ECLI:CZ:US:2014:2.US.1878.14.1
sp. zn. II. ÚS 1878/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jiřího Zemánka, soudce Radovana Suchánka a soudce zpravodaje Pavla Rychetského o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Jana Petráně, zastoupeného JUDr. Michaelou Křížkovou, advokátkou se sídlem Hvězdova 1716/2b, Praha 4, směřující proti příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků vydanému Okresním soudem v Jablonci nad Nisou dne 20. 3. 2014 pod č. j. 0 Nt 361/2014-7, spolu s návrhem na uložení povinnosti k vrácení vydaných a odňatých věcí, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností, vycházející z ustanovení §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označeného příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků, neboť jím mělo být porušeno právo stěžovatele zakotvené v čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 1, čl. 11 odst. 1, čl. 12 odst. 1 a odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), ve spojení s čl. 8 odst. 1, odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").
2. Dále stěžovatel požadoval, aby příslušnému útvaru Policie České republiky bylo uloženo obnovit stav před porušením práv a svobod stěžovatele, tedy vrátit stěžovateli veškeré věci a materiály odňaté při prohlídce jiných prostor a pozemků a blíže specifikované v protokolu o provedení prohlídky jiných prostor a pozemků ze dne 1. 4. 2014 (č. j. OKFK-2409/TČ-2012-225201). Současně navrhl, aby Ústavní soud zakázal Policii České republiky pokračovat v porušování ústavně zaručených práv a svobod stěžovatele nebo jakkoli jinak do nich zasahovat.
3. Stěžovatel je přesvědčen, že nebyly naplněny zákonem stanovené důvody pro provedení prohlídky jiných prostor a pozemků a vydáním napadeného příkazu byla porušena jeho ústavně zaručená práva. Orgány činné v trestním řízení v jeho věci flagrantně zneužily institut neodkladného a neopakovatelného úkonu a tvrdil, že k absolutně neúčinnému úkonu nelze v řízení přihlížet. Poukázal na to, že příkaz mohl být vydán pouze za předpokladu, že se ve věci jednalo o úkon neodkladný a neopakovatelný ve smyslu §160 odst. 4 tr. řádu a jako takový tedy musel být i odůvodněn. Obecný soud nedostál své povinnosti a rozhodovací důvody v odůvodnění příkazu dostatečně a zřetelně nevyložil. Stěžovatel poukázal na nestandardní a nezákonný postup obecného soudu, který příkaz zcela rozporně odůvodnil a protiřečí si v něm. Obecný soud výslovně uvedl, že se o úkon neodkladný nejedná a za tento jej nepovažuje, současně v odůvodnění příkazu vyslovil, že by v případě simultánního nevykonání napadených prohlídek s dalšími úkony mohlo dojít ke zmaření úkonů, neboť důkazy by podezřelí mohli odstranit a případná data na nosičích vymazat. Je tedy zřejmé, že obecný soud okrajově (ale z hlediska zákonných požadavků zcela zjevně nedostatečně) nutnost provedení prohlídek v dané fázi trestního řízení konstatoval. Soud před vydáním rozhodnutí řádně nezkoumal, zda jsou naplněny všechny zákonné podmínky, nevycházel z právního stavu a skutkových okolností v době vydání a tím porušil ústavně zaručené právo na domovní svobodu jako právo plynoucí z čl. 12 Listiny.
4. Příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků byl vydán ještě v době, kdy nebylo zahájeno trestní stíhání stěžovatele. Trestní řízení se tedy nacházelo toliko ve stádiu prověřování a jako takový mohl být příkaz vydán pouze jako neodkladný a neopakovatelný úkon a jako takový musel být i odůvodněn. Jedině tak příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků mohl být ústavně konformní jak praví nález sp. zn. I. ÚS 515/12 (N106/65 SbNU 451). Tyto podmínky ovšem příkaz k prohlídce jiných prostor v žádném případě nesplňuje, a postup soudu byl dle jeho názoru nejen nezákonný, ale i protiústavní. Příkazem k prohlídce jiných prostor a pozemků byla porušena jeho ústavně zaručená práva, a proto navrhl, aby Ústavní soud napadené rozhodnutí zrušil.
