ECLI:CZ:US:2003:3.US.86.02
sp. zn. III. ÚS 86/02
Nález
Nález Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 27. února 2003 sp. zn. III. ÚS 86/02 ve věci ústavní stížnosti V. J. proti rozsudku Městského soudu v Praze z 26. 11. 2001 sp. zn. 28 Ca 305/2000 o zamítnutí žaloby o přezkoumání rozhodnutí správního orgánu a proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy z 26. 7. 2000 č. j. MHMP 44890/2000 a rozhodnutí Místního úřadu městské části Praha 14 z 10. 5. 2000 č. j. 8039/134/608/00/OKOZ-m, RM 22/00, o změně příjmení nezletilého dítěte.
Výrok
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. listopadu 2001 č. j. 28 Ca 305/2000-44, jakož i rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 26. července 2000 č. j. MHMP 44890/2000 a rozhodnutí Místního úřadu městské části Praha 14 ze dne 10. května 2000 č. j. 8039/134/608/00/OKOZ-m, RM 22/00, se zrušují.
Odůvodnění:
I. Návrhem podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 5. 2. 2002 se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2001 č. j. 28 Ca 305/2000-44 o zamítnutí žaloby o přezkoumání rozhodnutí správního orgánu, jakož i rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 26. 7. 2000 č. j. MHMP 44890/2000 a rozhodnutí Místního úřadu městské části Praha 14 ze dne 10. 5. 2000 č. j. 8039/134/608/00/OKOZ-m, RM 22/00, o změně příjmení nezletilé. Uvedenými rozhodnutími se cítí být dotčen v základním právu na ochranu rodičovství podle čl. 32 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), základním právu na péči o dítě a jeho výchovu podle čl. 32 odst. 4 Listiny, základním právu na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny a podle čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), jakož i v základním právu na soudní přezkum správního rozhodnutí podle čl. 91 a čl. 92 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") .
Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 28 Ca 305/2000 a správního spisu Místního úřadu městské části Praha 14, jež si Ústavní soud vyžádal, dále z ústavní stížnosti a jejích příloh bylo k předmětné věci zjištěno následující:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 28. 2. 1995 sp. zn. 9 Nc 5/95 byla nezletilá A. J. svěřena do péče V. Ch., rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 24. 4. 1998 č. j. 16 P 220/97-34, potvrzeného rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9. 12. 1999 č. j. 14 Co 417/99-72 byl pak nahrazen souhlas otce nezletilé, takto stěžovatele v řízení před Ústavním soudem, k podání žádosti o změnu příjmení nezletilé.
K žádosti V. Ch. rozhodnutím Místního úřadu městské části Praha 14 ze dne 10. 5. 2000 č. j. 8039/134/608/00/OKOZ-m, RM 22/00, potvrzeným rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 26. 7. 2000 č. j. MHMP 44890/2000 byla podle §2 zákona č. 55/1950 Sb., o užívání a změně jména a příjmení, ve znění pozdějších předpisů, povolena změna příjmení nezletilé A. J. na příjmení Ch.
Městský soud v Praze v ústavní stížností napadeném rozsudku žalobu stěžovatele, směřující proti uvedeným správním rozhodnutím zamítl. Své rozhodnutí odůvodnil poukazem na skutečnost, že správní orgány dostály všem kautelám plynoucím z §2 zákona č. 55/1950 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přičemž byly vázány rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. 16 P 220/97-34 ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 12. 1999 č. j. 14 Co 417/99-72, jímž byl nahrazen souhlas otce nezletilé, takto stěžovatele v řízení před Ústavním soudem, k podání žádosti o změnu příjmení nezletilé.
V ústavní stížnosti stěžovatel vytýká napadeným rozhodnutím a řízení, jež předcházelo jejich vydání, absenci přiměřeného dokazování a svojí argumentací pak brojí i proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 24. 4. 1998 č. j. 16 P 220/97-34 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 12. 1999 č. j. 14 Co 417/99-72 o nahrazení souhlasu otce nezletilé k podání žádosti o změnu příjmení nezletilé.
Na základě výzvy Ústavního soudu podle §42 odst. 4 a §76 odst. l zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, podala dne 3. 1. 2003 předsedkyně senátu 28 Ca Městského soudu v Praze k předmětné ústavní stížnosti vyjádření, v němž uvádí, že dokazování skutečností nezbytných pro předmětná správní i soudní rozhodnutí proběhlo již v řízení před Obvodním soudem pro Prahu 9 vedeném pod sp. zn. 16 P 220/97. Účastník řízení dále poukazuje na skutečnost, že správní orgán ve svém rozhodování byl pak rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 24. 4. 1998 č. j. 16 P 220/97-34 ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 12. 1999 č. j. 14 Co 417/99-72 o nahrazení souhlasu otce nezletilé k podání žádosti o změnu příjmení nezletilé vázán. Vyjadřuje konečně přesvědčení, že správními, jakož i soudním rozhodnutím napadenými ústavní stížností nebyl stěžovatel dotčen ve svých základních právech plynoucích z čl. 32 odst. 1 a 4 a čl. 36 Listiny. Závěrem vyjádření Městský soud v Praze navrhuje, aby ústavní stížnost byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná.
