ECLI:CZ:US:2012:2.US.2831.11.1
sp. zn. II. ÚS 2831/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti P. B., zastoupeného Mgr. Vratislavem Urbáškem, advokátem, se sídlem v Praze, proti příkazu k domovní prohlídce soudkyně Okresního soudu v Hodoníně č. j. 15 Nt 489/2011-5 ze dne 23. června 2011, a zásahu policejního orgánu provedeného na základě tohoto příkazu, spojené s návrhem na přednostní projednání věci, za účasti 1) Okresního soudu v Hodoníně a 2) Policie České republiky, jako účastníků řízení, a Okresního státního zastupitelství v Hodoníně, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podanou telefaxem a k poštovní přepravě dne 26. září 2011 se stěžovatel domáhá zrušení shora označeného příkazu k provedení domovní prohlídky, kterým bylo nařízeno provedení domovní prohlídky v prostorách rodinného domu užívaného stěžovatelem a prostor a pozemků k nim náležejících. Dále navrhuje, aby bylo policejnímu orgánu přikázáno obnovit stav před porušením tím, že vrátí stěžovateli dobrovolně vydané věci, zajištěné při domovní prohlídce provedené dne 26. července 2011 na základě shora uvedeného příkazu k domovní prohlídce. Domnívá se, že byla porušena jeho základní práva zakotvená v čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 2 a čl. 12 Listiny základních práv a svobod.
2. Stěžovatel v ústavní stížnosti rekapituluje, že dne 26. července 2011 provedl policejní orgán na základě napadeného příkazu domovní prohlídku u stěžovatele, aniž by vůči němu bylo před či po ní zahájeno trestní stíhání. Domovní prohlídka byla provedena za účelem prověření skutečností nasvědčujících spáchání zločinu neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami dle ustanovení §299 odst. 2 a 4 písm. a) trestního zákoníku. Jejím cílem mělo být nalezení a zajištění nelegálně držených exemplářů živočichů přímo ohrožených vyhubením uvedených v příloze I. Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (č. 572/1992 Sb., dále jen "CITES"), listinných důkazů a dokladů vztahujících se k nákupu a prodeji těchto exemplářů, záznamových zařízení, komunikačních zařízení, nosičů informací, datových zařízení, výpočetní techniky, na kterých by mohly být uloženy záznamy a informace důležité pro trestní řízení. Při domovní prohlídce byly stěžovatelem na základě výzvy vydány určité věci, a to mimo jiné exemplář Anodorhynchus hyacinthinus, kód čipu 203096100117074 (dále jen "Ara hyacintový"). Ten byl podle stěžovatele zabaven s tím, že orgánům činným v trestním řízení nebyly předloženy potřebné doklady vztahující se k prokázání legálního původu tohoto exempláře.
3. Stěžovatel v ústavní stížnosti konkrétně obecnému soudu s odkazem na podstatu dotčených práv, vyloženou v nálezu sp. zn. III. ÚS 287/96 (N 62/8 SbNU 119), vytýká, že bedlivě nezkoumal, zda jsou pro nařízení domovní prohlídky splněny všechny zákonné podmínky, a své závěry dostatečně a zřetelně nevyložil. Z odůvodnění příkazu není patrné, proč nebylo možné věci důležité pro trestní řízení opatřit jiným způsobem, a z čeho plyne důvodná obava, že hrozí nebezpečí zmaření, zničení nebo ztráty důkazů pro probíhající trestní řízení. Ve vztahu k vlastní domovní prohlídce uvádí, že trvala od 06:10 hodin do 17:10 hodin. Ačkoliv není podezřelý nebo obviněný z trestného činu, došlo ze strany policejního orgánu k narušení běžného života jeho i jeho nezletilého syna se zdravotním handicapem, pro nějž každá změna zaběhnutého denního režimu představuje nadměrnou zátěž. Výsledkem domovní prohlídky bylo pouze dobrovolné vydání celkem čtyř věcí na jejím počátku, avšak policejní orgán ani poté neupustil od jejího provedení. Do dnešního dne bylo zahájeno řízení pouze Českou inspekcí životního prostředí ve věci zabavení exempláře dobrovolně vydaného Ary hyacintového. Tohoto výsledku mohlo být dosaženo i jinak, a to např. v rámci provedení standardní kontroly Českou inspekcí životního prostředí. Proto byl postup policejního orgánu v rozporu se zásadou přiměřenosti.
