ECLI:CZ:US:2006:2.US.198.06
sp. zn. II. ÚS 198/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem ve věci ústavní stížnosti Ing. J. S., zastoupené JUDr. Pavlínou Sglundovou, advokátkou v Ostravě, brojící proti postupu Okresního soudu v Ostravě v řízení, vedeném u tohoto soudu pod sp. zn. 29 C 112/2001, za účasti Okresního soudu v Ostravě jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se obrátila na Ústavní soud s tvrzením, že Okresní soud v Ostravě nečinností a průtahy při vyřizování její věci, sp. zn. 29 C 112/2001, porušil její základní právo na projednání věci bez zbytečných průtahů, zakotvené v čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Po Ústavním soudu žádá, aby obecnému soudu zakázal svou nečinností v porušování jejího základního práva pokračovat.
Ve stížnosti uvedla, že předmětný spor proti ní vede město Ostrava, které žaluje o zaplacení částky 16.441 Kč z titulu neuhrazených záloh za služby, spojené s užíváním bytu. Stěžovatelka podala proti městu Ostrava řadu žalob, kterými se domáhá naopak úhrady svých pohledávek vůči městu. Jejich skončení prý ale brání právě probíhající spor, sp. zn. 29 C 112/2001. Stávající stav nejistoty je pro stěžovatelku psychicky velmi náročný. V čem konkrétně průtahy ve vyřizování věci spatřuje a proč, stěžovatelka v podání nerozvedla.
Soudce zpravodaj primárně zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a zda se jedná o ústavní stížnost přípustnou. Z níže uvedených důvodů dospěl ohledně přípustnosti k negativnímu závěru.
Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když stěžovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V projednávané věci ovšem stěžovatelka všechny dostupné procesní prostředky nevyčerpala.
K tomu, aby ústavní stížnost v části, brojící proti průtahům Okresního soudu v Ostravě v jejím sporu, mohla být Ústavním soudem meritorně projednána, je nutné, aby stěžovatelka před jejím podáním postupovala ve smyslu ustanovení §174a) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (dále jen "zákon o soudech a soudcích"). Takový prostředek je totiž nutno považovat za prostředek ve smyslu ustanovení §75 zákona o Ústavním soudu. Soudce zpravodaj k tomu doplňuje, že Ústavní soud sice v minulosti - s ohledem na rozhodování Evropského soudu pro lidská práva - před podáním ústavní stížnosti nevyžadoval vyčerpání hierarchické stížnosti předsedovi soudu na průtahy v řízení podle zákona o soudech a soudcích, a to z důvodu, že takovou stížnost nepovažoval za efektivní prostředek nápravy průtahů v řízení. Novelou zákona o soudech a soudcích, provedenou zákonem č. 192/2003 Sb. však byla do právního řádu začleněna nová úprava stížnosti na průtahy v řízení, na niž navazuje institut návrhu na určení lhůty pro provedení procesního úkonu (zmiňovaný §174a). Vzhledem k tomu, že uvedená novela zákona odstranila dřívější neúčinnost stížnosti, a do právního řádu tak byl vnesen nový efektivní prostředek sloužící jednotlivci k nápravě situace vzniklé průtahy v řízení, považuje Ústavní soud za nezbytnou podmínku přípustnosti ústavní stížnosti proti zbytečným průtahům v řízení vyčerpání návrhu dle §174a zákona o soudech a soudcích před obecnými soudy (srov. např. usnesení ve věcech sp. zn. I. ÚS 506/04, IV. ÚS 259/04, III. ÚS 588/04 a řadě dalších).
Z textu ústavní stížnosti je zřejmé, že stěžovatelka tento krok neučinila. Není zde ani zmínka, že by se stěžovatelka před podáním ústavní stížnosti pokoušela vůbec o nějakou obranu, natož obranu kvalifikovanou, vycházející ze zákona o soudech a soudcích.
Za dané situace musel soudce zpravodaj ústavní stížnost hodnotit jako návrh nepřípustný, a podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jej proto odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. června 2006
Jiří Nykodým
soudce zpravodaj