ECLI:CZ:US:2009:1.US.2669.09.1
sp. zn. I. ÚS 2669/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Františka Duchoně a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů o ústavní stížnosti stěžovatele P. Š., zastoupeného JUDr. Ondřejem Moravcem, advokátem se sídlem Dukelská 15, Hradec Králové, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 22. 9. 2009 č. j. 13 To 427/2009-147, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 22. 9. 2009 č. j. 13 To 427/2009-147, a výzvy k nastoupení trestu Okresního soudu v Pardubicích ze dne 8. 10. 2009, sp. zn. 22 T 132/2006, takto:
Vykonatelnost usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 22. 9. 2009, č. j. 13 To 427/2009-147, a výzvy k nastoupení trestu Okresního soudu v Pardubicích ze dne 8. 10. 2009, sp. zn. 22 T 132/2006, se odkládá do pravomocného rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti podle §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o Ústavním soudu“), stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené usnesení, neboť se domnívá, že jím došlo k porušení jeho práva zaručeného čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Krajský soud v Hradci Králové - pobočka Pardubice rozhodl usnesením vydaným v neveřejném zasedání dne 22. 9. 2009 tak, že z podnětu stížnosti státního zástupce zrušil usnesení Okresního soudu v Pardubicích č. j. 22T 132/2006-139 ze dne 7. 7. 2009 a sám ve věci nově rozhodl tak, že stěžovatel vykoná trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích č. j. 22 T 132/2006-114 ze dne 8. 12. 2006.
Stěžovatel s ústavní stížností rovněž spojil návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
Ústavní soud může podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
Podmínky citovaného ustanovení jsou podle názoru Ústavního soudu splněny. Výkon napadeného rozhodnutí (výkon trestu odnětí svobody) se jeví být závažným zásahem do základních práv stěžovatele; s ohledem na prozatím nahlížený ústavněprávní kontext předmětné věci a z toho vyplývající procesní postup nelze o ústavní stížnosti rozhodnout do doby, kdy nejpozději má stěžovatel nastoupit k výkonu trestu (srov. k ústavní stížnosti přiloženou výzvu k nastoupení trestu nejpozději ke dni 2. 11. 2009). Z tohoto důvodu Ústavní soud návrhu na odklad vykonatelnosti vyhověl, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti. Účel trestního řízení (a tedy i veřejný zájem) může být efektivně zajištěn především tehdy, jestliže bezprostředně následuje výkon uloženého trestu. Nicméně účinnost trestu (a tím i veřejný zájem) v tomto konkrétním případě se minimálně sníží v důsledku časového posunu jeho vykonatelnosti, když projednání věci u Ústavního soudu si nevyžádá delší čas.
K tomu Ústavní soud podotýká, že obdobně rozhodl např. v usnesení sp. zn. III. ÚS 884/09, I. ÚS 210/02, I. ÚS 208/01, IV. ÚS 251/04.
V ústavní stížnosti v části nazvané „Návrh na přiznání odkladného účinku“ sice stěžovatel zmiňuje výzvu k nastoupení trestu, nicméně posléze hovoří jen o napadeném usnesení krajského soudu („Odložením vykonatelnosti napadeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové do vydání rozhodnutí o podané ústavní stížnosti nevznikne újma třetí osobě ani veřejnému zájmu.“). Ovšem poté explicitně žádá odložení vykonatelnosti nejen napadeného usnesení krajského soudu, ale i výzvy Okresního soudu v Hradci Králové k nastoupení trestu ze dne 8.10.2009. Nicméně, tato výzva k nástupu trestu odkladem vykonatelnosti napadeného usnesení krajského soudu co do svých účinků zaniká (je fakticky konzumována); Ústavní soud již ve své judikatuře konstatoval, že výzva k nástupu trestu není ani rozhodnutím ani jiným zásahem orgánu veřejné moci ve smyslu §72 odst. 1 zákona o Ústavním soudu (srov. usnesení sp. zn. IV. ÚS 469/05; byť existuje i odlišné usnesení, výzvu k nástupu trestu meritorně přezkoumávající – srov. usnesení sp. zn. II. ÚS 1635/07). Ústavní soud však přesto návrhu na odklad vykonatelnosti výzvy Okresního soudu v Hradci Králové k nastoupení trestu ze dne 8.10.2009 vyhověl, a to z důvodu právní jistoty stěžovatele, tj. aby eliminoval hypotetickou situaci, kdy by kupříkladu Okresní soud v Pardubicích či orgán provádějící předvedení stěžovatele - formalisticky - tvrdil, že stěžovatel musí nastoupit trest, neboť výzva k nastoupení trestu nebyla zrušena a ani nebyla odložena její vykonatelnost výrokem Ústavního soudu.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. listopadu 2009
František Duchoň
předseda senátu