5. Ústavní soud předesílá, že v §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je rozeznávána zvláštní kategorie návrhů, a to návrhy zjevně neopodstatněné. Tímto ustanovením dává zákon Ústavnímu soudu v zájmu racionality a efektivity jeho řízení pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu před tím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem. V této fázi řízení je zpravidla možno rozhodnout bez dalšího jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti, případně ze spisu obecného soudu.
6. Předmětná ústavní stížnost je návrhem zjevně neopodstatněným. Podle judikatury Ústavního soudu (z novějších především nález sp. zn. Pl. ÚS 47/13 ze dne 7. 5. 2014, dále nález sp. zn. II. ÚS 362/06 ze dne 1. 11. 2006 nebo usnesení sp. zn. I. ÚS 1725/13 ze dne 11. 10. 2013, dostupné na http://nalus.usoud.cz) příkaz k domovní prohlídce svou povahou a významem spadá mezi zásahy do základních lidských práv a svobod, neboť spolu se svobodou osobní a dalšími ústavně zaručenými základními právy dotváří osobnostní sféru jedince, jehož individuální integritu, jako zcela nezbytnou podmínku důstojné existence jedince a rozvoje lidského života vůbec, je nutno respektovat a důsledně chránit; zcela právem proto spadá pod ochranu ústavní, neboť - posuzováno jen z poněkud jiného hlediska - jde o výraz úcty k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky).
7. Jestliže ústavní pořádek České republiky připouští průlom této ochrany, děje se tak toliko a výlučně v zájmu ochrany demokratické společnosti jako takové, případně v zájmu ústavně zaručených základních práv a svobod jiných (srov. čl. 12 odst. 3 Listiny); sem spadá zajisté i nezbytnost daná obecným zájmem na ochraně společnosti před trestnými činy a dále tím, aby takové činy byly zjištěny a potrestány. Přípustnost prohlídky jiných prostor a pozemků pachatele nebo důvodně podezřelého (§82 a násl. trestního řádu) je však třeba chápat jako výjimku, která nadto vyžaduje přísnější interpretaci zákonem stanovených podmínek její přípustnosti, zejména z hlediska její proporcionality. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, jaké náležitosti musí splňovat příkaz soudu k jejímu provedení a vlastní průběh prohlídky, aby uvedené podmínky byly splněny.
8. Z obsahu ústavní stížnosti, a spisového materiálu vyplynulo následující. Příkazem k prohlídce jiných prostor a pozemků podle §83a odst. 1 tr. řádu ve spojení s §83 odst. 1, odst. 2 tr. řádu vydaným Okresním soudem v Jablonci nad Nisou dne 20. 3. 2014 pod č. j. 0 Nt 361/2014-7 bylo nařízeno provedení prohlídky jiných prostor a pozemků, a to v prostoru ve 2. a 3. nadzemním podlaží domu č. X, Liberec XIII - Nové Pavlovice, nacházející se na pozemcích parc. č. X1 a X2, vše zapsáno na LV č. X3 pro katastrální území Nové Pavlovice, obec Liberec, přičemž vlastník nemovitostí je Správa a prodej nemovitostí Liberec s.r.o., IČO: 28742117 a uživatelem výše uvedených prostor je společnost METROSTAV a.s., IČO: 00014195, konkrétně "divize 8" této společnosti pro Liberecký kraj.
9. Na podkladě předmětného příkazu policejní orgán provedl dne 1. 4. 2014 prohlídku výše uvedených jiných prostor a pozemků. O průběhu prohlídky byl téhož dne ze strany policejního orgánu sepsán protokol o provedení prohlídky jiných prostor a pozemků pod č. j. OKFK-2409/TČ-2012-225201. Předmětné prostory jsou kancelářskými prostory společnosti METROSTAV a. s., a i stěžovatel zde má kancelář, v níž (mimo jiné) byla prohlídka provedena.
10. Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelem předložená tvrzení, přezkoumal ústavní stížností napadené rozhodnutí a řízení, které na jejich základě bylo provedeno, a dospěl k následujícím závěrům:
11. V napadeném rozhodnutí je velmi podrobně a srozumitelně popsána trestná činnost (zapojení jednotlivých společností, obviněných a podezřelých), pro kterou jsou prováděny úkony trestního řízení, a je tak patrné, z jakých okolností obecný soud vycházel. Jedná se o přípravné řízení v trestní věci vedené pro podezření ze spáchání poškozování finančních zájmů Evropské unie dle §260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 trestního zákoníku, podplacení dle §332 odst. 1 alinea 1, odst. 2, písm. b) trestního zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, přijetí úplatku podle §331 odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. a) trestního zákoníku a dalších.
12. Dne 14. 9. 2012 byly policejním orgánem Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, expozitury Ústí nad Labem, pod č. j. OKFK-2409/ČJ-2012-200292, zahájeny úkony trestního řízení podle §158 odst. 3 tr. řádu ve věci podezření ze spáchání trestných činů sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku, podplacení podle §332 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku, a v případě tehdy neustanovených osob - zaměstnanců Magistrátu Statutárního města Liberec, Krajského úřadu Libereckého kraje a Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod, zastupitelů města Liberec, Libereckého kraje a volených členů výboru ROP SV i přijetí úplatku podle §331 odst. 1, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku a poškozování finančních zájmů Evropské unie podle §260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku, kterých se dopustil Jiří Zeronik, předseda správní rady spol. Geotermálni energie pro občany, o. p. s., společně s dalšími osobami v souvislosti s projektem revitalizace historické budovy kostela Svaté Máří Magdaleny v ulici Jungmannova v Liberci nazvaným "Centrum podpory "geotermálního využití energie", na jehož realizaci byla v roce 2010 schválena dotace z "Evropských fondů" ve výši 55 mil. Kč z rozpočtu Evropské unie.
13. Z napadeného příkazu k prohlídce je zřejmé, že obecný soud bedlivě zkoumal, zda jsou pro nařízení prohlídky splněny nezbytné předpoklady a své rozhodovací důvody dostatečně a zřetelně vyložil.
14. Ve vztahu k námitkám stěžovatele obsaženým v ústavní stížnosti stran odůvodnění rozhodnutí, když je s odkazem na ustanovení §83a odst. 1 trestního řádu nařizována prohlídka jiných prostor a pozemků, je třeba uvést, že lze přiznat jistou relevanci námitkám stěžovatele. V příkazu k prohlídce jiných prostor je sice uvedeno, že se nejedná o neodkladný úkon, ale současně soud argumentuje tím, že v případě simultánního nevykonání napadených prohlídek s dalšími úkony mohlo by dojít ke zmaření úkonů, neboť důkazy by podezřelí mohli odstranit a případná data na nosičích vymazat. Důkazy nemohly být získány jiným způsobem a hrozí nebezpečí jejich zničení či přemístění jinam, tak, aby bylo jejich zajištění znemožněno. Podle ustanovení §160 odst. 4 trestního řádu se za neodkladný považuje úkon, "který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání. Za neopakovatelný pak takový úkon, který nebude možno v řízení před soudem provést. V protokolu o provedení neodkladného nebo neopakovatelného úkonu je třeba vždy uvést, na základě jakých skutečností byl úkon za neodkladný nebo neopakovatelný považován.". Ústavní soud se ve své dosavadní judikatuře opakovaně vyslovil k formálním i materiálním podmínkám provedení domovní prohlídky jako neodkladného a neopakovatelného úkonu. V usnesení ze dne 15. 3. 2006 sp. zn. III. ÚS 231/05 Ústavní soud uvedl, že: "Nedostatečné zdůvodnění neodkladnosti nebo neopakovatelnosti v soudním příkazu k domovní prohlídce, stejně jako porušení povinnosti uvést do protokolu o domovní prohlídce skutečnosti, na jejichž základě byla domovní prohlídka jako neodkladný nebo neopakovatelný úkon prováděna, je vadou řízení, která však sama o sobě nedosahuje ústavní roviny, resp. sama o sobě není důvodem pro zrušení příslušných rozhodnutí." Podle usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 12. 