ECLI:CZ:US:2008:4.US.2744.08.1
sp. zn. IV. ÚS 2744/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 2. prosince 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatelky B. V., zastoupené JUDr. Irenou Smítkovou, advokátkou se sídlem Střelecká 26, 261 01 Příbram, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. července 2008 sp. zn. 28 Cdo 368/2008, rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. března 2007 č. j. 28 Co 142/2007-178 a rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 26. října 2006 č. j. 7 C 134/2005-138, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 11. ledna 2007 č. j. 7 C 134/2005-165, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatelka napadla v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi pro odlišné rozhodování v rozhodovací praxi soudů, a to "při srovnatelných výchozích podmínkách a srovnatelné dokumentaci v restituční záležitosti, která je předmětem tohoto sporu", dochází k porušení principu rovnosti, pročež se cítí být (pro ni takto způsobeným nepříznivým výsledkem sporu) dotčena ve svém ústavně zaručeném základním právu zakotveném v čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. V důsledku toho se stěžovatelka domáhala, aby Ústavní soud v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů nálezem zrušil.
Dle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný.
Jakkoli opakovaně ve své dosavadní judikatuře Ústavní soud výslovně zdůraznil, že při posuzování ústavnosti postupu orgánů veřejné moci je vázán pouze petitem návrhu a nikoliv již jeho odůvodněním, čímž se otevírá možnost ústavněprávního přezkumu i z jiných hledisek, než v ústavní stížnosti předestřených (kupř. nálezy sp. zn. I. ÚS 129/99, I. ÚS 424/2000, I. ÚS 603/2000, II. ÚS 242/98, II. ÚS 305/99, II. ÚS 182/01, IV. ÚS 525/01, IV. ÚS 98/03 a další), z uvedeného neplyne závěr, dle něhož navrhovatele v řízení o ústavní stížnosti nezatěžuje břemeno tvrzení (srov. nálezy ve věcech sp. zn. Pl. ÚS 7/03 per analogiam, IV. ÚS 188/04, IV. ÚS 430/05).
Stěžovatelka ve svém návrhu žádnou konkrétní argumentaci (konkrétní tvrzení) neuplatnila. Meritorní námitky nevznesla, pouze poukázala na to, že v obdobných záležitostech "je rozhodováno odlišně". Aniž by jakkoli blíže identifikovala zmíněná odlišná rozhodnutí soudní praxe, jakož i v rámci toho předložila tvrzení, nadto v intencích judikatury Ústavního soudu (srov. kupř. nálezy sp. zn. II. ÚS 401/97, III. ÚS 470/97, III. ÚS 252/04, III. ÚS 501/04, IV. ÚS 535/05, IV. ÚS 369/06, II. ÚS 776/06, III. ÚS 677/07, I. ÚS 2219/07 a další), v čem tato odchýlení spočívají, domáhala se zrušení jejím návrhem napadených rozhodnutí. V důsledku toho Ústavní soud nemohl za těchto okolností obecně a povšechně formulovanou výhradu odlišného rozhodování, vycházeje z obsahu předloženého (a zmíněným deficitem trpícího) tvrzení stěžovatelky, posoudit.
Vlastní obsah odůvodnění napadeného usnesení Nejvyššího soudu, v němž se tamní soud v mezích svých rozhodovacích důvodů vypořádal s námitkami směřujícími proti rozhodnutím jeho vydání předcházejícím, potom byl shledán ústavně souladným.
Na základě těchto důvodů byl návrh stěžovatelky posouzen jako zjevně neopodstatněný, čímž byl naplněn důvod jeho odmítnutí podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. prosince 2008
Miloslav Výborný
předseda senátu Ústavního soudu