4. Stěžovatel souběžně požádal, aby Ústavní soud o věci rozhodl v co nejkratší lhůtě, bez ohledu na pořadí, ve kterém návrh soudu došel. Uvádí, že se v současné době vydaný Ara hyacintový nachází v tzv. Záchranném centru, které nemá podmínky k tomu, aby byl chován v podmínkách, které odpovídají jeho biologickým nárokům a požadavkům na jeho zdraví a pohodu ve smyslu veterinárních předpisů a zásad chovu, a aby bylo předcházeno a účinně zabraňováno šíření parazitů a původců nemocí pomocí vhodných technických a protinákazových opatření za účelem předcházení úniků a ztrát. Na území České republiky se totiž nenachází žádné zařízení typu Záchranného centra, které by splňovalo uvedené požadavky. Poukazuje na to, že je běžnou praxí v zemích Evropské unie, že při nezbytnosti vydání živočichů vyžadujících speciální péči příslušné orgány vydají rozhodnutí o jejich zajištění, avšak ponechají tyto exempláře v péči chovatelů a přijmou odpovídající opatření k zamezení ztížení účelu daného řízení. S ohledem na to má za to, že je věc naléhavá.
5. Pokud jde o návrh na projednání ústavní stížnosti z důvodu naléhavosti mimo pořadí Ústavní soud v minulosti vyložil, že důvody pro takový postup je třeba vykládat restriktivně mimo jiné pro speciální povahu institutu řízení o ústavní stížnosti, z něhož by extenzita takového postupu učinila de facto řádný opravný prostředek (sp. zn. III. ÚS 258/03, N 66/33 SbNU 155). Pro uvedené aplikoval Ústavní soud citované ustanovení zpravidla toliko jen u ryze osobní povahy dotčených základních práv a svobod (sp. zn. II. ÚS 198/04, N 73/33 SbNU 225), anebo s ohledem na zásadní význam času v rámci uplatněných námitek (sp. zn. II. ÚS 284/04, N 123/34 SbNU 269). V posuzovaném případě se ale o nic takového nejedná. Navíc záchranné centrum (v němž má být předaný živočich podle stěžovatele umístěn) bylo zřízeno právě s ohledem na závazky plynoucí státu z čl. VIII odst. 3 a 4 písm. b) CITES na základě zákona č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (nyní na základě zákona č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů) a jednotlivé takto zřízené instituce konkretizovány ve sdělení Ministerstva životního prostředí č. j. ZP04/98 ze dne 15. dubna 1998 (in Věstník Ministerstva životního prostředí 1998: 2, 30). Konečně je obecně dostupnou informací, že chov Ary hyacintového má v tuzemskou dlouholetou tradici v zoologických zahradách ve Zlíně, Praze, Jihlavě, Liberci, Děčíně a Ostravě. Při absenci konkrétních výhrad při daném účelu a takto dlouhé praxi Záchranných center a obecně praxi chovu uvedeného živočišného druhu v tuzemsku, je nutno obecně pojaté námitky proti konkrétnímu umístění uvedeného zvířete považovat za zcela nedostatečné, byť lidsky pochopitelné. Proto byl návrh na projednání ústavní stížnosti přednostně mimo pořadí z důvodu naléhavosti pro zjevnou neopodstatněnost odmítnut.
6. Ústavní soud dále předesílá, že v §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), je rozeznávána zvláštní kategorie návrhů, a to návrhy zjevně neopodstatněné. Tímto ustanovením dává zákon Ústavnímu soudu v zájmu racionality a efektivity jeho řízení, pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu před tím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem. V této fázi řízení je zpravidla možno rozhodnout bez dalšího jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti, případně ze spisu obecného soudu. Tato relativně samostatná část řízení nemá kontradiktorní charakter.
7. Každý soud, včetně Ústavního soudu se může zabývat jen tím předmětem řízení, který spadá do jeho kompetence, a který je mu navrhovatelem v souladu s procesním předpisem navržen. Pokud stěžovatel vytýká obecnému soudu, že nezvažoval možnost zabavení Ary hyacintového ve správním řízení, tak zcela pomíjí, že napadené rozhodnutí bylo vydáno zcela na půdorysu trestního řízení bez jakéhokoliv přesahu. Předmětem správního řízení o zabavení Ary hyacintového, jež i podle stěžovatele bylo zahájeno až s odstupem času od provedení předmětné domovní prohlídky, je také něco jiného, než co je předmětem trestního řízení, v jehož rámci byl vydán příkaz k provedení domovní prohlídky. Toto vymezení ostatně dostatečně zřetelně vyplývá z řádného odůvodnění příkazu k provedení domovní prohlídky, který je stěžovatelem napaden.
8. Obecný soud totiž podrobně vyložil existenci řádně zahájeného trestního řízení v dané věci. Tedy, že je v dané věci od 12. června 2010 vedeno a postupně rozšiřováno trestní stíhání aktuálně celkem šesti obviněných pro zločin neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami podle §299 odst. 2 a 4 písm. a) trestního zákoníku, resp. trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle §176 odst. 1 trestního zákona, a přečin padělání a pozměnění veřejné listiny podle §348 odst. 1 a 2 písm. a) trestního zákoníku. Skutkově jde mimo jiné o nelegální dovoz exemplářů Ary hyacintového [uvedeného v příloze I. CITES a současně v příloze A nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi] a jejich registraci na základě padělané výjimky ze zákazu obchodní činnosti, to vše za účelem jejich dalšího prodeje.
9. Dále obecný soud vyložil, že v daném trestním řízení bylo při provedených domovních prohlídkách a prohlídkách jiných prostor zajištěno množství dokladů, které se nedaly ztotožnit s žádným exemplářem živočicha drženého obviněnými. Mezi těmito doklady bylo zjištěno 90 kusů padělaných výjimek ze zákazu obchodní činnosti, které měly být vydány orgány pěti cizích států. Z následné analýzy provedené ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí bylo zjištěno, že držitelem jednoho exempláře Ary hyacintového, díky jedné takové padělané výjimce ze zákazu obchodní činnosti, je právě stěžovatel s tím, že dne 7. července 2010 došlo k čipování uvedeného exempláře Ary hyacintového, protože mu praskl registrační kroužek. Tím bylo vyvoláno podezření, že jsou v držení stěžovatele vedle zjištěného i jiné nelegálně dovezené exempláře, případně doklady k nim na různých nosičích informací (to vše jako věci důležité pro dané trestní řízení), jakož i podezření o propojení stěžovatele se skupinou dosud obviněných osob. Bylo tedy obecným soudem podrobně a jasně vyloženo důvodné podezření, že má stěžovatel věci důležité pro dané trestní řízení.
10. Dále bylo obecným soudem konstatováno, že hrozí nebezpečí zmaření, zničení nebo ztráty důkazů pro probíhající trestní řízení, které mohou případně rovněž sloužit k vyloučení podezření, které z dosavadního vyšetřování vyplynulo. Bylo tedy jasně vysloveno, že se domovní prohlídka uskuteční jako úkon neodkladný a neopakovatelný.
11. Obecný soud vymezil v napadeném příkazu prostory, kterých se prohlídka měla týkat, cíl prohlídky, tedy nalezení věcí důležitých pro trestní řízení v souladu s daným podezřením, časové rozmezí pro provedení domovní prohlídky, jakož i konkretizaci orgánů veřejné moci, které měly domovní prohlídku provést.
12. Ze shora vyloženého tedy vyplývá, že v rozporu s tvrzením stěžovatele bylo v napadeném příkazu k domovní prohlídce obecným soudem dostatečně a zřetelně vyloženo, že jsou k plnění mezinárodních závazků státu dány všechny zákonné podmínky pro její nařízení. Proto lze příkaz k domovní prohlídce považovat za ústavně souladný, reflektující požadavky plynoucí z právních názorů obsažených v nálezech sp. zn. III. ÚS 287/96 (N 62/8 SbNU 119), sp. zn. I. ÚS 201/01 (N 147/24 SbNU 59), sp. zn. II. ÚS 298/05 (N 196/39 SbNU 91), sp. zn. II. ÚS 1940/10 ze dne 11. listopadu 2010 aj.
13. Ze stěžovatelem předloženého protokolu o provedení domovní prohlídky pak vyplývá, že se policejní orgán při jejím provádění držel mantinelů daných příkazem k domovní prohlídce co se týče času, místa a i účelu domovní prohlídky v rámci daného trestního řízení. Především z něj vyplývá, že na jejím začátku byl v souladu se zákonem proveden výslech stěžovatele, v jehož rámci stěžovatel vysvětlil, jak předmětný exemplář získal a okolnosti týkající se nahrazení kroužku čipem, a konečně i to, že již v této fázi stěžovatel předmětný exemplář spolu s cizozemským a tuzemským certifikátem k němu vydal policejnímu orgánu. Tomu odpovídá i závěr protokolu o tom, že uvedený exemplář a s ním související věci byly stěžovatelem vydány (v režimu §78 trestního řádu) a nebyly tedy odňaty (v režimu §79 trestního řádu). K jejich předání policejnímu orgánu proto došlo se souhlasem stěžovatele - s jeho součinností, byť na pozadí legitimní domovní prohlídky. I s ohledem na to se ohledně nich stěží může jednat o takový zásah do práv stěžovatele, který by dosahoval v daných souvislostech ústavněprávního významu, jenž by tak vyžadoval iniciaci pravomoci Ústavního soudu.
14. Se stěžovatelem lze souhlasit v tom, že z předmětného protokolu o provedení domovní prohlídky vyplývá obecně vůle stěžovatele spolupracovat s policejním orgánem a vydat ty věci, které považuje za důležité pro trestní řízení. To by v souladu s právním názorem obsaženým např. v nálezu sp. zn. II. ÚS 474/07 (N 151/46 SbNU 505) zásadně mělo vést k tomu, aby k získání požadovaných věcí důležitých pro trestní řízení došlo bez iniciace státní moci v podobě provedení domovní prohlídky. Lze tak pochopit protest proti tomu, že i po vydání oněch věcí došlo k provedení domovní prohlídky, která citelně zasáhla do chodu domácnosti stěžovatele, aniž by vedla k odejmutí čehokoliv jiného. Nicméně z příkazu k provedení domovní prohlídky jasně vyplývá, že cílem mělo být i zjištění, zda se v prohlížených prostorách nenacházejí i další nelegálně dovezené exempláře chráněných živočichů, či doklady k nim, anebo údaje o propojení stěžovatele s již obviněnými osobami. Na policejním orgánu však podle názoru Ústavního soudu nebylo možné požadovat, aby tento účel zhmotnil do konkrétní výzvy k vydání věcí důležitých pro trestní řízení. To je dáno jeho abstraktností, která byla ovšem v souladu s ústavním pořádkem omezena předmětem trestního stíhání. Proto bylo legitimní, že i po vydání předmětného exempláře Ary hyacintového a věcí s ním souvisejících byla domovní prohlídka provedena jako úkon, jenž nemohl být nahrazen jiným opatřením. Požadavek na minimalizaci zásahů orgánů veřejné moci do základních práv a svobod byl konečně zhmotněn tím, že výskyt jedenácti dalších papoušků (a dokladů s nimi souvisejících) u stěžovatele byl policejním orgánem toliko zaznamenán v protokolu.
15. Ze shora vyložených důvodů Ústavní soud neshledal, že by došlo k porušení základních práv a svobod stěžovatele. Proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako zjevně neopodstatněnou, podle §43 odst. 2 písm. a) zákona.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. ledna 2012
Stanislav Balík, v. r.
předseda senátu