ECLI:CZ:US:2012:4.US.2835.11.1
sp. zn. IV. ÚS 2835/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 2. dubna 2012 v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické v právní věci stěžovatele K. D., zastoupeného Mgr. Vratislavem Urbáškem, advokátem se sídlem Vinohradská 37, Praha 2, o ústavní stížnosti proti příkazu k domovní prohlídce Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 37 Nt 1225/2011 ze dne 25. 7. 2011, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavnímu soudu byl dne 26. 9. 2011 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud svým nálezem zrušil příkaz k domovní prohlídce Obvodního soudu pro Prahu 6 (dále jen "obvodní soud") sp. zn. 37 Nt 1225/2011 ze dne 25. 7. 2011 a aby Celnímu ředitelství Praha přikázal obnovit stav před porušením tím, že stěžovateli navrátí věci, které při domovní prohlídce vydal.
Z obsahu ústavní stížnosti a z jejích příloh bylo zjištěno, že obvodní soud vydal dne 25. 7. 2011 pod sp. zn. 37 Nt 1225/2011 příkaz k domovní prohlídce rodinného domu na adrese T., jehož vlastníkem byl stěžovatel, který zde měl rovněž hlášen trvalý pobyt. Příkaz k domovní prohlídce byl vydán v souvislosti s podezřením ze spáchání zločinu neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami podle §299 odst. 2, 4 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jehož se měli dopustit MVDr. Ĺ. N., V. V., B. Š. a stěžovatel tím, že do České republiky nelegálně dováželi a tamtéž přechovávali, případně dále prodávali exempláře druhů papoušků přímo ohrožených vyhubením a vyhynutím (kakadu palmový, ara hyacintový a ara kobaltový), které jsou uvedeny v příloze A nařízení Komise (EU) č. 338/97, ve znění nařízení Komise (EU) č. 709/2010. V průběhu trestního řízení za použití operativně pátracích prostředků bylo zjištěno, že stěžovatel měl nelegálně přechovávat exempláře papoušků druhu přímo ohroženého vyhynutím pro podezřelé A. N. a B. Š. Stěžovatel se měl o tyto vzácné exempláře starat, ačkoliv sám není chovatelem a v registru Ministerstva pro životní prostředí (dále jen "ministerstvo") nemá žádného papouška zaregistrovaného, přičemž za krmení a péči mu mělo být placeno. Obvodní soud se ztotožnil s názorem státní zástupkyně, že existuje důvodné podezření, že se stěžovatel výše popsané trestné činnosti dopustil a že se v jeho rodinném domě nachází věci důležité pro trestní řízení, zejména nelegálně dovezené exempláře papoušků a dokumenty vztahující se k jejich pořízení, proto rozhodl o nařízení domovní prohlídky. Domovní prohlídka byla nařízena ve fázi prověřování jako neodkladný a neopakovatelný úkon, neboť dle názoru soudu důvodně hrozilo nebezpeční zmaření či zničení důkazů, např. přemístěním papoušků k jiným chovatelům. K provedení domovní prohlídky došlo dne 26. 7. 2011 v době od 7:25 hod. do 10:40 hod., přičemž při ní byl stěžovatelem dle §78 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní řád"), vydán exemplář amazoňana nádherného (amazona pretrei), k němuž neměl stěžovatel žádné doklady.
Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal, že napadeným příkazem k domovní prohlídce byla porušena jeho ústavně zaručená práva plynoucí z čl. 2 odst. 2, čl. 7, čl. 10 a čl. 12 Listiny základních práv a svobod. Neoprávněný zásah do svých ústavně zaručených práv spatřoval stěžovatel především v tom, že příkaz k domovní prohlídce neobsahoval dostatečné odůvodnění, z něhož by byly patrné skutečnosti vedoucí k nařízení domovní prohlídky a zejména z něj nevyplývalo, proč nebylo možno věci důležité pro trestní řízení opatřit jiným způsobem. Stejně tak dle stěžovatele obvodní soud nezdůvodnil, proč existovala důvodná obava, že hrozí nebezpečí zmaření, zničení, nebo ztráty důkazů pro probíhající trestní řízení. Argumentaci obvodního soudu, že stěžovatel měl nelegálně přechovávat exempláře druhu přímo ohroženého vyhynutím pro podezřelého A. N. a B. Š. a že se měl starat o vzácné exempláře, přičemž sám není chovatelem a v registru ministerstva nemá žádného papouška zaregistrovaného, považoval stěžovatel, s ohledem na všechny okolnosti případu, za nedostatečnou a vytýkal obvodnímu soudu, že si nezajistil informaci o tom, že stěžovatel papoušky již téměř 5 let nechová. Pokud jde o samotné provedení domovní