ECLI:CZ:US:2013:3.US.734.12.1
sp. zn. III. ÚS 734/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké o ústavní stížnosti J. Z., zastoupeného JUDr. Marcelou Andrýskovou, advokátkou, se sídlem v Hodoníně, proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 28/2012 ze dne 11. ledna 2012, usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 7 To 292/2011 ze dne 21. července 2011, a rozsudku Okresního soudu v Hodoníně sp. zn. 1 T 8/2011 ze dne 31. března 2011, za účasti 1) Nejvyššího soudu, 2) Krajského soudu v Brně a 3) Okresního soudu v Hodoníně, jako účastníků řízení, a 1) Nejvyššího státního zastupitelství, 2) Krajského státního zastupitelství v Brně a 3) Okresního státního zastupitelství v Hodoníně, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 29. února 2012 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí. Z nich byl rozsudkem soudu prvního stupně uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1 a 2 trestního zákona. Toho se měl dopustit jednak tím, že zástupci obchodní společnosti Tropic Shop - Alexander Platan nepravdivě uvedl, že je oprávněn inkasovat finanční prostředky za zboží dodané obchodní společností NON IRON METALS, spol. s r. o., vyfakturované dne 16. listopadu 2009 částkou 718,50 €, a díky tomu byla tato částka zaplacena na stěžovatelem označený účet jeho manželky, a stěžovatel ji použil pro svoji potřebu. Dále jako osoba pověřená pouze dopravou zboží obchodní společnosti NON IRON METALS, spol. s r. o., zástupci obchodní společnosti Star Food Holland nepravdivě sdělil, že je oprávněn inkasovat finanční hotovost za dodané zboží vyfakturované dne 14. prosince 2009 částkou 2.788 €, a po předání předmětného zboží díky tomu převzal nejméně 2.022 € v hotovosti, kterou použil pro svoji potřebu. Za to mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání osmi měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, a bylo mu uloženo, aby poškozené obchodní společnosti NON IRON METALS, spol. s r. o., nahradil škodu ve výši 71.527 Kč. Usnesením odvolacího soudu bylo jeho odvolání zamítnuto jako nedůvodné. Konečně usnesením dovolacího soudu bylo jeho dovolání odmítnuto coby podané z jiného než zákonem uvedeného důvodu. Poukazuje na to, že shora napadenými rozhodnutími byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. V ústavní stížnosti konkrétně namítá, že popis skutku neodpovídá zákonným požadavkům. Skutek, jak byl popsán, není trestným činem. Současně namítá, že v řízení před obecnými soudy "nebyla nalezena taková skutková zjištění", která by odůvodňovala závěr o úmyslném jednání stěžovatele.
3. Ústavní soud předesílá, že zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), v ustanovení §43 přiznává v zájmu racionality a efektivity jeho řízení pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu předtím, než dospěje
k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně. V této fázi řízení je zpravidla možno rozhodnout bez dalšího jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti, případně ze spisu obecného soudu. Tato relativně samostatná část řízení nemá kontradiktorní charakter.
4. Ústavní soud v minulosti vyložil, že výrok má být formulován tak, aby z něho bylo jednoznačně patrno, jak soud rozhodl, neboť jen tak se jeho rozhodnutí stává přezkoumatelným (sp. zn. IV. ÚS 427/98, N 20/13 SbNU 147; sp. zn. IV. ÚS 386/2000, N 39/21 SbNU 347; aj.). Právo obžalovaného na úplné projednání věci soudem přitom vyžaduje, aby skutková věta obsahovala úplný popis skutečností rozhodných pro naplnění všech znaků skutkové podstaty trestného činu (sp. zn. II. ÚS 83/04, N 195/39 SbNU 73).
5. Těmto povinnostem soud prvního stupně nepochybně dostál, neboť ze skutkové věty rozsudku soudu prvního stupně zcela nepochybně vyplývá, co je stěžovateli kladeno za vinu, a jsou v ní v potřebném rozsahu obsaženy všechny znaky skutkové podstaty trestného činu, z něhož byl stěžovatel uznán vinným.
6. Z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně je rovněž patrno, že se tento obecný soud velmi důsledně zabýval obhajobou stěžovatele, že na takto získané peníze uplatnil zadržovací právo ve vztahu k nárokům, které k poškozené obchodní společnosti sám měl z titulu odvedené práce. Obecný soud přesvědčivě vyložil, že se v řízení neprokázalo, že by měl stěžovatel v době spáchání skutku vůbec nějaké pohledávky vůči poškozené obchodní společnosti a nepodařilo se ani přesvědčivě prokázat, že by nějaké nesplacené pohledávky existovaly poté. Lze proto považovat za ústavně souladný závěr dovolacího soudu, že námitka absence subjektivní stránky trestného činu odporuje učiněným skutkovým zjištěním. Námitky stěžovatele obsažené v ústavní stížnosti jsou tudíž pouhou polemikou se závěry obecných soudů, která sama o sobě zásadně není způsobilá posunout věc do ústavněprávní roviny (sp. zn. II. ÚS 294/95, N 63/5 SbNU 481).
7. Ústavní soud tedy neshledal, že by došlo k porušení základních práv a svobod stěžovatele. Proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako zjevně neopodstatněnou, podle §43 odst. 2 písm. a) zákona.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. března 2013
Jiří Nykodým, v. r.
předseda senátu