. 2. 1995, sp. zn. 21 C 3/93, za účasti Krajského soudu v Brně jako účastníka řízení a Ú. městské části Brno-K., a Ú. městské části Brno-Ř, jako vedlejších účastníků, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 24. 6. 1996 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost ve věci uvedené v závětí tohoto usnesení. Stěžovatelka ve stížnosti namítá, že soudy obou instancí svými rozhodnutími porušily povinnosti, které jim ukládá §5, §43 odst. 1, jakož i §104 odst. 2 o.s.ř., když neučinily žádné vhodné opatření směřující k odstranění nedostatku návrhu, ani účastníky nijak nepoučily o tom, jak je třeba návrh upravit, pokud jde o označení odpůrců. Tímto postupem soudy obou stupňů porušily podle názoru stěžovatelky její
základní práva zaručená jí Ústavou a ústavními
IV. ÚS 169/96
předpisy. Navíc soudy neakceptovaly nálezy Ústavního soudu ČR, které se vztahují k obdobným věcem (např. II. ÚS 79/94, II. ÚS 151/94, IV. ÚS 6/95, III. ÚS 74/94 a další).
Dne 26. 6. 1996 vyzval Ústavní soud právního zástupce stěžovatelky k odstranění vad podání, zejména pak k tomu, aby přiložené usnesení Krajského soudu v Brně, které bylo napadáno, bylo opatřeno doložkou právní moci. Z podání, které bylo Ústavnímu soudu doručeno na základě této výzvy dne 3. 7. 1996, vyplývá, že napadené usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 21 Co 219/95 nabylo právní moci dne 1. března 1996.
Podle ustanovení §72 odst.. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě šedesáti dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že tato lhůta dodržena nebyla, neboť počala plynout od 1. 3. 1996 a skončila 29. 4. 1996. Pokud tedy stížnost byla podána 24. 6. 1996, stalo se tak nepochybně po stanovené lhůtě. Z tohoto důvodu Ústavnímu soudu nezbylo, než aby podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu návrh odmítl, a to mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. července 1996
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj