ECLI:CZ:US:2008:2.US.3315.07.1
sp. zn. II. ÚS 3315/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma a soudců Dagmar Lastovecké a Stanislava Balíka mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení o ústavní stížnosti obchodní společnosti Moravská typografie, a. s., IČ 15549763, se sídlem v Brně, Moravské nám. 754/13, zastoupené JUDr. Jiřím Machourkem, advokátem, se sídlem v Brně, Moravské nám. 3, směřující proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 9. 2007 č. j. 1 Ko 32/2006-1468, za účasti Vrchního soudu v Olomouci, jako účastníka řízení, a a) FOX HOLDING, s. r. o., IČ 26182769, se sídlem v Praze, U Měšťanského pivovaru 4, b) J. Ř., c) LÍPA FINANCE, a. s., IČ 25923285, se sídlem v Hradci Králové, Prokopa Holého 349, a d) Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se obrátila na Ústavní soud s návrhem na zrušení v záhlaví označeného usnesení s tvrzením, že jeho vydáním byla porušena její základní práva garantovaná čl. 1 věty prvé, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3, a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).
V průběhu řízení, dne 5. března 2008, sdělil stěžovatel Ústavnímu soudu, že správce konkursní podstaty učinil dne 7. ledna 2008 rozhodnutí při výkonu působnosti valné hromady stěžovatele, kterým mimo jiné učinil personální změny v představenstvu společnosti. Toto rozhodnutí napadl odvolaný předseda představenstva žalobou u Krajského soudu v Brně. Dne 3. dubna 2008 pak stěžovatel, jednající již nově jmenovaným předsedou, resp. členem statutárního orgánu, a zastoupený jiným advokátem, Ústavnímu soudu zaslal vyjádření, podle kterého byla projednávaná ústavní stížnost podána předčasně (usnesení bylo napadeno dovoláním) a k tomu neoprávněnou osobou. Tuto úvahu dovozuje ze skutečnosti, že předseda představenstva, který tento úkon jménem stěžovatele učinil, sice v rozhodné době figuroval jako statutární orgán v obchodním rejstříku, ovšem zapsán tam byl na základě rozhodnutí orgánu, který nebyl kompetentní jej vydat. Zároveň Ústavnímu soudu sdělil, že ústavní stížnost bere zpět.
Ústavní stížnost je datována dnem 19. 12. 2007, doručena Ústavnímu soudu byla (v neúplné podobě) dne 21. 12. 2007. Plnou moc k jejímu podání, jakož i k zastupování v řízení před Ústavním soudem, udělil dne 18. 12. 2007 jménem stěžovatelky předseda představenstva stěžovatelky, M. H., advokátce Mgr. Radce Mackové. Jak vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku, vedeného ohledně obchodní společnosti stěžovatele Krajským soudem v Brně, Rg.B 483, jmenovaný M. H. zde byl jako předseda představenstva zapsán v době od 24. 5. 2007 do 7. 1. 2008. Příslušné úkony tedy učinit mohl. V době od 7. 1. 2008 do 31. 3. 2008 byl oprávněn činit úkony jménem společnosti L. P. jako jediný člen představenstva. Změna byla zapsána dne 28. 2. 2008. M. H. byl zároveň jako předseda představenstva z obchodního rejstříku vymazán. Dne 3. 4. 2008 byla do obchodního rejstříku zapsána zatím poslední změna v obsazení představenstva; jeho členy jsou počínaje dnem 31. 3. 2008 L. P., Ing. L. H. a F. P. Zpětvzetí podala stěžovatelka k Ústavnímu soudu dne 3. 4. 2008, advokáta k tomuto úkonu zmocnil jménem společnosti dne 25. 3. 2008 v té době (od 7. 1. 2008 do 31. 3. 2008) jediný člen představenstva L. P. V tu dobu byl způsob jednání upraven tak, že za stěžovatelku mohl „jednat samostatně každý člen představenstva“. Počínaje dnem 3. 4. 2008 došlo ke změně ve způsobu jednání za stěžovatelku tak, že jménem společnosti jednají „všichni tři členové představenstva společně“. Zpětvzetí bylo sice podáno Ústavnímu soudu až dne 3. 4. 2008, nicméně advokátem k tomu řádně zmocněným, přičemž skutečnost, že vlastní procesní úkon byl fakticky učiněn až v době, kdy již mohli udělit plnou moc leda všichni tři členové představenstva, nemá pro platnost tohoto úkonu vliv.
Budiž doplněno, že zmocnění pro advokátku Mgr. Radku Mackovou udělením nové plné moci zaniklo (§63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s §28 odst. 3 občanského soudního řádu), se stěžovatelkou proto Ústavní soud nadále komunikoval již jen prostřednictvím JUDr. Jiřího Machourka.
S ohledem na tyto skutečnosti proto Ústavní soud řízení podle ustanovení §77 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), bez dalšího zastavil.
Nad rámec uvedeného Ústavní soud konstatuje, že i kdyby nebylo řízení zastaveno, z formálních důvodů by musel návrh odmítnout. Podle ustanovení §229 odst. 4 občanského soudního řádu totiž může účastník řízení napadnout pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, žalobou pro zmatečnost. Je přitom lhostejné, zda k zastavení došlo pro nedostatek podmínek řízení či pro zpětvzetí odvolání. Právě o takový případ se v této věci jednalo. Opírala-li se argumentace stěžovatelky o taková pochybení odvolacího soudu, která zakládají možnost domáhat se ochrany prostřednictvím žaloby pro zmatečnost, vyčerpat tento opravný prostředek bylo vzhledem k principu subsidiarity před podáním ústavní stížnosti nezbytné (shodně též usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2607/07, sp. zn. I. ÚS 1988/07, sp. zn. II. ÚS 835/07, sp. zn. III. ÚS 457/06, sp. zn. III. ÚS 1786/07, sp. zn. IV. ÚS 657/07). Ze spisu obecného nebylo zjištěno, že by stěžovatelka žalobu pro zmatečnost podávala, ústavní stížnost by v takovém případě byla nepřípustná. Meritornímu přezkumu ústavní stížnosti by však bránila i další skutečnost, a to dovolání stěžovatelky podané dne 27. 2. 2008 k Nejvyššímu soudu, o němž dosud nebylo rozhodnuto.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. dubna 2008
Jiří Nykodým
soudce zpravodaj