2007 sp. zn. III. ÚS 1033/07 a usnesení ze dne 26. 3. 2009 sp. zn. I. ÚS 3108/08 "Je smyslem a účelem povinnosti vyložit věcné důvody pro neodkladnost nebo neopakovatelnost úkonu v protokolu, zaručit transparentnost trestního řízení a jeho kontrolovatelnost, tj. zajistit náležitou přezkoumatelnost těchto úkonů ex post." V usnesení ze dne 26. 3. 2009 sp. zn. I. ÚS 3108/08 Ústavní soud sděluje, že: "Jestliže věcné důvody pro neodkladnost či neopakovatelnost úkonu byly splněny, pak neexistence zdůvodnění sama o sobě - byť je vadou řízení - nedosahuje ústavně právní roviny, která by měla být důvodem pro rušení příslušných meritorních rozhodnutí." Tento nález specifikuje také podmínky zhojení vady takového úkonu za pomoci jiných důkazních prostředků. V usnesení ze dne 16. 3. 2011 sp. zn. I. ÚS 2816/10 Ústavní soud konstatoval, že: "Z důvodu absence odůvodnění neodkladnosti či neopakovatelnosti domovní prohlídky je příslušný příkaz ústavně nekonformní, pokud není v daném případě možné ani dovodit věcné důvody pro takový postup. Naproti tomu za důvod ke svému zásahu Ústavní soud ustáleně nepovažuje situaci, kdy se jedná pouze o nižší míru pečlivosti, s jakou byl příkaz vypracován, totiž kdy předmětné odůvodnění sice neobsahuje pasáž, která by se výslovně věnovala neodkladnosti či neopakovatelnosti dané prohlídky, nicméně tato neodkladnost či neopakovatelnost je ze spisového materiálu a z okolností případu zřejmá.". Ústavní soud konstatuje, že se jedná o pochybení soudu, které však není nijak způsobilé zasáhnout do práv stěžovatele, a to i s ohledem na skutečnost, že ze samotného obsahu textu odůvodnění jednoznačně plyne záměr soudu o neodkladnosti provedení prohlídky jiných prostor a pozemků. V této souvislosti Ústavní soud uvádí, že tento názor stěžovatele nesdílí, vzhledem k tomu, že z příkazu k provedení prohlídky vyplývá, že tato byla provedena jako neodkladný a neopakovatelný úkon ve smyslu §160 odst. 4 trestního řádu, neboť provedení prohlídky může být podkladem pro zahájení trestního stíhání dalších osob, které se mohou podílet na neoprávněném poškozování finančních zájmů Evropské unie.
15. Neodkladností provedení příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků je argumentováno v návrhu státního zástupce. Státní zástupce navrhl vydání příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků podle ustanovení §83a trestního řádu a uvedl, že v dané fázi trestního řízení nebylo možné získat důkazy jiným způsobem. Vyslovil, že je nepochybné, že případné důkazy o trestné činnosti jsou před orgány činnými v trestním řízení skryty v bytech, domech, vozidlech či podnikatelských objektech užívaných podezřelými a prolomení jejich soukromí je tedy nezbytné. Uvedl obavy, že v případě neprovedení navrhovaného úkonu a současné dekonspiraci probíhajícího prověřování by byly případné důkazy o trestné činnosti zničeny či přemístěny tak, aby bylo jejich zajištění orgány činnými v trestním řízení znemožněno (např. na str. 4 návrh na vydání příkazu).
16. Pouze na okraj Ústavní soud poznamenává, že nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 515/12 ze dne 16. 5. 2012 (N 106/65 SbNU 451), jehož právní závěry měl stěžovatel zřejmě na mysli, vychází ze zcela rozdílné procesní situace.
17. Ústavní soud tedy neshledal, že by postupem obecného soudu a napadeným rozhodnutím došlo ke stěžovatelem tvrzenému porušení práva. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, a to mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení.
18. Složení senátu doznalo změn v souvislosti se změnami v obsazení Ústavního soudu (rozvrh práce dostupný na www.usoud.cz).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 12. listopadu 2014
Jiří Zemánek v. r.
předseda senátu