K výzvě Ústavního soudu podle §42 odst. 4 a §76 odst. l zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podal dne 19. 12. 2002 k předmětné ústavní stížnosti vyjádření Magistrát hlavního města Prahy, takto vedlejší účastník v řízení před Ústavním soudem. Uvádí v něm, že v průběhu řízení před správním orgánem prvního stupně stěžovatel neuplatnil důkazní návrhy a toliko v odvolání do rozhodnutí Místního úřadu městské části Praha 14 ze dne 10. 5. 2000 č. j. 8039/134/608/00/OKOZ-m, RM 22/00, namítl nedostatečně zjištěný skutkový stav. Po obsáhlé rekapitulaci věci vedlejší účastník zdůrazňuje, že ve svém rozhodování vycházel z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 24. 4. 1998 č. j. 16 P 220/97-34 ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 12. 1999 č. j. 14 Co 417/99-72 o nahrazení souhlasu otce nezletilé k podání žádosti o změnu příjmení nezletilé, a vyslovuje přesvědčení, že respektoval všechny kautely, jež pro danou věc vyplývají z ustanovení §2 zákona č. 55/1950 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Na základě uvedených konstatování navrhuje vedlejší účastník předmětnou ústavní stížnost zamítnout.
Stěžovatel se ústavní stížností vedenou pod sp. zn. II. ÚS 157/01 domáhal zrušení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 24. 4. 1998 č. j. 16 P 220/97-34 ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 12. 1999 č. j. 14 Co 417/99-72 o nahrazení souhlasu otce nezletilé k podání žádosti o změnu příjmení nezletilé. Ústavní soud nálezem ze dne 29. 10. 2002 sp. zn. II. ÚS 157/01 předmětná rozhodnutí zrušil.
V doplnění ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. III. ÚS 86/02 stěžovatel odkazuje na uvedený nález Ústavního soudu, pročež vyjadřuje přesvědčení, že tímto rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2001 č. j. 28 Ca 305/2000-44, jakož i rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 26. 7. 2000 č. j. MHMP 44890/2000 a rozhodnutí Místního úřadu městské části Praha 14 ze dne 10. 5. 2000 č. j. 8039/134/608/00/OKOZ-m, RM 22/00, pozbyly oporu.
II. Hodnocení ústavnosti zásahu orgánu veřejné moci do základních práv a svobod se skládá z několika komponentů [sp. zn. III. ÚS 102/94, sp. zn. III. ÚS 114/94, sp. zn. III. ÚS 84/94, sp. zn. III. ÚS 142/98, sp. zn. III. ÚS 224/98 - viz Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu (dále jen "Sbírka rozhodnutí"), svazek 2, nález č. 61; svazek 3, nálezy č. 9 a 34; svazek 11, nález č. 65; svazek 15, nález č. 98 - a další]. Prvním je posouzení ústavnosti aplikovaného ustanovení právního předpisu (což vyplývá z §68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Dalšími komponenty jsou hodnocení dodržení ústavních procesních práv a konečně posouzení ústavně konformní interpretace a aplikace hmotného práva.
V předmětné věci Ústavní soud neshledal důvod k posuzování ústavnosti aplikovaného hmotného a procesního práva.
Na posuzovanou věc v rovině práva jednoduchého dopadá ustanovení §2 zákona č. 55/1950 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nutnou, nikoli však dostatečnou podmínkou postupu podle §2 zákona č. 55/1950 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo v předmětné věci nahrazení souhlasu otce nezletilé k podání žádosti o změnu příjmení nezletilé soudem. Zrušením rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 24. 4. 1998 č. j. 16 P 220/97-34 ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 12. 1999 č. j. 14 Co 417/99-72 nálezem Ústavního soudu ze dne 29. 10. 2002 sp. zn. II. ÚS 157/01, na jehož odůvodnění Ústavní soud v plné míře odkazuje, pak rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2001 č. j. 28 Ca 305/2000-44, jakož i rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 26. 7. 2000 č. j. MHMP 44890/2000 a rozhodnutí Místního úřadu městské části Praha 14 ze dne 10. 5. 2000 č. j. 8039/134/608/00/OKOZ-m, RM 22/00, pozbyly právní základ.
Aniž by Ústavní soud Městskému soudu v Praze s ohledem na rozsudek ze dne 26. 11. 2001 č. j. 28 Ca 305/2000-44, jakož i správním orgánům s ohledem na rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 26. 7. 2000 č. j. MHMP 44890/2000 a rozhodnutí Místního úřadu městské části Praha 14 ze dne 10. 5. 2000 č. j. 8039/134/608/00/OKOZ-m, RM 22/00, vytýkal porušení jednoduchého práva, a tím ad maius i dotčení v základním právu stěžovatele, byl nucen tato rozhodnutí zrušit s ohledem na právní závěry a právní důsledky nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 10. 2002 sp. zn. II. ÚS 157/01 (Sbírka rozhodnutí, svazek 28, nález č. 133), jakož i maximu vnitřní konzistentnosti a nerozpornosti právního řádu plynoucí z čl. 1 Ústavy (obdobně viz nález Ústavního soudu ze dne 30. 11. 2000 sp. zn. III. ÚS 458/2000, Sbírka rozhodnutí, svazek 20, nález č. 180).
Pro uvedené okolnosti Ústavní soud rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2001 č. j. 28 Ca 305/2000-44, jakož i rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 26. 7. 2000 č. j. MHMP 44890/2000 a rozhodnutí Místního úřadu městské části Praha 14 ze dne 10. 5. 2000 č. j. 8039/134/608/00/OKOZ-m, RM 22/00, zrušil [§82 odst. 1 a odst. 3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.].