ECLI:CZ:US:2003:2.US.46.03
sp. zn. II. ÚS 46/03
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele ing. L. H., zastoupeného advokátem M. K., o ústavní stížnosti proti usnesení Policie České republiky, Služby kriminální policie a vyšetřování v Plzni ze dne 9. 4. 2002, sp. zn. ČTS: MRPM-292/OHV-2002, a usnesení Okresního státního zastupitelství Plzeň - město ze dne 30. 9. 2002, čj. 2 Zt 301/2002-15, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se návrhem podaným Ústavnímu soudu dne 21. 1. 2003 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by Ústavní soud zrušil v záhlaví označená usnesení. Tvrdí, že orgány činné v trestním řízení jejich vydáním porušily právo na spravedlivý proces dle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a tím i článek 1 Ústavy. Nápravu nesjednalo ani nadřízené Krajské státní zastupitelství v Plzni, jež navrhovatel požádal o výkon dohledu.
Z obsahu spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že navrhovatel je stíhán pro trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění dle §125 odst. 1, odst. 3 trestního zákona. Proti usnesení, jímž policejní orgán zahájil trestního stíhání, podal navrhovatel stížnost. Okresní státní zastupitelství Plzeň - město jeho stížnost zamítlo usnesením ze dne 30. 9. 2002, čj. 2 Zt 301/2002-15, jež bylo navrhovateli doručeno dne 8. 10. 2002.
Podle ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Posledním prostředkem na ochranu práva navrhovatele ve smyslu ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu byla jeho stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání (§160 odst. 7, §141 a násl. trestního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2002). Okresní státní zastupitelství Plzeň - město o ní rozhodlo usnesením ze dne 30. 9. 2002, čj. 2 Zt 301/02-15, které bylo navrhovateli doručeno dne 8. 10. 2002. Pokud navrhovatel podal nyní projednávaný návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti dne 21. 1. 2003, učinil tak evidentně po uplynutí zákonem stanovené 60denní lhůty. Podnět k výkonu dohledu dle §12c) a násl. zákona o státním zastupitelství, o němž se navrhovatel v ústavní stížnosti zmiňuje, Ústavní soud nepovažuje v projednávaném případě za poslední prostředek na ochranu práva (srov. např. IV. ÚS 535/02, II. ÚS 258/02). Za takový prostředek ho nepovažuje evidentně ani navrhovatel, což vyplývá z navrhovaného petitu, jímž je Ústavní soud vázán.
Za dané situace Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti dle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.
V Brně dne 14. února 2003 JUDr. Jiří Malenovský
soudce zpravodaj