ECLI:CZ:US:2007:3.US.2642.07.1
sp. zn. III. ÚS 2642/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 30. října 2007 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti I. M., proti postupu Policie ČR, Městského ředitelství Ostrava, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 11. 10. 2007 bylo Ústavnímu soudu doručeno elektronické podání stěžovatele s připojeným autorizovaným elektronickým podpisem, v němž stěžovatel brojil proti postupu Policie ČR v Ostravě, jež měla dle jeho názoru nezákonným způsobem nakládat s různými podáními stěžovatele, zejména ve věci trestních oznámení proti soudcům Okresního soudu v Ostravě. Stěžovatel dále tvrdil, že příslušníci Policie ČR nepřípustně zasáhli do jeho ústavním pořádkem garantovaných práv, neboť se zřejmě při pokusu o úřední předvedení stěžovatele dle jeho tvrzení ,,vloupali k němu do domu". Stěžovatel dále po České republice požadoval peněžité odškodnění ve výši 5 mld. Kč.
Stěžovatelovo podání vykazovalo řadu formálních a obsahových vad, postrádalo jakoukoliv smysluplnou argumentaci stran porušení základních práv a stěžovatel nebyl právně zastoupen.
Z evidence rozhodnutí Ústavního soudu soudce zpravodaj zjistil, že stěžovatel již v minulosti podal množství podobných návrhů (kolem šedesáti), přičemž v drtivé většině těchto případů ani po výzvě soudce zpravodaje nedošlo ze strany stěžovatele k odstranění vad návrhu (např. řízení sp. zn. I. ÚS 494/07, II. ÚS 493/07, IV. ÚS 495/07, III. ÚS 613/07, IV. ÚS 631/07, III. ÚS 681/07, III. ÚS 710/07, II. ÚS 1927/07, atd.). Jak soudce zpravodaj zjistil, důvodem je sveřepé odmítání stěžovatele být v řízení před Ústavním soudem zastoupen právním zástupcem z řad advokátů.
Soudce zpravodaj proto v daném případě vážil, zda opětovně i v tomto řízení stěžovatele vyzývat k odstranění vad podání, když je s ohledem na předchozí postup stěžovatele zřejmé, že stěžovatel byl v okamžiku podání seznámen se všemi zákonem předvídanými požadavky na obsahové a formální náležitosti návrhu na zahájení řízení a že vytýkané vady ani na základě výzvy soudce zpravodaje ani v tomto řízení neodstraní.
Je třeba vyjít z účelu výzvy k odstranění vad podání, jak je konstruován §41 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jímž je především procesní poučení navrhovatele o náležitostech návrhu na zahájení řízení. V daném konkrétním případě je naprosto evidentní, že stěžovatel byl v tomto směru Ústavním soudem poučen v celé řadě předchozích řízení. V předchozích usneseních Ústavního soudu (naposledy usnesení ze dne 5. 10. 2007 sp. zn. III. ÚS 2418/07) byl stěžovatel rovněž seznámen s důvody obligatorního právního zastoupení účastníků řízení před Ústavním soudem. Bylo by proto zcela bezúčelné, aby soudce zpravodaj v tomto řízení stěžovatele opětovně marně vyzýval k odstranění vad podání.
S ohledem na to soudce zpravodaj návrh, který trpěl vadami, pro něž nebyl před Ústavním soudem meritorně projednatelný podle ust. §43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. října 2007
JUDr. Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj