ECLI:CZ:US:2014:1.US.1965.14.1
sp. zn. I. ÚS 1965/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové, soudce Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a soudkyně Ivany Janů o ústavní stížnosti stěžovatele Jaroslava Vlasáka, zastoupeného JUDr. Vladimírem Kubátem, advokátem se sídlem Praha 5, Zborovská 620/47, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2014 sp. zn. MSPH 60 K 26/2004 a proti postupu Městského soudu v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. MSPH 60 K 26/2004, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci a obsah ústavní stížnosti
1. Ústavní stížností, podanou ve lhůtě stanovené v §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel pro tvrzený zásah do ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Městského soudu v Praze. Současně navrhl, aby bylo insolvenčnímu soudu zakázáno pokračovat v porušování dotčeného ústavně zaručeného práva.
2. Usnesením Městského soudu v Praze, vydaným dne 10. 4. 2014 v insolvenčním řízení vedeném pod sp. zn. MSPH 60 K 26/2004 vůči úpadci FC Bohemians Praha, a. s., v konkursu, bylo potvrzeno rozhodnutí schůze věřitelů o volbě členů věřitelského výboru.
II.
Právní posouzení
3. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy ČR soudním orgánem ochrany ústavnosti. Není součástí soustavy obecných soudů, a proto není povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. K zásahu do činnosti orgánů veřejné moci je Ústavní soud oprávněn pouze za situace, kdy tyto svými rozhodnutími (anebo jinak) porušily ústavně zaručená práva či svobody účastníka řízení. Rozměru zásahu do základních práv nebo svobod však dosahuje jen taková interpretace a aplikace práva, jež se ocitla ve výrazném rozporu s principy spravedlnosti.
4. Usnesení, kterým insolvenční soud potvrzuje rozhodnutí schůze věřitelů o volbě členů věřitelského výboru, je procesní povahy. Ze zásady subsidiarity ústavní stížnosti pak plyne, že k zásahům do probíhajících řízení má Ústavní soud přistupovat nadmíru zdrženlivě. Proto by ústavními stížnostmi měla být napadána zásadně konečná soudní rozhodnutí ve věci, nikoli dílčí procesní, byť i samostatně pravomocná rozhodnutí (viz např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2739/13, sp. zn. I. ÚS 2475/13, sp. zn. I. ÚS 2648/13 a sp. zn. III. ÚS 275/06). V daném případě přitom není důvodu zasáhnout do průběhu insolvenčního řízení, neboť nedošlo k relevantnímu porušení ústavně zaručených práv stěžovatele (konkursního věřitele).
5. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. srpna 2014
Kateřina Šimáčková, v. r.
předsedkyně senátu