ECLI:CZ:US:2014:4.US.4041.12.1
sp. zn. IV. ÚS 4041/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické, ve věci stěžovatelky CZECH PRODUCTS, s. r. o., Josefa Hory 1448, Kladno, právně zastoupené advokátem Mgr. Vojtěchem Veverkou, nám. Starosty Pavla 40, Kladno, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2012 sp. zn. 11 Cm 155/2007, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavnímu soudu byl dne 22. 10. 2012 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí městského soudu.
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
II.
Stěžovatelka se v řízení před obecnými soudy domáhala na žalovaném náhrady škody, ke které mělo dojít tím, že jí ušel zisk z neuzavřených budoucích kupních smluv. Stěžovatelka podala proti žalované celkem 13 žalob, přičemž za situace, kdy deset z nich bylo pravomocně zamítnuto, podala návrh na změnu žalobního petitu, jímž se místo ušlého zisku domáhala náhrady škody podle ustanovení §268 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, resp. bezdůvodného obohacení podle §451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Podle názoru stěžovatelky byly předchozí podklady řízení zcela použitelné pro řízení o novém žalobním petitu. Soud prvního stupně neprováděl žádné důkazy, nehodnotil skutkový stav sporu a dosavadní řízení proto nevykazovalo ve vztahu k jeho procesním úkonům žádné výsledky a nebyla tak dotčena hospodárnost vedení sporu.
Zamítnutím návrhu na změnu žalobního petitu soud prvního stupně narušil subjektivní právo žalobkyně na dispozici se sporem a tím i její právo na spravedlivý proces. Neopodstatněné a neodůvodněné nepřipuštění změny žalobního petitu podle §95 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř"), bylo pro stěžovatelku překvapivým rozhodnutím, a to i s ohledem na absenci jejího poučení podle §43 a 118a o. s. ř.
III.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud konstatuje, že prakticky totožnou ústavní stížností téže stěžovatelky se v minulosti již zabýval ve věci evidované pod sp. zn. IV. ÚS 4040/12, přičemž na svých závěrech uvedených v souvisejícím usnesení Ústavního soudu nemá čeho měnit.
Rozhodnutí o návrhu na změnu žaloby je rozhodnutím procesní povahy, které pouze vymezuje, jakým směrem se bude postup soudu dále ubírat. Nepřipuštěním změny žaloby až na zcela výjimečné případy tedy nedochází k zásahu do práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny [srov. nález sp. zn. III. ÚS 1129/07 ze dne 19. 2. 2009, N 31/52 SbNU 299 (str. 303), usnesení sp. zn. IV. ÚS 739/06 ze dne 24. 9. 2007, usnesení sp. zn. IV. ÚS 1109/09 ze dne 28. 7. 2009, usnesení sp. zn. III. ÚS 1328/11 ze dne 1. 6. 2011 či usnesení sp. zn. II.ÚS 4042/12 ze dne 22. 11. 2012 učiněné ve srovnatelné věci týkající se téže stěžovatelky]. Poukaz stěžovatelky na nález sp. zn. I. ÚS 489/05 (ze dne 6. 4. 2006, N 80/41 SbNU 59), kterým byl obecný soud zavázán povinností vhodně poučit žalobce i nad rámec obecné poučovací povinnosti soudu, nepovažoval Ústavní soud v projednávané věci za případný, resp. jeho závěry bez dalšího obecně aplikovatelné. V citovaném nálezu dal Ústavní soud výslovně najevo, že tak učinil s ohledem na mimořádný postup soudu, který byl povinen svým konstitutivním rozhodnutím (pro futuro) dotvořit objektivní právo.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 5. března 2014
Vladimír Sládeček, v. r.
předseda senátu Ústavního soudu