ECLI:CZ:US:2016:3.US.1490.16.1
sp. zn. III. ÚS 1490/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem ve věci ústavní stížnosti Miroslava Dokupila, zastoupeného JUDr. Dušanem Ažaltovičem, hostujícím evropským advokátem, sídlem Potočná 41/109, Trenčín - Opatová, Slovenská republika, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2016 č. j. KSBR 31 INS 25648/2014, 30 Nd 63/2016-A-138, za účasti Nejvyššího soudu jako účastníka řízení, a společnosti Slovenská sporiteľňa, a. s., sídlem Tomášikova 48, Bratislava, Slovenská republika a společnosti PERFECT INVEST, a.s., sídlem Karlovo náměstí 34, Třebíč, jako vedlejších účastnic řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel žádá o zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž měla být porušena ustanovení čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Nejvyšší soud napadeným usnesením rozhodl, že soudce Nejvyššího soudu Mgr. Milan Polášek není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 NSČR 35/2016.
3. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že sám předseda ve věci rozhodujícího senátu Nejvyššího soudu JUDr. Pavel Vrcha měl být z rozhodnutí dané věci vyloučen, neboť před vydáním napadeného usnesení na svém blogu vyjevil svůj postoj k posuzované právní otázce.
4. Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. V projednávaném případě k takovému závěru nedospěl.
5. Z evidence obdržených podání se totiž podává, že Ústavnímu soudu byl téhož dne jako posuzovaná ústavní stížnost doručen návrh téhož stěžovatele v téže věci, tedy napadající totožné rozhodnutí Nejvyššího soudu. Na základě tohoto návrhu bylo před Ústavním soudem zahájeno řízení o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1489/16.
6. Podle ustanovení §35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je návrh na zahájení řízení nepřípustný, jestliže Ústavní soud již v téže věci jedná; podal-li jej oprávněný navrhovatel, má právo účastnit se jednání o dříve podaném návrhu jako vedlejší účastník.
7. S ohledem na to, že ke dni zahájení řízení v projednávané věci již Ústavní soud o téže věci jedná, a to v řízení vedeném pod sp. zn. IV. ÚS 1489/16, dospěl Ústavní soud k závěru, že nastala situace předvídaná ustanovením §35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. V obou zmiňovaných věcech je stěžovatel zároveň navrhovatelem, a tedy účastníkem řízení.
8. Jelikož rozhodnutí ve věci samé brání překážka věci dříve zahájené, byl Ústavní soud nucen návrh stěžovatele mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout usnesením podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) ve spojení s ustanovením §35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, jako návrh nepřípustný; o tom rozhoduje soudce zpravodaj, jenž tak učinil ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. května 2016
JUDr. Radovan Suchánek v.r.
soudce zpravodaj