prohlídky, policejní orgán dle stěžovatele pochybil, když za situace, kdy stěžovatel požadované věci dobrovolně vydal, od domovní prohlídky neupustil. Policejní orgán tak velmi citelně a zcela zbytečně zasáhl do chodu stěžovatelovy domácnosti. Stěžovatel rovněž poukázal na skutečnost, že proti němu nebylo do okamžiku podání ústavní stížnosti zahájeno trestní stíhání, nýbrž toliko Česká inspekce životního prostředí zahájila správní řízení ve věci zabavení dobrovolně vydaného exempláře amazoňana nádherného. Výsledku domovní prohlídky tak zjevně mohlo být dosaženo i jinak, a to například v rámci standardní kontroly provedené příslušným orgánem České inspekce životního prostředí. Postup orgánů činných v trestním řízení, tzn. nařízení domovní prohlídky soudem a její následné vykonání policejním orgánem, tak odporovalo zásadě přiměřenosti, vyplývající mimo jiné rovněž z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 287/96. Ze všech těchto důvodů stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud vydal nález, jak výše uvedeno. Stěžovatel rovněž požádal, aby Ústavní soud rozhodl z důvodu naléhavosti věci v co nejkratší lhůtě a bez ohledu na pořadí, ve kterém návrh soudu došel, neboť vydaný amazoňan nádherný byl umístěn v tzv. záchranném centru, v němž nemá zajištěny podmínky odpovídající jeho biologickým nárokům a požadavkům na jeho zdraví a pohodu ve smyslu veterinárních předpisů a zásad chovu živočichů. Je přitom běžnou praxí v zemích Evropské Unie, že se v obdobných případech ponechávají živočichové vyžadující zvláštní péči v rukou chovatelů, samozřejmě za současného přijetí odpovídajících opatření k zamezení maření účelu daného řízení. Taková praxe je ostatně pro stát výhodnější i z toho hlediska, že finanční zátěž spojenou s péčí o živočicha nese chovatel. V České republice se přitom žádné státní zařízení způsobilé zajistit amazoňanovi nádhernému dostatečnou péči nevyskytuje.
II.
Ústavní stížnost byla podána včas, byla přípustná a splňovala veškeré formální a obsahové náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu, bylo tedy možné přistoupit k věcnému přezkumu napadeného rozhodnutí. Poté, co Ústavní soud posoudil argumenty stěžovatele obsažené v ústavní stížnosti a konfrontoval je s obsahem napadeného příkazu k domovní prohlídce, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud v prvé řadě předesílá, že obdržel v souvislosti s předmětnou trestní věcí celkem šest ústavních stížností sepsaných týmž právním zástupcem, které směřovaly proti domovním prohlídkám u jednotlivých podezřelých, případně osob jim blízkých. V usneseních sp. zn. II. ÚS 2831/11 ze dne 11. 1. 2012, sp. zn. II. ÚS 2848/11 ze dne 13. 3. 2012 a sp. zn. IV. ÚS 2852/11 ze dne 26. 3. 2012 (všechna dostupná na http://nalus.usoud.cz) dospěl Ústavní soud k závěru, že postup orgánů činných v trestním řízení byl plně ústavně konformní, a od tohoto hodnocení nemá Ústavní soud důvod se odchýlit ani v nyní projednávané věci, která je co do skutkových okolností i námitek uplatňovaných stěžovatelem v podstatě totožná jako případy rozhodnuté pod sp. zn. II. ÚS 2831/11 a IV. ÚS 2852/11.
V podrobnostech tedy Ústavní soud na výše uvedená rozhodnutí odkazuje, přičemž i v nyní projednávané věci konstatuje, že obvodní soud postupoval při vydání příkazu k domovní prohlídce v souladu s příslušnými ustanoveními trestního řádu; příkaz k domovní prohlídce byl řádně odůvodněn, a to jak ve vztahu k podezření, že se v domě nachází věci důležité pro trestní řízení, tak pokud jde o povahu úkonu jako neodkladného a neopakovatelného. Neoprávněný zásah do ústavně zaručených práv stěžovatele nekonstituoval ani způsob provedení nařízené domovní prohlídky, neboť přestože stěžovatel na základě výzvy dle §78 trestního řádu dobrovolně vydal exemplář amazoňana nádherného, nebylo možno vyloučit, že se u něj nachází další, v příkazu k domovní prohlídce popsané, věci důležité pro trestní řízení.
Jelikož Ústavní soud nezjistil nic, co by svědčilo o porušení stěžovatelových ústavně zaručených práv, nezbylo mu než jeho ústavní stížnost odmítnout jako zjevně neopodstatněnou dle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. dubna 2012
Vlasta Formánková, v. r.
předsedkyně senátu Ústavního soudu