ECLI:CZ:US:2009:4.US.3060.09.1
sp. zn. IV. ÚS 3060/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudkyně Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatelky Vojenské družstevní záložny, se sídlem v Praze 6, Čs. armády 22, zastoupené JUDr. Zdeňkem Ruskem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Praze 6, Čs. armády 22, směřující proti rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě č. j. 111 C 87/2009-31 ze dne 17. září 2009 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka s odkazem na porušení jejího práva vyplývajícího z čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.
Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Havlíčkově Brodě (dále jen "obecný soud") zamítl žalobu stěžovatelky, kterou se na žalovaném P. P. (dále jen "žalovaný") domáhala zaplacení částky 2.344,37 Kč se zákonnými úroky z prodlení ode dne 1. dubna 2009 do zaplacení a uložil stěžovatelce zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 6.600,- Kč.
Stěžovatelka nesouhlasí se závěrem obecného soudu, že se jí nepodařilo prokázat, že by jí žalovaný dlužil požadovanou částku, neboť ačkoli se v žalobě dovolávala důkazu výpisy z účtu žalovaného, tyto v rozporu s ust. §79 odst. 2 občanského soudního řádu k žalobě nepřiložila a nepředložila je ani u jednání, když se k tomuto nedostavila. Stěžovatelka uvádí, že tyto důkazy nepřipojila k žalobě pro jejich přílišnou obsáhlost, avšak jako důkaz je označila. Z jednání soudu se stěžovatelka omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti, a to z důvodu kolize a procesní ekonomie, neboť náklady cesty k jednání by převýšily žalovanou částku. Obecnému soudu vytýká, že měla být vyzvána k odstranění vad podání - k předložení výpisů z účtu žalovaného, to však obecný soud neučinil. Stěžovatelka uvádí, že obecný soud neprovedl všechny navržené důkazy, ač tak mohl učinit, neboť provedení důkazu výpisy z účtu žalovaného nic nebránilo, když stačilo stěžovatelku vyzvat, aby je předložila.
Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelkou předložená tvrzení, přezkoumal ústavní stížností napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud připomíná, že není vrcholem soustavy obecných soudů (čl. 81 a čl. 91 Ústavy), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy]. Postup v soudním řízení, včetně interpretace a aplikace právních předpisů a vyvození skutkových a právních závěrů, je záležitostí obecných soudů. Tomu odpovídá i dosavadní judikatura Ústavního soudu, podle níž není jeho úkolem nahrazovat hodnocení obecných soudů, tj. skutkové a právní posouzení věci, svým vlastním. Úkolem Ústavního soudu není zabývat se porušením "běžných" práv fyzických nebo právnických osob, chráněných "běžnými" zákony, pokud porušení některé z norem podústavního práva v důsledku svévole anebo v důsledku aplikace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, nezakládá porušení základního práva nebo svobody.
Nelze přehlédnout též skutečnost, že předmětem řízení u obecného soudu byla částka 2.344,37,- Kč, kterou lze označit za naprosto bagatelní. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi (viz např. usnesení sp. zn. III. ÚS 602/05, sp. zn. III. ÚS 748/07, sp. zn. I. ÚS 931/08, sp. zn. IV. ÚS 697/09 a další) přitom dal již v minulosti opakovaně najevo, že v takových případech (s výjimkou postupů nebo rozhodnutí naprosto extrémních, jak tomu však v daném případě rozhodně není) je úspěšnost ústavní stížnosti pro její zjevnou neopodstatněnost vyloučena.
V posuzovaném případě Ústavní soud žádný z předpokladů pro svůj kasační zásah neshledal. Podle přesvědčení Ústavního soudu obecný soud postupoval a v záhlaví citovaným rozhodnutím rozhodl v souladu se zákony i principy zakotvenými v Listině. Své rozhodnutí logicky, srozumitelně a dostatečně odůvodnil.
Pokud jde o námitku stěžovatelky, že měla být vyzvána k předložení výpisů z účtu žalovaného, konstatuje Ústavní soud, že žádné ustanovení občanského soudního řádu tuto povinnost obecnému soudu neukládá. Nepředložení listinných důkazů není, jak se mylně stěžovatelka domnívá, vadou podání, k jejímuž odstranění předseda senátu účastníka podle ust. §43 odst. 1 občanského soudního řádu vyzve. Povinnost poučit žalobce o nutnosti předložení označených listinných důkazů, resp. povinnost k tomuto předložení jej vyzvat, nevyplývá z žádného ustanovení občanského soudního řádu, a to ani např. z ust. jeho §118a, neboť v daném případě stěžovatelka rozhodné skutečnosti tvrdila a tento důkaz byl navržen a označen. Stěžovatelka byla v řízení zastoupena advokátem. Obecný soud proto v souladu s ust. §118a odst. 4 občanského soudního řádu neměl povinnost poučit ji o jiných povinnostech, než které v souvislosti s poučovací povinností soudu občanský soudní řád výslovně uvádí, přičemž povinnost předložit označené a navržené důkazy mezi tyto povinnosti účastníka nepatří. Pokud tedy stěžovatelka obecnému soudu označený a navržený důkaz - výpisy z účtu žalovaného - nepředložila a pokud existenci dluhu žalovaného, který si jej podle jeho vyjádření nebyl vědom, dostatečně nedoložila jinými důkazy, je závěr obecného soudu o neprokázání dluhu žalovaného zcela oprávněný.
Ústavní soud uzavírá, že žádný zásah do ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatelky nezjistil, a proto mu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. prosince 2009
Vlasta Formánková
předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu